Americký prezident Donald Trump má za sebou první měsíc ve funkci. Úřadu se ujal s velkým nasazením. Už hodiny po oficiálním převzetí moci podepisoval první nařízení. Mezi jeho prvními kroky bylo utlumení zdravotní reformy jeho předchůdce Baracka Obamy nebo otevření cesty pro stavbu slibované zdi na hranici USA a Mexika.
Zatímco kritici republikánské hlavy státu dosavadní Trumpovu vládu považují za chaotickou a nefunkční, Trump na velké čtvrteční tiskové konferenci, která byla ohlášena jen s minimálním předstihem, přirovnal chod své administrativy k přesně seřízenému stroji.
Později na shromáždění svých příznivců na Floridě průběh začátku svého prezidentství označil za „hladký“ a uvedl, že od jeho nástupu do úřadu se mezi Američany šíří optimismus.
Jak uvedl Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií FSV UK, je podpora Trumpovy politiky podle průzkumů zhruba na 42 procentech. Podpora Baracka Obamy ve stejném období byla na 62 procentech.
„Obama se ale také dostal na 42 procent zhruba v roce 2011 a v létě 2013, v období, kdy se projednává federální rozpočet. Z posledních prezidentů je rekordmanem George W. Bush, který se v průměru dostal až na 25 procent, kdy odcházel z úřadu,“ uvedl Hornát.
Měsíc působení, více než dvacet dekretů
Trump byl během uplynulých čtyř týdnů velmi aktivní co se týká vydávání exekutivních nařízení. Podepsal jich už přes dvacet, řada z nich vyvolala protichůdné reakce. Největší rozruch vyvolal imigrační dekret, jímž Trump dočasně zakázal vstup do USA obyvatelům sedmi převážně muslimských států a který zmrazil americké azylové programy.
Nařízení obratem napadl stát Washington u federálního soudu, který předběžně účinnost dekretu pozastavil. Ministerstvo spravedlnosti USA se proti verdiktu odvolalo, odvolací soud však odmítl blokaci zrušit.
Nyní ještě odvolací soud může své původní rozhodnutí zvážit, prozatím ale s projednáním vyčkává. Trump totiž oznámil, že v tomto týdnu vydá nový dekret, který bude námitky soudu brát v potaz.
„S tím, že by se migrace do Spojených států měla nějak omezit, Američané souhlasí. Nelíbila se jim ale forma, jakou to Donald Trump podal. Příkaz nepůsobil příliš profesionálně, protože nebyl projednán s úřady, které se o to starají, a způsobil chaos na amerických hranicích. Obecně tato politika nepůsobila příliš profesionálně, prezidentsky,“ uvedl Jan Hornát z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Na druhou stranu je vidět, že se Trump snaží plnit své sliby například ohledně odstoupení z dohody o Transpacifickém partnerství (TPP), podotkl Hornát. Dohodu dvanácti tichomořských států o volném obchodu uzavřel před rokem Obama, Kongres ji ale ještě neratifikoval.
První diplomatické kontakty
Trump už také stihl jednat ať už telefonicky nebo osobně s několika světovými lídry. Vůbec prvním státníkem, s nímž se prezident v nové funkci setkal osobně, byla britská premiérka Theresa Mayová. Trump poté řekl, že stoprocentně stojí za Severoatlantickou aliancí.
Osobní setkání proběhlo i s japonským premiérem Šinzó Abem, kanadským premiérem Justinem Trudeauem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
„Trump si vzal z Obamy přesvědčení, že Obama byl příliš tvrdý vůči spojencům – například Británii a Izraeli. Obama byl pravděpodobně nejtvrdší americký prezident vůči Izraeli v dějinách tohoto státu. Trump si říká, že musí být pravý opak. Za ten měsíc nastavil kurz, který je nejvíce proizraelský v amerických dějinách a řekl: 'Já vás do ničeho nebudu tlačit, vy sami se dohodněte s Palestinci, pokud to dokážete',“ popsal Trumpovy kroky a slova Roman Joch z Občanského institutu.
Telefonicky pak Trump jednal i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem či ukrajinským prezidentem Petro Porošenkem.
Spojil se i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Francoisem Hollandem nebo čínským protějškem Si Ťin-pchingem, jehož ujistil, že bude respektovat politiku jedné Číny. „Myslím, že bude daleko přátelštější vůči přátelům – Británie, Izrael a mnohem tvrdší a drsnější vůči nepřátelům – Írán, Čína,“ uvedl Joch.
Někteří členové Trumpova týmu ztratili důvěru
Během prvních čtyř týdnů už Trump musel řešit i personální změny ve svém týmu. Z funkce uvolnil úřadující ministryni spravedlnosti Sally Yatesovou, a to pro nesouhlas s jeho migračním dekretem. O rezignaci pak požádal hlavního bezpečnostního poradce Bílého domu Michaela Flynna, jehož styky s Ruskem prověřuje Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Flynn odstoupil.
„Tady jde o neprofesionalitu Michaela Flynna, nejen co se týká lhaní viceprezidentovi, ale i toho, že do jisté míry porušoval Loganův zákon, který je v USA platný od roku 1799, a říká, že se soukromá osoba nesmí angažovat v mezinárodní politice s jiným, třetím státem,“ uvedl Jan Hornát.
Senát během prvního měsíce schválil obsazení některých klíčových pozic v Trumpově administrativě, ministrem obrany se stal James Mattis, ministrem vnitřní bezpečnosti John Kelly, zahraničí řídí Rex Tillerson. Ve funkci šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) byl potvrzen Mike Pompeo.
I první týdny ve funkci provázely spory s médii
Trumpův skeptický vztah k médiím se z předvolební kampaně přenesl i do počátku jeho prezidentování. Naposledy sdělovací prostředky označil za součást zkorumpovaného systému, když nechtějí říkat pravdu.
Za konspirační dílo prolhaných médií označil i nařčení ze spolupráce svého štábu s Ruskem. Novinářům dlouhodobě dává za vinu, že proti němu vytahují pouze špínu a vymyšlené kauzy, čímž mu brání v práci.
Hned po složení prezidentského slibu Trumpa pobouřilo informování o účasti na jeho inauguraci. Kauza rychle nabrala zajímavý spád, když mluvčí Bílého domu Sean Spicer prohlásil, že účast byla vůbec nejvyšší. Trumpova poradkyně Kellyanne Conwayová následně odmítla komentáře médií, že Spicer lhal. Podle ní pouze předložil alternativní fakta.
