Velká část tuzemských společností začala od léta zvyšovat mzdy a podle odborů i Hospodářské komory ČR bude tento vývoj pokračovat. A to i kvůli zvyšující se inflaci a nákladům domácností.
Firmy opět začaly zvyšovat mzdy. Jejich růst ale z větší části zřejmě pohltí inflace
Události: Firmy opět začínají zvyšovat mzdy (zdroj: ČT24)
V prvním pololetí se přidávalo spíše jen v několika firmách a šlo o plošné zvýšení. Naopak od léta tak činí velká část firem a své zaměstnance odměňují spíše podle individuálních výkonů na pracovišti.
„Letos by měly nominální hrubé mzdy v průměru vzrůst o více než tři procenta. Jiná věc je ta, že se všichni, podnikatelé, zaměstnanci, spotřebitelé, důchodci, potýkají s větší inflací. V podstatě všechno z toho nominálního růstu spolyká posun cenové hladiny,“ dává věci do souvislostí ředitel odboru legislativy, práv a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
Například v červnu činila inflace v meziročním srovnání 2,8 procenta. Vloni pak průměrná roční inflace činila 3,2 procenta.
Čistá mzda letos stoupla všem
Kvůli daňovým změnám však mají letos víc peněz na utrácení i ti, kterým zaměstnavatel mzdu nominálně nezvýšil. Snížily se totiž daně a odvody státu a lidem tak vzrostla čistá mzda.
Tlak zaměstnanců na vyšší mzdy proto není tak velký. Problémem je ale vysoký počet volných míst na trhu a nízká nezaměstnanost. Aby firmy nalákaly nové lidi, začaly nabízet vyšší odměny.
Přidávat začaly i velké firmy
Například pracovníci logistického centra v Dobrovízi u Prahy najdou na srpnových výplatnicích mzdu o 13 procent vyšší. A to nejen zaměstnanci, ale také brigádníci.
„Nástupní mzda pro vstupní pozice bude od srpna 182 korun na hodinu, pro vedoucí 225 korun na hodinu. Včetně započítání 10procentního bonusu se bavíme o částce zhruba 32 400 až necelých 35 tisíc pro základní pozice. Pro vedoucí to bude 40 až zhruba 43 tisíc,“ uvedl generální manžer Amazonu ČR Michal Šmíd.
Přidávají i další firmy, například z oblasti autoprůmyslu nebo výroby potravin. Většinou jde o jednotky procent navíc, které zaměstnanci najdou na svých výplatnicích.
A stejně přidávají i některé supermarkety. „Od července jsme zvyšovali mzdy zaměstnancům na provozních pozicích, tedy na obchodech, v průměru o pět procent. V případě distribučního centra bylo navýšení čtyři procenta,“ řekl mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček.
Kromě mezd zde přidávají také na benefitech. Zavádějí kupříkladu stravenkový paušál a od nového roku týden dovolené navíc. „Situace na trhu se vrátila do roku před covidem 2019, takže musíme samozřejmě využívat efektivnější a cílenější způsoby, jak oslovit případné nové uchazeče o práci,“ dodal Koukolíček.
Volných míst je víc než před covidem
Volných pozic je nyní v Česku už víc než před dvěma lety. Nejčastěji jde o nekvalifikované profese nebo například obsluhu strojů. Může za to i nedostatek zahraničních pracovníků. Také proto je tlak na růst právě těchto mezd největší.
Svou roli hraje též tlak odborů. „Mzdová složka je tou nejdůležitější, kterou můžete do vyjednávání dát. My ji samozřejmě do toho vyjednávání promítat budeme a ty požadavky budeme logicky zvyšovat. Navíc české mzdy jsou při české produktivitě práce hluboko pod svou cenou a pod svou hodnotou,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Dodal, že i příští rok vypadá z pohledu zvyšování mezd optimisticky.
- Volných míst na úřadech práce je přes 350 tisíc. Nejžádanější jsou pracovníci obsluhy strojů a montéři. Těch firmy shání skoro 115 tisíc. A velmi žádaní jsou také pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Pomyslnou třetí příčku zaujímají řemeslníci a opraváři.
- Podle posledních statistik za první čtvrtletí letošního roku dosáhnou lidé průměrně na hrubou měsíční mzdu přes 35 tisíc korun. Za loňský rok to bylo o pár set víc. Hlavně díky mimořádným odměnám v posledním čtvrtletí.
Státní zaměstnanci měli loni v meziročním srovnání průměrně o více než čtyři tisíce vyšší průměrné platy. Až na výjimky však musí od příštího roku počítat s pravděpodobným zmrazením měsíčních výplat. Jejich zvyšování není podle ministryně financí na pořadu dne.
„Mám vládou jasně dané priority. V žádném případě nechceme sahat na investice, to si nemůžeme dovolit. Takže se musíme chovat ve vztahu k výdajům státu velmi obezřetně,“ řekla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Nejlepší perspektivu mají opět učitelé
Největší naději, že jejich platy v příštím roce vzrostou, mají ve veřejné sféře učitelé. A to bez ohledu na to, jak dopadne ve sněmovně jednání o novele zákona, která by jim zaručila 130 procent průměrného platu ve státě.
Ministryně financí s novelou nesouhlasí, ale s nárůstem počítá, byť ne o tolik jako v minulých letech. O kolik konkrétně by se platy pedagogů měly zvýšit, o tom se teprve bude jednat. „Budeme se bavit v řádu procent,“ uvedla.
Šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO) bude chtít růst o pět procent. Podle něj musí růst platů ve školství pokračovat i v následujících letech. Zároveň uvedl, že vláda splnila slib, že letos budou učitelé brát 150 procent toho, co dostávali před čtyřmi lety.
Přidávat učitelům chce i opozice
Opozice by byla nejraději, pokud by chystaná novela prošla. Politici by se pak každý rok nemuseli přít, jestli a kolik učitelům přidat. Jinak by prý jejich platy mohly začít znovu klesat.
„Je pravděpodobné, že platy učitelů budou vůči průměrné mzdě klesat,“ domnívá se poslanec Lukáš Bartoň (Piráti). „Platy učitelů by měly být zachovány na úrovni 130 procent průměrné mzdy,“ dodává poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL). Rovněž poslanec za KSČM Jiří Dolejš se domnívá, že navázat platy učitelů na průměrnou mzdu je dobrý cíl.