Dilema imigrantky vyhoštěné z USA: Opustit děti, nebo je vzít s sebou do chudé země

Nahrávám video
Události: USA vyhošťují migranty, i ty, kterým už se v USA narodily děti
Zdroj: ČT24

S nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu se situace mnoha lidí, kteří přišli do Spojených států, změnila. Jednou z nich je žena, která do USA uprchla v sedmnácti letech ze Salvadoru. Reportáž vznikla ve spolupráci s deníkem Washington Post.

Dvaatřicetilá Catia Pazová přišla do Spojených států ilegálně jako teenager. Od té doby ale neporušila žádné zákony a nyní už vyčerpala všechny možnosti, jak v zemi zůstat. Přestože se jí v Americe narodily děti, dostala příkaz v pondělí zemi opustit. To ale znamená, že pokud své potomky nevezme s sebou, minimálně deset let je neuvidí.

„Pro své děti chcete to nejlepší. A možná, že opustit je, je to nejlepší. Aspoň budou v bezpečí. Ale nedokážu si to představit,“ říká imigrantka Pazová.

Z rodné země utekla před násilnostmi. Pokud by uprchla jen o rok dřív, chránilo by ji teď před vyhoštěním nařízení prezidenta Obamy, i když i o jeho budoucnost dnes svádí Bílý dům s Kongresem boj.

Pazová ve státech vystudovala, vdala se a porodila dvě dcery. „Myslím, že to není férové, protože jsem sice přišla nezákonně, vím to. Ale od té doby jsem jen pracovala pro svou rodinu a pracuju zákonně,“ hájí se Pazová.

Dnes ji hlídá elektronický náramek, zemi ale musí opustit do pondělí. Že musí odletět, svým dětem zatím neřekla, stále neví jak.

Imigrantka Catia Paz
Zdroj: ČT24

Otazníky nad osudem tisíců „snílků“

Podobný příběh zdaleka nemusí být ojedinělý. V létě Trumpova vláda zrušila Obamovo opatření, které mělo před deportací chránit zhruba čtyři miliony ilegálních přistěhovalců, jimž se ve Spojených státech narodily děti. Tento dekret ale vlastně nikdy pořádně neplatil, protože ho zablokoval Nejvyšší soud.

Vedle toho se hraje o osud zhruba 800 tisíc přistěhovalců, kteří přišli do země jako děti. Jde o program zvaný DACA a pro lidi, které chránil, se vžil název „snílci“.

Letos zrušení programu nadnesl prezident Trump s tím, že výměnou za souhlas se setrváním „snílků“ v USA požaduje peníze na stavbu zdi s Mexikem.

Odpůrci tvrdí, že je prezidentovo rozhodnutí „kruté“, protože by USA museli opustit lidé, kteří v zemi strávili většinu života. Do půl roku má celou situaci zákonem vyřešit Kongres. V září se navíc patnáct amerických států a federální distrikt hlavního města Washingtonu pokusily zablokovat plán na zrušení programu u newyorského soudu žalobou.

DACA umožňuje lidem, kteří přišli jako děti ilegálně do USA se svými rodiči, opakovaně získávat dvouleté vízum a pracovní povolení. Trump stanovil půlroční lhůtu, po kterou budou moci dosavadní účastníci programu požádat o prodloužení víza. Pokud během ní Kongres zákon nepřijme, „snílci“ budou muset Spojené státy opustit.

"Snílci" podle věku při příchodu do USA
Zdroj: NY Times

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 8 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...