Soud povolil Trumpovi obnovit deportace migrantů do jiných než jejich zemí

Nahrávám video
Události: Deportace migrantů mimo jejich vlast
Zdroj: ČT24

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.

Agentura Reuters označila rozhodnutí soudu jako další vítězství republikána Trumpa v jeho snaze o masové deportace migrantů, kteří přišli nelegálně. Právě tento slib patřil k jeho výrazným volebním závazkům v loňské prezidentské kampani.

Vláda bývalého prezidenta, demokrata Joea Bidena, byla v tomto směru veřejností široce kritizována za nečinnost či malou aktivitu. Kritika dopadala zejména na bývalou viceprezidentku Kamalu Harrisovou, která měla migrační politiku na starosti. Trump v listopadu Harrisovou v prezidentských volbách porazil.

Americký Nejvyšší soud vyhověl žádosti administrativy o zrušení soudního příkazu, který požadoval, aby migranti určení k deportaci do takzvaných třetích zemí dostali „smysluplnou příležitost“ sdělit americkým úředníkům, že jim v nové destinaci hrozí mučení. Tento příkaz vydal 18. dubna bostonský okresní soudce Brian Murphy. Ten nyní i přes rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedl, že jeho rozhodnutí, které brání rychlé deportaci osmi mužů do Jižního Súdánu, „zůstává v plné platnosti“.

Podle webu BBC News se případ týká osmi migrantů z Myanmaru, Jižního Súdánu, Kuby, Mexika, Laosu a Vietnamu, kteří byli deportováni v květnu v letadle, jež údajně směřovalo do Jižního Súdánu. Trumpova administrativa k tomu uvedla, že se jedná o „nejhorší z nejhorších“.

Naopak mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová po pondělním rozhodnutí uvedla, že „Nejvyšší soud pozastavil platnost soudního příkazu levicového okresního soudce a potvrdil prezidentovu pravomoc vyhostit z naší země kriminální nelegální cizince a učinit Ameriku opět bezpečnou“.

„Nastartujte deportační letadla,“ řekla asistentka tajemníka ministerstva vnitřní bezpečnosti Tricia McLaughlinová.

Stručné usnesení Nejvyššího soudu nebylo podepsáno a neobsahovalo žádné odůvodnění, jak je to běžné při rozhodování o mimořádných žádostech, uvedla agentura Reuters. Soud má konzervativní většinu 6:3 hlasů. Právě tři liberální soudci posléze rozhodnutí soudu kritizovali.

Administrativa Nejvyššímu soudu sdělila, že její politika třetích zemí je již v souladu s řádným procesem a má zásadní význam pro vyhošťování migrantů, kteří se dopouštějí trestných činů, protože země jejich původu je často nejsou ochotny přijmout zpět. Uvedla, že všichni migranti určení pro Jižní Súdán se ve Spojených státech dopustili „ohavných zločinů“ včetně vražd, žhářství a ozbrojených loupeží.

Administrativa Donalda Trumpa se po lednovém nástupu do funkce dostala – zejména svými exekutivními příkazy – do četných soubojů s různými soudy. Často šlo o pojetí zákroků proti přistěhovalcům, kteří přišli nelegálně, redefinici jejich práv či možnosti jejich deportací.

Soudní spory se však týkají i mnoha dalších oblastí. Například toho, zda může bránit zahraničním studentům mířícím na Harvardovou univerzitu, ve vstupu do země. Federální soudkyně Allison Burroughsová to předběžným opatřením v pondělí vládě zakázala.

Další spor se vedl kupříkladu o pravomoc Trumpa zrušit Hlas Ameriky. Veřejnoprávní rozhlasová stanice, jejímž posláním je šířit informace do zemí s omezenou svobodou tisku, se zrušení snažila bránit soudně, v květnu ale federální odvolací soud řekl, že nebude snahám americké vlády bránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...