Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.
Mohl být o 150 miliard nižší, komentovali první postcovidový schodek rozpočtu Zamrazilová s Fischerem
Otázky Václava Moravce k rozpočtu 2022 (zdroj: ČT24)
„Mám pocit, že plánujeme schodek rozpočtu, jak kdybychom zase čekali tři kruté vlny covidu-19,“ poznamenal Fischer. Uvedl, že předpokládal, že schodek rozpočtu se bude příští rok pohybovat mezi 200 až 250 miliardami korun. „Jsme pořád ve světě naprosto rozmařilé rozpočtové nebo fiskální politiky, označil bych to jako nesnesitelnou lehkostí utrácení,“ podotkl s tím, že dokonce bude schodek horší než v prvním covidovém roce.
Je tak přesvědčen o tom, že se jedná o nezodpovědnou rozpočtovou politiku státu. Pokud by on měl sestavit rozpočet, bral by v potaz především trend.
„A ten by byl asi takový, že situace, ve které se země nachází po několikanásobné vlně covidu, po krizi, která byla způsobená exogenními faktory, tedy úplně jinými než před deseti dvanácti lety, je zcela nepochybné, že musí být problémy sanovány z nějakých veřejných prostředků, to ano. Ale to neznamená, že se na to budu jen koukat a že si na to zvyknu. Protože fiskální politka má nějaké důsledky a účinky a vyvolává očekávání,“ zdůraznil s tím, že v Česku si už každý začíná zvykat na to, že stát je tady od toho, aby dal, protože na to má, jelikož na dluh se dá žít.
„To by si doma, v domácnosti, nikdo nedovolil,“ uvedl Fischer s tím, že od vlády skutečně postrádá dobrý plán nebo strategii obnovy, ze které by rozpočet modelovala.
Také podle Zamrazilové by schodek rozpočtu pro rok 2022 mohl být zcela jistě pod 300 miliardami korun. Úspor podle ní lze mimo jiné dosáhnout tím, že by vláda neslibovala další přídavky na děti, nedošlo by k prolomení valorizačního schématu pro důchody dalšími mimořádnými příspěvky či by se pozdržel růst platů učitelů. „Byť chápu, že je to bolestná otázka,“ uvedla.
„Nerušila bych také superhrubou mzdu a vrátila bych daň z převodu nemovitostí. Tím bych dohromady určitě dostala nějakých 150 miliard korun, takže bychom se potom mohli bavit o 250 miliardách korun (schodku)“, řekla bývalá členka bankovní rady České národní banky.
Dodala, že v řeči čísel zmíněné „nesystémové nadměrné valorizace“ udělaly v rozpočtu pro příští rok sto miliard korun. Podotkla, že ani jí ale nejsou senioři lhostejní.
„Mně vadí plošnost, tady skutečně nejsou dlouhodobě řešeny problémy těch nejzranitelnějších seniorů. Je jich třeba 72 tisíc v exekuci, v průměru platí nějakých 1500 až dva tisíce korun. A já si spočítala, že kdyby to zaplatila vláda, stálo by to dvě miliardy korun,“ vysvětlila s tím, že vláda si namísto toho, aby řešila konkrétní problémy, které by navíc státní pokladnu stály ve výsledku mnohem méně, plošně kupuje hlasy důchodců. „Skutečné problémy se neřeší a každému se plošně rozhodí pár stovek navíc. A to je to, co kritizuji,“ dodala.
Celkové příjmy rozpočtu pro rok 2022 by podle návrhu ministerstva financí měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Prioritami rozpočtu pro rok 2022 jsou podle ministerstva financí úspory na provozu státu včetně propouštění úředníků, investice za 189 miliard korun a růst důchodů o 758 korun měsíčně. Dále zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o tři tisíce korun, navýšení počtu pedagogů, policistů a vojáků nebo zmrazení platů státních zaměstnanců.
Proti letos schválenému rozpočtu se schodkem 500 miliard korun má být podle ministerstva financí dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o sto miliard korun. „Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla při představení návrhu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Schválit a předložit sněmovně musí kabinet návrh rozpočtu do konce září.
„To, co je teď na stole, je asi maximum možného poté, co hnutí ANO, ODS a SPD prosadily zrušení superhrubé mzdy, což ten rozpočet stálo 130 miliard korun,“ uvedl pak tento týden vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.
Zmařená konsolidace, říká Zamrazilová
Zamrazilová však v OVM zdůraznila, že za vůbec nejhorší na plánovaném rozpočtu považuje právě jeho střednědobý výhled. Podle ní totiž jakoukoliv konsolidaci postrádá. Připomněla, že pro rok 2023 má být deficit 370 miliard a v roce 2024 pak 343 miliard. To se podle ní rozhodně nedá považovat za „citlivou“ konsolidaci, jak to nazývá ministryně financí, podotkla. „Já bych to nazvala zmařená konsolidace. Protože tady už se narazí na dluhovou brzdu,“ uvedla.
Otázky Václava Moravce k rozpočtu 2022 – 2. část (zdroj: ČT24)
Časy, kdy Česko patřilo v oblasti výše státního dluhu mezi premianty v Evropě, už jsou podle ní pryč. „Podle výhledu Mezinárodního měnového fondu už nebudeme za čtyři roky patřit ani do první desítky, protože všechny země kolem nás konsolidaci plánují. My budeme jedinou zemí, která v roce 2023 bude mít ještě pořád vyšší deficit než v prvním covidovém roce 2020 s 367 miliardami,“ zdůraznila.
Doplnila, že sice všechny mezinárodní instituce chtějí citlivou konsolidaci, ale zároveň také hovoří o revizi daňového systému a o dodržování fiskálních pravidel. „A my jsme tady jedno fiskální pravidlo prolomili v dubnu a pak v prosinci a vrátíme se k tomu až v roce 2031, k tomu jednoprocentnímu deficitu, kdy už rovnýma nohama skočíme do stárnoucí demografické krajiny,“ uvedla.
Další věcí je podle ní také zpochybňování významu dluhové brzdy. „Ačkoliv původně to měl být ústavní zákon a měla být na padesáti procentech HPD. Měla to být jakási pojistka, aby nebylo nikdy přesaženo Maastrichtské kriterium (kritéria, která musí splnit každý stát, který chce vstoupit do Evropské měnové unie – pozn. redakce.),“ dodala.
Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Schillerová v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.
Už v březnu pak rozpočtová rada varovala před tím, že Česko – vzhledem k vývoji veřejných financí – na dluhovou brzdu narazí již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada přitom předpokládala, že se tak stane až o rok později.