Miloslava Vostrá

Zhruba 140 tisíc lidí s nejnižšími příjmy stále neví, zda jim od příštího roku vzroste minimální mzda. Koaliční strany se na její výši ještě nedohodly. Zatímco sociální demokraté navrhují růst téměř o tři tisíce korun, hnutí ANO tak velkou částku odmítá –⁠ obává se nárůstu nezaměstnanosti. Kvůli rozporům se tak tento bod nedostal ani na pondělní jednání kabinetu.

Stát letos platí za téměř dvacet tisíc prázdných míst ve státní správě. I když jsou neobsazená, stojí každé z nich polovinu toho, co obsazené pracovní pozice. Vyplývá to z dokumentu ministerstva financí, který Česká televize získala. „Černých duší“ je nejvíc v resortech školství, vnitra, financí a spravedlnosti. I přes velké počty prázdných míst plánuje vláda v příštím roce nabrat skoro sedm tisíc nových zaměstnanců. Sněmovní opozice to kritizuje.

Poslancům a senátorům vzroste od ledna jejich měsíční plat o 5,5 tisíce korun. Ministři si polepší o 10,5 tisíce měsíčně. A například prezident o téměř 18 tisíc. Podle nejnovějších dat statistiků to spočítala Česká televize. Platy ústavních činitelů poslanci navázali na průměrnou mzdu v české ekonomice a rostou na rozdíl od platů učitelů, policistů či hasičů automaticky. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v létě platy politiků zmrazit. Poslanci se ale zákonem odmítli zabývat. Mimo jiné s argumentem, že ho premiér předložil pozdě.

Strany vládní koalice čeká střet o platy státních zaměstnanců. Jisté sice už je, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuhájí své původní stanovisko, že by se neměly zvyšovat vůbec. ANO ale chce, aby platy vzrostly o inflaci, tedy o 3,5 procenta. ČSSD naproti tomu žádá plošný růst platu každého státního zaměstnance o 3000 korun, s čím dříve souhlasily i odbory. Ze státního rozpočtu by to ovšem odčerpalo zhruba dvojnásobnou částku než nárůst o inflaci. S růstem o inflaci souhlasí i část opozičních stran.

Stát chce v příštím roce přijmout bezmála sedm tisíc nových zaměstnanců. Česká televize to zjistila z návrhu státního rozpočtu na rok 2022. Přibýt mají hlavně noví učitelé, policisté, vojáci, hasiči, ale i státní úředníci. Opozice vládu kritizuje, že jen za posledních pět let nabraly státní instituce přes čtyřicet tisíc nových zaměstnanců.

Koalice bude jednat o růstu platů ve veřejné sféře, tuto možnost v rozhovoru pro Českou televizi připustil premiér Andrej Babiš (ANO). Návrh státního rozpočtu na příští rok, který ministryně financí na vládu poslala tento týden, přitom sice počítá s nárůstem pro učitele, ale u dalších státních zaměstnanců, jako jsou hasiči nebo policisté, má platy zmrazit. To kritizovali sociální demokraté a uvedli, že chtějí růst o pevnou částku pro všechny.

Ministerstvo financí (MF) navrhlo vládě na příští rok schodek státního rozpočtu 376,6 miliardy korun. To je o 13,4 miliardy nižší částka, než se kterou počítal předběžný návrh z letošního června. Příjmy v nové verzi resort zvýšil o 57,6 miliardy na 1543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy na 1919,9 miliardy korun. Ministerstvo zvedlo ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem, který počítá se schodkem pět set miliard korun, výdaje většině kapitol. Opozice návrh rozpočtu kritizuje.

Komunisté by po volbách zvažovali podporu podobné vlády, jaká je u moci nyní, v případě, že by tak zabránili vládnutí pravicových stran. V Interview ČT24 to řekla poslankyně KSČM a předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá. Nemá zatím jasno v tom, zda by její strana podpořila rozpočet, který končící kabinet připravuje. Jen kvůli 390miliardovému schodku jej však nezavrhuje.

Česko nebude schopné do roku 2024 dávat na obranu země slibovaná dvě procenta HDP. ČT to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká republika tak nesplní svůj vlastní závazek, který dala v roce 2014 vůči Severoatlantické alianci (NATO) na summitu ve Walesu. O výdajích na obranu budou jednat lídři aliančních států i na pondělním summitu v Bruselu. Vláda v pondělí schválila první návrh rozpočtu na rok 2022, který v plánu na rok 2024 počítá s obranným rozpočtem ve výši necelého 1,5 procenta HDP.

Vláda má už v pondělí projednat první návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 390 miliard korun. ČT zjistila, že v klíčovém dokumentu ministerstva financí ale chybí vládní priority za víc než 20 miliard korun –⁠ například zvažovaný růst plateb za státní pojištěnce nebo vyšší přídavky na děti. Naopak je v návrhu zahrnut skoro třímiliardový výnos z digitální daně, kterou ale sněmovna ještě neschválila. Šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO) ale tvrdí, že navržený schodek se už zvyšovat nebude.

Strategické nákupy pro českou armádu za téměř 70 miliard korun nabírají zpoždění. Ministerstvu obrany se je nedaří dokončit. Jde o bojová vozidla pěchoty, samohybná děla i protiletadlové rakety. Vojáci mluví o nutnosti nahradit zmíněnou zastaralou techniku už přinejmenším šest let. Pokud se smlouvy nepodepíšou do voleb, bude o nich zřejmě rozhodovat nová vláda. Opozice v tom vidí rizika dalšího zpoždění.

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Koalicí zmítá spor o minimální mzdu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že navrhne pro příští rok zvýšení z nynějších 15 200 na víc než 16 tisíc korun. S tím nesouhlasí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která chce shodu odborů a zaměstnavatelů. Zástupci firem připouštějí růst nanejvýš o pětistovku. Odbory budou chtít výrazně víc.

Ministryně práce a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová chce, aby průměrný důchod od ledna vzrostl o 750 korun měsíčně. Příští týden návrh předloží na jednání koaliční rady. K povinnému zvýšení o 450 korun měsíčně, které už teď pro příští rok nařizuje zákon, chce tak přidat další tři stovky. Zvýšení důchodů nad zákonné minimum navrhl minulý týden i premiér Andrej Babiš (ANO), průměrná penze by podle něj měla vzrůst z dnešních 15 350 na minimálně 16 tisíc korun. Vyšší růst důchodů podporuje i část opozice.

Opozice podle šéfa hnutí STAN Víta Rakušana snahou o vyvolání hlasování o nedůvěře vládě ukazuje, že dokáže spolupracovat. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) krok považuje za součást předvolební kampaně. Šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) zase podotkla, že poslední kapku pro její stranu, co se týče podpory kabinetu, představovaly hrátky kolem rozpočtu. Všichni byli hosty pořadu Události, komentáře.

Nejistý osud má jedna z vládních priorit. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla České televizi, že do konce volebního období zřejmě nestihne prosadit digitální daň – tedy pětiprocentní odvod velkých internetových koncernů z reklamy. S výnosem více než miliardy korun přitom počítal už letošní státní rozpočet. Příští rok mohl stát díky digitální dani získat až 3,5 miliardy.

Do podzimních sněmovních voleb povede komunistickou stranu znovu Vojtěch Filip. Ústřední výbor na svém jednání v Nymburce hlasoval o jeho odvolání, ale potřebnou dvoutřetinovou většinu Filipovi kritici nesehnali. Ve funkcích zůstali i tři jeho místopředsedové. Kateřinu Konečnou, která na post místopředsedkyně rezignovala, nahradil Milan Krajča. Filip loni ohlásil, že na sjezdu nebude již usilovat o znovuzvolení, sjezd ale KSČM několikrát odložila a nyní je jeho termín až po volbách.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo právě pracuje na první verzi, kabinet ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá hlavně pravicová opozice, vláda nechystá.

Pět set korun za každé vychované dítě pro současné i budoucí důchodkyně či důchodce. Takový návrh na změnu důchodového systému předloží vládě ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Bonus by se mohl týkat až jednoho a půl milionu lidí – v případě, že by se o potomka staral dominantně muž, měl by nárok on. Do důchodu by také mohli odcházet dříve lidé z náročných profesí.

Vláda pro příští rok počítá s dalším růstem plateb, které posílá zdravotním pojišťovnám za péči o důchodce, děti, nezaměstnané a další státní pojištěnce. Náklady na lékařskou péči, očkování proti covidu-19, testování, ale i odměny zdravotníků jsou totiž stále vyšší. ČSSD navrhuje růst platby o 200 korun měsíčně na jednoho člověka. To by znamenalo dalších zhruba 15 miliard ročně. Hnutí ANO je ochotné o částce jednat.

Kabinet večer rozhodl, že hejtmani a pražský primátor můžou od čtvrtka nařídit pracovní povinnost lékařům i lidem s nelékařským zdravotnickým povoláním, kteří dosud nepečují o pacienty s covidem. Je to především kvůli kritické situaci v nemocnicích. Hosté Událostí, komentářů Radim Fiala (SPD), Miloslava Vostrá (KSČM) a Martin Kolovratník (ANO) se shodují na tom, že povolání zdravotníků bylo správné. Situaci ale podle nich vláda řeší se zpožděním a kabinet by mohl být pružnější.

Pandemický zákon počítá s kompenzací pro živnostníky, kteří se ocitnou v karanténě. Dostat by měli pět set korun na den, a to od prvního dne. Má to ale háček – podmínkou bude účast na nemocenském pojištění. Na motivační podporu tak drtivá většina podnikatelů nedosáhne.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům schválit navýšení letošního schodku státního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou hlavně dopady daňových změn, které vláda prosadila na konci roku a s nímž ve schváleném návrhu nepočítala. Vláda očekává propad daňových příjmů zhruba o 100 miliard korun. Výdaje by naopak měly vzrůst asi o 77 miliard korun. Z koaličních poslanců hlasoval proti doporučujícímu stanovisku Václav Votava (ČSSD). Sněmovna má rozpočet projednávat ve čtvrtek.

V sobotu se sejde expertní tým prezidenta republiky Miloše Zemana a bude probírat novelu rozpočtu na letošní rok. Zákon o rozpočtu, podobně jaké jiné klíčové normy v minulých letech, pomohly vládě prosadit hlasy komunistů. Podpora, kterou menšinové vládě poskytují,  je založena na takzvaném tolerančním patentu, který KSČM uzavřela s hnutím ANO. A podle vedení komunistů se tato dohoda z většiny plní.