Špičky koalice jednaly o superhrubé mzdě a bonusu pro penzisty. Závěry zveřejní v pátek

6 minut
Události: Špičky koalice se scházejí kvůli superhrubé mzdě a příspěvkům pro důchodce
Zdroj: ČT24

Ve čtvrtek večer se na Úřadu vlády sešly špičky koalice. Hlavním tématem bylo zrušení superhrubé mzdy. Nyní se platí jednotná patnáctiprocentní daň. Počítá se ale z hrubé mzdy navýšené o odvody na sociální pojištění. Nově by se kalkulovala pouze z hrubé mzdy. Jak bude daň vysoká, není jasné. Tématem schůzky měla být i výplata mimořádného příspěvku důchodcům. Výsledek jednání, které skončilo kolem půl deváté, politici nesdělili. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že v pátek se ve 14 hodin uskuteční tisková konference.

Zrušení superhrubé mzdy mělo v programu už několik předchozích kabinetů – stejně jako ten současný. První návrhy probírala koalice už loni na jaře. Na ničem se ale nedohodla. Jedním z hlavních argumentů proti změně byl výpadek příjmů do rozpočtu.

Třeba zaměstnanec se mzdou třicet šest tisíc hrubého by si v případě zrušení superhrubé mzdy polepšil téměř o devatenáct set. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale upozorňuje, že by to znamenalo výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši desítek miliard. I proto sociální demokraté navrhují progresivní zdanění. Vyšší mzda by totiž znamenala vyšší daň. Mluví se o dvou až třech sazbách.

Mzda
Zdroj: ČT24

„Za nás platí to, že jsme připraveni se dohodnout na nějaké formě zrušení superhrubé mzdy, s tím souhlasíme. Detaily musíme odladit s panem premiérem. Až se na něčem dohodneme, tak to oznámíme,“ vyjádřil se před čtvrteční schůzkou vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. 

„Více pásem je komplikace, já bych byl spíš za dvě pásma, to znamená, že máme solidární přirážku, to je těch 15 plus 7, to se dá říct, že je progresivní daň. Tu bych neměnil,“ vyjádřil se k návrhu sociálních demokratů premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. 

Ministryně financí počítá s tím, že návrhy spojené se zrušením superhrubé mzdy přidá ve sněmovně jako pozměňovací návrh k daňovému balíčku.

Výhrady opozice a odborů

Superhrubou mzdu chce zrušit také část opozice, její návrh už leží ve sněmovně. Na rozdíl od vládního plánu počítá ale s jednou sazbou. „Ten, kdo víc vydělává, zaplatí víc peněz, logicky, ale stejnou sazbou. Určitě odmítáme progresivní zdanění, je to typický levicový názor,“ uvedl například 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

„Pro nás by bylo přijatelnější, kdyby vláda udělala nějaké jednorázové rychlé opatření. Například kdyby se zvýšila sleva na poplatníka,“ tvrdí zase místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová. 

Výhrady mají k plánu i odbory. Pokud by s nižšími daněmi končilo víc peněz u lidí, směřovaly by ve výsledku nižší částky státu. „Doporučujeme zvýšení odpočítatelné položky od základu daně pro zaměstnance. Otázka superhrubé mzdy ať se skutečně odloží, protože dopady jsou opravdu značné,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

„Že bychom se hrnuli k podpoře zrušení superhrubé mzdy, to neplatí. Mimo jiné také proto, že  to bude znamenat dodatečný náklad pro podnikatele,“ poznamenal zase prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.  

48 minut
90' ČT24: Konec superhrubé mzdy?
Zdroj: ČT24

Otázka mimořádného příspěvku pro důchodce

Politici by se na čtvrteční schůzce měli zabývat také mimořádným příspěvkem pro důchodce – a to jak pro starobní, tak invalidní či příjemce vdovských a vdoveckých dávek. 

Ve hře je několik variant. Mluví se o čtyřech až šesti tisících. Na dávku by přitom měly nárok asi tři miliony lidí. V rozpočtu by to podle Aleny Schillerové znamenalo výdaj 12 až 17 miliard.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už dřív připustila, že by stát mohl peníze vyplácet až příští rok a postupně. Každý důchodce by dostal zhruba pětistovku měsíčně nad rámec zákonné valorizace, která vychází v průměru na 840 korun.

„Vzhledem k tomu, že nám od jara roste inflace, zejména u těch základních potravin velmi vysoce, a spotřební koš seniorů je inflačně velmi zatížen, je tam více něž 5 procent, tak pevně doufám, že co nejdříve dospějeme na úrovni koalice ke kompromisu,“ uvedla na začátku týdne Maláčová.

Příspěvek
Zdroj: ČT24

Vostrá: Koaliční špičky se zřejmě mohly dohodnout na výši příspěvku pro důchodce

Závěry čtvrtečního jednání oznámí zástupci vlády v pátek odpoledne. Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) se domnívá, že se na schůzce zřejmě premiér Babiš s Hamáčkem dohodli na výši příspěvku pro seniory. Uvedla to ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

„Pokud šlo pouze o to doladit částku – jestli ministerstvo financí říká čtyři, jeden partner říká šest – tak si zcela selským rozumem myslím, že to nakonec bude pět tisíc,“ poznamenala Vostrá.

„Co se týká zrušení superhrubé mzdy… to bych řekla, že přece jenom bude ještě možná zahaleno tmou, tam si nejsem jistá, že nám řeknou, s čím vláda půjde,“ dodala poslankyně.

27 minut
Události, komentáře o superhrubé mzdě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 18 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...