Soud zakázal vyhošťování cizinců z amerických letišť, aerolinky odmítají cestující

Nahrávám video

Americký soud dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území USA a vztahuje se na ně migrační výnos prezidenta Trumpa. Soud ochránil před výkonem Trumpova příkazu podle aktivistů až dvě stovky lidí, které úřady zadržely na letištích s platnými americkými vízy a hrozila jim deportace. Bílý dům ale výnos hájí, podle něj zůstává zadrženo asi dvacet cestujících. Aerolinky po celém světě odmítají pasažéry z dotčených zemí. Desetitisíce lidí proti opatření protestují.

  • Sýrie 
  • Írán
  • Irák
  • Libye
  • Somálsko
  • Súdán
  • Jemen 

Newyorská soudkyně Ann Donnellyová vyhověla žalobě Americké unie občanských práv, která napadla Trumpovo rozhodnutí nevpustit do země lidi z některých muslimských států, kteří jsou již v tranzitním prostoru letišť. Soudní příkaz tyto osoby, jichž jsou podle odhadů unie až dvě stovky, chrání před vyhoštěním a zaručuje jim možnost zůstat v USA. 

„Popravdě ani nevíme, jestli bude lidem povoleno nastoupit do letadel. Tento příkaz ochrání ty, kterým bude umožněno stanout na americké půdě,“ přiblížil právník unie Lee Gelernt.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti vzápětí oznámilo, že se rozhodnutí soudu podřídí, ale exekutivní příkaz zůstává v platnosti. V prohlášení zdůraznilo, že soudní rozhodnutí se týká pouze lidí na letištích. Tyto osoby podle něj „prošly zesílenou bezpečnostní procedurou“ a nyní čekají na to, zda je úředníci v souladu s imigračními zákony vpustí do Spojených států.

Exekutivní příkaz rozhodně hájí i Bílý dům. „Není to chaos,“ řekl televizi NBC šéf prezidentské kanceláře Reince Priebus. Uvedl, že v sobotu přibylo do Spojených států 325 tisíc cestujících a z nich bylo zadrženo 109. „Většina těchto lidí byla odsunuta. Máme ještě dvě desítky těch, kteří zůstávají (zadržení), a mám za to, že pokud to nejsou špatní lidé, tak během dneška projdou,“ dodal Priebus. 

Výnos hájí na Twitteru i prezident Trump. Píše, že Spojené státy teď potřebují „silné hranice a extrémní prověřování.“ Poukazuje přitom na to, co se děje v Evropě a vůbec po celém světě, podle něj jde o „příšerný nepořádek.“ 

Aerolinky odmítají cestující

Světové aerolinky začaly po vydání výnosu odmítat pasažéry ze zemí, kterých se týká dočasný zákaz vstupu na území USA. Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost uvedlo, že opatření postihlo asi 375 cestujících, z nichž 109 už bylo na cestě a 173 aerolinky vůbec neumožnily nastoupit na palubu.

Francouzský dopravce Air France podle britského deníku The Daily Telegraph oznámil, že na palubu svých strojů odteď nevpustí cestující z dotčených zemí s letenkou do USA z Paříže nebo přes Paříž nehledě na to, z jaké země nebo letiště měli odlétat. Pro televizi LCI pak mluvčí Air France upřesnil, že požadavku americké strany se musejí podřídit všechny aerolinky.

Cestující, který ukazuje americká víza, se musel vrátit z egyptského letiště do Iráku
Zdroj: Ahmed Saad/Reuters

Zprávy o pasažérech mířících do Spojených států, kteří se nedostali do letadel, přicházejí také z Frankfurtu nad Mohanem, Amsterodamu, Káhiry, Bejrútu a dalších měst. Někteří pasažéři uvízlí ve Frankfurtu se už vrátili do vlasti, napsal s odvoláním na policii server hesenského rozhlasu.

Britské aerolinky British Airways podle britského tisku oznámily, že pasažérům, kterých se nové opatření americké administrativy dotklo, vrátí peníze nebo jim letenku přesunou na jiný termín.

Kvůli nařízení amerického prezidenta mají problémy i samotné letecké společnosti. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu vydalo prohlášení, podle kterého nemohly posádky některých letadel vstoupit do vzdušného prostoru Spojených států. 

Nejasnosti stále panují okolo držitelů takzvaných zelených karet, které umožňují žít a pracovat v USA. S jejich majiteli s pasy z dotčených zemí, kteří se chtěli vrátit do USA, zacházejí na různých letištích různě, informovala agentura Reuters.

Íránský režisér může přijít o Oscary

Zákaz vstupu obyvatel některých zemí do USA se může podepsat i na únorovém oscarovém ceremoniálu. Americká filmová akademie má obavy, že íránský oscarový režisér Asghar Farhádí nebude kvůli kroku prezidenta Donalda Trumpa moci přijet na slavnostní předávání cen do Los Angeles. Informovala o tom agentura AP.

Asghar Farhádí
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

„Jako zastánci filmařů – a lidských práv všech lidí – z celého světa považujeme za krajně znepokojující, že Asgharu Farhádímu, režiséru íránského oscarového snímku Rozchod Nadera a Simin, může být stejně jako celému štábu letošního nominovaného filmu Klient zakázán vstup do USA kvůli jejich náboženství či zemi původu,“ uvedla v sobotu akademie v prohlášení.

Klient je nominován v kategorii nejlepších cizojazyčných filmů, kterou první zmíněné Farhádího dílo vyhrálo v roce 2013. Jedna z hereček letošního snímku již uvedla, že bude v reakci na Trumpův exekutivní příkaz předávání Oscarů bojkotovat.  

Demonstrace před letištěm

Někteří z obyvatel dotčených zemí, kteří se do USA dostali, byli zadrženi na letištích. Kvůli tomu například před newyorským terminálem J. F. Kennedyho demonstrovalo několik stovek Američanů.

Protesty proti nové Trumpově imigrační politice na letišti v San Franciscu
Zdroj: Marcio Jose Sanchez/AP

Poté co bylo soudní rozhodnutí oznámeno, propukli lidé shromáždění před soudem v newyorské části Brooklyn v jásot a slavili také lidé demonstrující proti Trumpově výnosu na amerických letištích.

Po spontánních shromážděních na letištích začala druhá vlna protestů v neděli ve městech na východním pobřeží, kde demonstrují desetitisíce lidí. Protesty vypukly v New Yorku, Washingtonu či Bostonu. Jedna z největších demonstrací se konala v Battery Parku na dolním Manhattanu, na dohled od Sochy svobody. Další protesty se plánují ve městech jako Houston, Detroit, St. Louis a Los Angeles.

Trump, který zároveň dočasně pozastavil proces přijímání imigrantů do USA, hodlá omezení uvolnit až po zpřísnění prověrek potenciálních přistěhovalců ze zemí, jež Washington považuje za rizikové vzhledem k terorismu. Prezident v sobotu prohlásil, že jeho krok funguje a není namířen proti muslimům.

Trumpův příkaz odsoudili nejen demonstranti či řada politiků Demokratické strany, ale i vedení mnoha technologických firem zaměstnávajících mnoho cizinců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 5 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.