Americký prezident Donald Trump uvolnil z funkce úřadující ministryni spavedlnosti Sally Yatesovou. Učinil tak poté, co Yatesová podle CNN nařídila ministerským právníkům, aby před soudy neobhajovali prezidentův antiimigrační dekret. Výnos znemožňuje občanům sedmi muslimských zemí vstup na území USA.
Yatesovou jmenoval předchozí prezident Barack Obama v roce 2015 náměstkyní ministra spravedlnosti a Trump ji po vítězství v prezidentských volbách pověřil vedením rezortu do schválení nového ministra.
Úřadující ministryně v prohlášení uvedla, že si legálností Trumpova exekutivního příkazu není jista. Bílý dům reagoval oznámením, že Yatesovou v prozatímním vedení ministerstva nahradí prokurátor ze státu Virginie Dana Boente.
Podle Bílého domu Yatesová svým jednáním „zradila ministerstvo spravedlnosti“. Její kompetence v oblasti ochrany hranic a ilegální imigrace jsou prý „velmi slabé“.
Dočasná správa rezortu potrvá jen krátce, protože nový ministr spravedlnosti Jeff Sessions bude nejspíš brzy v Senátu schválen. Ministerstvo bude pod Sessionsovým řízením podle CNN Trumpův dekret „agresivně obhajovat“.
Scházejí se žaloby, USA pustí ještě 800 uprchlíků
Rozhodnutí nového prezidenta o omezení migrace je zatím soudně napadeno ve státech Virginie, New York, Massachusetts, Washington a Kalifornie.
San Francisco jako první americké město zažalovalo nařízení o zastavení dotací městům, která odmítají deportovat ilegální migranty. Trump minulý týden podepsal dokument, jímž nařídil vládě zastavit jim přísun financí z federálních zdrojů.
Mexiko se rozhodlo uvolnit 50 milionů dolarů (1,2 miliardy korun) na služby advokátů, kteří budou hájit práva mexických imigrantů v USA.
Spojené státy ještě 872 uprchlíkům umožní vstup do země, protože podle Kevina McAleenana z úřadu pro celní kontrolu a zabezpečení hranic splňují výjimku. Buď byla spuštěna procedura jejich přesunu do azylu nebo by byli vystaveni „nepřiměřenému strádání“, pokud by jim úřady odepřely přijetí.
Trump podle agentury AP připravuje další exekutivní příkaz zavádějící deportace cizinců, kteří mají sice k pobytu v USA potřebné doklady, avšak jsou závislí na státních příspěvcích v nouzi.
Výjimku z výnosu má i Austrálie, Izrael či Švýcarsko
Austrálie si po Velké Británii a Kanadě vynutila výjimku z dekretu, který zakazuje občanům sedmi muslimských zemí vstoupit na území Spojených států. V Sydney to oznámil premiér Malcolm Turnbull. Nový Zéland očekává přiznání stejné výjimky v nejbližší době.
„Držitelé australských pasů budou moci cestovat do USA stejně, jako cestovali před vydáním Trumpova exekutivního příkazu,“ prohlásil Turnbull. „Bez ohledu na jejich rodiště i bez ohledu na to, zda mají dvojí občanství nebo jsou držiteli ještě jiného pasu, mohou do USA cestovat,“ řekl.
Výjimku má také Izrael a Švýcarsko. „Švýcarům s dvojím občanstvím, kteří jsou navíc občané Iráku, Íránu, Sýrie, Libye, Súdánu, Somálska nebo Jemenu, je opět dovoleno cestovat do Spojených států s okamžitou platností, a to za předpokladu, že mají platné vízum ve svém švýcarském pasu,“ oznámilo švýcarské ministerstvo zahraničí po jednání s americkými úřady.
„Máte-li platné americké vízum ve svém izraelském pasu a pokud jste se narodili v Iráku, Íránu, Libyi, Somálsku, Súdán, Sýrie či Jemenu, a pokud nemáte platný pas jedné z těchto zemí, zůstává toto vízum v platnosti… Budeme pokračovat v přijímání žádostí o vízum od žadatelů narozených v těchto zemích, pokud nemají platný cestovní pas jedné z těchto zemí,“ uvedlo velvyslanectví USA ve svém prohlášení.
Opatření se podle McAleenana zatím dotklo 721 lidí, kteří nesměli nastoupit do letadla do USA. Letecké společnosti podle něj vyhodnocovaly nařízení a prováděcí předpisy přehnaným způsobem. Komunikace ohledně výnosu nepatřila mezi americkými federálními úřady „k těm nejlepším“, přiznal.
Proti příkazu protestovali američtí diplomaté
Demokratičtí členové amerického Senátu se pokoušeli prosadit hlasování o zákonu, který by Trumpův příkaz zrušil. Republikání ale hlasování zablokovali. Proti dekretu se ohradila i velká skupina amerických diplomatů. Vedení ministerstva zahraničí zaslali nesouhlasné memorandum. Čeká se, že ho podepíšou stovky diplomatů, píše agentura AP.
„Politika, která zavírá dveře pro víc než 200 milionů legálních cestujících v naději, že zabrání hrstce jiných škodit Americe, nezvýší bezpečnost USA,“ uvádí se v memorandu. „Tento zákaz je v rozporu se základními americkými a ústavními hodnotami, jimž jsme my, jako federální zaměstnanci, přísahali věrnost,“ konstatovali diplomati.
Jejich odpor v pondělí vyvolal podrážděnou reakci Bílého domu. „Ať se přizpůsobí, nebo ať jdou,“ prohlásil prezidentský mluvčí Sean Spicer. „Pokud s tím má někdo problém, vzniká otázka, zda má zůstat na svém místě,“ prohlásil v reakci na memorandum. „Jde o americkou bezpečnost,“ dodal.
Kritika zní i z EU nebo od bývalé šéfky diplomacie
Předseda Evropské rady Donald Tusk nové chování USA pod vládou Trumpa označil za součást výzev pro Evropskou unii, které jsou prý nebezpečnější než cokoli za uplynulých 60 let evropské integrace. „Změna ve Washingtonu staví EU do složité situace. Zdá se totiž, že nová administrativa zpochybňuje posledních 70 let americké zahraniční politiky,“ varoval.
Trumpův dekret znovu kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová, když řekla, že „boj proti terorismu neospravedlňuje tak všeobecný postup proti určitým zemím a proti lidem s určitou vírou“.
Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová v televizi CNN řekla, že Trumpův zákaz je zřejmě nejhůře připraveným prezidentským dekretem, který nijak nepřispěje ke zlepšení bezpečnosti Američanů.
Tvrdí, že není jisté, zda zákaz nebude mít opačný efekt a zda tím, že je zjevně namířen proti muslimům, nebude motivací pro teroristy. Kromě toho prý staví do velmi nejisté pozice americké vojáky v Iráku. Trump už dříve odmítl, že by byl dekret zaměřený proti muslimům.
Autorem dekretu je Trumpův stratég Bannon
Za kontroverzním Trumpovým výnosem stojí prezidentský poradce Steve Bannon. Agentuře Reuters to sdělily zdroje z amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost. Bannon je mnohými považován za problematického politika s rasistickými a antisemitskými názory.
Spolu s Bannonem se na přípravě Trumpova dekretu podílel jeho blízký spojenec, politický poradce Bílého domu Stephen Miller. „Celou tuto operaci měli na starosti,“ citovala agentura vysoce postaveného ministerského úředníka.
V původním návrhu byl paragraf, který vyjímal z platnosti dekretu cizince s trvalým pobytem v USA, tedy držitele takzvaných zelených karet. Bannon ale rychle toto ustanovení zavrhl. Trumpova administrativa už zákaz zmírnila, když povolila držitelům zelených karet návrat do USA.
Bílý dům podle pracovníků ministerstva pro vnitřní bezpečnost své rozhodnutí nekonzultoval s imigračními, celními ani pasovými úřady. Nikdo proto dodnes neví, jak rozhodnutí v praxi uplatňovat.
Bannon vykonává funkci hlavního stratéga Bílého domu a jeho jmenování nepodléhá schvalovacímu procesu v Senátu.
Trumpovi stoupenci zákaz imigrace vítají
Zatímco z řady velkých amerických měst znějí hlasité protesty proti Trumpovu výnosu, v oblastech, kde má silnou podporu, spousta lidí jeho krok schvaluje. Voliči, kteří v listopadových volbách Trumpa podpořili, jsou podle agentury AP spokojeni s tím, že plní své sliby.
„Udělá to, co řekl, a říká, co dělá. To některé lidi trošku straší,“ ocenila například nového prezidenta důchodkyně Barbara Van Styckelová z Michiganu, který byl jedním z klíčových vyrovnaných států, jehož voliči v listopadovém souboji s Hillary Clintonovou podpořili Trumpa.
Rovněž další obyvatelé států centrální či jižní části USA jsou s opatřením spokojeni. „Nejsme sociální služba pro celý svět. Nejsme tu proto, abychom se starali o lidi. Chápu, že lidé potřebují pomoc, ale jsou i jiné cesty, než je dopravovat sem,“ řekl zase technický pracovník jedné ze škol ve státě Montana Jim Butterbaugh.
Butterbaugh se v minulých letech aktivně zapojil do hnutí odmítajícího přijmout v tomto státě syrské uprchlíky. Na Trumpově nařízení jej mrzí to, že nebylo cíleno i na obyvatele dalších zemí jako Saúdská Arábie, z níž pocházela většina teroristů útočících 11. září 2001.
Někteří z Trumpových stoupenců přemýšleli, že by stejně jako odpůrci kroku vyrazili na letiště, kde chtěli demonstrovat na podporu zákazu imigrace. Například homosexuál Scott Presler z Virginie chtěl demonstrovat s transparentem „Radikální islám vraždí gaye“, avšak kvůli obavám o vlastní bezpečnost si to rozmyslel.
„Jsem soucitná lidská bytost… Ale soucítím také se zdravotními a sociálními potřebami Američanů. Máme tu 50 tisíc vojenských vysloužilců bez domova. Máme své chudé a trpící,“ vysvětlil Presler agentuře AP své důvody, proč považuje Trumpův zákaz imigrace za správný.
