Soud povolil Trumpovi obnovit deportace migrantů do jiných než jejich zemí

Nahrávám video

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.

Agentura Reuters označila rozhodnutí soudu jako další vítězství republikána Trumpa v jeho snaze o masové deportace migrantů, kteří přišli nelegálně. Právě tento slib patřil k jeho výrazným volebním závazkům v loňské prezidentské kampani.

Vláda bývalého prezidenta, demokrata Joea Bidena, byla v tomto směru veřejností široce kritizována za nečinnost či malou aktivitu. Kritika dopadala zejména na bývalou viceprezidentku Kamalu Harrisovou, která měla migrační politiku na starosti. Trump v listopadu Harrisovou v prezidentských volbách porazil.

Americký Nejvyšší soud vyhověl žádosti administrativy o zrušení soudního příkazu, který požadoval, aby migranti určení k deportaci do takzvaných třetích zemí dostali „smysluplnou příležitost“ sdělit americkým úředníkům, že jim v nové destinaci hrozí mučení. Tento příkaz vydal 18. dubna bostonský okresní soudce Brian Murphy. Ten nyní i přes rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedl, že jeho rozhodnutí, které brání rychlé deportaci osmi mužů do Jižního Súdánu, „zůstává v plné platnosti“.

Podle webu BBC News se případ týká osmi migrantů z Myanmaru, Jižního Súdánu, Kuby, Mexika, Laosu a Vietnamu, kteří byli deportováni v květnu v letadle, jež údajně směřovalo do Jižního Súdánu. Trumpova administrativa k tomu uvedla, že se jedná o „nejhorší z nejhorších“.

Naopak mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová po pondělním rozhodnutí uvedla, že „Nejvyšší soud pozastavil platnost soudního příkazu levicového okresního soudce a potvrdil prezidentovu pravomoc vyhostit z naší země kriminální nelegální cizince a učinit Ameriku opět bezpečnou“.

„Nastartujte deportační letadla,“ řekla asistentka tajemníka ministerstva vnitřní bezpečnosti Tricia McLaughlinová.

Stručné usnesení Nejvyššího soudu nebylo podepsáno a neobsahovalo žádné odůvodnění, jak je to běžné při rozhodování o mimořádných žádostech, uvedla agentura Reuters. Soud má konzervativní většinu 6:3 hlasů. Právě tři liberální soudci posléze rozhodnutí soudu kritizovali.

Administrativa Nejvyššímu soudu sdělila, že její politika třetích zemí je již v souladu s řádným procesem a má zásadní význam pro vyhošťování migrantů, kteří se dopouštějí trestných činů, protože země jejich původu je často nejsou ochotny přijmout zpět. Uvedla, že všichni migranti určení pro Jižní Súdán se ve Spojených státech dopustili „ohavných zločinů“ včetně vražd, žhářství a ozbrojených loupeží.

Administrativa Donalda Trumpa se po lednovém nástupu do funkce dostala – zejména svými exekutivními příkazy – do četných soubojů s různými soudy. Často šlo o pojetí zákroků proti přistěhovalcům, kteří přišli nelegálně, redefinici jejich práv či možnosti jejich deportací.

Soudní spory se však týkají i mnoha dalších oblastí. Například toho, zda může bránit zahraničním studentům mířícím na Harvardovou univerzitu, ve vstupu do země. Federální soudkyně Allison Burroughsová to předběžným opatřením v pondělí vládě zakázala.

Další spor se vedl kupříkladu o pravomoc Trumpa zrušit Hlas Ameriky. Veřejnoprávní rozhlasová stanice, jejímž posláním je šířit informace do zemí s omezenou svobodou tisku, se zrušení snažila bránit soudně, v květnu ale federální odvolací soud řekl, že nebude snahám americké vlády bránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 10 mminutami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 5 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 7 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 13 hhodinami
Načítání...