Jiří Dolejš

Zemřel bývalý předseda vlády komunistického Československa Lubomír Štrougal. Bylo mu 98 let. Působil rovněž jako ministr vnitra a zemědělství. Loni měl stanout před soudem kvůli podílu na zabití lidí na československých hranicích, kvůli jeho dlouhodobé vážné duševní nemoci ale státní zástupce stíhání zastavil.

Levicové politické strany se i po komunálních a senátních volbách potýkají s problémy. Nedaří se jim prosadit se ve volbách do zastupitelstev, kde bývaly silné, a ani v senátních volbách nezaznamenávají větší úspěchy. Jak si vedly ČSSD a KSČM?

Někteří poslanci se po víkendových volbách do lavic ve Sněmovní ulici už nevrátí. Jedná se v mnoha případech o politiky, kteří byli s dolní komorou spojeni po několik funkčních období a patřili k výrazným osobnostem domácí politiky. Končí ale i poslanci, kteří se ve sněmovně zdrželi jen na jedno volební období.

Vláda si bude muset v příštím roce na důchody půjčit víc než šestatřicet miliard korun. S takovým rozdílem mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na penze počítá v návrhu státního rozpočtu resort financí. Deficit na důchodovém účtu má být přitom o dvanáct a půl miliardy vyšší než letos. Důvodem je hlavně rychlý růst penzí v příštím roce. Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že Česko si může vyšší zadlužení kvůli důchodům dovolit. Pravicová opozice nesouhlasí.

Komunisté v sobotu u Brněnské přehrady zahájili celostátní „ostrou“ část kampaně před podzimními sněmovními volbami. První místopředseda strany Petr Šimůnek uvedl, že jen KSČM má ucelený program pro sociální oblast. Právě na sociální témata klade volební program důraz. Zmiňuje ale také například vyšší zdanění velkých nadnárodních firem nebo prosazování vystoupení Česka z NATO.

Spotřební daň z tabáku letos přinesla do rozpočtu o tři miliardy méně než ve stejném období loni. Je to propad o zhruba desetinu – a to přesto, že daň z cigaret a dalších tabákových výrobků naopak o deset procent vzrostla. Ministerstvo financí tvrdí, že za poklesem je předzásobení výrobců i to, že v Česku už míň nakupují cizinci. Část opozice vidí za propadem příjmů spíš velké zdražení cigaret a mluví o rostoucím černém trhu.

Národní rozvojový fond (NRF) zatím neinvestoval ani do jednoho projektu. Od jeho vzniku už přitom uplynuly téměř dva roky a potřebnou licenci má od loňska. Banky přes něj mají dávat až sedm miliard ze svých zisků. Investice se očekávají třeba v dopravě, školství nebo zdravotnictví. Konkrétní projekty ale zatím nejsou schválené, rýsují se teprve první z nich. Zástupci fondu tvrdí, že rozhodnutí padne do konce roku a odešlou tak první peníze. Pomalý rozjezd projektu však kritizuje sněmovní opozice.

Více než čtyřicet miliard korun v minusu představuje prozatímní dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty. Takový výpadek příjmů kritizuje část opozice. Podle ní související snížení daní pomohlo zejména vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří ušetřené peníze neutrácejí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dál krok hájí s tím, že se peníze státu vrátí ve spotřebě domácností.

Velká část tuzemských společností začala od léta zvyšovat mzdy a podle odborů i Hospodářské komory ČR bude tento vývoj pokračovat. A to i kvůli zvyšující se inflaci a nákladům domácností.

Schůze Poslanecké sněmovny k hlasování o nedůvěře vládě se uskuteční ve čtvrtek od devíti hodin, koalice Pirátů se STAN a Spolu sehnaly dostatek podpisů na její vyvolání a odevzdaly je předsedovi dolní komory. Právě tyto strany snahu vyvolat hlasování již dříve oznámily. Stále není jasný postoj komunistické strany, která při předchozích hlasováních o nedůvěře Babišův kabinet podržela. Její představitelé zopakovali, že vláda jejich důvěru již nemá, ale naznačili, že by poslanci KSČM nemuseli aktivně hlasovat proti vládě. Definitivní rozhodnutí oznámí až ve čtvrtek před začátkem schůze.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se v minulém týdnu vzdal funkce. Jako důvod k odchodu uvedl tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). „Šéf resortu jistý nátlak vytvářet může, nesmí se ale jednat o ‚zlý tlak‘,“ řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 ústavní právník Jan Kysela. Benešová chce nyní jmenovat Zemanova nástupce, což kritizuje část opozice. Kvůli aktuálnímu dění ve čtvrtek protestovali lidé na pražském Václavském náměstí. Akci uspořádal spolek Milion chvilek.

Na vlastní byt si lidé v Česku vydělávají nejdéle v Evropě, navíc ceny bytů a domů po epidemii koronaviru ještě poskočily. Politici se shodují na potřebě dostupného bydlení. Prosadili by ho větší družstevní výstavbou nebo rozšířením bytových fondů obcí. O regionálním rozvoji a také dopravě debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně ve speciálu Událostí, komentářů, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.

Česko nyní nejvíce potřebuje druhou dálniční spojnici z Prahy na Moravu a také dokončení Pražského okruhu. Nutné je i začít stavět vysokorychlostní tratě a vyhnout se při tom problémům, které provázejí přípravu dálničních staveb. V debatě o dopravě v Událostech, komentářích speciál se na tom shodli poslanci z různých částí České republiky. O dopravě a také regionálním rozvoji debatovali zástupci devíti politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, sešli se v historické tramvajové vozovně v pražských Střešovicích. Debatu moderovala Jana Peroutková.

Prezident Miloš Zeman plně důvěřuje policii a Nejvyššímu státnímu zastupitelství ve vyšetřování vrbětického výbuchu. Suverénní země si podle hlavy státu nemůže dovolit, aby na jejím území způsobili agenti cizího státu teroristický útok. Pokud se prokáže role ruských agentů ve výbuchu, je potřeba, aby Rusko zaplatilo, řekl Zeman a vyzval k vyčkání na výsledky vyšetřování. Podle řady opozičních politiků v projevu relativizoval a mluvil o utajovaných informacích.

Komunisté by mohli ukončit spolupráci s menšinovou vládou Andreje Babiše. Řekl to předseda strany Vojtěch Filip s tím, že výkonný výbor doporučuje zahájit dohodovací řízení. Hnutí ANO podle Filipa nesplnilo podmínky dohody o toleranci, jako příklad uvedl nedostatek prostředků ve zdravotnictví nebo rozpočet ministerstva obrany. O další toleranci bude hlasovat ústřední výbor KSČM 6. dubna. Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek věří tomu, že strany ještě dospějí k dohodě.

Zemřel poslanec ODS Jiří Ventruba, jenž byl hospitalizován s těžkým průběhem covidu-19. O úmrtí v úterý informoval přímo na sněmovním plénu předseda ODS Petr Fiala, který poslaneckou schůzi řídil. Poslanci uctili Ventrubovu památku minutou ticha.

„Žádný rozpočet nebyl, protože o tom, co sněmovna (v závěru roku) přijala, každý věděl, že rozpočet to zcela určitě není. Ale to (aktuální) číslo je katastrofální,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý ministr a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný. Reagoval tak na návrh koalice navýšit deficit letošního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou podle vlády hlavně výpadky příjmů kvůli daňovému balíčku, který snížil od ledna odvody pracujících. Poslanci o novele státního rozpočtu na letošní rok debatují právě ve čtvrtek.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit navýšení letošního schodku státního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou hlavně dopady daňových změn, které vláda prosadila na konci roku a s nímž ve schváleném návrhu nepočítala. Vláda očekává propad daňových příjmů zhruba o 100 miliard korun. Výdaje by naopak měly vzrůst asi o 77 miliard korun. Z koaličních poslanců hlasoval proti doporučujícímu stanovisku Václav Votava (ČSSD). Sněmovna má rozpočet projednávat ve čtvrtek.

Širší vedení KSČM nepodporuje další prodloužení nouzového stavu. Postoj stranických špiček byl na zasedání výkonného výboru jednoznačný, vláda podle nich může opatření proti koronaviru vyhlásit i bez nouzového stavu. Premiér Andrej Babiš (ANO), vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) před neprodloužením varují.

Tuzemská ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, předtím šest let v řadě rostl. Předběžný odhad HDP v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Loňský výsledek je však stále lepší, než očekávala Česká národní banka i ministerstvo financí. Šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO) řekla, že ji čísla naplňují mírným optimismem. O výsledku české ekonomiky debatovali hosté Událostí, komentářů.

V sobotu se sejde expertní tým prezidenta republiky Miloše Zemana a bude probírat novelu rozpočtu na letošní rok. Zákon o rozpočtu, podobně jaké jiné klíčové normy v minulých letech, pomohly vládě prosadit hlasy komunistů. Podpora, kterou menšinové vládě poskytují,  je založena na takzvaném tolerančním patentu, který KSČM uzavřela s hnutím ANO. A podle vedení komunistů se tato dohoda z většiny plní.

Návrh daňových změn a návrh státního rozpočtu na příští rok budou řešit poslanci a senátoři v příštím týdnu. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška je rozpočet mrtvým dokumentem, člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM) kritizuje, že návrh tvoří masivní dluh a Česko by podle něj vydrželo měsíc rozpočtového provizoria. Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek věří, že v Senátu dozná daňový balíček rozumných změn. Kraje a obce podle něj musí se státem sdílet dobré i špatné časy. V Otázkách Václava Moravce hosté hovořili také o cestě hradního poradce Martina Nejedlého do Ruska.

Nečekané vyústění mělo páteční ranní hlasování sněmovny o daňovém balíčku. Vládní hnutí ANO za pomoci ODS a SPD odhlasovalo zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy. První sazba se týká většiny ze 4,5 milionu zaměstnanců. Druhá pak těch, kteří vydělávají měsíčně nad 141 764 korun, a nahrazuje současnou takzvanou solidární přirážku. Tento návrh podal premiér Andrej Babiš (ANO) a pro příjmy veřejných rozpočtů by znamenal pokles o necelých 90 miliard korun. O náhlých změnách diskutovali v pořadu Události, komentáře Miroslav Kalousek (TOP 09) a Jiří Dolejš (KSČM).

Sněmovna schválila v pátek ráno, dvě hodiny po půlnoci, spolu se zrušením superhrubé mzdy snížení základní sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z dosavadních 20,1 procenta. Poslanci tak dali přednost pozměnovacímu návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) před návrhem vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). U lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun se má část příjmů nad tuto hranici zdaňovat sazbou 23 procent. Daňový balíček nyní poputuje k projednání do Senátu. Sněmovnou zároveň prošel i pirátský návrh, aby se základní daňová sleva na poplatníka zvýšila ročně z 24 840 korun na částku průměrné hrubé mzdy za předminulý rok.