Schillerová zpřesnila návrh deficitu státního rozpočtu pro příští rok na 320 miliard korun. Nejvíce přidáno dostanou učitelé

4 minuty
Události: Návrh státního rozpočtu na rok 2021
Zdroj: ČT24

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

Navržený deficit je o 180 miliard nižší, než plánuje kabinet letos, ale zároveň druhý nejvyšší v historii. Navíc zatím nepočítá se zrušením superhrubé mzdy, která výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Zahrnuje naopak vyšší růst důchodů, vyšší investice a zvýšení učitelských platů. V prvním návrhu z poloviny září počítala ministryně se schodkem ve výši 116 miliard korun. 

Učitelé tak dostanou přidáno i v příštím roce, základní plat jim má vzrůst o devět procent. Stát  pošle na jejich vyšší platy o 11 miliard víc než letos.

O dalších 30 miliard pak vzroste částka, kterou platí stát zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce nebo nezaměstnané. Podobně mají růst výdaje na penze a skoro osm miliard plánuje stát vydat na podpory v nezaměstnanosti. Miliardy navíc plánuje stát poslat i na investice nebo na sociální dávky.

I proto plánuje ministerstvo financí druhý největší schodek v historii, přes 300 miliard. Zatímco výdaje mají přesáhnout 1,8 bilionu, příjmy dosáhnou necelého 1,5 bilionu. „Provedli jsme celou řadu opatření, kterými chceme podpořit ekonomiku. Udělali jsme je proto, že ekonomika je v nejhlubší krizi od 30. let minulého století,“ řekla Schillerová.

Ministerstvo financí zatím nepočítá v návrhu státního rozpočtu se zrušením superhrubé mzdy a se souvisejícím snížením daní zaměstnanců. Koaliční návrh na zrušení superhrubé mzdy by přitom znamenal pro státní rozpočet výpadek přes 50 miliard korun.

„Není tam započtený daňový balíček 2021, protože je v tuto chvíli před druhým čtením a neznáme výsledek tohoto hlasování,“ dodala také ministryně.

Tento fakt kritizoval místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „To přece do toho rozpočtu musí zahrnout. Pokud to má být od 1. ledna, tak to musí být v tom návrhu. Pokud to tam není, tak je to samozřejmě zásadní chyba,“ dodal. 

Daňový balíček počítá především se zavedením stravenkového paušálu a s vyšším zdaněním cigaret. Rozpočtový výbor do něj doporučil počátkem září navíc vložit pozměňovací návrhy na snížení spotřební daně z nafty nebo možnost mimořádných odpisů majetku pro podnikatele a firmy. Předloha dále umožní obcím stanovovat místní koeficient u daně z nemovitých věcí jen pro jednotlivé části obce, takže výše daně z nemovitosti by mohla být v každé z nich odlišná.

Zákon zatím nemá dostatečnou podporu

Poslanci budou ve sněmovně definitivně schvalovat státní rozpočet na rok 2021 v prosinci. Menšinová vláda ale zatím nemá pro svůj klíčový zákon zajištěnou podporu.

Pro rozpočet zatím nechtějí hlasovat ani komunisté, kteří Babišův kabinet tolerují. Návrhu například vytýkají plán zmrazit platy velké části státních zaměstnanců. „Valorizace mezd aspoň přibližně o dvě procenta, jak ministerstvo ve svém výhledu říkalo,“ požaduje předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Komunisté přitom v poslední letech rozpočet vlády vždy podpořili. Výměnou za to jim byly schváleny jejich návrhy na přidání v některých kapitolách rozpočtu. 

„Tři sta miliard je obrovské číslo a v této chvíli nevidím nic, co by opravňovalo stát takhle špatně hospodařit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. 

Podle schváleného zákona o předložení státního rozpočtu na příští rok letos vláda může poslat zákon o rozpočtu na rok 2021 sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září.  V listopadu ho začnou projednávat poslanci. Pokud projde, dostane ho k podpisu prezident republiky. Senátoři rozpočet neprojednávají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
23. 6. 2025Aktualizováno23. 6. 2025

Vězeňské službě by mohly vzrůst platy

Od července mají dozorcům a strážným ve věznicích vzrůst výdělky o tři tisíce korun, tedy stejně jako policistům, hasičům nebo celníkům. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předloží návrh na zvýšení platů vládním kolegům ve středu. Podle ředitele Vězeňské služby Simona Michailidise je narovnání podmínek mezi bezpečnostními složkami nutné. Momentálně ve sboru vězeňské služby chybí lidé, někteří kvůli lepším podmínkám odešli právě k policii nebo do armády.
23. 6. 2025

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
22. 6. 2025

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
22. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025
Načítání...