Předsedou německé CDU se stal Armin Laschet

3 minuty
Události: Německou CDU povede Armin Laschet
Zdroj: ČT24

Německou vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) povede premiér Severního Porýnní-Vestfálska Armin Laschet, který v rozhodujícím kole volby porazil někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Laschet se nyní může ucházet o kancléřskou kandidaturu. Volbu sjezdu, který kvůli pandemii probíhá pouze elektronicky, musí ještě delegáti potvrdit korespondenčně. Oficiálně se tak Laschet stane předsedou CDU až 22. ledna.

Delegáti sjezdu vybírali ze tří kandidátů. V rozhodujícím kole podpořilo Lascheta 521 delegátů, Merzovi jich dalo hlas 466. Nejmenší podporu z trojice uchazečů získal šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který tak vypadl už po prvním kole.

„Jsem si vědom zodpovědnosti, se kterou je tato funkce spojena,“ prohlásil Laschet po svém zvolení. Chce se zaměřit na to, aby CDU obstála v nadcházejících zemských volbách a na podzim také ve volbách do Spolkového sněmu, „aby mohla CDU/CSU mít svého kancléře“.

Laschet poděkoval svým dvěma vyzyvatelům za férový boj během uplynulých deseti měsíců. Do budoucna hodlá spolupracovat s Merzem, který byl považován za mírného favorita volby.

Merz i Röttgen Laschetovi ke zvolení pogratulovali a v nadcházejícím volebním roce mu popřáli mnoho úspěchů. Merz připomněl, že „všechny čeká enormně náročné období“. Zda se hodlá v CDU po své porážce dál výrazněji angažovat, ale neuvedl. Naopak Röttgen Lascheta ujistil, že jej bude ze všech sil podporovat: „Můžeš se na mě spolehnout. Musíme být teď jeden tým.“

Armin Laschet a Friedrich Merz
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Laschetovi k vítězství již pogratulovala Merkelová, jejíž blahopřání zveřejnil oficiální twitterový účet CDU. „Těším se na spolupráci,“ uvedla kancléřka. Gratulace zaslali také Laschetova předchůdkyně v čele strany Annegret Krampová-Karrenbauerová nebo bavorský premiér a šéf bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. „Těším se na spolupráci! Společně budeme pokračovat v úspěšné historii unie,“ napsal na Twitteru Söder.

Jako unie je v Německu označována tradiční koalice CDU a CSU. Obě strany budou nyní vybírat společného kandidáta na kancléře. Analytici uvádějí, že zájem o tuto funkci má Söder, ačkoli sám říká, že jeho místo je v Bavorsku.

Laschet obdržel gratulace rovněž od konkurenčních stran, například od spolupředsedkyně německé ekologické strany Zelení Annaleny Baerbockové nebo od vicepremiéra Olafa Scholze, který v září povede sociální demokraty SPD do voleb jako kancléřský kandidát.

Šéfka parlamentní frakce pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová prohlásila, že CDU se zvolením Lascheta odsoudila k politickému lockdownu. „Svobodně smýšlející konzervativci ale ještě mohou najít politickou vlast v AfD,“ uvedla.

Jens Spahn
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Spahnovy kancléřské šance pohasínají

Vedle nového předsedy ještě delegáti vybírali další funkce ve vedení strany. O pět míst místopředsedů se ucházeli Volker Bouffier, Silvia Breherová, Julia Klöcknerová a Thomas Strobl, kteří post dosud zastávali, a ministr zdravotnictví Jens Spahn, který kandidoval na uvolněné místopředsednické křeslo po Laschetovi.

Spahn, který se v Německu těší mimořádné popularitě, křeslo místopředsedy získal, ale s nejslabším výsledkem z pěti kandidátů. To by podle komentátorů mohlo ohrozit jeho možné vládní ambice. Podle některých spekulací by se místo Lascheta mohl chtít ucházet o kancléřskou kandidaturu, Laschet ale již před sjezdem prohlásil, že chce být kancléřem.

Laschet: Nejsem člověk ideálního střihu, jsem Armin Laschet

Ve svém kandidátském projevu hovořil Laschet o důvěře. „Můj otec byl horník. Vždy říkal, že v podzemí tisíc metrů pod povrchem je úplně jedno, jaký člověk vedle vás je, odkud pochází a jakou má víru. Za důležité považoval to, zda se na toho člověka můžete spolehnout,“ řekl.

Dosluhující americký prezident Donald Trump důvěru národa podle Lascheta zklamal a národ rozdělil. „To je ale snadné, to umí každý,“ uvedl s tím, že je nezbytné naslouchat, spojovat a hledat kompromisy.

Laschet je zastáncem kontinuity s érou kancléřky Merkelové, která se v zářijových parlamentních volbách o post šéfky vlády po 16 letech v úřadu již ucházet nebude. „Za posledních 16 let jsme Německo pozvedli. Nikdo už neříká, že Německo je nemocným mužem Evropy,“ zdůraznil. Delegáty v závěru ujistil, že se na něj mohou spolehnout, že Německo povede k dalšímu rozvoji a k silným transatlantickým vztahům.

„Možná nejsem člověk perfektního střihu, jsem ale Armin Laschet,“ uvedl v závěru, kdy straníkům ukázal hornickou identifikační známku po svém otci, který mu ji věnoval pro štěstí a jako důkaz toho, že je na něj spolehnutí.

Merz: Držme se středu

Důvěra je nezbytná i podle Merze. Ten poukázal na to, že obyvatelé Německa jsou národem, na který je spolehnutí. Jako důkaz slouží i to, že jedna ze schválených vakcín proti nemoci covid-19 pochází z Německa. Další německé vakcinační látky pak procházejí slibným vývojem. Merz ujistil, že německé hospodářství nynější pandemii přečká a začne opět růst.

„Čelíme ale také klimatickým změnám, což je jedna z největších výzev dneška,“ řekl Merz. Řešení vidí i v moderních technologiích, které lidstvu pomohou. „Svět se zítra nezhroutí,“ uvedl.

Na straníky Merz apeloval, aby CDU nadále hledala kompromisy a konsenzus a držela se středu. Dodal, že o střed musí CDU bojovat s ekologickou stranou Zelení. „Ale úctyhodně a s respektem,“ uvedl.

V závěru doplnil, že pod jeho předsednictvím se již nebude opakovat situace v Durynsku, kde CDU hlasovala společně s pravicově populistickou Alternativou pro Německo, aby podpořila premiérem liberála Thomase Kemmericha. Hlasování s AfD bylo vnímáno jako porušení tabu.

Röttgen: Musíme se změnit

Röttgen v projevu zdůraznil nezbytnost rozvoje, modernizace, digitalizace, ochrany životního prostředí a také podpory žen do vedoucích funkcí. I přes změny ale chce, aby CDU zůstala lidovou stranou. „A tou zůstaneme jen tehdy, když se změníme,“ řekl.

„Nabízím vám společnou cestu,“ prohlásil Röttgen. Straníky ujistil, že od něj mohou očekávat nápady, vedení, orientaci i schopnost spojovat ostatní. V proslovu ocenil Merkelovou, jakým způsobem dokáže Německo vést v době krizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA.
22:41Aktualizovánopřed 1 mminutou

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 1 hhodinou

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 2 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
18:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 6 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
14:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 8 hhodinami
Načítání...