O nás bez nás. Summit v Paříži chce dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu

3 minuty
V Paříži se jedná o Izraeli a Palestině bez jejich zástupců
Zdroj: ČT24

V Paříži se konala mírová konference, která měla po více než dvou letech posadit k jednacímu stolu zástupce Izraele a Palestiny. Hlavní aktéři obou zemí ale nedorazili. Politici z celkem 72 států světa potvrdili stávající mezinárodní rezoluce, tedy aby se Palestina stala samostatným státem. „Dvoustátní řešení je jediné možné,“ řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault. K závěrům má připomínky Británie, která komuniké nepodepsala.

Do konce roku chtějí mocnosti další summit - tentokrát se zástupci zainteresovaných stran. Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci jsou na bodu mrazu od dubna 2014. Izraelský prezident Benjamin Netanjahu současnou schůzku okamžitě odmítl.

„Konference, která se koná v Paříži, je bezvýznamná. Byla koordinována mezi Francouzi a Palestinci. Jejich cílem je prosadit na Izraeli věci, které nejsou v souladu s našimi národními potřebami. To samozřejmě vytváří propast, pokud jde o mírový dialog. Rigidní postoj Palestinců nás pak vzdaluje od jakýchkoliv jednání,“ konstatoval Netanjahu.

Netanjahu na rozdíl od Abbáse nepřijal ani Hollandovo pozvání k bilaterálnímu jednání. Podle něj je konference jeden velký podvod. O iniciativách tohoto typu je připraven jednat pouze s palestinským vůdcem.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT

Ani Palestina nemá v Paříži svého zástupce – vůdce Mahmúd Abbás nakonec svou návštěvu odložil. Palestinci ale mezinárodní snahu o řešení podporují. 

„Všechny palestinské frakce kromě Fatahu, které působí v rámci organizace pro osvobození Palestiny, ale odmítají konferenci, jakákoli jednání, protože říkají, že s Izraelem není o čem jednat, ať už přímo, nebo prostřednictvím mezinárodních konferencí,“ upozornil přitom zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Závěrečný dokument vyzývá Izraelce a Palestince, aby podpořili vytvoření dvou států a zdrželi se jednostranných kroků, které by mohly ohrozit výsledek jednání o statusu Jeruzaléma, o hranicích, bezpečnosti a uprchlících.

Účastníci konference v komuniké přivítali kroky k dosažení míru na Blízkém východě včetně rezoluce Rady bezpečnosti, která odsuzuje osídlování palestinských území, jakož i veškeré formy terorismu.

Británii se nelíbí načasování

Závěrečné komuniké nepodepsala Británie, které se nelíbí, že proběhla bez přítomnosti zástupců zainteresovaných stran. Znepokojilo ji i datum konání - pouhých pár dnů před změnami v Bílém domě.

Uznání hranice z roku 1967 jako dělící linie mezi oběma státy, Jeruzalém jako hlavní město obou států a smírné řešení problémů uprchlíků. To jsou jasné body, které jsou v souladu s mezinárodní legitimitou a s rezolucemi OSN.
Walíd Salím
palestinský expert na mírový proces

Ayrault: Vzájemná nedůvěra je nebezpečná

„Naší společnou zodpovědností by mělo být přivést Izraelce a Palestince zpátky k jednacímu stolu. Víme, že je to obtížné, ale je tady jiná možnost? Není,“ podotkl šéf francouzské diplomacie.

„Není teď čas to vzdát, protože potřeba rychlého řešení zůstává. Obě strany si stále nedůvěřují, což je opravdu nebezpečné. Nikdo není v bezpečí před násilím, které se znovu zrodilo,“ upozornil Ayrault.

Americké zájmy na konferenci hájí odcházející ministr zahraničí John Kerry. Chce zajistit, aby všechny kroky, které státy podniknou, byly „vyvážené a konstruktivní“, aby se někdo nepokoušel vnutit své řešení situace.

Zeď oddělující Izrael od Západního břehu
Zdroj: ČTK/AP/NASSER SHIYOUKHI

Izrael se obával toho, aby konference nestanovila podmínky pro uzavření konečné dohody, již by pak vzala za svou OSN.

Kerry ale telefonoval Netanjahuovi, aby ho informoval o krocích USA „ke zmírnění formulací“ dokumentu pařížské konference. Ujistil ho prý, že nebudou přijaty žádné závěry na konferenci samé, ani následně na půdě Rady bezpečnosti OSN.

Obamova administrativa upřednostňovala dvoustátní řešení a stavěla se negativně k rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě. V osadách žije asi 600 tisíc Židů a podle mezinárodního práva jsou ilegální. USA nedávno nechaly projít rezoluci OSN, která žádala ukončení výstavby, což Izrael značně popudilo.

Příchod Trumpa může zvýšit napětí v oblasti

Nyní panují obavy, že Trump v oblasti Blízkého východu rozpoutá nové napětí. Budoucí americký prezident totiž nemá s výstavbou sporných židovských osad problém a už během předvolební kampaně hovořil také o přesunu americké ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, což vyvolalo mnoho pobouřených reakcí.

Tato konference patří mezi poslední záškuby včerejšího světa. Svět zítřka bude jiný. A je velmi blízko.
Benjamin Netanjahu
izraelský premiér

„Jestliže jste prezident Spojených států, nemůžete zaujímat tak neústupný a jednostranný pohled na tuto problematiku. Musíte se pokusit vytvořit podmínky pro mír,“ zdůraznil v této souvislosti Ayrault.

Postavení Jeruzaléma je jedním z hlavních problémů izraelsko-palestinského konfliktu. Izrael i Palestina ho chtějí za svou metropoli. Překážkou pro mír je také to, že Palestinci odmítají samotnou existenci židovského státu a palestinští radikálové často útočí na Izraelce nožem či dopravními prostředky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 6 hhodinami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán odpálil rakety na Izrael. Překročil červenou linii, reaguje Kac

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 8 hhodinami
Načítání...