Dilema imigrantky vyhoštěné z USA: Opustit děti, nebo je vzít s sebou do chudé země

Nahrávám video
Události: USA vyhošťují migranty, i ty, kterým už se v USA narodily děti
Zdroj: ČT24

S nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu se situace mnoha lidí, kteří přišli do Spojených států, změnila. Jednou z nich je žena, která do USA uprchla v sedmnácti letech ze Salvadoru. Reportáž vznikla ve spolupráci s deníkem Washington Post.

Dvaatřicetilá Catia Pazová přišla do Spojených států ilegálně jako teenager. Od té doby ale neporušila žádné zákony a nyní už vyčerpala všechny možnosti, jak v zemi zůstat. Přestože se jí v Americe narodily děti, dostala příkaz v pondělí zemi opustit. To ale znamená, že pokud své potomky nevezme s sebou, minimálně deset let je neuvidí.

„Pro své děti chcete to nejlepší. A možná, že opustit je, je to nejlepší. Aspoň budou v bezpečí. Ale nedokážu si to představit,“ říká imigrantka Pazová.

Z rodné země utekla před násilnostmi. Pokud by uprchla jen o rok dřív, chránilo by ji teď před vyhoštěním nařízení prezidenta Obamy, i když i o jeho budoucnost dnes svádí Bílý dům s Kongresem boj.

Pazová ve státech vystudovala, vdala se a porodila dvě dcery. „Myslím, že to není férové, protože jsem sice přišla nezákonně, vím to. Ale od té doby jsem jen pracovala pro svou rodinu a pracuju zákonně,“ hájí se Pazová.

Dnes ji hlídá elektronický náramek, zemi ale musí opustit do pondělí. Že musí odletět, svým dětem zatím neřekla, stále neví jak.

Imigrantka Catia Paz
Zdroj: ČT24

Otazníky nad osudem tisíců „snílků“

Podobný příběh zdaleka nemusí být ojedinělý. V létě Trumpova vláda zrušila Obamovo opatření, které mělo před deportací chránit zhruba čtyři miliony ilegálních přistěhovalců, jimž se ve Spojených státech narodily děti. Tento dekret ale vlastně nikdy pořádně neplatil, protože ho zablokoval Nejvyšší soud.

Vedle toho se hraje o osud zhruba 800 tisíc přistěhovalců, kteří přišli do země jako děti. Jde o program zvaný DACA a pro lidi, které chránil, se vžil název „snílci“.

Letos zrušení programu nadnesl prezident Trump s tím, že výměnou za souhlas se setrváním „snílků“ v USA požaduje peníze na stavbu zdi s Mexikem.

Odpůrci tvrdí, že je prezidentovo rozhodnutí „kruté“, protože by USA museli opustit lidé, kteří v zemi strávili většinu života. Do půl roku má celou situaci zákonem vyřešit Kongres. V září se navíc patnáct amerických států a federální distrikt hlavního města Washingtonu pokusily zablokovat plán na zrušení programu u newyorského soudu žalobou.

DACA umožňuje lidem, kteří přišli jako děti ilegálně do USA se svými rodiči, opakovaně získávat dvouleté vízum a pracovní povolení. Trump stanovil půlroční lhůtu, po kterou budou moci dosavadní účastníci programu požádat o prodloužení víza. Pokud během ní Kongres zákon nepřijme, „snílci“ budou muset Spojené státy opustit.

"Snílci" podle věku při příchodu do USA
Zdroj: NY Times

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 21 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...