Migrační výnos amerického prezidenta Donalda Trumpa by neměl mít dopad na britské občany. A to i v případě, že se narodili v jedné ze sedmi zemí, kterých se nařízení týká. Podle BBC to uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Pokud ale budou Britové s dvojím občanstvím z těchto zemí cestovat do USA, mohou je čekat přísnější bezpečnostní prohlídky. Britští ministři zahraničí a vnitra jednali s USA z pověření premiérky Theresy Mayové.
Britská diplomacie: Trumpův výnos by se neměl dotknout Britů s dvojím občanstvím
Spolupracovník ČT Kytka: Výnos ovlivní jen Brity s dvojím občanstvím, kteří cestují z dotčených zemí (zdroj: ČT24)
Ministři Boris Johnson a Amber Ruddová se měli u amerických federálních ministerstev zahraničí a vnitřní bezpečnosti zasadit o ochranu práv britských státních příslušníků, uvedla BBC. Oba ministři mluvili se svými kontakty v USA o možných výjimkách pro Brity s dvojím občanstvím. Johnson se podle BBC spojil s hlavním Trumpovým politickým poradcem Stevem Bannonem a dalším předním poradcem Jaredem Kushnerem.
Britský list The Daily Telegraph v souvislosti s Trumpovým dekretem poznamenal, že dočasný zákaz vstupu na území USA se týká desítek tisíc Britů, kteří mají zároveň občanství některého z dotčených států - tedy Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.
Britská ministryně vnitra Amber Ruddová
Trumpův výnos by ale podle britské diplomacie neměl ovlivnit ty Brity s dvojím občanstvím, kteří cestují do USA z jakékoli země, která nepatří mezi sedm států postižených příkazem. Dotknout by se neměl ani lidí britské národnosti, kteří se v jedné ze sedmi dotčených zemí narodili a cestují z ní do USA.
Zkomplikovat může situaci jen těm lidem s dvojím občanstvím, kteří cestují do USA z jedné ze sedmi dotčených zemí - například pokud člověk s britským a libyjským občanstvím letí do USA z Libye - a to v podobě přísnějších bezpečnostních prohlídek.
Mayová, která jako první zahraniční státník jednala s Trumpem v Bílém domě po jeho nástupu do funkce, původně k Trumpovu příkazu řekla, že jde o věc USA. Pod tlakem rozčilených domácích reakcí už ale v sobotu její úřad uvedl, že s tímto přístupem nesouhlasí. „Tento nový exekutivní příkaz nyní zkoumáme, abychom zjistili, co znamená a jaké bude mít právní důsledky, zvláště pro občany Spojeného království,“ řekl mluvčí premiérky.
Ministr Johnson se na Twitteru přidal ke kritikům Trumpova nařízení a označil je za chybné. „Budeme chránit práva a svobody britských státních příslušníků,“ uvedl.
V Británii také vznikla petice, která požaduje, aby Trumpovi nebyla umožněna státní návštěva země, neboť by to kvůli jeho „prokázané misogynii a vulgaritě“ uvedlo do rozpaků královnu Alžbětu II. Je na ní zatím přes 300 tisíc podpisů a parlament nyní musí zvážit, zda se jí bude zabývat.
- Trump exekutivním příkazem pozastavil přijímání uprchlíků. Do odvolání zakázal přístup do země lidem ze Sýrie, na devadesát dní pak občanům dalších šesti převážně muslimských zemí.
- Soud vyhošťování cizinců z dotčených zemí, kteří již jsou na území USA, dočasně zakázal. Cestující, kteří do Spojených států ještě nepřiletěli a na které se změna vztahuje, ale aerolinky vracejí. Nejasná zůstává situace držitelů takzvaných zelených karet (povolení k trvalému poybytu), na různých letištích s nimi zacházejí různě.
Trumpův příkaz kritizují i další politici
Trumpovo nařízení vzbudilo ostrou domácí i mezinárodní kritiku. Německá kancléřka prostřednictvím svého mluvčího zdůraznila, že podle ní boj proti terorismu „neospravedlňuje obecnou podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání.“
Ministr zahraničí Indonésie, nejlidnatější muslimské země, které se ale výnos netýká, uvedl, že rozhodnutí americké administrativy lituje.
Kanadský premiér Justin Trudeau v sobotu na Twitteru napsal, že Kanada uprchlíky vítá a nehledí na jejich vyznání. „V rozmanitosti je naše síla,“ dodal. O kanadské imigrační politice chce s Trumpem hovořit, až se spolu setkají, řekla agentuře AP jeho mluvčí.
Znepokojení nad Trumpovým krokem vyjádřila už v sobotu Francie. „Přijímání běženců prchajících před válkou a pronásledováním je součástí našich povinností,“ uvedl v Paříži francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault.
Proti omezením protestovaly také Írán a Irák, kterých se týká. Zahraniční výbor iráckého parlamentu vládu vyzval, aby přijala reciproční opatření. Írán už v sobotu oznámil, že znemožní občanům USA vstup do země jako odvetu za americké opatření s výjimkou osob, které už mají íránská víza.
Trump čelí mezinárodní kritice i protestům v USA (zdroj: ČT24)
V USA proti výnosu protestovali členové Demokratické strany a demonstrace se v neděli konaly také před newyorským terminálem Kennedyho letiště. Další desetitisícové protesty začaly ve městech na východním pobřeží USA. Protestovala ale i vedení mnoha technologických firem zaměstnávajících řadu cizinců. Některé z nich, jako například Apple, si u Bílého domu stěžovaly na negativní dopad, který bude opatření mít na jejich zaměstnance.
Trumpův výnos kritizují také republikánští senátoři John McCain a Lindsey Graham. Ve společném prohlášení uvedli, že tento krok může nakonec poškodit bezpečnost USA.
„V konečném důsledku se obáváme, že tento exekutivní příkaz se v boji proti terorismu obrátí proti nám,“ citovala senátory agentura Reuters. „Vysíláme tím signál, ať záměrně nebo bezděčně, že Amerika nechce, aby do této země přicházeli muslimové. Proto se bojíme, že tento příkaz by mohl spíše pomoci náboru teroristů než zlepšit naši bezpečnost,“ dodali senátoři. Oba také například nedávno Trumpa varovali před zrušením sankcí proti Rusku.
Trumpovo nařízení okomentovala i Liga arabských států, která nad ním vyjádřila „hluboké znepokojení“. Liga má 22 členů a patří mezi ně několik zemí, jejichž občanů se Trumpův výnos týká.