Nejvyšší soud jde Trumpovi na ruku. Bojí se zpochybnění, míní analytik

Většina členů amerického nejvyššího soudu nechce jít do střetu s prezidentem Donaldem Trumpem. Instituce dala šéfovi Bílého domu za pravdu v několika otázkách klíčových pro jeho program. Učinila tak mimořádným jednáním, u nějž soudci nemusejí verdikt podrobně vysvětlovat nebo zveřejnit, jak hlasovali. Soudci se obávají, co by se stalo, kdyby prezident nerespektoval jejich rozhodnutí, míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matěj Jungwirth.

„Je velká averze ze strany konzervativní většiny nejvyšších soudců, aby se dostali do přímého střetu s Trumpovou administrativou,“ nastínil Jungwirth. Soudci dle něj mají obavy, že by Trump mohl jejich rozsudek ignorovat, podobně jako to udělal v případě verdiktů soudů nižší instance. A co by znamenalo pro kredibilitu nejvyššího soudu to, kdyby nebyl schopný zaručit vykonání svého rozsudku.

Obecně se přitom předpokládá, že rozhodnutí Nejvyššího soudu USA jsou respektována a není nutné je vymáhat určitým pevně daným postupem, dodal analytik. Trump se však od návratu do prezidentského křesla opakovaně střetl se soudní mocí a často kritizoval soudce, kteří rozhodovali v rozporu s jeho politickými prioritami.

Jedním z nejvýraznějších příkladů bylo, když v březnu federální soudce James Boasberg nařídil Trumpově administrativě pozastavit deportační lety, které směřovaly do Salvadoru a Hondurasu. Americké úřady deportaci provedly, ačkoliv to soud zakázal.

Prezident pak Boasberga označil za „potížistu a agitátora“, a navíc se domáhal jeho impeachmentu, který se podle něj měl týkat i řady dalších „pokřivených“ soudců. Tehdy předseda amerického nejvyššího soudu John Roberts, který patří ke konzervativní většině, takové výzvy odmítl.

„Již více než dvě století platí, že impeachment není vhodnou reakcí na nesouhlas s rozhodnutím soudu,“ zdůraznil Roberts. „K tomu slouží běžný odvolací proces,“ dodal.

„Podkopávání ústavy,“ tvrdí liberální soudkyně

V květnu liberální nejvyšší soudkyně Ketanji Brownová Jacksonová poukázala na to, že Trumpova administrativa napříč Spojenými státy útočí na federální soudce, kteří rozhodli proti ní.

„Útoky nejsou náhodné,“ prohlásila soudkyně. „Výhrůžky a obtěžování jsou útoky na naši demokracii, na náš systém vlády. A v konečném důsledku hrozí podkopáním naší ústavy a právního státu,“ dodala.

Podle bývalé federální prokurátorky Berit Bergerové bylo prohlášení Jacksonové v kontextu veřejného vystupování nejvyšších soudců neobvyklé a poukazuje na určitý pocit ohrožení.

Stínová jednání

V současnosti soudci nejvyššího soudu do značné míry vychází Trumpovi vstříc a přinesli mu řadu významných vítězství prostřednictvím takzvaného mimořádného jednání, které sice nemá stejnou váhu jako plnohodnotné rozhodnutí, ale i tak umožňuje Trumpovi realizovat části programu napadené u soudu, přiblížil server Axios.

Obvykle, když nejvyšší soud rozhoduje o konkrétním případu, požádá obě strany, aby předložily své právní teorie. Následně vyzve organizace a odborníky, aby podali své vlastní názory. Oproti tomu mimořádné jednání, známé také jako stínové jednání, je primárně určené pro otázky, které vyžadují rychlou odpověď. Často jej například využívají vězni, kteří žádají o odklad popravy.

V posledních letech se však prostřednictvím tohoto procesu řeší stále více politických otázek. Kritici tvrdí, že soud využívá mimořádné jednání k rozhodování o významnějších problémech, než ke kterým bylo určeno.

Usnesení v daných případech obvykle rozhoduje o tom, zda může konkrétní legislativa nebo rozhodnutí vstoupit v platnost, nikoli o tom, zda je zákonné. Protože se nejedná o plnohodnotná rozhodnutí nejvyššího soudu, o která by se nižší soudy musely opírat při výkladu zákona, neexistuje žádné detailní stanovisko, které by podrobně vysvětlovalo rozhodnutí nejvyšších soudců, ani výpis toho, jak hlasovali.

Nejvyšší soud tímto způsobem ve prospěch Trumpa zamítl řadu soudních příkazů nižších instancí, které měly platnost pro celé Spojené státy.

Řada Trumpových vítězství

Minulý týden Nejvyšší soud v mimořádném jednání schválil Trumpovy plány na snížení počtu federálních zaměstnanců navzdory varování, že statisíce z nich přijdou o práci a dojde ke ztrátě důležitých veřejných služeb, napsal server The New York Times.

V usnesení o dvou odstavcích soudci dospěli k závěru, že „vláda pravděpodobně uspěje se svým argumentem“, že daný Trumpův exekutivní příkaz je legální. Soudci zároveň zdůraznili, že se nevyjadřují ke konkrétnímu propouštění a rušení míst v rámci jednotlivých federálních agentur.

Usnesení stejně jako v ostatních případech nebylo podepsáno a neobsahovalo počet hlasů. Pouze Brownová Jacksonová dala svůj nesouhlas najevo veřejně a obvinila své kolegy z toho, že jsou „ochotní dát zelenou právně pochybným krokům tohoto prezidenta“.

V posledních týdnech pak nejvyšší soud v rámci mimořádného jednání umožnil členům týmu pro vládní efektivitu, který je známý jako DOGE, získat přístup k citlivým záznamům milionů Američanů ze Správy sociálního zabezpečení.

Soud také umožnil administrativě deportovat přistěhovalce do válkou zmítaného Jižního Súdánu a do dalších takzvaných třetích zemí, ke kterým nemají žádné vazby. Umožnil zrušit dočasnou ochranu půl milionu migrantů z Venezuely, Kuby, Haiti a Nikaraguy. Rovněž povolil Pentagonu zakázat transsexuálům sloužit v americké armádě.

Oproti tomu po několika výměnách mezi nevyšším soudem a soudy na federální úrovni se nejvyšší soudci rozhodli administrativě nedovolit provádět deportace na základě zákona z 18. století.

„Plány se měří v rámci století“

V současném složení nejvyššího soudu mají většinu šest ku třem konzervativci. Soudci jsou totiž politickými nominanty. Neznamená to, že by bez námitek plnili vůli administrativ, které je nominují, ale existuje mezi nimi ideologická blízkost.

„Většina je to výrazná,“ podotýká Jungwirth. „Není to otázka jednoho, ale dvou hlasů, které by liberální menšina musela získat na svou stranu,“ dodal analytik. Podle něj se jedná o dlouhodobý poměr sil, protože poslední čtyři soudci a soudkyně – tři nominoval Trump a jednu bývalý demokratický prezident Joe Biden – jsou ve své funkci méně než deset let.

Dosáhnout klíčových nominací do amerického nejvyššího soudu bylo podle Jungwirtha největší ambicí amerického konzervativního hnutí, když před prezidentskými volbami v roce 2016 podpořilo Donalda Trumpa. „Plány se neměří v rámci let, ale století,“ parafrázoval analytik citát z románu Duna.

Trump následně jmenoval do devítičlenné instituce tři soudce. Je velmi neobvyklé, aby během jednoho volebního období prezident měl šanci dosadit třetinu soudců. „Jsou to doživotní mandáty, takže vliv toho rozhodnutí jde dalece mimo Trumpovo první nebo druhé volební období,“ zdůraznil analytik.

Americká politika a společnost je podle něj posledních dvacet až pětadvacet let extrémně polarizovaná. Existuje velice pevné rozdělení mezi dvě hlavní strany, volební výsledky jsou často velmi těsné, ať už na federální, nebo státní úrovni. Prezidentské volby se rozhodují v pěti až sedmi státech.

V důsledku toho se řada politických rozhodnutí začala delegovat na soudy a ve svém důsledku na nejvyšší soud. Dochází k postupné politizaci, především nejvyššího soudu, který je nejexponovanější. Jeho rozhodnutí mají nesmírně velký dopad a důsledek, míní Jungwirth.

„Pokud to zkombinujeme s dvoustranickým systémem, máme výbušný mix, kdy konzervativní hnutí získalo během jednoho volebního období neuvěřitelný vliv,“ uzavřel analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 3 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 47 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 6 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 11 hhodinami
Načítání...