Trump hledá, kdo zaplatí jeho „velkou krásnou zeď“. Po Mexiku a Kongresu se obrací na armádu

Americký prezident Donald Trump přišel s novým plánem na financování protimigrační zdi na hranici s Mexikem. Po neúspěšné snaze přimět k jejímu zaplacení Mexiko či získat peníze v rámci vládního rozpočtu se hodlá obrátit na armádu. Informoval o tom deník The Washington Post (WP) s odvoláním na tři nejmenované zdroje.

Armáda by měla podle prezidenta zeď zaplatit proto, že jde o záležitost „národní bezpečnosti“. Podle WP o tom Trump minulý týden hovořil s několika republikánskými zákonodárci včetně předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana. U republikánských kongresmanů vyvolal Trumpův návrh rozpačité reakce, uvedl deník.

Demokraté se k prezidentově plánu staví vyloženě odmítavě. „Bylo by to nehorázné mrhání armádními financemi, které by dlouhá léta řešily soudy. Ministr (obrany James) Mattis by se tím neměl rozptylovat a měl by ty peníze použít pro naše vojáky, a ne podporovat politické fantazie prezidenta,“ sdělil WP šéf senátních demokratů Chuck Schumer.

Vybudování 3200 kilometrů dlouhé bariéry na hranici s Mexikem bylo jedním z Trumpových předvolebních slibů. Exekutivní příkaz ke stavbě „velké krásné zdi“ vydal krátce po převzetí úřadu. Ambiciózní plán, který se setkal s odporem ze strany Mexika, ale ztroskotává právě na otázce financí. 

Peníze na zeď nedalo Mexiko ani Kongres

Prezident dříve řekl, že stavbu zdi přímo nebo nepřímo zaplatí Mexiko, které má v obchodu s USA „absurdní přebytek 71 miliard dolarů“. Navíc je podle něj zodpovědné za příval přistěhovalců bez potřebných dokladů přes svou severní hranici.

Vývoj imigrace Mexičanů do USA v letech 1980–2014
Zdroj: Migrationpolicy.com

Mexická vláda představy Bílého domu o platbě za hraniční zeď odmítá dlouhodobě. Vztahy mezi zeměmi se kvůli tomu vyostřily. Mexický prezident Enrique Peňa Nieto dokonce loni v lednu na základě sporu zrušil návštěvu USA

Šéf Bílého domu se poté pokoušel přesvědčit Kongres k uvolnění potřebné částky více než dvacet miliard dolarů v rámci rozpočtu, ve vládních výdajích však zákonodárci schválili jen 1,57 miliardy dolarů.

Demokraté za souhlas se štědřejším financováním zdi požadovali vyřešit zákonem ochranu přistěhovalců bez dokladů, kteří do USA přišli jako děti. Na tom se však politici obou stran neshodli.

Stavbou zdi chce Trump zabránit ilegálnímu pronikání migrantů a pašování drog. Připustil, že některé části budou průhledné a v chráněných přírodních rezervacích zeď nebude, s čímž se podle něj „nikdy ani nepočítalo“. Se zkušební fází stavby prvních dílů bariéry začala vláda USA loni v září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Pomoc přislíbila řada zemí včetně Česka. Tuzemský tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 4 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 6 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 44 mminutami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 1 hhodinou

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 4 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 5 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 6 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...