První návrh státního rozpočtu na příští rok získává konkrétnější obrysy. Průměrný důchod má vzrůst o 839 korun měsíčně, platy učitelů o devět procent, stát má dávat víc do zdravotnictví. Investice by na druhou stranu oproti letošku měly klesnout o 32 miliard. Vyplývá to z dokumentu, který ČT získala. Návrh v neděli premiér s ministryní financí představí prezidentovi.
První návrh rozpočtu na příští rok kalkuluje se schodkem 116 miliard. Schillerová připouští, že se ještě výrazně zvýší
7 minut
Události: První návrh státního rozpočtu na rok 2021
Do návrhu rozpočtu se zatím nepromítá plánované zrušení superhrubé mzdy, i proto kalkuluje se schodkem 116 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ovšem připouští, že konečný deficit bude výrazně vyšší.
„Příjmová strana je zatížená značnými nejistotami, protože nemáme dohodu na superhrubé mzdě, to je jednoznačně spojeno s dohodou na rozpočtu, tyto věci nejde oddělit, je tam celá řada pozměňovacích návrhů k daňovému balíčku na rok 2021,“ uvedla Schillerová.
Právě vládní návrh na zrušení superhrubé mzdy a snížení zaměstnaneckých odvodů prezident kritizuje. Ministryně financí ho v neděli bude přesvědčovat o výhodách. Přiznává, že zatím nemá plán, jak rozpočtový výpadek v řádu desítek miliard korun nahradí.
Investice jako priorita
Jednou z vládních priorit, která měla pomoci zastavit propad české ekonomiky, byly investice do staveb a dálnic. Jenže po letošním plánovaném rychlém růstu celkových investic až na téměř 175 miliard korun zatím počítá resort financí pro příští rok s jejich poklesem.
Ten by měl být víc než 32 miliard. Podle prvního návrhu rozpočtu, který před nedělním jednáním poslala ministryně financí prezidentovi, plánuje její úřad seškrtat hlavně investice z národních peněz. „Je to otázka toho, co mi přinesou resortní ministři, já potřebuju vidět, jaké mají připravené projekty, jaké objemy,“ komentovala Schillerová.
Ministryně připouští, že plánované výdaje na investice pro příští rok můžou ještě vzrůst. Právě o vyšších výdajích na investice přitom často mluví Miloš Zeman. Seškrtat naopak navrhuje daňové úlevy, aby na investice zbylo více prostředků.
„Investice jsou motorem ekonomiky v každé zemi a já bych apeloval na vládu, aby tuto kategorii ještě přehodnotila,“ hodnotí návrh předseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD).
„Je rozumné tu míru veřejných investic mít co nejvýše, dobudovat infrastrukturu a využít nižší poptávky ze soukromého sektoru, aby ten stát stavěl za nižší ceny,“ myslí si místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Naopak výdaje na důchody, na zdravotní pojištění pro děti či penzisty nebo na podpory v nezaměstnanosti mají v roce 2021 citelně vzrůst.
- důchody +32,5 miliardy korun
- platby za státní pojištěnce +30 miliard korun
- podpory v nezaměstnanosti +6 miliard korun
Výpadek kvůli zrušení superhrubé mzdy
Největší rozpočtový výpadek okolo 74 miliard by znamenalo zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně ze mzdy hrubé. Tento koaliční návrh ale v neděli prezident nejspíš zkritizuje. „Já mu s velkým respektem naslouchám a vždycky s ním budu hledat nějaký konsensus, přednášet mu argumenty,“ reaguje Schillerová.
Vládní koalice zatím trvá na tom, že plošné snížení daní z příjmu pro čtyři a půl milionu zaměstnanců pomůže vyvést ekonomiku z krize. Záměr chce podpořit i ODS. „Uvidíme, jestli si vláda stojí za svým, anebo v rámci nějakých dobrých vztahů vyhoví panu prezidentovi,“ komentuje předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Zároveň ale zrušení superhrubé mzdy spolu s dalšími úlevami může posunout plánovaný schodek nad čtvrt bilionu. Poslanci začnou projednávat státní rozpočet na rok 2021 v říjnu. Definitivně ho budou schvalovat v prosinci.
