Trump proti migraci: Až do odvolání zakázal vstup do USA uprchlíkům ze Sýrie

Nahrávám video
Události: Trumpův příkaz o omezení imigrace
Zdroj: ČT24

Exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který v pátek podepsal nový americký prezident Donald Trump, pozastavuje na sto dvacet dnů program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Až do odvolání pak zakazuje vstup do USA migrantům ze Sýrie. Změna se dotkne i držitelů takzvaných zelených karet, tedy trvalého povolení k pobytu. Kvůli příkazu už také padla první žaloba. 

  • Sýrie 
  • Írán
  • Irák
  • Libye
  • Somálsko
  • Súdán
  • Jemen 

Trumpův příkaz dále na devadesát dnů zakazuje vstup do USA všem lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Podle amerického ministerstva zahraničí se toto opatření týká Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, tedy zemí s převážně muslimským obyvatelstvem.

Mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti Gillian Christensenová podle agentury Reuters v e-mailem poslaném sdělení uvedla, že Trumpův tříměsíční zákaz vstupu do USA se týká i držitelů zelené karty, tedy povolení k trvalému pobytu.   

Pražský hrad Trumpovo rozhodnutí uvítal

„Prezident USA Donald Trump chrání svoji zemi, jde mu o bezpečí občanů. Přesně to, co EU elity nedělají,“ reagoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na zveřejnění Trumpova pátečního exekutivního příkazu o přísnějším prověřování imigrantů.

Agentura OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci v reakci na Trumpův příkaz vyzvaly ve společném prohlášení Washington, aby nepřestal poskytovat azyl lidem prchajícím před válkou a pronásledováním. Podle nich potřeba pomoci uprchlíkům nikdy nebyla větší. 

Francie a Německo jsou znepokojeny rozhodnutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa dočasně omezit program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Řekl to v sobotu v Paříži francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault po schůzce se svým německým protějškem Sigmarem Gabrielem, který je ve funkci od pátku. „Přijímaní běženců prchajících před válkou a pronásledováním je součástí našich povinností,“ uvedl Ayrault podle agentury AFP.

Britská premiérka Theresa Mayová Trumpův krok odsoudit odmítla s tím, že „za uprchlickou politiku Spojených států jsou odpovědné Spojené státy.“ 

Příkaz kritizovali i šéfové Googlu a Facebooku. Podle šéfa Googlu Sundara Pichaie se opatření dotkne nejméně 187 zaměstnanců společnosti. Obavy z Trumpova kroku vyjádřil také ředitel a zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, podle nějž by se úřady měly zaměřit spíše na lidi, kteří skutečně představují hrozbu.

Chceme ty, kteří nás budou milovat

„Zavádím nová prověřovací opatření, abych udržel radikální islámské teroristy mimo Spojené státy. Nechceme je tady,“ řekl prezident při podpisu příkazu. „Chceme přijímat pouze ty, kdo budou naši zemi podporovat a milovat naše lidi,“ dodal.

Výbor americko-islámských vztahů (CAIR) uvedl, že v pondělí podá žalobu, ve které zpochybní ústavnost Trumpova příkazu. Podle CAIR neexistuje žádný důkaz, že uprchlíci jsou hrozbou pro národní bezpečnost.

V pátečním televizním rozhovoru americký prezident uvedl, že mezi Syřany, kteří žádají o uprchlický status, dostanou přednost křesťané. Během předvolební kampaně používal Trump ostrá vyjádření na adresu obyvatel muslimských zemí včetně příslibu zákazu vstupu všech muslimů na americké území, který později zmírnil.

Příkaz platí okamžitě. Způsobil chaos

Neústavnost by podle některých právních expertů citovaných agenturou Reuters mohla spočívat v tom, že příkaz zároveň dává ministerstvu pro vnitřní bezpečnost prostor k upřednostnění běženců prchajících před náboženskou perzekucí. Trump již dříve uvedl, že tímto krokem chce pomoci křesťanům v Sýrii.

Příkaz má okamžitou platnost a způsobil chaos a zmatení potenciálních cestovatelů s íránskými, iráckými, libyjskými, somálskými, súdánskými, syrskými a jemenskými pasy. Podle sdružení Muslimští advokáti by se i lidé s danými pasy a s takzvanými zelenými kartami, umožňujícími žít a pracovat ve Spojených státech, měli poradit s imigračními právníky, než vycestují ze země nebo se do ní budou chtít vrátit.

Trumpův příkaz odsoudili také představitelé Demokratické strany jako „neamerický“. Podle nich poškodí pověst USA jako země, která je k imigrantům vstřícná. Vůdce demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer v prohlášení napsal, že soše Svobody „tečou slzy“. Zdůraznil, že přijímání běženců není jen humánní, ale také pomáhá ekonomice.

Rozumek: Problém pro dobrovolné přijímání

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek řekl v pořadu Studio 6, že USA jsou největším dobrovolným příjemcem uprchlíků na tzv. přesídlení. Ve finančním roce 2016 jich přijaly 84 995, zatímco celá EU za dobu od července 2015 do listopadu 2016 přijala dobrovolně jen 11 852 uprchlíků. Dodal, že „Česká republika není schopna mentálně přijmout dobrovolně ani sto uprchlíků“.

„Takže v tuto chvíli to bude znamenat pro uprchlíky, kteří jsou identifikováni u UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), že potřebují přesídlení, protože pro ně není bezpečno, minimálně odklad jejich cesty za bezpečím,“ řekl Rozumek. 

Nahrávám video
Rozumek: Podivný příkaz
Zdroj: ČT24

O příkazu se domnívá, že poškodí pověst Spojených států jako otevřené imigrační země a nebude v praxi úplně realizovatelný, protože USA musí dodržovat své mezinárodní závazky. Rozumek uvedl, že když se například Syřan objeví na letišti v USA a požádá o azyl, tak ho Spojené státy musí přijmout, „i kdyby Trump podepsal příkazů několik“.

Problém to tedy bude podle Rozumka pro dobrovolné přijímání uprchlíků.

Nová letadla i lodě pro armádu

Šéf Bílého domu také podepsal dekret o přestavbě americké armády, která zajistí „nová letadla, lodě, zdroje a nástroje pro naše muže a ženy v uniformě“.

Trumpova administrativa naopak nebude vydávat v současné době dekrety, jimiž by volala po revizi mezinárodních smluv a financování OSN, sdělil zástupce americké administrativy. O údajných úpravách psal ve čtvrtek list The New York Times.

„Budeme i nadále podporovat užitečnou a potřebnou práci vykonanou těmito organizacemi a aliancemi a těšíme se na pokračování této podpory,“ řekl agentuře Reuters úředník. Prezident prý ale bude bedlivě sledovat, kam jdou peníze daňových poplatníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 21 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...