Nejvyšší soud jde Trumpovi na ruku. Bojí se zpochybnění, míní analytik

Většina členů amerického nejvyššího soudu nechce jít do střetu s prezidentem Donaldem Trumpem. Instituce dala šéfovi Bílého domu za pravdu v několika otázkách klíčových pro jeho program. Učinila tak mimořádným jednáním, u nějž soudci nemusejí verdikt podrobně vysvětlovat nebo zveřejnit, jak hlasovali. Soudci se obávají, co by se stalo, kdyby prezident nerespektoval jejich rozhodnutí, míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matěj Jungwirth.

„Je velká averze ze strany konzervativní většiny nejvyšších soudců, aby se dostali do přímého střetu s Trumpovou administrativou,“ nastínil Jungwirth. Soudci dle něj mají obavy, že by Trump mohl jejich rozsudek ignorovat, podobně jako to udělal v případě verdiktů soudů nižší instance. A co by znamenalo pro kredibilitu nejvyššího soudu to, kdyby nebyl schopný zaručit vykonání svého rozsudku.

Obecně se přitom předpokládá, že rozhodnutí Nejvyššího soudu USA jsou respektována a není nutné je vymáhat určitým pevně daným postupem, dodal analytik. Trump se však od návratu do prezidentského křesla opakovaně střetl se soudní mocí a často kritizoval soudce, kteří rozhodovali v rozporu s jeho politickými prioritami.

Jedním z nejvýraznějších příkladů bylo, když v březnu federální soudce James Boasberg nařídil Trumpově administrativě pozastavit deportační lety, které směřovaly do Salvadoru a Hondurasu. Americké úřady deportaci provedly, ačkoliv to soud zakázal.

Prezident pak Boasberga označil za „potížistu a agitátora“, a navíc se domáhal jeho impeachmentu, který se podle něj měl týkat i řady dalších „pokřivených“ soudců. Tehdy předseda amerického nejvyššího soudu John Roberts, který patří ke konzervativní většině, takové výzvy odmítl.

„Již více než dvě století platí, že impeachment není vhodnou reakcí na nesouhlas s rozhodnutím soudu,“ zdůraznil Roberts. „K tomu slouží běžný odvolací proces,“ dodal.

„Podkopávání ústavy,“ tvrdí liberální soudkyně

V květnu liberální nejvyšší soudkyně Ketanji Brownová Jacksonová poukázala na to, že Trumpova administrativa napříč Spojenými státy útočí na federální soudce, kteří rozhodli proti ní.

„Útoky nejsou náhodné,“ prohlásila soudkyně. „Výhrůžky a obtěžování jsou útoky na naši demokracii, na náš systém vlády. A v konečném důsledku hrozí podkopáním naší ústavy a právního státu,“ dodala.

Podle bývalé federální prokurátorky Berit Bergerové bylo prohlášení Jacksonové v kontextu veřejného vystupování nejvyšších soudců neobvyklé a poukazuje na určitý pocit ohrožení.

Stínová jednání

V současnosti soudci nejvyššího soudu do značné míry vychází Trumpovi vstříc a přinesli mu řadu významných vítězství prostřednictvím takzvaného mimořádného jednání, které sice nemá stejnou váhu jako plnohodnotné rozhodnutí, ale i tak umožňuje Trumpovi realizovat části programu napadené u soudu, přiblížil server Axios.

Obvykle, když nejvyšší soud rozhoduje o konkrétním případu, požádá obě strany, aby předložily své právní teorie. Následně vyzve organizace a odborníky, aby podali své vlastní názory. Oproti tomu mimořádné jednání, známé také jako stínové jednání, je primárně určené pro otázky, které vyžadují rychlou odpověď. Často jej například využívají vězni, kteří žádají o odklad popravy.

V posledních letech se však prostřednictvím tohoto procesu řeší stále více politických otázek. Kritici tvrdí, že soud využívá mimořádné jednání k rozhodování o významnějších problémech, než ke kterým bylo určeno.

Usnesení v daných případech obvykle rozhoduje o tom, zda může konkrétní legislativa nebo rozhodnutí vstoupit v platnost, nikoli o tom, zda je zákonné. Protože se nejedná o plnohodnotná rozhodnutí nejvyššího soudu, o která by se nižší soudy musely opírat při výkladu zákona, neexistuje žádné detailní stanovisko, které by podrobně vysvětlovalo rozhodnutí nejvyšších soudců, ani výpis toho, jak hlasovali.

Nejvyšší soud tímto způsobem ve prospěch Trumpa zamítl řadu soudních příkazů nižších instancí, které měly platnost pro celé Spojené státy.

Řada Trumpových vítězství

Minulý týden Nejvyšší soud v mimořádném jednání schválil Trumpovy plány na snížení počtu federálních zaměstnanců navzdory varování, že statisíce z nich přijdou o práci a dojde ke ztrátě důležitých veřejných služeb, napsal server The New York Times.

V usnesení o dvou odstavcích soudci dospěli k závěru, že „vláda pravděpodobně uspěje se svým argumentem“, že daný Trumpův exekutivní příkaz je legální. Soudci zároveň zdůraznili, že se nevyjadřují ke konkrétnímu propouštění a rušení míst v rámci jednotlivých federálních agentur.

Usnesení stejně jako v ostatních případech nebylo podepsáno a neobsahovalo počet hlasů. Pouze Brownová Jacksonová dala svůj nesouhlas najevo veřejně a obvinila své kolegy z toho, že jsou „ochotní dát zelenou právně pochybným krokům tohoto prezidenta“.

V posledních týdnech pak nejvyšší soud v rámci mimořádného jednání umožnil členům týmu pro vládní efektivitu, který je známý jako DOGE, získat přístup k citlivým záznamům milionů Američanů ze Správy sociálního zabezpečení.

Soud také umožnil administrativě deportovat přistěhovalce do válkou zmítaného Jižního Súdánu a do dalších takzvaných třetích zemí, ke kterým nemají žádné vazby. Umožnil zrušit dočasnou ochranu půl milionu migrantů z Venezuely, Kuby, Haiti a Nikaraguy. Rovněž povolil Pentagonu zakázat transsexuálům sloužit v americké armádě.

Oproti tomu po několika výměnách mezi nevyšším soudem a soudy na federální úrovni se nejvyšší soudci rozhodli administrativě nedovolit provádět deportace na základě zákona z 18. století.

„Plány se měří v rámci století“

V současném složení nejvyššího soudu mají většinu šest ku třem konzervativci. Soudci jsou totiž politickými nominanty. Neznamená to, že by bez námitek plnili vůli administrativ, které je nominují, ale existuje mezi nimi ideologická blízkost.

„Většina je to výrazná,“ podotýká Jungwirth. „Není to otázka jednoho, ale dvou hlasů, které by liberální menšina musela získat na svou stranu,“ dodal analytik. Podle něj se jedná o dlouhodobý poměr sil, protože poslední čtyři soudci a soudkyně – tři nominoval Trump a jednu bývalý demokratický prezident Joe Biden – jsou ve své funkci méně než deset let.

Dosáhnout klíčových nominací do amerického nejvyššího soudu bylo podle Jungwirtha největší ambicí amerického konzervativního hnutí, když před prezidentskými volbami v roce 2016 podpořilo Donalda Trumpa. „Plány se neměří v rámci let, ale století,“ parafrázoval analytik citát z románu Duna.

Trump následně jmenoval do devítičlenné instituce tři soudce. Je velmi neobvyklé, aby během jednoho volebního období prezident měl šanci dosadit třetinu soudců. „Jsou to doživotní mandáty, takže vliv toho rozhodnutí jde dalece mimo Trumpovo první nebo druhé volební období,“ zdůraznil analytik.

Americká politika a společnost je podle něj posledních dvacet až pětadvacet let extrémně polarizovaná. Existuje velice pevné rozdělení mezi dvě hlavní strany, volební výsledky jsou často velmi těsné, ať už na federální, nebo státní úrovni. Prezidentské volby se rozhodují v pěti až sedmi státech.

V důsledku toho se řada politických rozhodnutí začala delegovat na soudy a ve svém důsledku na nejvyšší soud. Dochází k postupné politizaci, především nejvyššího soudu, který je nejexponovanější. Jeho rozhodnutí mají nesmírně velký dopad a důsledek, míní Jungwirth.

„Pokud to zkombinujeme s dvoustranickým systémem, máme výbušný mix, kdy konzervativní hnutí získalo během jednoho volebního období neuvěřitelný vliv,“ uzavřel analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chameneí je po smrti, zní z Izraele i USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý.
21:07Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
20:09Aktualizovánopřed 5 mminutami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 20 mminutami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 26 mminutami

Izraelem opakovaně zněly sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informoval o opakovaných úderech, jimž v sobotu několikrát předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 43 mminutami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
07:35Aktualizovánopřed 53 mminutami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Zasedne Rada bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...