Trumpovo velké vítězství. Dekret proti cestování z některých muslimských zemí do USA platí

Americký prezident Donald Trump dosáhl svého. Nejvyšší soud USA v úterý těsnou většinou podpořil prezidentský dekret, který zakazuje vstup na území Spojených států občanům několika muslimských zemí. Agentury Reuters, AP i AFP se shodují, že jde o jedno z největších Trumpových vítězství za období, kdy je ve výkonu prezidentské funkce.

Soud pěti hlasy ku čtyřem nepřijal žalobu na dvakrát přepracovaný dekret, kterým chce Trump posílit svůj boj proti nelegálnímu přistěhovalectví. Rozhodnutí se spíše očekávalo, protože v devítičlenném panelu soudců převažují konzervativci.

Nejvyšší soudce John Roberts vydal stanovisko, podle něhož zákaz cestování byl „v pravomoci prezidentského úřadu“. Podle soudu žaloba neprokázala, že dekret je v rozporu s federálními imigračními zákony a že porušuje ústavu kvůli údajné náboženské diskriminaci.

V žalobě se uvádělo, že zákaz cestování porušuje přistěhovalecké zákony USA a americkou ústavu tím, že zvýhodňuje jedno náboženství na úkor druhého.

Ve svém písemném vyjádření soud uvedl, že Trumpova vláda dostatečně zdůvodnila přijetí dekretu z důvodů ochrany národní bezpečnosti. Zároveň upozornil, že tím nevyjadřuje žádný názor na to, zda je „tato politika přiměřená“. 

Krátce poté, co Nejvyšší soud zveřejnil své rozhodnutí, prezident Donald Trump sdílel zprávu na svém twitterovém účtu.

Rozhodnutí posílilo prezidentskou pozici

Pozornost v USA v posledních týdnech poutala hlavně migrační vlna překračující jižní hranici země, nikoliv návštěvníci z muslimských zemí. To mohlo podle komentátorů Trumpovi pomoci. Rozhodnutí nejvyššího soudu je podle analytika BBC Anthonyho Zurchera významným vítězstvím pro Donalda Trumpa a Bílý dům, který tak de facto dostal potvrzené, že může zasáhnout do přistěhovalecké politiky USA.     

Nynější verze protiimigračního výkonného nařízení, která je v pořadí třetí a kterou Trump vydal loni v září, se týká občanů Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie, Severní Koreje a Venezuely. Podmínky migrace z KLDR a Venezuely u soudu zpochybněny nebyly. Ve třetí verzi v seznamu postižených zemí byly také Čad a Irák, ale Trump je z dekretu na jaře vyjmul.  

Demokraté považují rozhodnutí za krok zpět a „neamerickou politiku“

Opoziční demokraté rozhodnutí nejvyššího soudu ostře kritizují. Vůdce demokratů v Senátu Chuck Schumer ze státu New York prohlásil, že Trumpův zákaz nepřináší Američanům větší bezpečí a lepší to už nebude ani tím, jak se k němu postavil soud. Schumer dodal, že jde o krok zpět a o „neamerickou politiku“. Vůdkyně demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová, která zastupuje Kalifornii, označila rozhodnutí soudu za nebezpečné, protože podrývá americké hodnoty a ústavu.

Další demokratický senátor Chris Murphy ze státu Connecticut již navrhl přijmout legislativní opatření, které by zablokovalo financování opatření potřebných k uplatňování Trumpova dekretu.

Podle republikánů rozhodnutí pomůže zastavit terorismus

Naopak republikánský tábor v americkém Kongresu rozhodnutí soudu uvítal. Podle něj opatření pomůže „zastavit terorismus“, uvedla agentura AP. Republikánský muž číslo tři ve Sněmovně reprezentantů Steve Scalise ze státu Louisiana to označil za „mohutné vítězství“ Trumpova plánu posílit národní bezpečnost tím, že „teroristé nebudou vpuštěni do USA“. Scalise dodal, že rozhodnutí soudu ukázalo, že zákaz vstupu cizinců do USA je přímo v prezidentově pravomoci, a to „navzdory falešným tvrzením médií a levice“.

Republikánský senátor Tom Cotton ze státu Arkansas, horlivý Trumpův spojenec, uvedl, že soud správně potvrdil to, co je běžné, když Kongres deleguje svoje pravomoci prezidentovi. Dodal, že prezident může regulovat vstup osob do USA zvláště ze zemí zmítaných válkami nebo ze států, o nichž je známo, že podporují terorismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 45 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...