Předsedou německé CDU se stal Armin Laschet

Nahrávám video
Události: Německou CDU povede Armin Laschet
Zdroj: ČT24

Německou vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) povede premiér Severního Porýnní-Vestfálska Armin Laschet, který v rozhodujícím kole volby porazil někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Laschet se nyní může ucházet o kancléřskou kandidaturu. Volbu sjezdu, který kvůli pandemii probíhá pouze elektronicky, musí ještě delegáti potvrdit korespondenčně. Oficiálně se tak Laschet stane předsedou CDU až 22. ledna.

Delegáti sjezdu vybírali ze tří kandidátů. V rozhodujícím kole podpořilo Lascheta 521 delegátů, Merzovi jich dalo hlas 466. Nejmenší podporu z trojice uchazečů získal šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který tak vypadl už po prvním kole.

„Jsem si vědom zodpovědnosti, se kterou je tato funkce spojena,“ prohlásil Laschet po svém zvolení. Chce se zaměřit na to, aby CDU obstála v nadcházejících zemských volbách a na podzim také ve volbách do Spolkového sněmu, „aby mohla CDU/CSU mít svého kancléře“.

Laschet poděkoval svým dvěma vyzyvatelům za férový boj během uplynulých deseti měsíců. Do budoucna hodlá spolupracovat s Merzem, který byl považován za mírného favorita volby.

Merz i Röttgen Laschetovi ke zvolení pogratulovali a v nadcházejícím volebním roce mu popřáli mnoho úspěchů. Merz připomněl, že „všechny čeká enormně náročné období“. Zda se hodlá v CDU po své porážce dál výrazněji angažovat, ale neuvedl. Naopak Röttgen Lascheta ujistil, že jej bude ze všech sil podporovat: „Můžeš se na mě spolehnout. Musíme být teď jeden tým.“

Armin Laschet a Friedrich Merz
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Laschetovi k vítězství již pogratulovala Merkelová, jejíž blahopřání zveřejnil oficiální twitterový účet CDU. „Těším se na spolupráci,“ uvedla kancléřka. Gratulace zaslali také Laschetova předchůdkyně v čele strany Annegret Krampová-Karrenbauerová nebo bavorský premiér a šéf bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. „Těším se na spolupráci! Společně budeme pokračovat v úspěšné historii unie,“ napsal na Twitteru Söder.

Jako unie je v Německu označována tradiční koalice CDU a CSU. Obě strany budou nyní vybírat společného kandidáta na kancléře. Analytici uvádějí, že zájem o tuto funkci má Söder, ačkoli sám říká, že jeho místo je v Bavorsku.

Laschet obdržel gratulace rovněž od konkurenčních stran, například od spolupředsedkyně německé ekologické strany Zelení Annaleny Baerbockové nebo od vicepremiéra Olafa Scholze, který v září povede sociální demokraty SPD do voleb jako kancléřský kandidát.

Šéfka parlamentní frakce pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová prohlásila, že CDU se zvolením Lascheta odsoudila k politickému lockdownu. „Svobodně smýšlející konzervativci ale ještě mohou najít politickou vlast v AfD,“ uvedla.

Jens Spahn
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Spahnovy kancléřské šance pohasínají

Vedle nového předsedy ještě delegáti vybírali další funkce ve vedení strany. O pět míst místopředsedů se ucházeli Volker Bouffier, Silvia Breherová, Julia Klöcknerová a Thomas Strobl, kteří post dosud zastávali, a ministr zdravotnictví Jens Spahn, který kandidoval na uvolněné místopředsednické křeslo po Laschetovi.

Spahn, který se v Německu těší mimořádné popularitě, křeslo místopředsedy získal, ale s nejslabším výsledkem z pěti kandidátů. To by podle komentátorů mohlo ohrozit jeho možné vládní ambice. Podle některých spekulací by se místo Lascheta mohl chtít ucházet o kancléřskou kandidaturu, Laschet ale již před sjezdem prohlásil, že chce být kancléřem.

Laschet: Nejsem člověk ideálního střihu, jsem Armin Laschet

Ve svém kandidátském projevu hovořil Laschet o důvěře. „Můj otec byl horník. Vždy říkal, že v podzemí tisíc metrů pod povrchem je úplně jedno, jaký člověk vedle vás je, odkud pochází a jakou má víru. Za důležité považoval to, zda se na toho člověka můžete spolehnout,“ řekl.

Dosluhující americký prezident Donald Trump důvěru národa podle Lascheta zklamal a národ rozdělil. „To je ale snadné, to umí každý,“ uvedl s tím, že je nezbytné naslouchat, spojovat a hledat kompromisy.

Laschet je zastáncem kontinuity s érou kancléřky Merkelové, která se v zářijových parlamentních volbách o post šéfky vlády po 16 letech v úřadu již ucházet nebude. „Za posledních 16 let jsme Německo pozvedli. Nikdo už neříká, že Německo je nemocným mužem Evropy,“ zdůraznil. Delegáty v závěru ujistil, že se na něj mohou spolehnout, že Německo povede k dalšímu rozvoji a k silným transatlantickým vztahům.

„Možná nejsem člověk perfektního střihu, jsem ale Armin Laschet,“ uvedl v závěru, kdy straníkům ukázal hornickou identifikační známku po svém otci, který mu ji věnoval pro štěstí a jako důkaz toho, že je na něj spolehnutí.

Merz: Držme se středu

Důvěra je nezbytná i podle Merze. Ten poukázal na to, že obyvatelé Německa jsou národem, na který je spolehnutí. Jako důkaz slouží i to, že jedna ze schválených vakcín proti nemoci covid-19 pochází z Německa. Další německé vakcinační látky pak procházejí slibným vývojem. Merz ujistil, že německé hospodářství nynější pandemii přečká a začne opět růst.

„Čelíme ale také klimatickým změnám, což je jedna z největších výzev dneška,“ řekl Merz. Řešení vidí i v moderních technologiích, které lidstvu pomohou. „Svět se zítra nezhroutí,“ uvedl.

Na straníky Merz apeloval, aby CDU nadále hledala kompromisy a konsenzus a držela se středu. Dodal, že o střed musí CDU bojovat s ekologickou stranou Zelení. „Ale úctyhodně a s respektem,“ uvedl.

V závěru doplnil, že pod jeho předsednictvím se již nebude opakovat situace v Durynsku, kde CDU hlasovala společně s pravicově populistickou Alternativou pro Německo, aby podpořila premiérem liberála Thomase Kemmericha. Hlasování s AfD bylo vnímáno jako porušení tabu.

Röttgen: Musíme se změnit

Röttgen v projevu zdůraznil nezbytnost rozvoje, modernizace, digitalizace, ochrany životního prostředí a také podpory žen do vedoucích funkcí. I přes změny ale chce, aby CDU zůstala lidovou stranou. „A tou zůstaneme jen tehdy, když se změníme,“ řekl.

„Nabízím vám společnou cestu,“ prohlásil Röttgen. Straníky ujistil, že od něj mohou očekávat nápady, vedení, orientaci i schopnost spojovat ostatní. V proslovu ocenil Merkelovou, jakým způsobem dokáže Německo vést v době krizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 14 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
před 19 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 36 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 55 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...