Špičky koalice jednaly o superhrubé mzdě a bonusu pro penzisty. Závěry zveřejní v pátek

Nahrávám video

Ve čtvrtek večer se na Úřadu vlády sešly špičky koalice. Hlavním tématem bylo zrušení superhrubé mzdy. Nyní se platí jednotná patnáctiprocentní daň. Počítá se ale z hrubé mzdy navýšené o odvody na sociální pojištění. Nově by se kalkulovala pouze z hrubé mzdy. Jak bude daň vysoká, není jasné. Tématem schůzky měla být i výplata mimořádného příspěvku důchodcům. Výsledek jednání, které skončilo kolem půl deváté, politici nesdělili. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že v pátek se ve 14 hodin uskuteční tisková konference.

Zrušení superhrubé mzdy mělo v programu už několik předchozích kabinetů – stejně jako ten současný. První návrhy probírala koalice už loni na jaře. Na ničem se ale nedohodla. Jedním z hlavních argumentů proti změně byl výpadek příjmů do rozpočtu.

Třeba zaměstnanec se mzdou třicet šest tisíc hrubého by si v případě zrušení superhrubé mzdy polepšil téměř o devatenáct set. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale upozorňuje, že by to znamenalo výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši desítek miliard. I proto sociální demokraté navrhují progresivní zdanění. Vyšší mzda by totiž znamenala vyšší daň. Mluví se o dvou až třech sazbách.

Mzda
Zdroj: ČT24

„Za nás platí to, že jsme připraveni se dohodnout na nějaké formě zrušení superhrubé mzdy, s tím souhlasíme. Detaily musíme odladit s panem premiérem. Až se na něčem dohodneme, tak to oznámíme,“ vyjádřil se před čtvrteční schůzkou vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. 

„Více pásem je komplikace, já bych byl spíš za dvě pásma, to znamená, že máme solidární přirážku, to je těch 15 plus 7, to se dá říct, že je progresivní daň. Tu bych neměnil,“ vyjádřil se k návrhu sociálních demokratů premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. 

Ministryně financí počítá s tím, že návrhy spojené se zrušením superhrubé mzdy přidá ve sněmovně jako pozměňovací návrh k daňovému balíčku.

Výhrady opozice a odborů

Superhrubou mzdu chce zrušit také část opozice, její návrh už leží ve sněmovně. Na rozdíl od vládního plánu počítá ale s jednou sazbou. „Ten, kdo víc vydělává, zaplatí víc peněz, logicky, ale stejnou sazbou. Určitě odmítáme progresivní zdanění, je to typický levicový názor,“ uvedl například 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

„Pro nás by bylo přijatelnější, kdyby vláda udělala nějaké jednorázové rychlé opatření. Například kdyby se zvýšila sleva na poplatníka,“ tvrdí zase místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová. 

Výhrady mají k plánu i odbory. Pokud by s nižšími daněmi končilo víc peněz u lidí, směřovaly by ve výsledku nižší částky státu. „Doporučujeme zvýšení odpočítatelné položky od základu daně pro zaměstnance. Otázka superhrubé mzdy ať se skutečně odloží, protože dopady jsou opravdu značné,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

„Že bychom se hrnuli k podpoře zrušení superhrubé mzdy, to neplatí. Mimo jiné také proto, že  to bude znamenat dodatečný náklad pro podnikatele,“ poznamenal zase prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.  

Nahrávám video

Otázka mimořádného příspěvku pro důchodce

Politici by se na čtvrteční schůzce měli zabývat také mimořádným příspěvkem pro důchodce – a to jak pro starobní, tak invalidní či příjemce vdovských a vdoveckých dávek. 

Ve hře je několik variant. Mluví se o čtyřech až šesti tisících. Na dávku by přitom měly nárok asi tři miliony lidí. V rozpočtu by to podle Aleny Schillerové znamenalo výdaj 12 až 17 miliard.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už dřív připustila, že by stát mohl peníze vyplácet až příští rok a postupně. Každý důchodce by dostal zhruba pětistovku měsíčně nad rámec zákonné valorizace, která vychází v průměru na 840 korun.

„Vzhledem k tomu, že nám od jara roste inflace, zejména u těch základních potravin velmi vysoce, a spotřební koš seniorů je inflačně velmi zatížen, je tam více něž 5 procent, tak pevně doufám, že co nejdříve dospějeme na úrovni koalice ke kompromisu,“ uvedla na začátku týdne Maláčová.

Příspěvek
Zdroj: ČT24

Vostrá: Koaliční špičky se zřejmě mohly dohodnout na výši příspěvku pro důchodce

Závěry čtvrtečního jednání oznámí zástupci vlády v pátek odpoledne. Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) se domnívá, že se na schůzce zřejmě premiér Babiš s Hamáčkem dohodli na výši příspěvku pro seniory. Uvedla to ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

„Pokud šlo pouze o to doladit částku – jestli ministerstvo financí říká čtyři, jeden partner říká šest – tak si zcela selským rozumem myslím, že to nakonec bude pět tisíc,“ poznamenala Vostrá.

„Co se týká zrušení superhrubé mzdy… to bych řekla, že přece jenom bude ještě možná zahaleno tmou, tam si nejsem jistá, že nám řeknou, s čím vláda půjde,“ dodala poslankyně.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 7 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...