Trump proti migraci: Až do odvolání zakázal vstup do USA uprchlíkům ze Sýrie

Nahrávám video
Události: Trumpův příkaz o omezení imigrace
Zdroj: ČT24

Exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který v pátek podepsal nový americký prezident Donald Trump, pozastavuje na sto dvacet dnů program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Až do odvolání pak zakazuje vstup do USA migrantům ze Sýrie. Změna se dotkne i držitelů takzvaných zelených karet, tedy trvalého povolení k pobytu. Kvůli příkazu už také padla první žaloba. 

  • Sýrie 
  • Írán
  • Irák
  • Libye
  • Somálsko
  • Súdán
  • Jemen 

Trumpův příkaz dále na devadesát dnů zakazuje vstup do USA všem lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Podle amerického ministerstva zahraničí se toto opatření týká Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, tedy zemí s převážně muslimským obyvatelstvem.

Mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti Gillian Christensenová podle agentury Reuters v e-mailem poslaném sdělení uvedla, že Trumpův tříměsíční zákaz vstupu do USA se týká i držitelů zelené karty, tedy povolení k trvalému pobytu.   

Pražský hrad Trumpovo rozhodnutí uvítal

„Prezident USA Donald Trump chrání svoji zemi, jde mu o bezpečí občanů. Přesně to, co EU elity nedělají,“ reagoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na zveřejnění Trumpova pátečního exekutivního příkazu o přísnějším prověřování imigrantů.

Agentura OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci v reakci na Trumpův příkaz vyzvaly ve společném prohlášení Washington, aby nepřestal poskytovat azyl lidem prchajícím před válkou a pronásledováním. Podle nich potřeba pomoci uprchlíkům nikdy nebyla větší. 

Francie a Německo jsou znepokojeny rozhodnutím nového amerického prezidenta Donalda Trumpa dočasně omezit program Spojených států pro přijímání uprchlíků. Řekl to v sobotu v Paříži francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault po schůzce se svým německým protějškem Sigmarem Gabrielem, který je ve funkci od pátku. „Přijímaní běženců prchajících před válkou a pronásledováním je součástí našich povinností,“ uvedl Ayrault podle agentury AFP.

Britská premiérka Theresa Mayová Trumpův krok odsoudit odmítla s tím, že „za uprchlickou politiku Spojených států jsou odpovědné Spojené státy.“ 

Příkaz kritizovali i šéfové Googlu a Facebooku. Podle šéfa Googlu Sundara Pichaie se opatření dotkne nejméně 187 zaměstnanců společnosti. Obavy z Trumpova kroku vyjádřil také ředitel a zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, podle nějž by se úřady měly zaměřit spíše na lidi, kteří skutečně představují hrozbu.

Chceme ty, kteří nás budou milovat

„Zavádím nová prověřovací opatření, abych udržel radikální islámské teroristy mimo Spojené státy. Nechceme je tady,“ řekl prezident při podpisu příkazu. „Chceme přijímat pouze ty, kdo budou naši zemi podporovat a milovat naše lidi,“ dodal.

Výbor americko-islámských vztahů (CAIR) uvedl, že v pondělí podá žalobu, ve které zpochybní ústavnost Trumpova příkazu. Podle CAIR neexistuje žádný důkaz, že uprchlíci jsou hrozbou pro národní bezpečnost.

V pátečním televizním rozhovoru americký prezident uvedl, že mezi Syřany, kteří žádají o uprchlický status, dostanou přednost křesťané. Během předvolební kampaně používal Trump ostrá vyjádření na adresu obyvatel muslimských zemí včetně příslibu zákazu vstupu všech muslimů na americké území, který později zmírnil.

Příkaz platí okamžitě. Způsobil chaos

Neústavnost by podle některých právních expertů citovaných agenturou Reuters mohla spočívat v tom, že příkaz zároveň dává ministerstvu pro vnitřní bezpečnost prostor k upřednostnění běženců prchajících před náboženskou perzekucí. Trump již dříve uvedl, že tímto krokem chce pomoci křesťanům v Sýrii.

Příkaz má okamžitou platnost a způsobil chaos a zmatení potenciálních cestovatelů s íránskými, iráckými, libyjskými, somálskými, súdánskými, syrskými a jemenskými pasy. Podle sdružení Muslimští advokáti by se i lidé s danými pasy a s takzvanými zelenými kartami, umožňujícími žít a pracovat ve Spojených státech, měli poradit s imigračními právníky, než vycestují ze země nebo se do ní budou chtít vrátit.

Trumpův příkaz odsoudili také představitelé Demokratické strany jako „neamerický“. Podle nich poškodí pověst USA jako země, která je k imigrantům vstřícná. Vůdce demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer v prohlášení napsal, že soše Svobody „tečou slzy“. Zdůraznil, že přijímání běženců není jen humánní, ale také pomáhá ekonomice.

Rozumek: Problém pro dobrovolné přijímání

Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek řekl v pořadu Studio 6, že USA jsou největším dobrovolným příjemcem uprchlíků na tzv. přesídlení. Ve finančním roce 2016 jich přijaly 84 995, zatímco celá EU za dobu od července 2015 do listopadu 2016 přijala dobrovolně jen 11 852 uprchlíků. Dodal, že „Česká republika není schopna mentálně přijmout dobrovolně ani sto uprchlíků“.

„Takže v tuto chvíli to bude znamenat pro uprchlíky, kteří jsou identifikováni u UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), že potřebují přesídlení, protože pro ně není bezpečno, minimálně odklad jejich cesty za bezpečím,“ řekl Rozumek. 

Nahrávám video
Rozumek: Podivný příkaz
Zdroj: ČT24

O příkazu se domnívá, že poškodí pověst Spojených států jako otevřené imigrační země a nebude v praxi úplně realizovatelný, protože USA musí dodržovat své mezinárodní závazky. Rozumek uvedl, že když se například Syřan objeví na letišti v USA a požádá o azyl, tak ho Spojené státy musí přijmout, „i kdyby Trump podepsal příkazů několik“.

Problém to tedy bude podle Rozumka pro dobrovolné přijímání uprchlíků.

Nová letadla i lodě pro armádu

Šéf Bílého domu také podepsal dekret o přestavbě americké armády, která zajistí „nová letadla, lodě, zdroje a nástroje pro naše muže a ženy v uniformě“.

Trumpova administrativa naopak nebude vydávat v současné době dekrety, jimiž by volala po revizi mezinárodních smluv a financování OSN, sdělil zástupce americké administrativy. O údajných úpravách psal ve čtvrtek list The New York Times.

„Budeme i nadále podporovat užitečnou a potřebnou práci vykonanou těmito organizacemi a aliancemi a těšíme se na pokračování této podpory,“ řekl agentuře Reuters úředník. Prezident prý ale bude bedlivě sledovat, kam jdou peníze daňových poplatníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 8 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...