Nejvyšší soud, jehož směřování se chystá Trump ovlivnit na desítky let, určuje podobu Ameriky

2 minuty
Anthony Kennedy opouští po třiceti letech Nejvyšší soud USA
Zdroj: ČT24

Nejvyšší soud USA se rozhodl po třiceti letech opustit soudce Anthony Kennedy, kterého do úřadu vybral už prezident Ronald Reagan. Náhradníka bude za Kennedyho, který zastával mírně konzervativní proud a nejednou se rozhodl přiklonit i k liberálnímu křídlu, vybírat současný prezident Donald Trump. Jeho rozhodnutí bude mít s největší pravděpodobností vliv na Spojené státy v několika nadcházejících desetiletích.

Důvod je jednoduchý. Funkce soudce nejvyššího soudu je doživotní. Soudce není odvolatelný a o svém odchodu rozhoduje sám – pokud cítí, že ze zdravotních, politických, morálních či jiných důvodů už nechce ve své práci pokračovat, nebo, jako právě teď Anthony Kennedy, chce jít do důchodu.

„Bylo mi největší ctí a výsadou sloužit našemu národu 43 let ve federální justici, z toho 30 let u nejvyššího soudu,“ oznámil Kennedy v rámci svého odchodu z funkce.

Do úřadu jej v roce 1988 schválil Senát po jmenování prezidentem Ronaldem Reaganem. Kennedy v souladu s očekáváními sice zastával spíše konzervativní hodnoty a byl například stoupencem volného držení zbraní či rušení limitů na politické kampaně, avšak několikrát se přiklonil na stranu liberálního křídla – například když hájil práva homosexuálů či právo žen na potrat.

Složení Nejvyššího soudu USA
Zdroj: ČT24/BBC/Wikipedia.org

Hledá se osobnost pro další desetiletí

Složení osobností, které v nejvyšším soudu zasedají, výrazně ovlivňuje podobu a vývoj americké společnosti. Až do konce července, kdy Kennedy svůj post uvolní, bude v devítce soudců mírně převažovat konzervativní postoj (pět ku čtyřem).

Americká média očekávají, že prezident Trump bude při výběru nového soudce dbát na to, aby celkové vyznění soudu hovořilo více v jeho prospěch. Sáhne tedy po konzervativci tvrdšího ražení, než jakým byl Anthony Kennedy.

„Musíme vybrat někoho, kdo tu bude 40, možná 45 let,“ nechal se už slyšet Trump. Vhodného kandidáta chce najít na seznamu 25 osobností, ze kterého už loni vybral Neila Gorsucha, dalšího zastánce konzervativních hodnot.

I díky Gorsuchovi si Trump tento týden zapsal první vítězství u nejvyššího soudu, když soudci nejtěsnějším poměrem pět ku čtyřem odhlasovali platnost prezidentského dekretu zakazujícímu lidem z vybraných muslimských zemí přicestovat do USA.

Budova nejvyššího soudu USA
Zdroj: Erin Schaff/Reuters

Vybere Trump, odhlasuje Senát

Prezidentova kandidáta na uvolněné místo v nejvyšším soudu musí schválit Senát. Vůdce republikánské většiny Mitch McConnell již oznámil, že se o kandidátovi bude hlasovat na podzim.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer však podotkl, že opozice odmítá, aby se hlasování uskutečnilo před listopadovými kongresovými volbami. Demokraté totiž doufají, že se jim podaří ve volbách připravit republikány o jejich těsnou většinu a že budou mít možnost zablokovat případného nepřijatelného kandidáta.

Rozdělení moci v USA
Zdroj: AFP

Proti rozhodnutí nejvyššího soudu není odvolání

Nejvyšší soud Spojených států amerických je klíčovým orgánem soudní moci USA. Od roku 1869 v něm zasedá devět soudců, jeden z nich je předsedou. Právě do jeho rukou skládá americký prezident při inauguraci svůj slib.

Donald Trump skládá slavnostní prezidentskou přísahu při své inauguraci
Zdroj: Reuters

Proti rozhodnutí nejvyššího soudu není odvolání. Zvrátit jej může jen další rozhodnutí nejvyššího soudu, popřípadě ústavní dodatek. Nejvyšší soud USA má poslední slovo v případech sporných zákonů či ve sporech mezi státy a federálními vládami. Rozhoduje i o ústavnosti zákonů přijímaných Kongresem.

Soudci se každoročně zabývají zhruba stovkou případů a klíčová rozhodnutí vydávají v průběhu června. Většinou jde o případy, které předtím opakovaně řešily soudy nižší instance a nejvyšší soud v nich funguje jako poslední možnost dovolání.

Rozhodnutí nejvyššího soudu se stávají precedenty, kterými se později řídí soudci v nižších instancích při posuzování podobných případů. Nejvyšší soud tedy nevydává poradní stanoviska, ale rozhoduje pouze o konkrétních případech. Na odmítnutí nejvyššího soudu tak narazil už prezident George Washington, když chtěl po soudcích právní analýzu mezinárodní situace během války mezi Francií a Velkou Británií.

V uplynulých letech nejvyšší soud například rozhodl o umožnění sňatků homosexuálů ve všech 50 amerických státech, zastavil imigrační dekrety prezidenta Baracka Obamy a pozastavil plán na snížení emisí oxidu uhličitého.

  • - Marbury versus Madison (1803): Ukotveno, že Nejvyšší soud USA má legislativní moc nad Kongresem.
    - Dred Scott versus Sanford (1857): Odmítnutí občanství afroamerickým otrokům.
    - Brown versus Board of Education (1954): Oddělování černých a bílých studentů ve veřejných školách je protiústavní.
    - Gideon versus Wainwright (1963): Obžalovaní mají právo na obhájce, i když si jej nemohou dovolit.
    - Miranda versus Arizona (1966): Zatčení musí být poučeni o svých právech dříve, než budou vyslýcháni.
    - Loving versus Virginia (1967): Zrušení zákonů zakazujících mezirasové sňatky.
    - Roe versus Wade (1973): Ženy mají ústavní právo na potrat během prvních dvou trimestrů těhotenství.
    - USA versus Nixon (1974): Prezident nesmí zneužít své pravomoci k zatajování důkazů k trestnímu řízení.
    - National Federation of Independent Business versus Sebelius (2012): Potvrzení nařízení, že většina Američanů má zdravotní pojištění.
    - Obergefell versus Hodges (2015): Sňatky párů stejného pohlaví jsou legalizovány ve všech 50 státech USA.

Nová šance pro bojovníky proti potratům?

Příležitostně se stává, že soudci nejvyššího soudu při posuzování nového případu změní předchozí precedent a v případě konzervativněji naladěného náhradníka soudce Kennedyho by to mohlo dát jistou šanci odpůrcům potratů.

Právní analytik CNN Jeffrey Toobin krátce po oznámení Kennedyho odchodu na Twitteru napsal, že „za 18 měsíců budou potraty zakázány ve dvaceti amerických státech“.

Reagoval tak na možné zvrácení rozhodnutí nejvyššího soudu z roku 1973, že ženy v celých Spojených státech mají ústavní právo na potrat. O změnu precedentu se pokoušeli odpůrci potratů po dlouhá desetiletí a nyní by jim při otevření nového případu konzervativnějším tribunálem mohla svitnout naděje na úspěch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německem rezonují otázky kolem informací zpravodajské služby o původu covidu

Koronavirová omezení v Německu dávno skončila, covid-19 ale z veřejné debaty nezmizel. Otázky si kladou média, politici i veřejnost. Jedna aktuálně přibyla. Veřejnost se ptá, proč se vláda už na začátku pandemie nepodělila s poslanci o tehdejší zjištění Spolkové zpravodajské služby (BND), že virus mohl s velkou pravděpodobností uniknout z laboratoře v čínském Wu-chanu. BND o tajných výsledcích pátrání informovala již v roce 2020 nejbližší spolupracovníky kancléřky Angely Merkelové. Na konci roku 2021 pak i jejího nástupce Olafa Scholze.
před 9 mminutami

„Není náš typ.“ Putin chtěl odstavit Trumpova vyslance Kellogga, uvádí NBC

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg byl vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.
před 9 mminutami

„Definice absurdity.“ V Brazílii staví kvůli klimatické konferenci dálnici v pralese

Město Belém na severovýchodě Brazílie se připravuje na Konferenci OSN o změně klimatu COP30, kterou bude hostit v listopadu. Dorazí na ni podle očekávání na padesát tisíc lidí, včetně světových lídrů. Místní i odborníci ale kritizují některé stavební projekty, které kvůli tomu vláda spustila. V oblasti vzniká třeba čtyřproudá dálnice, jejíž stavba kvůli konferenci je podle kritiků „definicí absurdity“. Nachází se totiž v chráněné části Amazonského pralesa. Někteří obyvatelé města a obchodníci ale míní, že Belém rozvoj potřebuje.
před 1 hhodinou

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soudce Bílému domu nařídil vrátit funkci tisícům vládních zaměstnanců

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.
před 7 hhodinami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko staví mohutné opevnění na východní hranici

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.
před 7 hhodinami

Mileiovy škrty spojily na demonstraci důchodce s fotbalovými fanoušky

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...