Bohatší důchod o 840 korun, o tisíc nebo více? Vláda začíná řešit růst penzí

Nahrávám video

Ve vládě začíná dohadování o dalším růstu důchodů. Zákon zohledňující zdražování i růst mezd už v tuto chvíli penzistům od příštího roku garantuje 840 korun měsíčně navíc. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) mluví o možném přidání dalších tří až čtyř set, premiér Andrej Babiš (ANO) připouští – dohromady se zákonnou valorizací – tisícovku.

„Částka, která by byla adekvátní k tomu, co by bylo zákonné, je několik stovek měsíčně navíc, takže se můžeme bavit o nějakých tři sta, čtyři sta korunách nad rámec zákonné valorizace,“ říká vicepremiér, ministr vnitra a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček.

„Já bych určitě samozřejmě chtěl navýšit důchody i o tisíc. Ale otázka je, jaké budeme mít možnosti. Musíme se podívat na rozpočet celkově,“ uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

O růstu penzí téměř pro dva a půl milionu lidí bude kabinet jednat během tohoto měsíce a spolu s tím i o rozpočtu na další rok. Zákon o rozpočtové odpovědnosti vládě povoluje případný schodek téměř tři sta miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív připustila, že takovou možnost zřejmě využije.

Růst průměrného důchodu
Zdroj: MF/MPSV

Důchodkyně Marcela Konrádová z Prahy nejraději tráví čas v přírodě s vnoučaty. Průměrný důchod jí pohodlně vystačí na bydlení v malém bytě i na běžné výdaje. „Nic moc na sebe si nekupuju, protože všechno mám, co jsem nosila už dřív, nerada chodím do obchodu zkoušet si oblečení, akorát jsem si koupila nové boty a ty teda stály tisíc pět set korun,“ říká.

Letos jí stát zvýšil penzi zhruba o devět stovek. V příštím roce by se spokojila i s menším nárůstem. „Kdyby přidali pětistovku důchodcům všem,“ upřesňuje Konrádová.

Drtivé většině penzistů důchody vzrostou víc. Z dnešních 14 400 musí kabinet podle zákona zvýšit průměrnou penzi na víc než 15 200 korun. Koaliční strany slibují důchodcům ještě víc. „Otázka je, jakým způsobem budeme schopni se vtěsnat do rozpočtu, ale už teď je jasné, že náš závazek průměrný důchod 15 tisíc určitě významně překročíme,“ říká Babiš.

„Vláda v postcovidové době pomohla všem těm, kteří byli postiženi. A popravdě řečeno, důchodci jsou jedinou skupinou, pro kterou žádný specifický program není a současně dochází k poměrně výraznému zdražování,“ dodává Hamáček. 

Ceny vzrostly meziročně o víc než tři procenta. Výrazně v první polovině roku podražily třeba některé potraviny. I v případě, že by stát přidal jen zákonné minimum, šlo by o třetí největší jednorázový růst v historii.

O růstu důchodů se definitivně rozhodne v srpnu

Vládní koalice definitivně rozhodne o lednovém růstu průměrného důchodu v srpnu, a to poté, co se dozví nová čísla o poklesu české ekonomiky. Pokud by chtěla penze zvednout víc, než jí přikazuje zákon, musela by ve sněmovně prosadit jeho rychlou změnu.

Třeba komunisté nebo SPD by razantnější zvýšení důchodů podpořili. „Je důležité, aby byly důchody valorizovány nad rámec povinné zákonné valorizace. To bude předmětem vyjednávání nad návrhem státního rozpočtu,“ říká ekonomický expert strany a poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura připomíná, že strana dlouhodobě prosazuje, aby se důchody zvyšovaly všem stejnou částkou, nikoli stejným procentem.

Výdaje státu na důchody
Zdroj: MF

Například ODS nebo Piráti jsou ale kvůli rekordnímu rozpočtovému schodku k vyššímu přidávání penzistům skeptičtí. „Je namístě uplatnit pouze zákonnou valorizaci. Nemyslíme si, že je rozumné dělat k tomu nějaký speciální zákon navíc, který by ještě zadlužení zvýšil,“ míní místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Uvažovat v této chvíli u půlbilionového deficitu, který může být nakonec větší, o něčem nad rámec valorizace mně v tuto chvíli připadá jako předčasná debata,“ uvedl šéf ODS a místopředseda sněmovny Petr Fiala.

I minimální zákonný růst důchodů o 840 korun měsíčně by vyšel rozpočet ročně na víc než 32 miliard.

  • Jen letos na ně stát pošle přes 507 miliard korun; to je téměř třetina původně schválených výdajů. Pokud by se penze zvýšily jen o povinné minimum, i tak vzroste suma na 540 miliard. Ještě před pěti lety to bylo zhruba o 140 miliard méně.
  • Důchodový systém se přitom i kvůli dopadům koronaviru v první polovině letošního roku opět propadl do výrazného deficitu, aktuálně je to 14 miliard. I tak se politici shodují v tom, že penze mají dál výrazně růst. Chybějící peníze vláda dodá z výběru daní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěNedělní debata o rozpočtu či legislativních krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský.
před 32 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 1 hhodinou

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 15 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 15 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 20 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.