Schůze Poslanecké sněmovny k hlasování o nedůvěře vládě se uskuteční ve čtvrtek od devíti hodin, koalice Pirátů se STAN a Spolu sehnaly dostatek podpisů na její vyvolání a odevzdaly je předsedovi dolní komory. Právě tyto strany snahu vyvolat hlasování již dříve oznámily. Stále není jasný postoj komunistické strany, která při předchozích hlasováních o nedůvěře Babišův kabinet podržela. Její představitelé zopakovali, že vláda jejich důvěru již nemá, ale naznačili, že by poslanci KSČM nemuseli aktivně hlasovat proti vládě. Definitivní rozhodnutí oznámí až ve čtvrtek před začátkem schůze.
KSČM v polovině dubna vypověděla smlouvu o toleranci vlády, kterou měla uzavřenou s ANO. Sice předseda komunistů Vojtěch Filip odmítl, že by jeho strana vyvolala hlasování o nedůvěře, ale opoziční strany vzápětí začaly hovořit o tom, že hlasování vyvolají samy.
Nyní, když již je mimořádná schůze svolána, není jasné, jak se KSČM k hlasování postaví. Místopředseda strany Stanislav Grospič uvedl, že nepřipadá v úvahu „žádná forma podpory vlády“. Ani to však neznamená, že budou komunisté hlasovat aktivně proti Babišovu kabinetu. Spekuluje se o tom, že by mohli opustit sál nebo se hlasování zdržet, což ostatně očekává místopředseda vládní ČSSD Roman Onderka.
Místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová uvedla, že klub se sejde ve čtvrtek před hlasováním a své konečné stanovisko oznámí na tiskové konferenci dvacet minut před začátkem sněmovní schůze. Například předseda klubu Pavel Kováčik však uvedl, že je pro vyslovení nedůvěry.
Jiří Dolejš (KSČM) označil dřívější podporu menšinové vlády za menší zlo, které bylo časově omezené. „Není paradox to, že jsme ukončili naši toleranci, není paradox to, že tato vláda už naši důvěru nemá, protože ji v podstatě vyčerpala. Ale musíme se rozhodnout, jakým způsobem tu nedůvěru a netoleranci dáme najevo,“ řekl v úterní Devadesátce. S tím, že ten kdo nehlasuje, dává najevo souhlas s tím, aby vláda pokračovala.
Babiš: Před pandemií jsme byli úspěšná vláda
Premiér Andrej Babiš znovu zopakoval své přesvědčení, že je nyní, čtyři měsíce před volbami, již zbytečné snažit se vyjádřit jeho vládě nedůvěru. S výzvou se obrátil na komunisty a jejich voliče. „Chtěl bych jim připomenout, že až do příchodu pandemie jsme byli poměrně úspěšná vláda. Když jsme nastupovali v roce 2017, měli jsme důvěru asi 20 procent obyvatel. V roce 2019 už čtyřiceti procent,“ uvedl.
Odpoledne premiér dodal, že měl původně pocit, že KSČM by eventuálně opustila sál. „Teď to nevypadá, rozhodnou ve čtvrtek ráno na klubu. Samozřejmě se budu informovat, ale teď už asi těžko můžeme někoho přesvědčovat,“ doplnil Babiš. Podle něj by destabilizace znamenala problémy, protože vláda má před sebou řadu věcí, které musí dořešit, ať už jde o covid pas, dokončení očkování nebo návrat dětí do škol. „Je potřeba, aby vláda celé léto pracovala,“ míní Babiš.
Prohlásil také, že je podle něj Česko „jediná země v Evropě, kde opozice zneužila pandemii pro politický boj“.
O úspěších současné vlády mluvil také místopředseda poslaneckého klubu ANO Jan Volný. Nyní čeká na rozhodnutí komunistů. „Samozřejmě byli bychom rádi, kdyby zhodnotili celé ty tři roky, že nebyly tak špatné, že jsme udělali spoustu dobrých věcí, já jsem o tom bytostně přesvědčen, a pokud by nám tu důvěru vyslovili, třeba i odchodem ze sálu,“ řekl.
Podle Stanjury měla vláda sama požádat o důvěru
Že by komunisté mohli podržet nepřímo, se obávají i strany, které hlasování o nedůvěře vyvolaly. K vyslovení nedůvěry je totiž potřeba většina poslaneckých hlasů, takže cokoli jiného než vyslovení se „pro návrh“ opoziční úsilí zastaví.
„Kdo uteče ze sálu, vyslovuje důvěru,“ uvedl místopředseda ODS Zbyněk Stanjura na začátku úterní tiskové konference, na které koalice oznamovaly, že odevzdaly podpisy svých poslanců ke svolání schůze, na které se bude hlasovat o nedůvěře. Podle Stanjury by se mělo hlasovat i kvůli vládní ztrátě podpory od komunistů. Zároveň však podotkl, že kabinet měl sám o důvěru požádat.
Odmítl Babišův názor, že teď již nemá smysl nedůvěru vyslovovat. „Mluvili jsme o principech a závažných důvodech, proč vláda nemá mít důvěru Poslanecké sněmovny. Principy jsou právě proto principy, že platí vždy – šest měsíců před volbami, čtyři měsíce před volbami i dva roky před volbami,“ prohlásil Stanjura.
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by se o důvěře mělo hlasovat i kvůli neustálé otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Toho v pondělí policie navrhla znovu obžalovat kvůli kauze dotací na farmu Čapí hnízdo.
Mezi další důvody, proč by kabinet nadále neměl mít důvěru, zástupci opozice zmiňovali nezvládnutou koronavirovou pandemii nebo nezajištění jasné podpory spojenců kvůli kauze Vrbětice. Podle předsedy STAN Víta Rakušana vláda na lidi prosazuje přísnost, ne však na sebe, což dokládal například tím, že vládní protikoronavirová nařízení několikrát zrušily soudy.
Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky patří mezi důvody, proč by kabinet neměl dovládnout do říjnových voleb, například předražené nákupy zdravotních pomůcek, neobjednané vakcíny nebo rekordní zadlužování.
Pokud Poslanecká sněmovna vysloví nedůvěru vládě, bylo by podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše namístě jednání zástupců všech stran s prezidentem Milošem Zemanem o dalším fungování dolní komory, zejména v legislativní rovině.
„Jsme připraveni jednat i o variantě vlády expertů, kteří by byli nominováni za jednotlivé sněmovní strany. To je řešení. Nebyli bychom z něj nadšení, ale je to lepší řešení než ten chaos, který tady je,“ dodal Jurečka.
ČSSD s nedůvěrou nesouhlasí, SPD ano
Poslanci vládní ČSSD budou proti vyslovení nedůvěry kabinetu, uvedl místopředseda strany Roman Onderka. Hlasování považuje za politikaření a snahu opozice se zviditelnit.
Ke svržení vlády je nutných nejméně 101 poslaneckých hlasů, pětice opozičních stran jich má 68. Proti vládě hodlá hlasovat také SPD s 19 poslanci a Trikolóra, jež má v dolní komoře tři zástupce. Ve sněmovně jsou i tři další nezařazení poslanci.
Vláda nemá důvěru SPD a podle průzkumů ani drtivé většiny obyvatel, řekl v úterý šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Zásadní je podle něj rekonstrukce kabinetu a vytvoření vlády odborníků.
S komunisty chce ještě jednat Faltýnek. Na práci sněmovny by podle něj nedůvěra neměla vliv
Před čtvrtečním hlasováním se chce se zástupci KSČM ještě sejít předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. „Můj apel, moje prosba je pouze o tom, že nestojí za to dávat nedůvěru vládě, když máme před sebou čtyři týdny Poslanecké sněmovny a čtyři měsíce do voleb, že nemá smysl v této situaci, kdy stále bojujeme s covidem, destabilizovat situaci v České republice. Není to nic víc než apel, nemohu nic konkrétního za svoji prosbu slíbit,“ řekl Faltýnek.
Míní ovšem, že na fungování sněmovny by případné vyslovení nedůvěry vládě zásadní dopad nemělo. Například co se týče návrhu na zavedení pětitýdenní dovolené, je podle Faltýnka zřejmé, že opozice je připravena zákon obstruovat.
Již v pondělí jednal s předsedou komunistů Vojtěchem Filipem premiér Andrej Babiš (ANO). Filip ho upozornil, že ve středu bude o nedůvěře jednat výkonný výbor KSČM, který dá poslancům doporučení, jak hlasovat. Aulická Jírovcová uvedla, že vedení klubu bude „požadovat jednotný postoj celého klubu“.
Po pondělní schůzce s premiérem Filip uvedl, že v anketě okresních organizací KSČM přibývá hlasů pro vyslovení nedůvěry vládě.
Premiér Babiš v pondělí jednal také s prezidentem Zemanem. Poté na dotaz novinářů, zda Zeman zopakoval, že i v případě ztráty důvěry vlády nechá menšinový kabinet ANO a ČSSD dovládnout do říjnových voleb, Babiš uvedl, že prezident má v tomto směru stejnou pozici a chtěl by jej ponechat ve funkci premiéra.
Podle politologa z Metropolitní univerzity Praha Michala Klímy je situace ještě otevřená. „Komunisté mají ještě takzvaný vyjednávací potenciál,“ podotkl.
Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Maxim Tomoszek připomněl, že případné vyslovení nedůvěry by mělo reálný dopad. „Vláda vládne v demisi prozatímně, to znamená, že je omezená a měla by opravdu činit pouze nezbytné kroky,“ řekl.
