Spojené státy velmi stojí o mír mezi Izraelem a Palestinci, vznik dohody záleží na obou znesvářených národech. Po setkání v Bílém domě s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to prohlásil americký prezident Donald Trump. Ten řekl, že bude o usmíření Izraele a Palestiny usilovat a že by se do nové mírové iniciativy mohlo zapojit vícero zemí.
Podle Netanjahua je zdrojem vzájemného konfliktu s Palestinci jejich neustálé odmítání uznat Izrael v jakýchkoli hranicích. Na to Trump odvětil, že Palestinci se musí zbavit nenávisti, která je jim vštěpována od útlého věku, a že také budou muset uznat Izrael.
Americký prezident rovněž prohlásil, že Izraelci naopak budou muset prokázat jistou míru pružnosti v jednáních s Palestinci. Zdůraznil, že prioritou je bezpečnost Izraele, a uvedl, že by uvítal, aby se do jednání o míru zapojili i arabští partneři.
Trump: Uvítám takové řešení, které si vyberou obě strany
Spojené státy dlouhodobě v otázce mírového uspořádání podporují řešení v podobě dvou států – tedy Izraele a nezávislé Palestiny. Toto řešení se považuje i za jádro mezinárodního mírového úsilí. Na otázku, zda za tímto budoucím vývojem stojí i Trump, prezident odpověděl, že v zásadě nezáleží, zda vzniknou dva státy, nebo jeden společný pro Izraelce a Palestince.
„Uvítám takové řešení, které si vyberou obě strany,“ řekl Trump. A dodal, že dosažení dohody o dvou státech se může sice jevit jako snadnější cíl, ale když se Palestinci a Izraelci rozhodnou pro společnou zemi, bude to rovněž považovat za nejlepší výsledek.
Netanjahu k tomu řekl, že místo udělování nálepek jednotlivým řešením je třeba se soustředit na podstatu a obsah mírové dohody. Reuters připomněl, že izraelský premiér se v minulosti i přes jisté podmínky opakovaně vyslovil pro vznik dvou nezávislých států. Zároveň ale navrhl takzvané řešení stát minus, kdy by Palestinci získali širokou autonomii a státnost bez plné suverenity.
Americký prezident kritizoval OSN i dohodu s Íránem
Trump označil vztahy USA a Izraele za nezničitelné, neboť jsou založeny na společných hodnotách jako svoboda a mír. Rovněž osočil OSN, že s Izraelem zachází velice nespravedlivě. OSN mimo jiné kritizuje izraelskou osadní politiku na palestinských územích. V této věci Trump Netanjahuovi doporučil, aby se v záležitosti osad „držel malinko zpátky“.
Tématem debaty obou státníků byla i mezinárodní dohoda s Íránem o jeho jaderném vývoji. Trump ujednání označil za vůbec nejhorší, které kdy viděl, a přislíbil, že se zasadí o to, aby Teherán jaderné zbraně neměl. Netanjahu Trumpův postoj k Teheránu uvítal. „Myslím, že dokážeme agresivitu a nebezpečí Íránu zvrátit,“ dodal.
S nástupem Trumpa nastal mezi USA a Izraelem zásadní obrat, neboť za nyní již bývalé hlavy státu Baracka Obamy byly mezivládní vztahy značně ochladlé. Ačkoli Washington za Obamovy administrativy nikdy nezpochybňoval spojenectví s Izraelem, opakovaně kritizoval osadnickou politiku židovského státu. Zdrojem svárů byl rovněž Obamův vstřícný postoj k jaderné dohodě s Íránem.
