Schillerová zpřesnila návrh deficitu státního rozpočtu pro příští rok na 320 miliard korun. Nejvíce přidáno dostanou učitelé

Nahrávám video
Události: Návrh státního rozpočtu na rok 2021
Zdroj: ČT24

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

Navržený deficit je o 180 miliard nižší, než plánuje kabinet letos, ale zároveň druhý nejvyšší v historii. Navíc zatím nepočítá se zrušením superhrubé mzdy, která výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Zahrnuje naopak vyšší růst důchodů, vyšší investice a zvýšení učitelských platů. V prvním návrhu z poloviny září počítala ministryně se schodkem ve výši 116 miliard korun. 

Učitelé tak dostanou přidáno i v příštím roce, základní plat jim má vzrůst o devět procent. Stát  pošle na jejich vyšší platy o 11 miliard víc než letos.

O dalších 30 miliard pak vzroste částka, kterou platí stát zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce nebo nezaměstnané. Podobně mají růst výdaje na penze a skoro osm miliard plánuje stát vydat na podpory v nezaměstnanosti. Miliardy navíc plánuje stát poslat i na investice nebo na sociální dávky.

I proto plánuje ministerstvo financí druhý největší schodek v historii, přes 300 miliard. Zatímco výdaje mají přesáhnout 1,8 bilionu, příjmy dosáhnou necelého 1,5 bilionu. „Provedli jsme celou řadu opatření, kterými chceme podpořit ekonomiku. Udělali jsme je proto, že ekonomika je v nejhlubší krizi od 30. let minulého století,“ řekla Schillerová.

Ministerstvo financí zatím nepočítá v návrhu státního rozpočtu se zrušením superhrubé mzdy a se souvisejícím snížením daní zaměstnanců. Koaliční návrh na zrušení superhrubé mzdy by přitom znamenal pro státní rozpočet výpadek přes 50 miliard korun.

„Není tam započtený daňový balíček 2021, protože je v tuto chvíli před druhým čtením a neznáme výsledek tohoto hlasování,“ dodala také ministryně.

Tento fakt kritizoval místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „To přece do toho rozpočtu musí zahrnout. Pokud to má být od 1. ledna, tak to musí být v tom návrhu. Pokud to tam není, tak je to samozřejmě zásadní chyba,“ dodal. 

Daňový balíček počítá především se zavedením stravenkového paušálu a s vyšším zdaněním cigaret. Rozpočtový výbor do něj doporučil počátkem září navíc vložit pozměňovací návrhy na snížení spotřební daně z nafty nebo možnost mimořádných odpisů majetku pro podnikatele a firmy. Předloha dále umožní obcím stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce, takže výše daně z nemovitosti by mohla být v každé z nich odlišná.

Zákon zatím nemá dostatečnou podporu

Poslanci budou ve sněmovně definitivně schvalovat státní rozpočet na rok 2021 v prosinci. Menšinová vláda ale zatím nemá pro svůj klíčový zákon zajištěnou podporu.

Pro rozpočet zatím nechtějí hlasovat ani komunisté, kteří Babišův kabinet tolerují. Návrhu například vytýkají plán zmrazit platy velké části státních zaměstnanců. „Valorizace mezd aspoň přibližně o dvě procenta, jak ministerstvo ve svém výhledu říkalo,“ požaduje předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Komunisté přitom v poslední letech rozpočet vlády vždy podpořili. Výměnou za to jim byly schváleny jejich návrhy na přidání v některých kapitolách rozpočtu. 

„Tři sta miliard je obrovské číslo a v této chvíli nevidím nic, co by opravňovalo stát takhle špatně hospodařit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. 

Podle schváleného zákona o předložení státního rozpočtu na příští rok letos vláda může poslat zákon o rozpočtu na rok 2021 sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září.  V listopadu ho začnou projednávat poslanci. Pokud projde, dostane ho k podpisu prezident republiky. Senátoři rozpočet neprojednávají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 1 hhodinou

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 11 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03
Načítání...