Nejvyšší soud jde Trumpovi na ruku. Bojí se zpochybnění, míní analytik

Většina členů amerického nejvyššího soudu nechce jít do střetu s prezidentem Donaldem Trumpem. Instituce dala šéfovi Bílého domu za pravdu v několika otázkách klíčových pro jeho program. Učinila tak mimořádným jednáním, u nějž soudci nemusejí verdikt podrobně vysvětlovat nebo zveřejnit, jak hlasovali. Soudci se obávají, co by se stalo, kdyby prezident nerespektoval jejich rozhodnutí, míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matěj Jungwirth.

„Je velká averze ze strany konzervativní většiny nejvyšších soudců, aby se dostali do přímého střetu s Trumpovou administrativou,“ nastínil Jungwirth. Soudci dle něj mají obavy, že by Trump mohl jejich rozsudek ignorovat, podobně jako to udělal v případě verdiktů soudů nižší instance. A co by znamenalo pro kredibilitu nejvyššího soudu to, kdyby nebyl schopný zaručit vykonání svého rozsudku.

Obecně se přitom předpokládá, že rozhodnutí Nejvyššího soudu USA jsou respektována a není nutné je vymáhat určitým pevně daným postupem, dodal analytik. Trump se však od návratu do prezidentského křesla opakovaně střetl se soudní mocí a často kritizoval soudce, kteří rozhodovali v rozporu s jeho politickými prioritami.

Jedním z nejvýraznějších příkladů bylo, když v březnu federální soudce James Boasberg nařídil Trumpově administrativě pozastavit deportační lety, které směřovaly do Salvadoru a Hondurasu. Americké úřady deportaci provedly, ačkoliv to soud zakázal.

Prezident pak Boasberga označil za „potížistu a agitátora“, a navíc se domáhal jeho impeachmentu, který se podle něj měl týkat i řady dalších „pokřivených“ soudců. Tehdy předseda amerického nejvyššího soudu John Roberts, který patří ke konzervativní většině, takové výzvy odmítl.

„Již více než dvě století platí, že impeachment není vhodnou reakcí na nesouhlas s rozhodnutím soudu,“ zdůraznil Roberts. „K tomu slouží běžný odvolací proces,“ dodal.

„Podkopávání ústavy,“ tvrdí liberální soudkyně

V květnu liberální nejvyšší soudkyně Ketanji Brownová Jacksonová poukázala na to, že Trumpova administrativa napříč Spojenými státy útočí na federální soudce, kteří rozhodli proti ní.

„Útoky nejsou náhodné,“ prohlásila soudkyně. „Výhrůžky a obtěžování jsou útoky na naši demokracii, na náš systém vlády. A v konečném důsledku hrozí podkopáním naší ústavy a právního státu,“ dodala.

Podle bývalé federální prokurátorky Berit Bergerové bylo prohlášení Jacksonové v kontextu veřejného vystupování nejvyšších soudců neobvyklé a poukazuje na určitý pocit ohrožení.

Stínová jednání

V současnosti soudci nejvyššího soudu do značné míry vychází Trumpovi vstříc a přinesli mu řadu významných vítězství prostřednictvím takzvaného mimořádného jednání, které sice nemá stejnou váhu jako plnohodnotné rozhodnutí, ale i tak umožňuje Trumpovi realizovat části programu napadené u soudu, přiblížil server Axios.

Obvykle, když nejvyšší soud rozhoduje o konkrétním případu, požádá obě strany, aby předložily své právní teorie. Následně vyzve organizace a odborníky, aby podali své vlastní názory. Oproti tomu mimořádné jednání, známé také jako stínové jednání, je primárně určené pro otázky, které vyžadují rychlou odpověď. Často jej například využívají vězni, kteří žádají o odklad popravy.

V posledních letech se však prostřednictvím tohoto procesu řeší stále více politických otázek. Kritici tvrdí, že soud využívá mimořádné jednání k rozhodování o významnějších problémech, než ke kterým bylo určeno.

Usnesení v daných případech obvykle rozhoduje o tom, zda může konkrétní legislativa nebo rozhodnutí vstoupit v platnost, nikoli o tom, zda je zákonné. Protože se nejedná o plnohodnotná rozhodnutí nejvyššího soudu, o která by se nižší soudy musely opírat při výkladu zákona, neexistuje žádné detailní stanovisko, které by podrobně vysvětlovalo rozhodnutí nejvyšších soudců, ani výpis toho, jak hlasovali.

Nejvyšší soud tímto způsobem ve prospěch Trumpa zamítl řadu soudních příkazů nižších instancí, které měly platnost pro celé Spojené státy.

Řada Trumpových vítězství

Minulý týden Nejvyšší soud v mimořádném jednání schválil Trumpovy plány na snížení počtu federálních zaměstnanců navzdory varování, že statisíce z nich přijdou o práci a dojde ke ztrátě důležitých veřejných služeb, napsal server The New York Times.

V usnesení o dvou odstavcích soudci dospěli k závěru, že „vláda pravděpodobně uspěje se svým argumentem“, že daný Trumpův exekutivní příkaz je legální. Soudci zároveň zdůraznili, že se nevyjadřují ke konkrétnímu propouštění a rušení míst v rámci jednotlivých federálních agentur.

Usnesení stejně jako v ostatních případech nebylo podepsáno a neobsahovalo počet hlasů. Pouze Brownová Jacksonová dala svůj nesouhlas najevo veřejně a obvinila své kolegy z toho, že jsou „ochotní dát zelenou právně pochybným krokům tohoto prezidenta“.

V posledních týdnech pak nejvyšší soud v rámci mimořádného jednání umožnil členům týmu pro vládní efektivitu, který je známý jako DOGE, získat přístup k citlivým záznamům milionů Američanů ze Správy sociálního zabezpečení.

Soud také umožnil administrativě deportovat přistěhovalce do válkou zmítaného Jižního Súdánu a do dalších takzvaných třetích zemí, ke kterým nemají žádné vazby. Umožnil zrušit dočasnou ochranu půl milionu migrantů z Venezuely, Kuby, Haiti a Nikaraguy. Rovněž povolil Pentagonu zakázat transsexuálům sloužit v americké armádě.

Oproti tomu po několika výměnách mezi nevyšším soudem a soudy na federální úrovni se nejvyšší soudci rozhodli administrativě nedovolit provádět deportace na základě zákona z 18. století.

„Plány se měří v rámci století“

V současném složení nejvyššího soudu mají většinu šest ku třem konzervativci. Soudci jsou totiž politickými nominanty. Neznamená to, že by bez námitek plnili vůli administrativ, které je nominují, ale existuje mezi nimi ideologická blízkost.

„Většina je to výrazná,“ podotýká Jungwirth. „Není to otázka jednoho, ale dvou hlasů, které by liberální menšina musela získat na svou stranu,“ dodal analytik. Podle něj se jedná o dlouhodobý poměr sil, protože poslední čtyři soudci a soudkyně – tři nominoval Trump a jednu bývalý demokratický prezident Joe Biden – jsou ve své funkci méně než deset let.

Dosáhnout klíčových nominací do amerického nejvyššího soudu bylo podle Jungwirtha největší ambicí amerického konzervativního hnutí, když před prezidentskými volbami v roce 2016 podpořilo Donalda Trumpa. „Plány se neměří v rámci let, ale století,“ parafrázoval analytik citát z románu Duna.

Trump následně jmenoval do devítičlenné instituce tři soudce. Je velmi neobvyklé, aby během jednoho volebního období prezident měl šanci dosadit třetinu soudců. „Jsou to doživotní mandáty, takže vliv toho rozhodnutí jde dalece mimo Trumpovo první nebo druhé volební období,“ zdůraznil analytik.

Americká politika a společnost je podle něj posledních dvacet až pětadvacet let extrémně polarizovaná. Existuje velice pevné rozdělení mezi dvě hlavní strany, volební výsledky jsou často velmi těsné, ať už na federální, nebo státní úrovni. Prezidentské volby se rozhodují v pěti až sedmi státech.

V důsledku toho se řada politických rozhodnutí začala delegovat na soudy a ve svém důsledku na nejvyšší soud. Dochází k postupné politizaci, především nejvyššího soudu, který je nejexponovanější. Jeho rozhodnutí mají nesmírně velký dopad a důsledek, míní Jungwirth.

„Pokud to zkombinujeme s dvoustranickým systémem, máme výbušný mix, kdy konzervativní hnutí získalo během jednoho volebního období neuvěřitelný vliv,“ uzavřel analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 16 mminutami

Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.
08:33Aktualizovánopřed 48 mminutami

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach byl krátce poté zrušen a armáda uvedla, že lidé mohou opustit úkryt.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 5 hhodinami

Po vzoru kolonialismu. Singapur zavede výprask i na školách

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.
před 6 hhodinami
Načítání...