Trumpovo velké vítězství. Dekret proti cestování z některých muslimských zemí do USA platí

Americký prezident Donald Trump dosáhl svého. Nejvyšší soud USA v úterý těsnou většinou podpořil prezidentský dekret, který zakazuje vstup na území Spojených států občanům několika muslimských zemí. Agentury Reuters, AP i AFP se shodují, že jde o jedno z největších Trumpových vítězství za období, kdy je ve výkonu prezidentské funkce.

Soud pěti hlasy ku čtyřem nepřijal žalobu na dvakrát přepracovaný dekret, kterým chce Trump posílit svůj boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Rozhodnutí se spíše očekávalo, protože v devítičlenném panelu soudců převažují konzervativci.

Nejvyšší soudce John Roberts vydal stanovisko, podle něhož zákaz cestování byl „v pravomoci prezidentského úřadu“. Podle soudu žaloba neprokázala, že dekret je v rozporu s federálními imigračními zákony a že porušuje ústavu kvůli údajné náboženské diskriminaci.

V žalobě se uvádělo, že zákaz cestování porušuje přistěhovalecké zákony USA a americkou ústavu tím, že zvýhodňuje jedno náboženství na úkor druhého.

Ve svém písemném vyjádření soud uvedl, že Trumpova vláda dostatečně zdůvodnila přijetí dekretu z důvodů ochrany národní bezpečnosti. Zároveň upozornil, že tím nevyjadřuje žádný názor na to, zda je „tato politika přiměřená“. 

Krátce poté, co Nejvyšší soud zveřejnil své rozhodnutí, prezident Donald Trump sdílel zprávu na svém twitterovém účtu.

Rozhodnutí posílilo prezidentskou pozici

Pozornost v USA v posledních týdnech poutala hlavně migrační vlna překračující jižní hranici země, nikoliv návštěvníci z muslimských zemí. To mohlo podle komentátorů Trumpovi pomoci. Rozhodnutí nejvyššího soudu je podle analytika BBC Anthonyho Zurchera významným vítězstvím pro Donalda Trumpa a Bílý dům, který tak de facto dostal potvrzené, že může zasáhnout do přistěhovalecké politiky USA.     

Nynější verze protiimigračního výkonného nařízení, která je v pořadí třetí a kterou Trump vydal loni v září, se týká občanů Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie, Severní Koreje a Venezuely. Podmínky migrace z KLDR a Venezuely u soudu zpochybněny nebyly. Ve třetí verzi v seznamu postižených zemí byly také Čad a Irák, ale Trump je z dekretu na jaře vyjmul.  

Demokraté považují rozhodnutí za krok zpět a „neamerickou politiku“

Opoziční demokraté rozhodnutí nejvyššího soudu ostře kritizují. Vůdce demokratů v Senátu Chuck Schumer ze státu New York prohlásil, že Trumpův zákaz nepřináší Američanům větší bezpečí a lepší to už nebude ani tím, jak se k němu postavil soud. Schumer dodal, že jde o krok zpět a o „neamerickou politiku“. Vůdkyně demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová, která zastupuje Kalifornii, označila rozhodnutí soudu za nebezpečné, protože podrývá americké hodnoty a ústavu.

Další demokratický senátor Chris Murphy ze státu Connecticut již navrhl přijmout legislativní opatření, které by zablokovalo financování opatření potřebných k uplatňování Trumpova dekretu.

Podle republikánů rozhodnutí pomůže zastavit terorismus

Naopak republikánský tábor v americkém Kongresu rozhodnutí soudu uvítal. Podle něj opatření pomůže „zastavit terorismus“, uvedla agentura AP. Republikánský muž číslo tři ve Sněmovně reprezentantů Steve Scalise ze státu Louisiana to označil za „mohutné vítězství“ Trumpova plánu posílit národní bezpečnost tím, že „teroristé nebudou vpuštěni do USA“. Scalise dodal, že rozhodnutí soudu ukázalo, že zákaz vstupu cizinců do USA je přímo v prezidentově pravomoci, a to „navzdory falešným tvrzením médií a levice“.

Republikánský senátor Tom Cotton ze státu Arkansas, horlivý Trumpův spojenec, uvedl, že soud správně potvrdil to, co je běžné, když Kongres deleguje svoje pravomoci prezidentovi. Dodal, že prezident může regulovat vstup osob do USA zvláště ze zemí zmítaných válkami nebo ze států, o nichž je známo, že podporují terorismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 16 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 29 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 32 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 2 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...