Dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty zatím činí minus 40 miliard. Schillerová ho hájí

Nahrávám video

Více než čtyřicet miliard korun v minusu představuje prozatímní dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty. Takový výpadek příjmů kritizuje část opozice. Podle ní související snížení daní pomohlo zejména vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří ušetřené peníze neutrácejí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dál krok hájí s tím, že se peníze státu vrátí ve spotřebě domácností.

Změna připravila státní kasu zatím o více než pětadvacet miliard korun. Dalších téměř patnáct miliard pak putovalo do krajů a obcí jako kompenzace výpadku příjmů. Ministryně financí si za krokem stojí. „Po všech stránkách si myslím, že to mělo pozitivní vliv. Lidé získali více peněz na utrácení a firmy na investování,“ hodnotí Schillerová.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové zrušení superhrubé mzdy pomohlo hlavně lidem s nejvyššími příjmy. „Vidíme, že spotřeba se nějak razantně nenavyšuje. A že rostou vklady na bankovních účtech, roste poptávka po nemovitostech a jejich ceny a roste zájem o investování na kapitálových trzích,“ oponuje Schillerové Zamrazilová.

„Necestovalo se, byly zavřené hotely, byly zavřené služby, byla zavřená velká část obchodů. A na druhé straně, když si lidé část peněz třeba odloží na důchod nebo je investují, to je přece také podpora ekonomiky,“ stojí si za svým Schillerová.

Díra do veřejných rozpočtů

Část opozice kritizuje výpadek příjmů státu. Podle odhadů by mělo jít zhruba o 88 miliard ročně. „Je to samozřejmě jenom jedna část toho souboru faktorů, které vedly k rozvratu veřejných financí v Čechách, ale je to významná část,“ myslí si místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Ušetřené peníze lidé utratí v ekonomice, respektive alespoň jejich část utratí. A ukazuje se i na plnění státního rozpočtu, že například spotřební daně se vyvíjí poměrně dobře,“ brání krok místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček z ODS, která pro zrušení superhrubé mzdy hlasovala.

„Nesmírně drahé je bydlení, o realitním trhu skoro škoda mluvit, ten úplně zdivočel, takže si myslím, že jakékoliv peníze navíc, které se objeví v peněženkách občanů, jsou pohlceny,“ předpokládá člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM).

Jak se zrušení superhrubé mzdy projevilo na spotřebě domácností, má ukázat nová makroekonomická predikce ministerstva financí. Tu chce šéfka resortu zveřejnit během týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 3 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 13 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 18 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...