Špičky koalice jednaly o superhrubé mzdě a bonusu pro penzisty. Závěry zveřejní v pátek

6 minut
Události: Špičky koalice se scházejí kvůli superhrubé mzdě a příspěvkům pro důchodce
Zdroj: ČT24

Ve čtvrtek večer se na Úřadu vlády sešly špičky koalice. Hlavním tématem bylo zrušení superhrubé mzdy. Nyní se platí jednotná patnáctiprocentní daň. Počítá se ale z hrubé mzdy navýšené o odvody na sociální pojištění. Nově by se kalkulovala pouze z hrubé mzdy. Jak bude daň vysoká, není jasné. Tématem schůzky měla být i výplata mimořádného příspěvku důchodcům. Výsledek jednání, které skončilo kolem půl deváté, politici nesdělili. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že v pátek se ve 14 hodin uskuteční tisková konference.

Zrušení superhrubé mzdy mělo v programu už několik předchozích kabinetů – stejně jako ten současný. První návrhy probírala koalice už loni na jaře. Na ničem se ale nedohodla. Jedním z hlavních argumentů proti změně byl výpadek příjmů do rozpočtu.

Třeba zaměstnanec se mzdou třicet šest tisíc hrubého by si v případě zrušení superhrubé mzdy polepšil téměř o devatenáct set. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale upozorňuje, že by to znamenalo výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši desítek miliard. I proto sociální demokraté navrhují progresivní zdanění. Vyšší mzda by totiž znamenala vyšší daň. Mluví se o dvou až třech sazbách.

Mzda
Zdroj: ČT24

„Za nás platí to, že jsme připraveni se dohodnout na nějaké formě zrušení superhrubé mzdy, s tím souhlasíme. Detaily musíme odladit s panem premiérem. Až se na něčem dohodneme, tak to oznámíme,“ vyjádřil se před čtvrteční schůzkou vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. 

„Více pásem je komplikace, já bych byl spíš za dvě pásma, to znamená, že máme solidární přirážku, to je těch 15 plus 7, to se dá říct, že je progresivní daň. Tu bych neměnil,“ vyjádřil se k návrhu sociálních demokratů premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. 

Ministryně financí počítá s tím, že návrhy spojené se zrušením superhrubé mzdy přidá ve sněmovně jako pozměňovací návrh k daňovému balíčku.

Výhrady opozice a odborů

Superhrubou mzdu chce zrušit také část opozice, její návrh už leží ve sněmovně. Na rozdíl od vládního plánu počítá ale s jednou sazbou. „Ten, kdo víc vydělává, zaplatí víc peněz, logicky, ale stejnou sazbou. Určitě odmítáme progresivní zdanění, je to typický levicový názor,“ uvedl například 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

„Pro nás by bylo přijatelnější, kdyby vláda udělala nějaké jednorázové rychlé opatření. Například kdyby se zvýšila sleva na poplatníka,“ tvrdí zase místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová. 

Výhrady mají k plánu i odbory. Pokud by s nižšími daněmi končilo víc peněz u lidí, směřovaly by ve výsledku nižší částky státu. „Doporučujeme zvýšení odpočítatelné položky od základu daně pro zaměstnance. Otázka superhrubé mzdy ať se skutečně odloží, protože dopady jsou opravdu značné,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

„Že bychom se hrnuli k podpoře zrušení superhrubé mzdy, to neplatí. Mimo jiné také proto, že  to bude znamenat dodatečný náklad pro podnikatele,“ poznamenal zase prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.  

48 minut
90' ČT24: Konec superhrubé mzdy?
Zdroj: ČT24

Otázka mimořádného příspěvku pro důchodce

Politici by se na čtvrteční schůzce měli zabývat také mimořádným příspěvkem pro důchodce – a to jak pro starobní, tak invalidní či příjemce vdovských a vdoveckých dávek. 

Ve hře je několik variant. Mluví se o čtyřech až šesti tisících. Na dávku by přitom měly nárok asi tři miliony lidí. V rozpočtu by to podle Aleny Schillerové znamenalo výdaj 12 až 17 miliard.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) už dřív připustila, že by stát mohl peníze vyplácet až příští rok a postupně. Každý důchodce by dostal zhruba pětistovku měsíčně nad rámec zákonné valorizace, která vychází v průměru na 840 korun.

„Vzhledem k tomu, že nám od jara roste inflace, zejména u těch základních potravin velmi vysoce, a spotřební koš seniorů je inflačně velmi zatížen, je tam více něž 5 procent, tak pevně doufám, že co nejdříve dospějeme na úrovni koalice ke kompromisu,“ uvedla na začátku týdne Maláčová.

Příspěvek
Zdroj: ČT24

Vostrá: Koaliční špičky se zřejmě mohly dohodnout na výši příspěvku pro důchodce

Závěry čtvrtečního jednání oznámí zástupci vlády v pátek odpoledne. Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) se domnívá, že se na schůzce zřejmě premiér Babiš s Hamáčkem dohodli na výši příspěvku pro seniory. Uvedla to ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

„Pokud šlo pouze o to doladit částku – jestli ministerstvo financí říká čtyři, jeden partner říká šest – tak si zcela selským rozumem myslím, že to nakonec bude pět tisíc,“ poznamenala Vostrá.

„Co se týká zrušení superhrubé mzdy… to bych řekla, že přece jenom bude ještě možná zahaleno tmou, tam si nejsem jistá, že nám řeknou, s čím vláda půjde,“ dodala poslankyně.

27 minut
Události, komentáře o superhrubé mzdě
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 31 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...