Superhrubá mzda

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Vláda nenese odpovědnost za současnou vysokou inflaci, prohlásil v neděli v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Předseda opozičního ANO Andrej Babiš naopak za příčinu inflace označil loňské rozhodnutí vlády nestanovit cenové stropy na elektřinu u výrobců. Oba se shodli, že považují za správné zrušení superhrubé mzdy, které podle některých ekonomů bylo významným proinflačním impulzem.

Vládní koalice podle Mirka Topolánka přistoupila v rámci úspor k postupným krokům, nikoliv razantním. Bývalý premiér je přesvědčený o tom, že většina opatření musí přijít už letos. Kabinet Petra Fialy (ODS) má na balíčku trvat a nenechat se vydírat odbory nebo politickými stranami, řekl expremiér a současný předseda výkonné rady Teplárenského sdružení v Interview ČT24.

Úsporný balíček a reforma penzí by podle Davida Marka, ekonomického poradce prezidenta, mohly přinést likvidaci strukturního rozpočtového salda v dalších třech letech. Většinu vládních opatření vnímá jako důležitý krok. Ekonomka Danuše Nerudová varuje před blížícím se „nárazem do zdi“ a apeluje na dlouhodobou strategii. Sociolog Stanislav Biler v Událostech, komentářích řekl, že kabinet by nemusel přistupovat k drastickým krokům, kdyby strany koalice i opozice nezrušily superhrubou mzdu.

Vládní balík úspor na příští rok by mohl vylepšit hospodaření státu až o 120 miliard, zjistila ČT. Větší část – 70 miliard – plánuje koalice ušetřit na výdajích. O zbylých padesát miliard chce zvýšit rozpočtové příjmy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu večer po více než šestihodinovém jednání lídrů vládních subjektů uvedl, že názory koaličních stran ohledně takzvaného konsolidačního balíčku se postupně sbližují a dohoda je blízko. Ve čtvrtek podle něj ale nebude pokračovat jednání politiků stran vládní koalice, potřeba jsou totiž debaty i uvnitř jednotlivých stran. Podle něj platí, že kabinet chce představit nejpozději v polovině května jak konsolidační balíček, tak důchodovou reformu.

Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o půl procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl výtku prezidenta, že vláda i pro příští rok naplánovala příliš vysoký schodek státního rozpočtu. Miloš Zeman při jmenování nových členů bankovní rady připomněl, že příjmy rozpočtu každoročně citelně snižuje loňské zrušení superhrubé mzdy a související snížení daní zaměstnanců.

Poslanci díky hlasům koalice přehlasovali prezidentské veto k novele státního rozpočtu pro letošní rok. Návrh zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna také zrychleně schválila normu, podle které i lidé v izolaci kvůli koronaviru budou moci v lednu volit prezidenta.

Daň z mimořádných zisků je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nezbytná a ospravedlnitelná, protože je Česko, potažmo celá Evropská unie, v ekonomické válce s Ruskem. Podotkl, že oproti celounijnímu řešení přidala česká vláda pouze dodatečné zdanění bankovního sektoru, přičemž banky si podle Stanjury na sebe takzvanou windfall tax přivolaly samy svým přístupem k zákazníkům. Zbyněk Stanjura byl hostem Interview ČT24, odpovídal na otázky Světlany Witowské.

Vláda zvažuje zdanění energetických společností. Pro pomoc lidem s vyššími cenami energií by mohla podle odborníků také využít dividendy ČEZu. Člen sněmovního rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu STAN Jan Kuchař v 90'ČT24 řekl, že by se měl zvolit správný mix, aby to pomohlo nejvíce lidem. S tím souhlasí také poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. Oba se shodli také na tom, že v současné situaci by nebylo dobré vrátit superhrubou mzdu.

Bývalá ministryně financí a součásná šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová v Interview ČT24 odmítla kritiku za loňský rekordní schodek státního rozpočtu. Smysl podle ní nadále má i systém elektronické evidence tržeb, který nová vláda odmítá. Vadí jí prý také to, že se v Česku píší zákony „namířené proti jednomu člověku“.

Automobilový průmysl v Česku je v krizi. Kvůli nedostatku čipů čelí dalšímu možnému omezení výroby i na další měsíce a týdny. Zabývat se problémem bude v pondělí jednání tripartity. Na pomoc automobilkám by se měl podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly použít program Antivirus, který bude nejspíš prodloužen až do poloviny příštího roku. S tím nesouhlasí bývalý ministr financí Ivan Pilný ani místopředseda Starostů Věslav Michalik. V Otázkách Václava Moravce diskutovali mimo jiné i o návrhu na snížení DPH na ceny energií i o rostoucí inflaci.

Více než čtyřicet miliard korun v minusu představuje prozatímní dopad zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty. Takový výpadek příjmů kritizuje část opozice. Podle ní související snížení daní pomohlo zejména vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří ušetřené peníze neutrácejí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dál krok hájí s tím, že se peníze státu vrátí ve spotřebě domácností.

Další rekordní schodek vykázal státní rozpočet, když deficit dosáhl v polovině roku 265,1 miliardy korun. Navíc ministerstvo financí ve svých plánech počítá s dalšími schodky i v následujících letech. Národní rozpočtová rada (NRR) už varovala, že kvůli vývoji veřejných financí narazí Česko na dluhovou brzdu už v roce 2024. Podle ekonoma NRR Jana Pavla by k tomu ale dojít nemuselo. Stačilo by, aby vláda každoročně ušetřila o zhruba dvacet miliard korun více. V praxi by to pro ni znamenalo zvýšení příjmů, tedy daní, nebo redukci výdajů v rozsahu přibližně 1800 korun na každého obyvatele České republiky.

Daňový balíček zůstává v platnosti, i když ho nepodepsal prezident Miloš Zeman. Ústavní soud tak zamítl návrh na jeho zrušení předložený některými senátory. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu totiž existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Daňový balíček kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu. Podle soudu Zeman nepostupoval v souladu s ústavou, ale platnost zákona to neovlivnilo.

Po volbách by chtěla koalice Spolu stabilizovat státní rozpočet kombinací podpory růstu a zmenšením výdajů, řekl v Interview ČT24 předseda ODS Petr Fiala. Slibuje digitalizaci státní správy tak, že odpadne administrativa a vyplňování četných formulářů se stejnými údaji. Pokud jde o výroky prezidenta Miloše Zemana, bere je Fiala jako kontroverzní výkřiky, kterými se hlava státu baví, ale jádro věci – například to, koho jmenuje po volbách premiérem – se podle šéfa opoziční strany ještě může změnit.

Odbory kritizují vládní plán na zmrazení platů policistů, hasičů, úředníků, vojáků a dalších státních zaměstnanců. Počítá s ním první návrh rozpočtu, který kabinet schválil tento týden. Šéf největší odborové centrály Josef Středula naopak požaduje růst platů všech pracujících pro stát. O výši chce jednat s vládou ještě v červnu a nevylučuje ani protestní akce. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však říká, že kvůli vysokému rozpočtovému schodku – plánovanému na 390 miliard korun – si vláda nemůže nárůst dovolit.

Hrozivé číslo, komentovali 390miliardový schodek, se kterým počítá rozpočet pro rok 2022, hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) – bývalý premiér a ministr financí Jan Fischer a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Oba se také shodují na tom, že schodek mohl být o zruba 150 miliard korun nižší. A navíc – ačkoliv klíčový vládní návrh podpořili všichni ministři, už teď požadují další miliardy navíc.

Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 86,1 miliardy korun z lednových 31,5 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Jde o nejhorší únorový výsledek od vzniku České republiky, loni v únoru byl schodek 27,4 miliardy korun. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 procenta, a výdaje naopak vzrostly o 18,1 procenta.

Koronavirová situace v Česku znovu eskaluje, pomoci ji zkrotit mají přísnější opatření. Ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v Interview ČT24 upozornila, že pokud by mělo dojít na uzavření provozu velkých firem, mohlo by to Česko velmi poškodit. Podle ní by stát mělo vyjít levněji přispívat na testování zaměstnanců ve velkých společnostech.

„Žádný rozpočet nebyl, protože o tom, co sněmovna (v závěru roku) přijala, každý věděl, že rozpočet to zcela určitě není. Ale to (aktuální) číslo je katastrofální,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý ministr a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný. Reagoval tak na návrh koalice navýšit deficit letošního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou podle vlády hlavně výpadky příjmů kvůli daňovému balíčku, který snížil od ledna odvody pracujících. Poslanci o novele státního rozpočtu na letošní rok debatují právě ve čtvrtek.

České dráhy chtějí snížit plat manažerům a úředníkům se mzdou převyšující šedesát tisíc korun. Podle ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) tak reagují na propad tržeb kvůli koronaviru a míní, že přesně takovým způsobem by měly hledat úspory i další firmy, které se dostaly do ztráty. Krok, který státní dopravce chystá, však kritizují vládní sociální demokraté. Podle nich souvisí se zrušením superhrubé mzdy.

České dráhy (ČD) plánují od dubna snížit mzdy asi sedmi stovkám administrativních pracovníků. Část z nich navíc zřejmě propustí. Důvodem jsou současné ztráty během koronavirové krize, které loni dosáhly přibližně čtyř miliard korun. Opatření má zatím platit rok, v příštím týdnu je projedná dozorčí rada. Uvedla to mluvčí společnosti Gabriela Novotná.

V Lánech jednal poradní tým prezidenta Miloše Zemana. Na schůzi byli pozváni premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Tématem schůzky bylo začlenění takzvaného daňového balíčku do letošního státního rozpočtu. Balíček s účinností od začátku roku mimo jiné zrušil superhrubou mzdu, a tím snížil daňové příjmy, dříve schválený rozpočet s tím ale nepočítá. Novela letošního rozpočtu se započtením dopadů daňového balíčku bude podle ministryně financí Schillerové předložena vládě na přelomu února a března.