Ministerstvo financí (MF) navrhlo vládě na příští rok schodek státního rozpočtu 376,6 miliardy korun. To je o 13,4 miliardy nižší částka, než se kterou počítal předběžný návrh z letošního června. Příjmy v nové verzi resort zvýšil o 57,6 miliardy na 1543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy na 1919,9 miliardy korun. Ministerstvo zvedlo ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem, který počítá se schodkem pět set miliard korun, výdaje většině kapitol. Opozice návrh rozpočtu kritizuje.
Ministerstvo financí navrhlo schodek státního rozpočtu 376,6 miliardy korun. Nižší než plánovalo
Události: Hospodaření Česka v příštím roce (zdroj: ČT24)
„Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu zejména investice v absolutně rekordní výši očekávaných 218 miliard, růst důchodů o 797 korun, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun nebo historicky nejvyšší podpora vědy a výzkumu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Peníze navíc podle ní získá například i ministerstvo obrany. „Se stovkami úředníků se naopak rozloučíme, a to například v resortu financí, který opustí dvě stě zaměstnanců, nebo kapitole ČSÚ, kterou opustí 187 pracovníků souvisejících s projektem sčítání,“ dodala ministryně.
Materiál nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců. „V situaci, kdy je stále plat ve veřejné sféře vyšší než v soukromé, není plošné zvyšování namístě, naopak se musíme soustředit na racionalizaci agend a dobré zaplacení kvalitních a výkonných úředníků. Zároveň platí, že pozitivní efekty snížení zdanění práce od 1. ledna 2021 a zvyšování slev na poplatníka stále převyšují nárůst inflace a bude tomu tak i v příštím roce,“ uvedla Schillerová. Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček v neděli uvedl, že by nepodpořil takový státní rozpočet, který by zmrazil platy hasičů a policistů.
Do návrhu byly podle MF promítnuty změny, které se týkají aktualizace daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení na základě srpnové makroekonomické predikce MF. Úřad dále v materiálu aktualizoval očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie, příjmy na financování projektů Finančních mechanismů EHP/Norska, z nového nástroje Facilita na podporu oživení a odolnosti. Změny MF také provedlo na základě úpravy příjmů a výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol na základě jednání s jednotlivými ministry.
Parlamentní politické strany o návrhu rozpočtu na rok 2022 (zdroj: ČT24)
Vyšší výdaje ve většině kapitol
Ministerstvo v novém návrhu zvýšilo proti červnové verzi příjmy rozpočtu o 57,6 miliardy na 1543,3 miliardy korun a výdaje o 44,2 miliardy korun na 1919,9 miliardy korun. Nejvyšší výdaje má mít tradičně resort práce a sociálních věcí, a to 746,3 miliardy korun. Do důchodů, nemocenských, příspěvků na péči, výživného od státu za neplatiče a dalších dávek by mohlo v příštím roce putovat zhruba o 37 miliard korun víc než letos. Je to růst výdajů asi o šest procent.
O 15,3 miliardy korun více by ve srovnání s letoškem měla podle materiálu získat obrana, a to 90,7 miliardy korun. MF ale upozornilo, že celkové očekávané výdaje na rok 2022 činí 92,7 miliardy korun. Samotný materiál ale změnu ještě neobsahuje, protože ji musí schválit vláda.
Podobné je to například i s rozpočtem ministerstva dopravy, kde se jeho šéf Karel Havlíček (za ANO) dohodl, že státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), ze kterého jsou financovány dopravní stavby, bude mít příští rok na výdaje 130,5 miliardy korun, což je meziročně zhruba o tři miliardy více a o 10,5 miliardy korun více, než bylo dosud plánováno.
Nový návrh na příští rok také počítá s vyššími výdaji pro ministerstvo vnitra o zhruba 6,5 miliardy korun. Celkem by tak vnitro mělo v roce 2022 hospodařit s 92,3 miliardy korun.
Rozpočet resortu zdravotnictví by měl být téměř třikrát vyšší než předloni, tedy před začátkem epidemie. Pro příští rok plán počítá s 23,7 miliardy korun, zatímco v roce 2019 to bylo 8,2 miliardy korun. Asi o 14 miliard korun příští rok vzroste také částka, kterou stát platí do systému veřejného zdravotního pojištění. Z více než 400 miliard na zdravotní péči půjde ze státního rozpočtu 140,9 miliardy korun.
Další pokles daňové kvóty
Daňové příjmy rozpočtu by měly být příští rok 701,1 miliardy korun. V červnovém materiálu MF počítalo s 679,6 miliardy korun. Letošní rozpočet počítá s daňovými příjmy 635,9 miliardy korun. Například z DPH by měl získat 307,9 miliardy korun. „Meziročně tak dojde k nárůstu inkasa o 20 miliard korun. Růst inkasa bude způsoben pozitivním ekonomickým vývojem a předpokládaným oživením cestovního ruchu,“ uvádí materiál.
Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok klesnout na 32 procent z letošních 32,6 procenta. Složená daňová kvóta vyjadřuje podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu.
„Pokles daňové kvóty od roku 2020 je způsoben především opatřeními přijatými v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19. Jedná se mimo jiné o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí či o výplatu kompenzačních bonusů v roce 2020 a 2021. Další pokles daňové kvóty od 2021 rovněž souvisí s opatřeními přijatými v roce 2020, jde především o zrušení superhrubé mzdy,“ uvádí materiál.
Do voleb se rozpočet zřejmě nestihne schválit
„Za jediný rok budeme konsolidovat o 123 miliard, což považuji za nesporně zodpovědný trend. Zároveň mám ale radost, že i tak můžeme podpořit seniory zvýšením důchodů nad rámec valorizace, rodiny vyššími slevami na děti a díky síle naší ekonomiky a rostoucím daňovým příjmům pak prostřednictvím investic i celé naše hospodářství, a tím i životní úroveň všech našich obyvatel,“ uvedla ministryně.
Vláda musí podle rozpočtových pravidel rozpočet schválit a předložit sněmovně do konce září. MF již dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.
Hrad v sobotu po schůzce premiéra Andreje Babiše (ANO), Schillerové (za ANO) a prezidenta Miloše Zemana uvedl, že bez patřičných úspor a investic by prezident zvažoval veto. V takovém případě by se sněmovna musela sejít znova a musela by najít alespoň 101 hlasů pro jeho přehlasování, aby rozpočet mohl platit.
Reakce na návrh rozpočtu
První místopředseda a šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura považuje za skandální, že navržený schodek státního rozpočtu je vyšší, než kolik činil loni. Vláda podle Stanjury nemůže stávající situaci svádět na koronavirovou pandemii. „Na špatné hospodaření upozorňujeme poslední čtyři roky, ve kterých vláda trestuhodně promarnila hospodářský růst a místo potřebných reforem sypala peníze do předvolebních dárků,“ uvedl. Podle stranického šéfa Petra Fialy nejsou problémem rozpočtu příjmy, ale výdaje. „Uspořit se dá v řádu desítek miliard korun zrušením dotací velkým firmám, omezením neinvestičních výdajů či snižováním byrokracie,“ poznamenal.
Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a lidovecký předseda Marian Jurečka se shodli na tom, že rozpočet je sestaven v duchu „po nás potopa“. Vláda se podle Pekarové Adamové nezabývá tím, jak se postaví k nejrychlejšímu tempu zadlužování v historii Česka. Pokud by někdo podobným způsobem bez plánování řídil soukromou firmu, byl by na cestě k bankrotu, míní. „Vláda nehledá inspiraci v Německu, které svůj finanční plán připravuje s výhledem na návrat k vyrovnaným rozpočtům, ale spíše v řecké cestě,“ uvedla.
„Žádný dobrý a rozumný hospodář přeci nechce žít dlouhodobě na dluh, na rozdíl od této vlády,“ napsal Jurečka.
Navržený schodek je podle místopředsedkyně STAN Věry Kovářové obrovský, ačkoli se krizová situace stabilizovala a na příští rok jsou díky plošnému očkování proti covidu scénáře pozitivnější. „Schodek nelze akceptovat. Většina výdajů je mandatorních mimo postcovidovou podporu a úpravy v řádu miliard jsou jen kosmetické. Půjde o prohloubení zadlužování země na úkor dalších generací,“ napsala.
Podle šéfky sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) je pozitivní, že alespoň část z předpokládaných navýšených příjmů je použita na snížení deficitu a navýšení investic. „Co se týká postoje KSČM, ten bude záležet i na tom, v jaké podobě nakonec bude návrh státního rozpočtu na rok 2022 předložen nově ustanovené Poslanecké sněmovně po volbách,“ uvedla.