Pokusy o řešení izraelsko-palestinského konfliktu od 90. let selhávají

Pařížská mírová konference, která měla posadit k jednacímu stolu zástupce Izraele a Palestiny, je dalším v řadě pokusů vyřešit konflikt na Blízkém východě. Největším průlomem v mírových jednáních byly smlouvy z Osla, zejména první dohoda z roku 1993. Ta mimo jiné předala malou část Západního břehu pod palestinskou správu. Od té doby většina pokusů o zprostředkování míru ztroskotává.

Největší neshody v posledních kolech mírových jednání mezi Izraelem a Palestinci byly ohledně výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tam má vzniknout stát Palestina. Pro Palestince je také nepřijatelný požadavek izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby uznali Izrael jako židovský stát.

Historie izraelsko-palestinských mírových jednání

Mírový proces začal 30. října 1991 v Madridu, kde se konala mírová konference o Blízkém východě za účasti arabských a izraelských představitelů pod patronací USA a Sovětského svazu. První přímé rozhovory mezi Izraelem a arabskými státy ale zůstaly bez výsledku.

Částečný úspěch přinesly dohody z Osla. První z nich podepsal Izrael a Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) 13. září 1993 v americkém Washingtonu. Izrael v ní uznal OOP jako legitimního reprezentanta palestinského lidu a OOP poprvé uznala právo Izraele na existenci. Smlouva tak formálně ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci.

Za izraelskou stranu jednal premiér Jicchak Rabin a za palestinskou stranu předseda OOP Jásir Arafat. Za uzavření mírové dohody dostali spolu s tehdejším ministrem zahraničí Šimonem Peresem Nobelovu cenu míru.

O dva roky později 28. září 1995 byla ve Washingtonu podepsaná dohoda o rozšíření autonomie Západního břehu a Pásma Gazy, tzv. Oslo II. Na základě smlouvy mělo být mimo jiné postupně propuštěno pět až šest tisíc palestinských vězňů zadržovaných v izraelských věznicích. Proti smlouvě se však zvedla vlna protestů, a to jak na palestinských autonomních územích, tak v Izraeli.

obrázek
Zdroj: ČT24

V roce 1999 nastoupil do čela izraelské vlády labourista Ehud Barak. Za jeho funkčního období došlo k několika mírovým konferencím, ale žádná z nich nebyla úspěšná. Barak v jednáních nabídl historické ústupky, včetně předání východního Jeruzaléma. Předseda palestinské samosprávy Jásir Arafat ale nabídku odmítl, jelikož se nevypořádávala s otázkou palestinských uprchlíků.

Nejznámější z konferencí za vlády Ehuda Baraka proběhla v Camp Davidu (11. – 25. července 2000). Summit se pokusil vyjednat takzvaný „konečný status“ v izraelsko-palestinském konfliktu, ovšem neúspěšně. Hostil jej americký prezident Bill Clinton.

Na summitu se řešily čtyři sporné body:

  • území
  • Jeruzalém a Chrámová hora
  • uprchlíci a právo návratu
  • izraelské bezpečnostní zájmy

Krátce po konání summitu, v září téhož roku, vypukla po návštěvě šéfa izraelské opoziční strany Likud Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě druhá palestinská intifáda (povstání), ve které do února 2005 zahynulo přes 4700 lidí, z toho na 3600 Palestinců. První intifáda se datuje mezi roky 1987–1993.

Žádné hmatatelné výsledky nepřinesla ani mírová konference z roku 2007, která proběhla v americkém Annapolisu. Vyřešit měla otázku územních sporů a palestinských uprchlíků.

Izraelský premiér Ehud Olmert si potřásá rukou s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem na summitu v Annapolis
Zdroj: Gerald Herbert/ČTK/AP

Po neúspěších Američanů otěže převzala Francie

Řešení izraelsko-palestinského konfliktu si jako prioritu na zahraniční scéně po nástupu do funkce v roce 2009 stanovil i nový americký prezident Barack Obama. V roce 2010 ve Washingtonu spolu s tehdejší ministryní zahraničí Hillary Clintonovou zprostředkoval přímá jednání mezi Izraelem a Palestinou. Ta ale brzy zkrachovala.

Za přispění amerického ministra zahraničí Johna Kerryho začaly další přímé rozhovory mezi Izraelem a Palestinci koncem června 2013. Ani ty ale nedosáhly uspokojivého závěru.

Od roku 2014 byla izraelsko-palestinská mírová jednání přerušena.

Iniciativu po Spojených státech v posledních letech převzala Francie, která se oba klíčové hráče snaží přivést k jednacímu stolu a opět zahájit diplomatická jednání. Palestinci tuto iniciativu podporují. Izraelci ji předem považují za neúspěšnou s tím, že k řešení mohou vést jen přímé rozhovory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva lidé zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších osm lidí je v nemocnici v kritickém, ale stabilizovaném stavu, uvedl na tiskové konferenci starosta města Providence Brett Smiley. Střelec je stále na svobodě, policie vyzvala studenty a zaměstnance univerzity, stejně jako obyvatele okolí, aby se ukryli.
00:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie v Bavorsku zadržela pět podezřelých z plánování útoku na vánoční trh

Pro podezření z plánování útoku pomocí automobilu na vánoční trh v oblasti města Dingolfing v Dolním Bavorsku zatkla německá policie pět mužů. Policie má podezření na islamistický motiv chystaného činu. Informovala o tom v sobotu večer agentura DPA s odvoláním na generální prokuraturu v Mnichově. O případu píše také deník Bild.
před 4 hhodinami

Karl Bushby jde kolem světa už čtvrt století a čeká, že dostane pěstí

Na cestě domů je přes čtvrt století. Bývalý výsadkář Karl Bushby vyšel v roce 1998 z Chile s cílem dojít domů do britského města Hull. Pěšky. Svůj životní příběh odvyprávěl v Hyde Parku Civilizace.
před 6 hhodinami

Islámský stát zabil v Sýrii dva americké vojáky a tlumočníka. Trump slíbil odvetu

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Súdán hlásí mrtvé po útoku na sídlo OSN

Při vzdušném úderu na sídlo OSN v súdánském městě Kadugli zahynulo šest vojáků mírové mise z Bangladéše. Píše to agentura AFP s odvoláním na misi UNISFA. Súdánská armáda z útoku obvinila polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF), které hlavní město státu Jižní Kordofán již rok a půl obléhají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 13 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...