ČSSD chce superhrubou mzdu zrušit, vyřešit se ale nejdříve musí příjmy rozpočtu, uvedl Hamáček

Koaliční ČSSD chce zrušit superhrubou mzdu, ale současně se musí vyřešit příjmová strana rozpočtu, sdělil vicepremiér a předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Řešením podle něj může být daň pro banky, kterou ČSSD v minulosti v koalici hnutí ANO neúspěšně navrhovala.

Babiš o víkendu řekl, že od příštího roku počítá se zrušením superhrubé mzdy a zavedením 15procentní daně místo plánovaných 19 procent. To by podle ministerstva financí vedlo k výpadku příjmů 90 miliard korun. Nyní je efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.

Díky změně by zaměstnancům s nižšími příjmy měsíčně klesly daně o stovky korun, těm s nadprůměrnými platy pak o několik tisíc. Třeba pracovník s platem 36 tisíc hrubého by měsíčně ušetřil přes osmnáct set, manažer s příjmem 80 tisíc pak čtyři tisícovky. Naopak třeba zaměstnanci s platem 21 tisíc by zůstala navíc tisícovka.

Hamáček v úterý ale v Právu Babišův plán označil za nerealistický. Znamenalo by to podle něj větší výpadek příjmů státního rozpočtu, než je celý roční rozpočet ministerstva vnitra, uvedl v Právu.

„Od ČSSD nemůže nikdo očekávat, že bude dělat daňovou politiku ODS,“ sdělil Hamáček. „Daňové kolečko (bývalého ministra financí) Vlastimila Tlustého, které bylo symbolem patnáctiprocentní ,rovné' daně, musí zůstat v propadlišti dějin,“ připomněl Hamáček papírové kolečko, ze kterého si mohli lidé v roce 2006 zjistit, kolik by při zavedení rovné daně ve výši 15 procent ušetřili.  

Koaliční smlouva ANO a ČSSD počítá se zrušením superhrubé mzdy a sazbou 19 procent hrubé mzdy. „Superhrubou mzdu chceme zrušit, ale zároveň musí být vyřešena příjmová strana státního rozpočtu. Sektorová daň například pro banky může být takovým řešením,“ napsal Hamáček.

Návrh bankovní daně představila ČSSD loni v květnu, podle tehdejších představ strany měla mít podobu odvodu z aktiv. Sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta a podle odhadů ČSSD by přinesla do rozpočtu až 14 miliard korun ročně.

Babiš tehdy jednání o návrhu ostře odmítl. Když ho později ČSSD chtěla předložit jako poslanecký, varovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), že by se jednalo o porušení koaliční smlouvy. Ta vyžaduje, aby zákony o daních byly předkládány jen jako koaličně dohodnuté, což znamená, že je podpoří nadpoloviční většina ministrů ANO i ČSSD.

ODS nabízí Babišovi pomoc

Podle výpočtů ODS by rozpočet zrušením superhrubé mzdy a zavedením patnáctiprocentní daně z příjmů přišel o 55 miliard korun, lidé by je ale do ekonomiky vrátili. S prosazením opatření tak teď nabízejí občanští demokraté Babišovi pomoc, sdělila v úterý zástupkyně mluvčího strany Adéla Brandová. Občanští demokraté by dokázali zásadní část ve výši 46 miliard korun pokrýt jen úsporami, které loni navrhovali k letošnímu rozpočtu, dodala.

ODS také připomněla, že dva roky čeká ve sněmovně na projednání novela občanských demokratů, která obsahově odpovídá Babišovu víkendovému návrhu na snížení daně z příjmů fyzických osob na 15 procent. Kabinet k němu dříve vydal nesouhlasné stanovisko.

„Podepsal jsem smlouvu mezi mnou a Andrejem Babišem, že do konce tohoto roku společně dosáhneme zrušení superhrubé mzdy, a smlouvu jsem odeslal premiérovi k podpisu a hlavně k naplnění,“ uvedl šéf ODS Petr Fiala. Nic podle něj nebrání tomu, aby sněmovna na nejbližší schůzi projednala návrh ODS. 

Nejnovější a zřejmě poslední pokus zrušit superhrubou mzdu a přitom výrazně snížit daně má ve sněmovně jasnou podporu. Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík sdělil, že jeho strana snížení zdanění práce podporuje, ale je nutné řešit výpadek příjmů státu i samospráv. „Když jsme navrhovali zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka přibližně o pět tisíc korun, hlasovala celá vládní koalice proti s odkazem na rozpočtové dopady. Proto mě překvapuje, že nyní navrhují opatření s dopady násobně vyššími,“ dodal.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová varovala, že rozpočtový výpadek by se projevil na důchodovém účtu, což Babiš zamlčuje. Na zvýšení důchodů by podle ní mohl sehnat peníze jen zadlužením vnoučat dnešních penzistů nebo zvýšením jiných daní.

„TOP 09 prosadila zrušení superhrubé mzdy, které mělo byt účinné od ledna 2015. Ruku v ruce s tím ale byla zavedena i klíčová důchodová reforma. Andrej Babiš však prosadil znovuzavedení superhrubé mzdy a zrušení důchodové reformy ještě ve vládě (Bohuslava) Sobotky (ČSSD). Nyní přichází jen se zrušením superhrubé mzdy, ale důchodový systém za sedm let ve vládě nebyla koalice ANO a ČSSD schopná vyřešit, nebo se aspoň o návrh pokusit,“ dodala.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) dlouhodobě prosazuje zrušení superhrubé mzdy a snižování daní, sdělil předseda hnutí Tomio Okamura. „Výpadek rozpočtu navrhujeme řešit zdaněním dosud nedaněných dividend nadnárodních korporací, zrušením financování politických neziskovek, předražených a zbytečných armádních akvizic, inkluze ve školství, ukončením zneužívání dávek nepřizpůsobivými a ponížením plateb solárním baronům,“ uvedl.

S konkrétním návrhem plánuje přijít kabinet do sněmovny v září.

Jak porostou důchody?

Kabinet také čeká jednání o růstu penzí a spolu s tím i o rozpočtu na další rok. Zákon zohledňující zdražování i růst mezd už v tuto chvíli penzistům od příštího roku garantuje 840 korun měsíčně navíc.

Šéf koaliční ČSSD mluví o možném přidání dalších tří až čtyř set. Důchodci by si tak mohli v průměru polepšit o 1140 až 1240 korun měsíčně.

Alternativou by byl podle sociálních demokratů i několikatisícový jednorázový příplatek. Návrh na webu ČSSD zveřejnili předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček a místopředsedkyně strany a ministryně práce Jana Maláčová a otiskl ho v úterý deník Právo.

Premiér Babiš připouští – dohromady se zákonnou valorizací – navýšení o tisícovku. „Ale otázka je, jaké budeme mít možnosti. Musíme se podívat na rozpočet celkově,“ nastínil už dříve premiér. 

Vládní koalice má definitivně rozhodnout o lednovém růstu průměrného důchodu v srpnu, a to poté, co se dozví nová čísla o poklesu české ekonomiky. Pokud by chtěla penze zvednout víc, než jí přikazuje zákon, musela by ve sněmovně prosadit jeho rychlou změnu.

Třeba komunisté nebo SPD by razantnější zvýšení důchodů podpořili. Například ODS nebo Piráti jsou ale kvůli rekordnímu rozpočtovému schodku k vyššímu přidávání penzistům skeptičtí.