Poslancům a senátorům vzroste od ledna jejich měsíční plat o 5,5 tisíce korun. Ministři si polepší o 10,5 tisíce měsíčně. A například prezident o téměř 18 tisíc. Podle nejnovějších dat statistiků to spočítala Česká televize. Platy ústavních činitelů poslanci navázali na průměrnou mzdu v české ekonomice a rostou na rozdíl od platů učitelů, policistů či hasičů automaticky. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v létě platy politiků zmrazit. Poslanci se ale zákonem odmítli zabývat. Mimo jiné s argumentem, že ho premiér předložil pozdě.
Platy politiků mají vzrůst o šest procent. Návrh na jejich zmrazení ani nedostal šanci
Události: Zvyšování platů ústavních činitelů (zdroj: ČT24)
Premiér svůj návrh v létě zdůvodnil například tím, že příjmy poslanců jsou nadstandardní a zvýšení si nezaslouží. „Ale jak se říká, kapři si rybník nevypustí,“ dodal.
Předseda poslaneckého klubu ODS a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura konstatoval, že pokud by Babiš coby „majitel hnutí ANO“ chtěl, tak svůj návrh dokáže zařadit a prohlasovat. „Evidentně to mělo splnit svůj účel: ‚Já jsem to navrhl.‘ A pak už se o to nezajímal,“ domnívá se Stanjura.
Lidé pracující pro stát si polepší méně než politici
Platy politiků by měly od ledna vzrůst o šest procent. O stejné procento jim stát zvýší i jejich náhrady. Šest procent navíc dostanou také například soudci nebo státní zástupci. Celkem stát za vyšší platy ústavních činitelů v příštím roce zaplatí navíc 650 milionů.
Naopak většině dalších lidí, kteří pracují pro stát, ještě nedávno hrozilo, že jim vláda platy zmrazí. Ve čtvrtek ale vládní hnutí ANO oznámilo, že bude prosazovat růst platů státních zaměstnanců o předpokládanou inflaci, tedy o 3,5 procenta.
- Základní plat českého poslance či senátora by měl v příštím roce činit 96 300 korun měsíčně, tedy o 5,5 tisíce korun víc než dnes.
- Měsíční plat předsedy parlamentního klubu nebo šéfa parlamentního výboru by měl být 135,5 tisíce, skoro o osm tisíc víc než letos.
- Plat ministra nebo místopředsedy parlamentní komory by měl činit 183 700 korun. O 10,5 tisíce víc než dnes.
Automatický – každoroční – růst výdělků politiků zaručuje speciální zákon.
„Já jsem měl kdysi radost, že se přijal nějaký automat, který se řídí obecným vývojem ekonomiky a platů a že už se k tomu nebudeme muset nikdy vracet,“ řekl na toto téma předseda ODS a místopředseda sněmovny Petr Fiala.
Kromě koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) přitom zástupci všech ostatních sněmovních stran tvrdí, že si měli politici i pro příští rok platy zmrazit. Podle nich to mělo být úsporné gesto v době, kdy stát hospodaří se stamiliardovými schodky. Jenže nakonec se tím poslanci letos vůbec nezabývali.
Velké návrhy
„Myslím si, že ta solidarita samozřejmě musí jít i napříč všemi vrstvami, to znamená, že ani politici by si v této době neměli zvyšovat své platy,“ řekl k tomu předseda hnutí STAN a poslanec Vít Rakušan.
Předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura uvedl, že hnutí SPD před třemi lety navrhlo zmrazení platů politiků na celé volební období. „Před těmi třemi lety nás žádná jiná strana v tomto nepodpořila,“ dodal.
Žádný výsledek
Premiér Babiš navrhl v roli poslance zmrazení platů ústavních činitelů letos v červnu. V červenci pak zákon doputoval do sněmovny. Ani za dva měsíce ho ale poslanci nezačali projednávat.
Šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO) říká, že za dva a půl měsíce nemohla sněmovna schválení Babišova návrhu stihnout. „Sněmovna už je neprůchodná pro tento návrh, to je celé,“ řekl.
- Šestiprocentní růst platů čeká vedle politiků i některé justiční profese. Například soudce okresního soudu s 13letou praxí bude měsíčně pobírat od ledna 130,5 tisíce korun, to znamená o 7500 víc než dnes.
- Platy státních zástupců tvoří 90 procent výdělků soudců se stejnou praxí i zařazením. Měsíční plat okresního státního zástupce s 13letou praxí tak vzroste o víc než 6,5 tisíce na 117 500 korun.
- Průměr v celé veřejné sféře je ale mnohem nižší. I tak letos přesáhl už 40 tisíc hrubého. I když zdaleka ne všichni státní zaměstnanci na tuto částku dosáhnou.
- V soukromé sféře jsou výdělky ještě nižší. Celkový průměr sice ve druhém čtvrtletí přesáhl 38 tisíc hrubého měsíčně, statistiku ale ovlivnily třeba i mimořádné odměny některých profesí.
Politici nechají růst své platy i výdělky dalších ústavních činitelů o šest procent i přesto, že velká většina sněmovních stran považuje za nespravedlivé, aby je stát zvýšil víc než například platy učitelů, policistů, hasičů nebo vojáků.
Ti zatím můžou počítat se zvýšením výdělků o inflaci. Tedy o 3,5 procenta. To znamená přidání v průměru o 1400 korun měsíčně. „Samozřejmě to vůbec není spravedlivé,“ řekla předsedkyně rozpočtového výboru sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).
Nepoměr se nezdá vhodný ani ministryni práce a sociálních věcí a místopředsedkyni ČSSD Janě Maláčové. „Jak je pak možné, že poslanci, senátoři a ostatní představitelé našeho ústavního pořádku budou mít takový nárůst?“ ptá se s odkazem na rozdíly v růstu platů u obou skupin.
Žádná z devíti stran zastoupených v končící sněmovně ale ani nenavrhla, aby se politici na poslední schůzi zmrazením svých platů byť jen zabývali. A vyřadily návrh z programu schůze, která skončila v pátek.