Trumpovo velké vítězství. Dekret proti cestování z některých muslimských zemí do USA platí

Americký prezident Donald Trump dosáhl svého. Nejvyšší soud USA v úterý těsnou většinou podpořil prezidentský dekret, který zakazuje vstup na území Spojených států občanům několika muslimských zemí. Agentury Reuters, AP i AFP se shodují, že jde o jedno z největších Trumpových vítězství za období, kdy je ve výkonu prezidentské funkce.

Soud pěti hlasy ku čtyřem nepřijal žalobu na dvakrát přepracovaný dekret, kterým chce Trump posílit svůj boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Rozhodnutí se spíše očekávalo, protože v devítičlenném panelu soudců převažují konzervativci.

Nejvyšší soudce John Roberts vydal stanovisko, podle něhož zákaz cestování byl „v pravomoci prezidentského úřadu“. Podle soudu žaloba neprokázala, že dekret je v rozporu s federálními imigračními zákony a že porušuje ústavu kvůli údajné náboženské diskriminaci.

V žalobě se uvádělo, že zákaz cestování porušuje přistěhovalecké zákony USA a americkou ústavu tím, že zvýhodňuje jedno náboženství na úkor druhého.

Ve svém písemném vyjádření soud uvedl, že Trumpova vláda dostatečně zdůvodnila přijetí dekretu z důvodů ochrany národní bezpečnosti. Zároveň upozornil, že tím nevyjadřuje žádný názor na to, zda je „tato politika přiměřená“. 

Krátce poté, co Nejvyšší soud zveřejnil své rozhodnutí, prezident Donald Trump sdílel zprávu na svém twitterovém účtu.

Rozhodnutí posílilo prezidentskou pozici

Pozornost v USA v posledních týdnech poutala hlavně migrační vlna překračující jižní hranici země, nikoliv návštěvníci z muslimských zemí. To mohlo podle komentátorů Trumpovi pomoci. Rozhodnutí nejvyššího soudu je podle analytika BBC Anthonyho Zurchera významným vítězstvím pro Donalda Trumpa a Bílý dům, který tak de facto dostal potvrzené, že může zasáhnout do přistěhovalecké politiky USA.     

Nynější verze protiimigračního výkonného nařízení, která je v pořadí třetí a kterou Trump vydal loni v září, se týká občanů Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie, Severní Koreje a Venezuely. Podmínky migrace z KLDR a Venezuely u soudu zpochybněny nebyly. Ve třetí verzi v seznamu postižených zemí byly také Čad a Irák, ale Trump je z dekretu na jaře vyjmul.  

Demokraté považují rozhodnutí za krok zpět a „neamerickou politiku“

Opoziční demokraté rozhodnutí nejvyššího soudu ostře kritizují. Vůdce demokratů v Senátu Chuck Schumer ze státu New York prohlásil, že Trumpův zákaz nepřináší Američanům větší bezpečí a lepší to už nebude ani tím, jak se k němu postavil soud. Schumer dodal, že jde o krok zpět a o „neamerickou politiku“. Vůdkyně demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová, která zastupuje Kalifornii, označila rozhodnutí soudu za nebezpečné, protože podrývá americké hodnoty a ústavu.

Další demokratický senátor Chris Murphy ze státu Connecticut již navrhl přijmout legislativní opatření, které by zablokovalo financování opatření potřebných k uplatňování Trumpova dekretu.

Podle republikánů rozhodnutí pomůže zastavit terorismus

Naopak republikánský tábor v americkém Kongresu rozhodnutí soudu uvítal. Podle něj opatření pomůže „zastavit terorismus“, uvedla agentura AP. Republikánský muž číslo tři ve Sněmovně reprezentantů Steve Scalise ze státu Louisiana to označil za „mohutné vítězství“ Trumpova plánu posílit národní bezpečnost tím, že „teroristé nebudou vpuštěni do USA“. Scalise dodal, že rozhodnutí soudu ukázalo, že zákaz vstupu cizinců do USA je přímo v prezidentově pravomoci, a to „navzdory falešným tvrzením médií a levice“.

Republikánský senátor Tom Cotton ze státu Arkansas, horlivý Trumpův spojenec, uvedl, že soud správně potvrdil to, co je běžné, když Kongres deleguje svoje pravomoci prezidentovi. Dodal, že prezident může regulovat vstup osob do USA zvláště ze zemí zmítaných válkami nebo ze států, o nichž je známo, že podporují terorismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americký Senát odvrací shutdown federální vlády

Senát Spojených států v pátek schválil návrh zákona, který zajišťuje federální vládě financování do 30. září, tedy do konce amerického fiskálního roku. Odvrátil tak částečný shutdown, tedy omezení chodu federální vlády, který hrozil od půlnoci místního času (od soboty 05:00 SEČ). Informovala o tom agentura Reuters. Návrh ještě musí podepsat americký prezident Donald Trump.
před 3 hhodinami

„Není náš typ.“ Putin odstavil Trumpova vyslance, uvádí NBC

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Německé strany se dohodly na bilionovém balíku pro obranu a infrastrukturu

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře finančního balíku s penězi na obranu a investice. Potvrdil to předák konzervativců a nejspíš příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo padesáti až sto miliard eur (2,5 bilionu korun). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Polsku obvinili běloruského žháře, měl útočit na příkaz Moskvy

Polsko rozkrylo případ Ruskem placené sabotáže, obvinění si vyslechl běloruský občan Stěpan K. Prý na pokyn z Moskvy loni v dubnu zapálil hobbymarket na okraji Varšavy. Hrozí mu za to doživotí. Experti upozorňují, že případy sabotáží se stupňují – podle nich jsou jejich pachatelé nejčastěji najímáni přes sociální síť Telegram.
před 5 hhodinami

Čeští vojáci se chystají na misi na Islandu

Přes devět desítek tuzemských vojenských pilotů se připravuje na misi na Islandu, kde bude od konce května do července pomáhat s obranou vzdušného prostoru. Ačkoliv tento ostrov patří k zakládajícím členům NATO, nemá vlastní armádu, jedinou jeho bezpečnostní složkou je pobřežní stráž. Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova se tak nejčastěji střídají vojska ze Spojených států, Kanady a Norska. Do pravidelné rotace aliančních vojsk se Praha právě tam zapojí už počtvrté.
před 5 hhodinami

Kanadským premiérem se stal Mark Carney

Kanadským premiérem se po složení přísahy oficiálně stal ekonom Mark Carney. Nahradil ve funkci Justina Trudeaua, který v lednu oznámil rezignaci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Haagu začal proces s filipínským exprezidentem Dutertem

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zahájil první slyšení v případu bývalého filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, zatčeného kvůli vraždám spáchaným během jeho protidrogového tažení. Devětasedmdesátiletý Duterte se prvního slyšení účastní na dálku prostřednictvím videa z nedaleké vazební věznice. Jeho obhájce argumentoval, že exprezident byl proti své vůli unesen z vlastní země a kvůli zdraví není schopen u soudu vypovídat. Podle závěrů soudního lékaře je však zdravotně v pořádku.
před 10 hhodinami

EU prodlouží sankce proti ruským a běloruským občanům

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...