Pokusy o řešení izraelsko-palestinského konfliktu od 90. let selhávají

Pařížská mírová konference, která měla posadit k jednacímu stolu zástupce Izraele a Palestiny, je dalším v řadě pokusů vyřešit konflikt na Blízkém východě. Největším průlomem v mírových jednáních byly smlouvy z Osla, zejména první dohoda z roku 1993. Ta mimo jiné předala malou část Západního břehu pod palestinskou správu. Od té doby většina pokusů o zprostředkování míru ztroskotává.

Největší neshody v posledních kolech mírových jednání mezi Izraelem a Palestinci byly ohledně výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tam má vzniknout stát Palestina. Pro Palestince je také nepřijatelný požadavek izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby uznali Izrael jako židovský stát.

Historie izraelsko-palestinských mírových jednání

Mírový proces začal 30. října 1991 v Madridu, kde se konala mírová konference o Blízkém východě za účasti arabských a izraelských představitelů pod patronací USA a Sovětského svazu. První přímé rozhovory mezi Izraelem a arabskými státy ale zůstaly bez výsledku.

Částečný úspěch přinesly dohody z Osla. První z nich podepsal Izrael a Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) 13. září 1993 v americkém Washingtonu. Izrael v ní uznal OOP jako legitimního reprezentanta palestinského lidu a OOP poprvé uznala právo Izraele na existenci. Smlouva tak formálně ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci.

Za izraelskou stranu jednal premiér Jicchak Rabin a za palestinskou stranu předseda OOP Jásir Arafat. Za uzavření mírové dohody dostali spolu s tehdejším ministrem zahraničí Šimonem Peresem Nobelovu cenu míru.

O dva roky později 28. září 1995 byla ve Washingtonu podepsaná dohoda o rozšíření autonomie Západního břehu a Pásma Gazy, tzv. Oslo II. Na základě smlouvy mělo být mimo jiné postupně propuštěno pět až šest tisíc palestinských vězňů zadržovaných v izraelských věznicích. Proti smlouvě se však zvedla vlna protestů, a to jak na palestinských autonomních územích, tak v Izraeli.

obrázek
Zdroj: ČT24

V roce 1999 nastoupil do čela izraelské vlády labourista Ehud Barak. Za jeho funkčního období došlo k několika mírovým konferencím, ale žádná z nich nebyla úspěšná. Barak v jednáních nabídl historické ústupky, včetně předání východního Jeruzaléma. Předseda palestinské samosprávy Jásir Arafat ale nabídku odmítl, jelikož se nevypořádávala s otázkou palestinských uprchlíků.

Nejznámější z konferencí za vlády Ehuda Baraka proběhla v Camp Davidu (11. – 25. července 2000). Summit se pokusil vyjednat takzvaný „konečný status“ v izraelsko-palestinském konfliktu, ovšem neúspěšně. Hostil jej americký prezident Bill Clinton.

Na summitu se řešily čtyři sporné body:

  • území
  • Jeruzalém a Chrámová hora
  • uprchlíci a právo návratu
  • izraelské bezpečnostní zájmy

Krátce po konání summitu, v září téhož roku, vypukla po návštěvě šéfa izraelské opoziční strany Likud Ariela Šarona na Chrámové hoře v Jeruzalémě druhá palestinská intifáda (povstání), ve které do února 2005 zahynulo přes 4700 lidí, z toho na 3600 Palestinců. První intifáda se datuje mezi roky 1987–1993.

Žádné hmatatelné výsledky nepřinesla ani mírová konference z roku 2007, která proběhla v americkém Annapolisu. Vyřešit měla otázku územních sporů a palestinských uprchlíků.

Izraelský premiér Ehud Olmert si potřásá rukou s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem na summitu v Annapolis
Zdroj: Gerald Herbert/ČTK/AP

Po neúspěších Američanů otěže převzala Francie

Řešení izraelsko-palestinského konfliktu si jako prioritu na zahraniční scéně po nástupu do funkce v roce 2009 stanovil i nový americký prezident Barack Obama. V roce 2010 ve Washingtonu spolu s tehdejší ministryní zahraničí Hillary Clintonovou zprostředkoval přímá jednání mezi Izraelem a Palestinou. Ta ale brzy zkrachovala.

Za přispění amerického ministra zahraničí Johna Kerryho začaly další přímé rozhovory mezi Izraelem a Palestinci koncem června 2013. Ani ty ale nedosáhly uspokojivého závěru.

Od roku 2014 byla izraelsko-palestinská mírová jednání přerušena.

Iniciativu po Spojených státech v posledních letech převzala Francie, která se oba klíčové hráče snaží přivést k jednacímu stolu a opět zahájit diplomatická jednání. Palestinci tuto iniciativu podporují. Izraelci ji předem považují za neúspěšnou s tím, že k řešení mohou vést jen přímé rozhovory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na minibus v Chersonu si vyžádal dvě oběti a zraněné

Ruský útok na minibus v Chersonu si vyžádal dvě oběti a devět zraněných, píše v sobotu Ukrinform. Zraněné a materiální škody hlásí i další části Ukrajiny. Ruské drony v noci na sobotu a ráno udeřily v Charkově či Oděské oblasti, uvádí média. Útoky agresora v sobotu v místech mimo frontovou linii pokračují.
09:27Aktualizovánopřed 17 mminutami

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

USA sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců, píše agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu už v týdnu veřejně mluvil americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu zároveň kritizoval německého kancléře Friedricha Merze.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Záchranáři vypustili do Severního moře velrybu Timmyho

Velrybu vyproštěnou z mělčiny na severu Německa v sobotu dopoledne do Severního moře vypustil záchranný tým z nákladního člunu, informuje agentura DPA. Konvoj lodí, jehož součástí je i tento člun, se nacházel asi sedmdesát kilometrů od dánského města Skagen v průlivu Skagerrak. Nejistý osud keporkaka, který se dostal do Baltského moře a několikrát uvázl, poutá řadu týdnů velkou pozornost médií a veřejnosti nejen v Německu.
10:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Odvolací soud v USA dočasně zastavil zasílání potratové pilulky poštou

Americký federální odvolací soud dočasně pozastavil zasílání potratové pilulky mifepriston poštou. Informovaly o tom v noci na sobotu agentury Reuters a AP. Takový krok by výrazně omezil přístup k tomuto hojně využívanému léku v celé zemi, zejména ve státech, které potraty zakazují.
před 5 hhodinami

AFP: Trump se snaží obejít Kongres a tvrdí, že nepřátelské akce v Íránu skončily

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil Kongresu, že Spojené státy ukončily nepřátelské akce proti Íránu v souvislosti s pokračujícím příměřím. Demokratická opozice takový postoj zpochybnila, uvedla v noci na sobotu agentura AFP. Podle ní šéf Bílého domu tvrdil, že nemusí dodržet šedesátidenní lhůtu stanovenou zákonem pro ukončení vojenských akcí.
před 9 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Babiš bude v Arménii o víkendu krátce jednat se Zelenským, píše iDnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude v neděli v Arménii krátce osobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Babiš to řekl portálu iDnes.cz, téma jednání ale neupřesnil. Se Zelenským se osobně sejde poprvé po nástupu do čela nynější české vlády. Babiš i další představitelé stran aktuální vládní koalice se k Ukrajině i konkrétně o Zelenském vyjadřovali kriticky. Mluvili i o zrušení muniční iniciativy, která zajišťuje dodávky dělostřelecké munice pro zemi, která už se pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
před 16 hhodinami

Turecká policie použila proti účastníkům prvomájových protestů slzný plyn

V desítkách zemí celého světa se v pátek uskutečnily prvomájové demonstrace a pochody. Odboráři a aktivisté od Paříže přes Jakartu až po Soul na nich dle AP požadovali mimo jiné vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky nebo mír. V Turecku policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Tamní úřady již dříve zakázaly demonstrace v tento den na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...