„Z USA nebude uprchlický tábor.“ Ani křik a pláč dětí odebraných migrantům Trumpa neobměkčil

3 minuty
Události: Rozdělování rodin migrantů v USA
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedovolí, aby se ze Spojených států stal migrační tábor. Reagoval tak na kritiku, která se zvedla kvůli snímkům dětí migrantů zadržovaných v texaském centru. Politiku „nulové tolerance“ hájí i ministryně pro vnitřní bezpečnost Kirstjen Nielsenová, podle níž vláda jednoduše dodržuje zákon. Mnohé šokoval zvukový záznam plačících dětí odebraných migrantům ze Střední Ameriky americkými imigračními úřady.

„Spojené státy nebudou migrační tábor,“ řekl Trump v Bílém domě. „A nebude to zařízení pro uprchlíky – to nebude,“ zdůraznil šéf Bílého domu. „Podívejte se, co se děje v Evropě, podívejte se na to, co se děje na jiných místech. Nemůžeme dovolit, aby se to dělo ve Spojených státech. Ne za mé vlády,“ prohlásil americký prezident.

Od poloviny dubna do konce května oddělily americké úřady od rodin migrantů celkem 2300 dětí. Politika „nulové tolerance“, kterou provádí Trumpova administrativa, spočívá v zatýkání těch, kteří vstupují do USA nelegálně, včetně žadatelů o azyl. To vedlo k odloučení rodičů od dětí, které nejsou obviněny z trestného činu.

Výsledkem je, že stovky dětí zůstávají v detenčních centrech, které vznikly třeba ze skladů nebo supermarketů, upozorňuje BBC. Tato centra ale začínají být přeplněná, a tak úřady přišly s plánem vybudovat v texaské poušti stanová města, kam pošlou stovky dětí. Teplota tu přitom běžně dosahuje čtyřiceti stupňů.

Podle některých komentátorů se z toho stává největší domácí krize za vlády Donalda Trumpa. Tady jde o malé děti od tří, čtyř let. Bavíme se o několika tisících dětech, které byly odděleny od svých rodičů, a to jen za několik málo měsíců.
Martin Řezníček

Na internetu se objevil záznam pláče a křiku deseti dětí odebraných minulý týden migrantům ze Střední Ameriky. „Mami“, „tati,“ volají děti znovu a znovu na otřesné nahrávce. Následuje záznam hlasu člena americké pohraniční hlídky: „Tak orchestr tu máme, jen chybí dirigent.“

  • Podle aktivistů je USA jediným státem, který uplatňuje politiku rozdělování rodin u žadatelů o azyl. V Evropské unii je většina žadatelů o azyl držena v přijímacích střediscích, dokud je jejich žádost v procesu vyřizování. Podle Dublinského nařízení musí být lidé registrováni v první zemi, do níž vkročí. Pravidla se země od země liší, rodiny ale většinou zůstávají pohromadě.
  • Ani v Austrálii, která uplatňuje jednu z nejpřísnějších migračních politik, jež zahrnuje detenci žadatelů o azyl, kteří dorazí na lodi, ve vzdálených centrech, neuplatňují úřady politiku oddělování dětí od rodičů.
  • Zdroj: BBC

„Myslím, že je to odporné, naprosto odporné, nehumánní. Je to nesnesitelné a musí to přestat,“ okomentovala dění demokratická senátorka Kamala Harrisová. „Jsem matka pěti a babička devíti dětí. Vím, že lidé v Kongresu i administrativě jsou také rodiče. Myslí si snad, že tyto děti si zaslouží méně péče a lásky než jejich vlastní?“ rozčílila se vůdkyně demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová.

Trumpa kritizují za tvrdý přístup k migrantům nejen opoziční demokraté, ale i někteří republikáni. Šéf Bílého domu čelí kritice i ze strany své manželky Melanie či bývalé první dámy Laury Bushové. Za nepřípustnou označil tuto politiku také šéf OSN pro oblast lidských práv. „Vyzývám Spojené státy, aby ihned ukončily praxi vynucovaného oddělování těchto dětí,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Rád Al-Husejn.

8 minut
Bývalý zpravodaj ČT v USA Řezníček k oddělování dětí od rodin imigrantů
Zdroj: ČT24

Migranti sami vystavují děti nebezpečí, ohradila se ministryně

Americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Nielsenová ale výtky odmítá. Politička tvrdí, že za vše mohou migranti, kteří své děti překročením americké hranice vystavují nebezpečné situaci. „Tato administrativa nevytvořila politiku rozdělování rodin… Změnilo se to, že už neosvobozujeme celou jednu skupinu lidí (rodiny s dětmi), která porušuje zákon,“ konstatovala ministryně.

„Nelegální přistěhovalci, kteří se dostali do naší země nelegálně, často za nebezpečných okolností, ohrožují své děti,“ zdůraznila politička.

Když se podíváme na názory některých vysoce postavených právníků z bývalých amerických vlád nebo z různých právnických firem, lidí z univerzit a podobně, tak ti říkají, že to nemá oporu v zákoně – lépe řečeno, že neexistuje zákon, který by toto nařizoval, ale zároveň existují zákony, které to umožňují.
Martin Řezníček

Mexičané si na postup USA stěžují u OSN

Za oddělování dětí od rodičů kritizoval americkou vládu mexický ministr zahraničí Luis Videgaray. „Chci jménem vlády a mexického lidu vyjádřit kategorické a energické odsouzení těchto krutých a nehumánních postupů,“ řekl ministr na tiskové konferenci v mexické metropoli. Dodal, že Mexiko nemůže být lhostejné k něčemu, co je jasným porušováním lidských práv.

Videgaray rovněž řekl, že jeho země už se obrátila se stížností na několik orgánů OSN i Organizace amerických států (OAS). Uvedl, že bude také úzce spolupracovat s vládami Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru. Právě z těchto zemí podle něj pochází většina z dětí migrantů oddělených v USA od rodičů. Z Mexika je podle něj jen asi jedno procento případů.

Podle šéfa Bílého domu současná vláda jen napravuje chyby té předchozí. „Je to chyba demokratů, že byli příliš slabí v otázce ochrany hranic a kriminality. Řekněte jim, ať začnou přemýšlet o lidech, kteří jsou obětí nelegálního přistěhovalectví,“ řekl Trump.

Podle serveru Politico připravuje Bílý dům i přes kritiku další kroky k omezení migrace, od nichž si slibuje posílení šancí na vítězství v listopadových parlamentních volbách. Počítá se mimo jiné se zpřísněním vydávání studentských víz, s omezením víz pro sezonní zemědělské dělníky nebo se shromažďováním biometrických dat občanů problematických států, kteří přijíždějí do USA. Lidé, kteří žijí ve Spojených státech na základě dočasného povolení k pobytu, budou zřejmě obtížněji získávat právo žít v zemi trvale.

Za vše může Trumpův dekret, píše Politico

Pokud jde o samotnou internaci dětí, Trumpova administrativa chce údajně zrušit zákon omezující dobu přípustné detence dětí odebraných stíhaným osobám. Délku této internace by pak mohla podle svého uvážení určovat pohraniční služba.

„Odebírání dětí ilegálním migrantům nenařizuje žádný americký zákon, je důsledkem prezidentova dekretu přijatého už v lednu 2017,“ připomíná Politico. Trump v něm zmocnil pohraniční službu, aby osoby bez povolení ke vstupu do USA po zadržení vazebně stíhala. Do května platilo, že migranti, kteří do země vstoupili nelegálně, byli vystaveni administrativnímu postihu, který izolaci dětí nepředpokládal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 8 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 17 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 36 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...