Dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty zatím činí minus 40 miliard. Schillerová ho hájí

3 minuty
Události: Zrušení superhrubé mzdy
Zdroj: ČT24

Více než čtyřicet miliard korun v minusu představuje prozatímní dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty. Takový výpadek příjmů kritizuje část opozice. Podle ní související snížení daní pomohlo zejména vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří ušetřené peníze neutrácejí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dál krok hájí s tím, že se peníze státu vrátí ve spotřebě domácností.

Změna připravila státní kasu zatím o více než pětadvacet miliard korun. Dalších téměř patnáct miliard pak putovalo do krajů a obcí jako kompenzace výpadku příjmů. Ministryně financí si za krokem stojí. „Po všech stránkách si myslím, že to mělo pozitivní vliv. Lidé získali více peněz na utrácení a firmy na investování,“ hodnotí Schillerová.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové zrušení superhrubé mzdy pomohlo hlavně lidem s nejvyššími příjmy. „Vidíme, že spotřeba se nějak razantně nenavyšuje. A že rostou vklady na bankovních účtech, roste poptávka po nemovitostech a jejich ceny a roste zájem o investování na kapitálových trzích,“ oponuje Schillerové Zamrazilová.

„Necestovalo se, byly zavřené hotely, byly zavřené služby, byla zavřená velká část obchodů. A na druhé straně, když si lidé část peněz třeba odloží na důchod nebo je investují, to je přece také podpora ekonomiky,“ stojí si za svým Schillerová.

Díra do veřejných rozpočtů

Část opozice kritizuje výpadek příjmů státu. Podle odhadů by mělo jít zhruba o 88 miliard ročně. „Je to samozřejmě jenom jedna část toho souboru faktorů, které vedly k rozvratu veřejných financí v Čechách, ale je to významná část,“ myslí si místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Ušetřené peníze lidé utratí v ekonomice, respektive alespoň jejich část utratí. A ukazuje se i na plnění státního rozpočtu, že například spotřební daně se vyvíjí poměrně dobře,“ brání krok místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček z ODS, která pro zrušení superhrubé mzdy hlasovala.

„Nesmírně drahé je bydlení, o realitním trhu skoro škoda mluvit, ten úplně zdivočel, takže si myslím, že jakékoliv peníze navíc, které se objeví v peněženkách občanů, jsou pohlceny,“ předpokládá člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM).

Jak se zrušení superhrubé mzdy projevilo na spotřebě domácností, má ukázat nová makroekonomická predikce ministerstva financí. Tu chce šéfka resortu zveřejnit během týdne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 8 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 9 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...