Obama kritizuje Trumpa: Zrušení programu pro děti imigrantů je kruté

Nebývale ostře se americký exprezident Barack Obama opřel do svého nástupce Donalda Trumpa kvůli plánům na zrušení programu DACA. Obamou zavedené opatření umožňuje získat dětem imigrantů opakovaně vízum a pracovní povolení. Bývalý prezident označil případné zrušení programu za politické rozhodnutí, které není z hlediska zákona nutné, a je kruté. Trump svá vyjádření ohledně zrušení programu mezitím mírní.

Obama v rozsáhlém příspěvku zveřejněném na sociální síti Facebook vysvětlil okolnosti vzniku svého výnosu z roku 2012, který umožnil lidem, kteří přišli do USA se svými rodiči jako děti, získat každé dva roky obnovitelné vízum a pracovní povolení.

Podle statistik amerických imigračních úřadů pobývalo vloni v rámci ochranného programu v USA přes 700 tisíc lidí, Obama ve svém postu uvedl, že jde o přibližně 800 tisíc lidí.

„Tito Snílci (označení pro účastníky programu - pozn.) jsou Američany ve svých srdcích, ve svých myslích, ve všech ohledech kromě jednoho: nejsou jimi na papíře. Do této země je přivedli jejich rodiče, často ještě jako nemluvňata. Možná ani žádnou jinou zemi neznají. Možná ani neznají žádný jiný jazyk kromě angličtiny. Často ani nevědí, že nemají potřebné dokumenty, dokud se neucházejí o práci, studium nebo řidičský průkaz,“ napsal Obama.

Pokračoval, že požádal Kongres o vypracování zákona, který by těmto lidem umožnil v zemi po splnění určitých podmínek zůstat a získat občanství. Protože ale takový návrh nepřišel, vydal v roce 2012 svůj výnos, aby z těchto lidí „sňal stín deportace“.

Obama: Strefovat se do Snílků je špatné a kruté

Teď se podle něj tento stín objevuje znovu. „Strefovat se do těchto mladých lidí je špatné – protože neudělali nic špatného. Je to sebepoškozující – protože chtějí nastartovat nové podnikání, pracovat v našich v laboratořích, sloužit v naší armádě a jinak přispět zemi, kterou milujeme,“ domnívá se bývalý americký prezident.

„A je to kruté. Co když se ukáže, že učitel našeho dítěte, nebo náš přátelský soused je Snílek? Kam je pošleme? Do země, kterou neznají nebo si ji nepamatují, kde se mluví jazykem, který možná ani neovládají?“ ptá se na Facebooku Obama.

Aby bylo jasno: dnešní krok není vyžadován zákonem. Je to politické rozhodnutí a morální otázka.
Barack Obama

„A nakonec – jde o základní slušnost. Je to o tom, jestli jsme národ, který vyhazuje mladé pracující lidi z Ameriky, nebo se k nim budeme chovat tak, jak chceme, aby se ostatní chovali k našim dětem. Je to o tom, jací jsme lidé – a jací chceme být,“ dodal Obama.

Trumpův další postup není jasný

Budoucnost programu, který se prezident Donald Trump rozhodl po přechodné půlroční lhůtě zrušit, je stále otevřená. Trump dal Kongresu šest měsíců, aby situaci upravil zákon. V noci ale na sociální síti Twitter napsal, že když to Kongres neučiní, tak vše znovu zváží.

„Kongres má teď šest měsíců, aby (program) DACA legalizoval. Pokud to nedokáže, k problému se vrátím,“ uvedl Trump. Agentura AP poznamenala, že není jasné, co tím přesně myslí. Trump v tweetu rovněž administrativě svého demokratického předchůdce Baracka Obamy vytknul, že program DACA ukotvit v zákoně nedokázala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...