Důchodci by mohli příští rok dostat přidáno více, než přikazuje zákon

5 minut
Důchodci by mohli příští rok dostat přidáno více, než přikazuje zákon
Zdroj: ČT24

Důchodci zřejmě v příštím roce znovu dostanou přidáno víc, než přikazuje zákon. Česká televize zjistila, že vyšší než zákonný růst důchodů totiž podporuje jak ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), tak i premiér Andrej Babiš (ANO). Podle nových propočtů ministerstev práce a sociálních věcí a financí musí stát v roce 2021 přidat minimálně 750 korun měsíčně. Průměrný měsíční důchod tak v lednu vzroste na víc než 15 200 korun.

„Je k diskusi vzhledem k tomu, jak všechno zdražovalo, energie, bydlení obecně a také potraviny, jestli nejít potřetí cestou, kdy dáme seniorům a seniorkám nad rámec zákonné valorizace i vyšší částku,“ říká ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně strany ČSSD Jana Maláčová.

„Důchody chceme nadále navyšovat tak, jak to děláme od doby menšinové vlády ANO. V rozpočtu na rok 2021 rozhodně počítáme s významným navýšením. Budeme navyšovat nad rámec zákonné valorizace,“ konstatuje také premiér Andrej Babiš.

O tom, jaké konkrétně vláda navrhne zvýšení důchodů nad zákonných 750 korun, budou jednat lídři koalice v příštích týdnech. Letos i loni zvýšil stát penze každoročně v průměru o devět set korun měsíčně. Vláda každý rok musí podle zákona povinně zvýšit důchody o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Kvůli případnému vyššímu růstu důchodů by musela, podobně jako v minulých letech, prosadit speciální zákon.

„Myslím, že by bylo lepší, kdyby to bylo těch devět stovek,“ říká Miroslav Chromčák, který tráví důchod nedaleko Ostravy v petřvaldském domově pro seniory. Letos mu vzrostl důchod právě o zmíněných 900 korun měsíčně. Podle nových propočtů státu dostane v příštím roce přidáno dalších minimálně 750 korun.

Maláčová chce dalších tři sta korun navíc

Přání, aby šlo zase o zmíněných devět stovek, se mu může vyplnit. Ministryně Maláčová chce zvýšit penze až o 300 korun nad zákonnou valorizaci, tedy zhruba o 1050 korun měsíčně. „Protože důchodový systém bude tento rok zhruba deset miliard v přebytku, tak je to k diskusi na úrovni koaliční rady,“ vysvětluje.

Babiš uvedl, že návrh ministryně nezná, protože ho zatím neinformovala. „Do médií stále navrhuje něco, co nemá koaličně projednané a většinou na to nemá finance. Důchody jsou priorita naší vlády. Budeme je projednávat s dalšími prioritami,“ dodává.

Miroslav Chromčák se i přes sliby politiků ale obává, že mu většinu peněz z růstu důchodů spolkne rostoucí inflace. „Zdražují potraviny, zdražuje oblečení, takové základní věci,“ zamýšlí se. Faktem je, že meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta a jde tak o nejvyšší meziroční růst cen od března 2012. Růst inflace podle Českého statistického úřadu ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení.

Jen za zákonné zvýšení penzí v průměru o 750 korun měsíčně by musel stát v příštím roce zaplatit dvaadvacet a půl miliardy. Dalších 300 korun navíc by pro rozpočet znamenalo dalších deset miliard.

Důchody
Zdroj: ČT24

Komunisté jsou pro

Vyšší nárůst důchodů, než nařizuje zákon, podporují i komunisté, kteří vládu tolerují. „Je důležité, aby byly důchody valorizovány  nad rámec povinné zákonné valorizace. Bude to předmětem vyjednávání nad návrhem státního rozpočtu,“ potvrzuje ekonomický expert strany a poslanec Jiří Dolejš (KSČM).

A štědrou ruku republiky připouští i SPD nebo ODS. „Hnutí SPD dlouhodobě prosazuje, aby se důchody zvyšovaly stejnou částkou, nikoli stejným procentem,“ říká předseda hnutí a místopředseda sněmovny Tomio Okamura (SPD).

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Bauer pak míní, že pokud roste ekonomika, zaslouží si čeští senioři, aby rostly i důchody. „Nebudeme rozporovat jak zákonnou valorizaci, tak případný příplatek,“ dodává.

Opozice s růstem penzí souhlasí

Naopak další pravicové strany nebo Piráti podporují zvyšování penzí podle zákona. „Zákonná valorizace je nastavená poměrně dobře, na druhou stranu je třeba myslet na to, co bude s důchody za deset nebo dvacet let,“ míní první místopředsedkyně strany a poslankyně Olga Richterová (Piráti). 

Zákonná valorizace je určitě potřeba, říká také předseda hnutí STAN a poslanec Vít Rakušan.  „Ekonomika jde nahoru a z toho by měly mít užitek i důchodci,“ vysvětluje.

Důkladnou důchodovou reformu pak požadují i další opoziční strany. Jen tak podle nich bude mít stát dost peněz na důstojné penze i po roce 2035. „Do deseti, patnácti let, se začnou důchody rapidně snižovat, protože na ně nebudou peníze,“ zdůrazňuje předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. 

Jen letos vydá ministerstvo práce a sociálních věcí na důchody o 35 miliard víc než loni. Celkem stát penzistům pošle víc než 507 miliard korun. Což je téměř třetina všech výdajů státního rozpočtu. 

  • Průměrný starobní důchod je v Česku necelých 14 400 korun.
  • Částka bude i v průběhu letošního roku mírně růst. Do důchodu totiž postupně odcházejí lidé, kteří mají nárok na vyšší penze.
  • Stát v posledních dvou letech zvyšoval důchody nejvíc ve své historii. Letos i loni vzrostla průměrná penze o 900 korun. V předchozích letech byly nárůsty podstatně nižší.
  • Výdaje vlády na důchody díky podstatnému zvyšování penzí v posledních letech rychle rostou. Zatímco ještě v roce 2019 na ně kabinet poslal přes 395 miliard, letos to podle státního rozpočtu bude o 112 miliard víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...