O nás bez nás. Summit v Paříži chce dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu

3 minuty
V Paříži se jedná o Izraeli a Palestině bez jejich zástupců
Zdroj: ČT24

V Paříži se konala mírová konference, která měla po více než dvou letech posadit k jednacímu stolu zástupce Izraele a Palestiny. Hlavní aktéři obou zemí ale nedorazili. Politici z celkem 72 států světa potvrdili stávající mezinárodní rezoluce, tedy aby se Palestina stala samostatným státem. „Dvoustátní řešení je jediné možné,“ řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault. K závěrům má připomínky Británie, která komuniké nepodepsala.

Do konce roku chtějí mocnosti další summit - tentokrát se zástupci zainteresovaných stran. Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci jsou na bodu mrazu od dubna 2014. Izraelský prezident Benjamin Netanjahu současnou schůzku okamžitě odmítl.

„Konference, která se koná v Paříži, je bezvýznamná. Byla koordinována mezi Francouzi a Palestinci. Jejich cílem je prosadit na Izraeli věci, které nejsou v souladu s našimi národními potřebami. To samozřejmě vytváří propast, pokud jde o mírový dialog. Rigidní postoj Palestinců nás pak vzdaluje od jakýchkoliv jednání,“ konstatoval Netanjahu.

Netanjahu na rozdíl od Abbáse nepřijal ani Hollandovo pozvání k bilaterálnímu jednání. Podle něj je konference jeden velký podvod. O iniciativách tohoto typu je připraven jednat pouze s palestinským vůdcem.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT

Ani Palestina nemá v Paříži svého zástupce – vůdce Mahmúd Abbás nakonec svou návštěvu odložil. Palestinci ale mezinárodní snahu o řešení podporují. 

„Všechny palestinské frakce kromě Fatahu, které působí v rámci organizace pro osvobození Palestiny, ale odmítají konferenci, jakákoli jednání, protože říkají, že s Izraelem není o čem jednat, ať už přímo, nebo prostřednictvím mezinárodních konferencí,“ upozornil přitom zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Závěrečný dokument vyzývá Izraelce a Palestince, aby podpořili vytvoření dvou států a zdrželi se jednostranných kroků, které by mohly ohrozit výsledek jednání o statusu Jeruzaléma, o hranicích, bezpečnosti a uprchlících.

Účastníci konference v komuniké přivítali kroky k dosažení míru na Blízkém východě včetně rezoluce Rady bezpečnosti, která odsuzuje osídlování palestinských území, jakož i veškeré formy terorismu.

Británii se nelíbí načasování

Závěrečné komuniké nepodepsala Británie, které se nelíbí, že proběhla bez přítomnosti zástupců zainteresovaných stran. Znepokojilo ji i datum konání - pouhých pár dnů před změnami v Bílém domě.

Uznání hranice z roku 1967 jako dělící linie mezi oběma státy, Jeruzalém jako hlavní město obou států a smírné řešení problémů uprchlíků. To jsou jasné body, které jsou v souladu s mezinárodní legitimitou a s rezolucemi OSN.
Walíd Salím
palestinský expert na mírový proces

Ayrault: Vzájemná nedůvěra je nebezpečná

„Naší společnou zodpovědností by mělo být přivést Izraelce a Palestince zpátky k jednacímu stolu. Víme, že je to obtížné, ale je tady jiná možnost? Není,“ podotkl šéf francouzské diplomacie.

„Není teď čas to vzdát, protože potřeba rychlého řešení zůstává. Obě strany si stále nedůvěřují, což je opravdu nebezpečné. Nikdo není v bezpečí před násilím, které se znovu zrodilo,“ upozornil Ayrault.

Americké zájmy na konferenci hájí odcházející ministr zahraničí John Kerry. Chce zajistit, aby všechny kroky, které státy podniknou, byly „vyvážené a konstruktivní“, aby se někdo nepokoušel vnutit své řešení situace.

Zeď oddělující Izrael od Západního břehu
Zdroj: ČTK/AP/NASSER SHIYOUKHI

Izrael se obával toho, aby konference nestanovila podmínky pro uzavření konečné dohody, již by pak vzala za svou OSN.

Kerry ale telefonoval Netanjahuovi, aby ho informoval o krocích USA „ke zmírnění formulací“ dokumentu pařížské konference. Ujistil ho prý, že nebudou přijaty žádné závěry na konferenci samé, ani následně na půdě Rady bezpečnosti OSN.

Obamova administrativa upřednostňovala dvoustátní řešení a stavěla se negativně k rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě. V osadách žije asi 600 tisíc Židů a podle mezinárodního práva jsou ilegální. USA nedávno nechaly projít rezoluci OSN, která žádala ukončení výstavby, což Izrael značně popudilo.

Příchod Trumpa může zvýšit napětí v oblasti

Nyní panují obavy, že Trump v oblasti Blízkého východu rozpoutá nové napětí. Budoucí americký prezident totiž nemá s výstavbou sporných židovských osad problém a už během předvolební kampaně hovořil také o přesunu americké ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, což vyvolalo mnoho pobouřených reakcí.

Tato konference patří mezi poslední záškuby včerejšího světa. Svět zítřka bude jiný. A je velmi blízko.
Benjamin Netanjahu
izraelský premiér

„Jestliže jste prezident Spojených států, nemůžete zaujímat tak neústupný a jednostranný pohled na tuto problematiku. Musíte se pokusit vytvořit podmínky pro mír,“ zdůraznil v této souvislosti Ayrault.

Postavení Jeruzaléma je jedním z hlavních problémů izraelsko-palestinského konfliktu. Izrael i Palestina ho chtějí za svou metropoli. Překážkou pro mír je také to, že Palestinci odmítají samotnou existenci židovského státu a palestinští radikálové často útočí na Izraelce nožem či dopravními prostředky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 55 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 3 hhodinami
Načítání...