Zemřela soudkyně Nejvyššího soudu USA Ginsburgová. Trump ji chce okamžitě nahradit

Ve věku 87 let v pátek zemřela soudkyně amerického Nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní. Její úmrtí by podle agentury Reuters mohlo ještě více převážit poměr sil v devítimístném senátu Nejvyššího soudu na stranu konzervativců, kteří měli dosud převahu pěti ku čtyřem. Prezident Donald Trump uvedl, že ji musí republikáni okamžitě nahradit, byť jeho předchůdci Baracku Obamovi stejné rozhodnutí v posledním roce mandátu neumožnili.

„Naše země ztratila právníka historického významu. My na Nejvyšším soudu jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali –⁠ coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost,“ uvedl předseda soudu John Roberts.

Ginsburgová byla členkou Nejvyššího soudu přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post v nejdůležitější soudní instanci Spojených států.

Agentury Reuters i AP ji označují především za bojovnici za práva žen, která se postupně stala ikonou pro americké liberály. Během působení na Nejvyšším soudu se potýkala s řadou zdravotních problémů včetně zlomenin žeber, rakoviny plic a kolorektální rakoviny. V posledních měsících docházela na chemoterapii poté, co u ní v únoru lékaři odhalili nádory na játrech.

Brilantní mysl a obhájkyně svobody, reagují Trump s Bidenem

Americký prezident Donald Trump označil Ginsburgovou za úžasnou ženu. „Vedla úžasný život. Co jiného můžete říct? Byla to úžasná žena. Byla to úžasná žena, která vedla úžasný život,“ konstatoval Trump, jehož zastihla zpráva o úmrtí soudkyně, když byl na předvolebním mítinku v Minnesotě. Když se na jeho reakci ptali novináři, reagoval překvapeně.

Později Trump v oficiálním prohlášení dodal, že Spojené státy přišly o právnického titána, a vyzdvihl „brilantní mysl“ Ginsburgové a její stanoviska týkající se rovnosti pohlaví či práv hendikepovaných osob, která prý inspirovala všechny Američany.

Demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden označil Ginsburgovou za skálopevnou obhájkyni svobody a „příležitostí pro všechny“. „Dnes (v pátek) večer a v následujících dnech bychom se měli zaměřit na ztrátu soudkyně Ginsburgové a na její trvalý odkaz,“ doplnil Biden.

„Ale aby nikdo nebyl na pochybách, dovolte mi říct to jasně: Voliči by měli vybrat prezidenta a tento prezident by měl vybrat nástupce soudkyně Ginsburgové,“ nastínil bývalý viceprezident očekávanou politickou bitvu o obsazení uvolněného místa na Nejvyšším soudu.

Ginsburgová si přála, aby jejího nástupce vybral nový prezident, to republikáni nechtějí

Vývoj otvírá cestu ke jmenování už třetího člena soudu vybraného prezidentem Trumpem. Případnou nominaci by musel potvrdit americký Senát, kde mají většinu republikáni.

Soudci Nejvyššího soudu mají v USA doživotní mandáty a hrají obrovskou roli při formování právních norem v oblastech od práv menšin po pravomoci hlavy státu. Nejvyšší soud například verdiktem z roku 1973 legalizoval potraty po celých USA, v roce 2015 zase dal zelenou sňatkům homosexuálních párů.

Trump už jmenoval dva jeho členy: v roce 2017 Neila Gorsuche a o rok později Bretta Kavanaugha. Většinu v soudním senátu tak získali soudci považovaní za konzervativní, Ginsburgová byla brána jako hlavní tvář liberální frakce. Podle informací rozhlasové stanice NPR jen několik dní před svou smrtí předala své vnučce Claře Speraové následující vzkaz: „Mým nejvroucnějším přáním je, abych nebyla nahrazena, dokud nebude uveden do úřadu nový prezident.“

Podle současné hlavy státu mají republikáni povinnost nahradit soudkyni Ginsburgovou neodkladně. Šéf senátních republikánů Mitch McConnell se už v pátek zavázal, že prosadí hlasování o nástupci Ginsburgové, pokud prezident navrhne svého kandidáta. 

„Byli jsme zvoleni do vlivné a významné pozice, abychom činili rozhodnutí pro lidi, kteří nás tak pyšně zvolili. Za nejdůležitější z toho je už dlouho považován výběr soudců do Nejvyššího soudu Spojených států. Jsme k tomu zavázáni, a to neprodleně!“ napsal prezident v příspěvku adresovaném Republikánské straně. 

Biden připomenul rok 2016, kdy po smrti soudce Nejvyššího soudu Antonina Scalii republikány ovládaný Senát neuspořádal hlasování o kandidátovi navrženém tehdejším prezidentem Barackem Obamou. Lídr republikánské většiny v horní komoře Mitch McConnell tehdy argumentoval tím, že je příliš blízko do voleb a že o obsazení postu by měla rozhodnout až nová administrativa a Kongres. Scalia přitom zemřel v únoru a do voleb zbývalo ještě skoro deset měsíců.

Senát, který nominace na post v Nejvyšším soudu potvrzuje, mají republikáni pod kontrolou i nyní, a demokraté je proto vyzývají, aby se zachovali stejně jako před čtyřmi lety. „Kandidátovi prezidenta Trumpa se dostane hlasování na půdě Senátu Spojených států,“ avizoval už v pátek večer McConnell. Tvrdí přitom, že svůj postoj nezměnil, ale že letos je jiná situace, protože Bílý dům i Senát ovládá stejná strana, což v roce 2016 neplatilo.

Deník The New York Times upozorňuje, že Bílý dům v tichosti už několik dní vytváří úzký seznam lidí, kteří by mohli být nominováni na post Ginsburgové. Jeden ze zdrojů listu řekl, že jméno nového kandidáta bude oznámeno „spíše dříve než později“. Minulý týden prezident Trump odhalil seznam 20 jmen pro potenciální obsazení místa na Nejvyšším soudu.

Lídr demokratických senátorů Chuck Schumer v prohlášení uvedl, že uvolněné místo na Nejvyšším soudě by nemělo být obsazeno, „dokud nebudeme mít nového prezidenta“.

Senátoři mohou být kvůli volbám opatrní. McConnell varuje, aby později nelitovali

I kdyby Trump nástupce Ginsburgové navrhl a McConnell skutečně uspořádal hlasování v Senátu před prezidentskými volbami, nemuselo by být schválení kandidáta jednoznačné, poznamenává list The New York Times. Několik republikánských senátorů by se totiž mohlo zdráhat svolit k takto politicky kontroverznímu kroku kvůli obavám, že by to uškodilo jejich vyhlídkám na znovuzvolení ve volbách do Kongresu, které se konají současně s volbami prezidentskými.

Senátorka Susan Collinsová ze státu Maine například newyorskému listu tento měsíc řekla, že by nepodpořila hlasování o novém soudci, pokud by se mělo konat v říjnu. Podobně se vyjádřila i senátorka Lisa Murkowskiová z Aljašky. Skepticky se k této možnosti vyjádřili v minulosti i senátoři Lindsey Graham, který je předsedou právního výboru Senátu, nebo Charles E. Grassley.

Dalším „neposlušným“ republikánem v Senátu by podle newyorského listu mohl být i Mitt Romney, který jako jediný republikán letos hlasoval pro Trumpovo sesazení z funkce v procesu ústavní žaloby.

McConnell se však ještě v pátek snažil případné neposlušnosti některých senátorů předejít. V dopise všechny republikánské členy Kongresu vyzval, aby veřejně nedeklarovali svou pozici, dokud se s ním nesetkají ve Washingtonu. „Naléhám na vás, abyste si nechali k dispozici všechny možnosti. Teď není vhodná doba uzavřít se předčasně do pozice, které byste mohli později litovat,“ napsal kolegům republikánský lídr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...