Superhrubá mzda strana 4 z 5

Současná pandemie a restriktivní opatření proti jejímu šíření nejvíce ekonomicky dopadají na lidi s nestabilním zaměstnáním, uvedl v pořadu Interview ČT24 sociolog Daniel Prokop. Tedy kupříkladu na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ve službách, lidi mající dohody o provedení práce či dostávající příjem „na ruku“ v rámci šedé ekonomiky.

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

Podle ministerského předsedy Andreje Babiše (ANO) chce vláda zrušit superhrubou mzdu na stálo, daně ale snížit jen na dva roky. V sobotu přitom řekl, že chce superhrubou mzdu zrušit na dva roky. Reaguje tím na kritiku vládního kolegy a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD). Ten v nedělních Otázkách Václava Moravce řekl, že jeho strana nepodpoří zákon, který by zrušil superhrubou mzdu a za dva roky ji znovu zavedl.

Vláda podle Andreje Babiše (ANO) navrhne zrušení superhrubé mzdy a související snížení daně pro čtyři a půl milionu zaměstnanců jen na dva roky. Premiér tento záměr potvrdil České televizi. Kabinet tak vyhoví požadavku prezidenta Miloše Zemana, který navrhl omezení platnosti snížení daní minulou neděli na jednání v Lánech a současně kritizoval fakt, že by kvůli zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnácti procentní sazby ze mzdy hrubé vypadly z veřejných financí každý rok desítky miliard korun.

Prezident Miloš Zeman podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) podpořil zrušení superhrubé mzdy, ale pouze na dva roky. Další vláda by se měla touto změnou zabývat znovu, uvedla. Ministryně se návrhu nebrání, bude ale hledat shodu na návrhu ve vládní koalicí i s dalšími partnery. Se zrušením superhrubé mzdy souvisí zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu.

První návrh státního rozpočtu na příští rok získává konkrétnější obrysy. Průměrný důchod má vzrůst o 839 korun měsíčně, platy učitelů o devět procent, stát má dávat víc do zdravotnictví. Investice by na druhou stranu oproti letošku měly klesnout o 32 miliard. Vyplývá to z dokumentu, který ČT získala. Návrh v neděli premiér s ministryní financí představí prezidentovi.

České hospodářství je v hluboké krizi, dokonce větší, než si mnozí představují, ale stojí si dobře v tom, že má poměrně malý dluh vůči HDP, uvedl v Interview ČT24 člen Národní ekonomické rady vlády Jan Švejnar. Narozdíl od ostatních ekonomů míní, že vládou schválený historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu ve výši půl bilionu korun je v současné situaci v zásadě správný, pokud se tyto peníze budou investovat chytře.

Prezident Miloš Zeman na pondělní schůzce v Lánech sdělil premiérovi Andreji Babišovi (ANO) své výhrady ke zvažovanému zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu a zrušení superhrubé mzdy. O tom, zda a v jaké podobě menšinová vláda dokáže tento návrh prosadit, budou oba politici znovu mluvit v neděli na jednání Zemanova expertního týmu, kam dorazí také ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Vládní koalice trvá i po úterním jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) a vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) s prezidentem Zemanem na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně ze mzdy hrubé. Premiér po schůzce v Lánech ale připustil, že prosazení návrhu je podmíněné schválením celého státního rozpočtu. O něm bude Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) jednat s prezidentem 20. září.

Pokud se výrazně zhorší epidemiologická situace, má Česká pošta doručit seniorům do tří dnů respirátory. Podobný slib občanům už tu přitom byl, rouška ale nepřišla. Ministrovi vnitra a šéfovi ČSSD Janu Hamáčkovi, který byl hostem Interview ČT24, srovnání současného a jarního příslibu nepřijde úplně fér. Doba na začátku roku prý byla úplně jiná. Vicepremiér mluvil také o znovuzavedení nouzového stavu a o tom, zda není nevhodné rušit superhrubou mzdu, když může pandemie Českou republiku stát ještě velmi mnoho peněz.

Zmrazit hrubé platy státních zaměstnanců plánuje pro příští rok ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Za to by se jim však měla – po chystaném zrušení superhrubé mzdy – snížit daň z příjmu. Na účet by jim tak chodilo „v čistém“ až o několik tisíc korun měsíčně navíc. To ministryně považuje za dostatečný růst. Proti tomuto záměru se již postavily odbory zaměstnanců státní správy. Se stále mocnějším odporem se však potýká i samotný zánik superhrubé mzdy, od něhož se vše odvíjí.

Obce v pololetí hospodařily s přebytkem 8,4 miliardy korun, což bylo meziročně o osmnáct miliard méně. Kraje vykázaly přebytek 12,7 miliardy korun, což je v meziročním srovnání o  necelých jedenáct miliard méně. Do hospodaření obcí i krajů se podle ministerstva financí výrazným způsobem promítlo zpomalení ekonomiky způsobené opatřeními proti šíření koronaviru, což vedlo mimo jiné k poklesu daňových příjmů samospráv. Napjaté bude zřejmě hospodaření obcí i v příštím roce, kdy s očekávaným zrušením superhrubé mzdy klesnou příjmy veřejných rozpočtů.

Ministerstvo financí nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši několika desítek miliard korun, který vznikne po dohodnutém zrušení superhrubé mzdy. Schodek rozpočtu bude proto v několika příštích letech vyšší. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), podle které je chystané zrušení superhrubé mzdy investicí zvyšující spotřebu domácností a na příjmy státního rozpočtu bude mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu.

Vládní ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně. Na tiskové konferenci to v pátek uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Tento záměr se nyní bude snažit menšinová vláda prosadit ve sněmovně, aby začal platit od příštího roku. Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém programovém prohlášení. Důchodci dostanou jednorázový příspěvek ve výši pět tisíc korun, oznámil předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček.

Ve čtvrtek večer se na Úřadu vlády sešly špičky koalice. Hlavním tématem bylo zrušení superhrubé mzdy. Nyní se platí jednotná patnáctiprocentní daň. Počítá se ale z hrubé mzdy navýšené o odvody na sociální pojištění. Nově by se kalkulovala pouze z hrubé mzdy. Jak bude daň vysoká, není jasné. Tématem schůzky měla být i výplata mimořádného příspěvku důchodcům. Výsledek jednání, které skončilo kolem půl deváté, politici nesdělili. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že v pátek se ve 14 hodin uskuteční tisková konference.

Provedení důchodové reformy podmiňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předchozími úpravami daňového systému – zrušením superhrubé mzdy a návratem progrese. Podle ekonoma a spoluzakladatele iniciativy KoroNERV-20 Mojmíra Hampla ale ani jedno není vhodné, obává se, že důsledkem bude ještě vyšší zdanění práce. Opoziční poslankyně Olga Richterová (Piráti) se domnívá, že vzhledem k tomu, že se o daních debatuje až nyní, vláda především způsobuje chaos a nejistotu ohledně příštího roku. Shoda na politické scéně není ani ohledně jednorázového příspěvku penzistům. Proti šesti tisícům je i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Po dosavadním jednání o výši daně z příjmu zaměstnanců po zrušení superhrubé mzdy počítá ANO a ČSSD s dvojí sazbou. Zaměstnanci s nižšími příjmy by měli mít příjem zdaněn 15 procenty, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po úterním jednání s předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem. O výši daně pro vysokopříjmové skupiny či zrušení takzvané solidární daně budou lídři ANO a ČSSD ještě jednat, podle Schillerové se do debaty zapojí i premiér Andrej Babiš (ANO). Superhrubou mzdu chce zrušit k 1. lednu příštího roku.

Vláda stále počítá se zavedením druhé – vyšší – sazby daně z příjmů po zrušení takzvané solidární přirážky. O tom, kolik by měla být, mají koaliční špičky ještě jednat. Větší zdanění skupin s nadprůměrnými příjmy podporují i komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují.

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, o kterém uvažuje při přípravě rozpočtu na příští rok vláda, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Zároveň rada doporučuje, aby byla rozpočtově významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude připravena střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů. Tu by vláda měla předložit Poslanecké sněmovně do 30. září, informovala rada.

Koaliční ČSSD chce zrušit superhrubou mzdu, ale současně se musí vyřešit příjmová strana rozpočtu, sdělil vicepremiér a předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Řešením podle něj může být daň pro banky, kterou ČSSD v minulosti v koalici hnutí ANO neúspěšně navrhovala.

Česká ekonomika se v druhém čtvrtletí v meziročním srovnání propadla o 10,7 procenta, zpomalovat ale začala ještě před zavedením protipandemických opatření. Podle některých tuzemských analytiků i premiéra Andreje Babiše (ANO) už má ale Česko ten nejhorší pokles za sebou. Z krize by mělo zemi vyvést chytré investování a zvýšení konkurenceschopnosti, shodli se v Otázkách Václava Moravce ekonom Kolumbijské univerzity Jan Švejnar, bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO) a prezident České bankovní asociace Tomáš Salomon.

Český kabinet chystá největší daňovou reformu za posledních třináct let, dotkne se čtyř a půl milionu zaměstnanců. Místo patnácti procent ze superhrubé mzdy by platili stejné procento z hrubé, řekl České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Pracujícím by výrazně klesly daně, státní rozpočet by ale přišel o desítky miliard korun.

Nezaměstnanost v červnu dosáhla 3,7 procenta. Za poslední měsíc se zvedla o 0,1 procentního bodu. Úřady práce evidovaly 269 637 nezaměstnaných, oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Volných míst bylo podle ní nahlášených 334 904, tedy asi o čtyři tisíce víc než před měsícem. V srpnu ministryně předloží balíček na podporu zaměstnanosti s pravidly dlouhodobého kurzarbeitu, regulaci agentur či změnou rekvalifikací. Podle analytiků mírný červnový nárůst nezaměstnanosti neodpovídá hloubce propadu aktivity tuzemské ekonomiky. Shodli se, že skutečné dopady budou patrné až na podzim, kdy postupně poroste.

Po letech slibů se přiblížila největší daňová změna od roku 2008. Vláda se shodla na plánu zrušení takzvané superhrubé mzdy. Podrobněji ho má probrat koaliční rada během léta, samotný návrh by pak kabinet mohl předložit v září. Premiér počítá s účinností od ledna. Krok, který má vláda v programovém prohlášení, obsahuje i snížení daně z příjmů pro zaměstnance.