Soudci

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo za letošní leden vyplatit soudcům a státním zástupcům zvýšené platy. České televizi to řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Po loňském rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) od nového roku chybí klíčové číslo, podle kterého stát výdělky vypočítává. A nový zákon dosud neplatí.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.

Soudcům a státním zástupcům vzroste v lednu jejich platová základna na trojnásobek průměrné mzdy z roku 2023. A to přesto, že v zákoně, který to upravuje, násobek pro tento výpočet momentálně není. Platy soudců tak budou v lednu oproti prosinci vyšší téměř o sedm procent, u státních zástupců skoro o čtrnáct. Zástupci justice opírají svůj nárok o rozhodnutí Ústavního soudu z minulého května.

Senát umožnil přijetí novely o zvyšování platů veřejných činitelů. Přímo ji sice neschválil, ale ani nijak nepozměnil. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli. Prezident Petr Pavel tak novelu dostane k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní komora na projednání běžných zákonů má. V případě platové novely tato lhůta skončí 16. února, což zkomplikuje výpočet lednových mezd.

Soudy nečekaly na úpravu zákona o platech ústavních činitelů a justiční šéfové už rozeslali soudcům platové výměry, které počítají s růstem podle trojnásobku průměrné mzdy, řekl ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). To je víc, než chce vláda. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom míní, že pokud vládní návrh nezačne platit do konce měsíce, ústavní činitelé nedostanou lednovou výplatu. Novelu ještě posoudí senátoři, a mnoho z nich má výhrady.

Pokud by prošel koaliční návrh na růst platů ústavních činitelů o téměř sedm procent, soudcům by platy reálně klesly, míní prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. Přesto by výpočet výdělků politiků od těch soudcovských neodděloval. Jiní hosté ve vysílání ČT24 naopak o této možnosti hovořili. Politický analytik Lukáš Jelínek se například domnívá, že některý z návrhů navzdory „povinnému obstrukčnímu kolečku“ opozice nakonec projde.

Prezident Petr Pavel řekl, že je připraven bez odkladu podepsat změnu, která do zákona vrací základnu pro výpočet platů soudců, státních zástupců i vrcholných politiků. Po zásahu Ústavního soudu od prvního ledna nebude podle čeho stanovit výplaty zmíněných profesí. Úprava ale ještě neprošla ani Poslaneckou sněmovnou a Senát se jí bude zabývat až 28. ledna.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

Ministerstvo obrany po jednání vlády oznámilo nákup čtrnácti tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH. Smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme chce uzavřít letos, tanky budou dodány do konce roku 2026. Vláda také schválila prostředky na obnovu sportovišť v obcích postižených povodněmi či souhlasila, aby studenti zdravotnictví mohli dříve pracovat v nemocnicích.

Sněmovna podpořila v úvodním kole novelu, podle níž by platy vrcholných politiků vzrostly příští rok téměř o sedm procent. Opoziční kluby ANO a SPD zablokovaly už v nynějším prvním čtení možnost zrychleného schvalování předlohy, jak o to žádala vláda. K vetu se přidali i opoziční Piráti. Novela nyní zamíří k projednání do rozpočtového výboru. Přichází v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, který s platností od začátku roku 2025 zrušil zákonný koeficient pro výpočet těchto platů.

Oddělovat platy soudců a politiků není podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) správnou cestou. Platy soudců by se měly také odvíjet od toho, jak se daří tuzemské ekonomice, řekl v Otázkách Václava Moravce. Podle předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové by se platy ústavních činitelů měly navázat na minimální mzdu. Koalice navrhuje růst zhruba o sedm procent, opozice chce platy politiků zmrazit.

Platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců se příští rok zvýší o 6,95 procenta, schválila vláda. Další peníze, které byly zahrnuté v rozpočtu na původně navrhovaný vyšší růst, se využijí na vyšší platy administrativních pracovníků v justici, bude to až 700 milionů korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po jednání kabinetu informoval o růstu platů o 6,9 procenta. Podle něj zvýšení platů odpovídá vývoji mezd v celé společnosti.

Zástupci soudců a státních zástupců jednali v úterý odpoledne s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o zvýšení platů v příštím roce. Jurečka pro ně navrhl od ledna oproti současnému zákonu zvýšení o 6,9 procenta a stejně by podle ministra měly růst i platy politiků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po jednání tripartity řekl, že pokud vláda ve středu rozhodne o tom, aby politici dostali přidáno více než 1400 korun, což je částka, kterou od ledna dostanou zaměstnanci státu a veřejného sektoru, odbory znovu zahájí jednání o platech.

Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský ocenil vymezení se Ústavního soudu (ÚS) vůči argumentaci vlády, že zvýšení platů politiků je navázané na rozhodnutí ÚS o výdělcích soudců. Dochází k vyjasňování pravomocí, řekl Landovský v pořadu Otázky Václava Moravce. Dalšími hosty byli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a předsedkyně KSČM a europoslankyně za koalici Stačilo! Kateřina Konečná. Diskuze se dotkla i migrace, polského předsednictví v Radě Evropské unie nebo změn ve vládě.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Debatu chce vést i o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Navyšovat by se měly stejně jako platy a mzdy v zemi, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News. Podle původního návrhu by se odměňování ústavních činitelů mělo příští rok upravit o téměř 14 procent. Opozice či odbory to kritizovaly. Vláda by měla o navýšení znovu jednat ve středu.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Podle šéfa Soudcovské unie Libora Vávry je to otázka volby politiků. Účast laického prvku na soudním rozhodování je žádoucí, prohlásil Jiří Říha z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v úterních Událostech, komentářích.

Ústavní soud se bude znovu zabývat platy soudců, tentokrát kvůli započítání mateřské a rodičovské. Pražská soudkyně žaluje stát, protože její plat roste pomaleji kvůli tomu, že pečovala o dítě. Vláda odmítá, že by šlo o diskriminaci a plánuje se u Ústavního soudu hájit. Soudkyně, která stát zažalovala, kvůli výjimce není ve třetím platovém stupni, ale ve druhém. Příští rok pro ni přitom výjimka přestane platit, rodičovská se jí započítá a poskočí rovnou o dva stupně výš.

Ministerstvo spravedlnosti dostane z rozpočtu navíc 1,5 miliardy korun na pokrytí provozních výdajů v justici. Dalších 80 milionů korun půjde na platy zaměstnanců soudů. Návrh ve středu schválila vláda, uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. V částce na provoz je zahrnuto i 701 milionů na odměny pro exekutory za zastavování bezvýsledných exekucí a exekucí na malé dlužné částky. Zbylé peníze jsou určeny mimo jiné na odměny znalců, tlumočníků či advokátů.

Kárný senát v pondělí odvolal z funkce soudkyni Okresního soudu v Mostě Ivu Flaxovou, důvodem jsou opakované průtahy. Flaxová je v pracovní neschopnosti, jednání u Nejvyššího správního soudu v Brně se neúčastnila. Její advokát Stanislav Balík prosil kárný senát o ještě jednu šanci pro Flaxovou. V justici nejsou jen supermani, řekl Balík, podle kterého je Flaxová někde mezi „průměrem a horším průměrem“, avšak má nepochybně vůli se zlepšit. Senát mu nevyhověl.

Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července. Schválili to poslanci. S mnohem širším placením odvodů u dohod přišel loni schválený vládní konsolidační balíček.

Kvůli tomu, že vládní úsporná opatření zpomalila růst soudcovských platů, se projednávají desítky žalob. Návrh na zrušení části balíčku už zástupci justice poslali Ústavnímu soudu. Ten se zabývá i třemi návrhy na zneplatnění starších úprav, které výpočet výdělků upravily už v minulosti. Soudci je považují za zásah do své nezávislosti. Vláda chce svůj postup hájit.

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Na verdikt ve čtvrtek upozornilo ministerstvo spravedlnosti. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace. Rozsudek není konečný. Stěžovatelé mohou do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu soudu.