Soud zakázal vyhošťování cizinců z amerických letišť, aerolinky odmítají cestující

Nahrávám video
Reportáž: Trump "zamkl" USA pro sedm muslimských zemí, přišly protesty
Zdroj: ČT24

Americký soud dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území USA a vztahuje se na ně migrační výnos prezidenta Trumpa. Soud ochránil před výkonem Trumpova příkazu podle aktivistů až dvě stovky lidí, které úřady zadržely na letištích s platnými americkými vízy a hrozila jim deportace. Bílý dům ale výnos hájí, podle něj zůstává zadrženo asi dvacet cestujících. Aerolinky po celém světě odmítají pasažéry z dotčených zemí. Desetitisíce lidí proti opatření protestují.

  • Sýrie 
  • Írán
  • Irák
  • Libye
  • Somálsko
  • Súdán
  • Jemen 

Newyorská soudkyně Ann Donnellyová vyhověla žalobě Americké unie občanských práv, která napadla Trumpovo rozhodnutí nevpustit do země lidi z některých muslimských států, kteří jsou již v tranzitním prostoru letišť. Soudní příkaz tyto osoby, jichž jsou podle odhadů unie až dvě stovky, chrání před vyhoštěním a zaručuje jim možnost zůstat v USA. 

„Popravdě ani nevíme, jestli bude lidem povoleno nastoupit do letadel. Tento příkaz ochrání ty, kterým bude umožněno stanout na americké půdě,“ přiblížil právník unie Lee Gelernt.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti vzápětí oznámilo, že se rozhodnutí soudu podřídí, ale exekutivní příkaz zůstává v platnosti. V prohlášení zdůraznilo, že soudní rozhodnutí se týká pouze lidí na letištích. Tyto osoby podle něj „prošly zesílenou bezpečnostní procedurou“ a nyní čekají na to, zda je úředníci v souladu s imigračními zákony vpustí do Spojených států.

Exekutivní příkaz rozhodně hájí i Bílý dům. „Není to chaos,“ řekl televizi NBC šéf prezidentské kanceláře Reince Priebus. Uvedl, že v sobotu přibylo do Spojených států 325 tisíc cestujících a z nich bylo zadrženo 109. „Většina těchto lidí byla odsunuta. Máme ještě dvě desítky těch, kteří zůstávají (zadržení), a mám za to, že pokud to nejsou špatní lidé, tak během dneška projdou,“ dodal Priebus. 

Výnos hájí na Twitteru i prezident Trump. Píše, že Spojené státy teď potřebují „silné hranice a extrémní prověřování.“ Poukazuje přitom na to, co se děje v Evropě a vůbec po celém světě, podle něj jde o „příšerný nepořádek.“ 

Aerolinky odmítají cestující

Světové aerolinky začaly po vydání výnosu odmítat pasažéry ze zemí, kterých se týká dočasný zákaz vstupu na území USA. Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost uvedlo, že opatření postihlo asi 375 cestujících, z nichž 109 už bylo na cestě a 173 aerolinky vůbec neumožnily nastoupit na palubu.

Francouzský dopravce Air France podle britského deníku The Daily Telegraph oznámil, že na palubu svých strojů odteď nevpustí cestující z dotčených zemí s letenkou do USA z Paříže nebo přes Paříž nehledě na to, z jaké země nebo letiště měli odlétat. Pro televizi LCI pak mluvčí Air France upřesnil, že požadavku americké strany se musejí podřídit všechny aerolinky.

Cestující, který ukazuje americká víza, se musel vrátit z egyptského letiště do Iráku
Zdroj: Ahmed Saad/Reuters

Zprávy o pasažérech mířících do Spojených států, kteří se nedostali do letadel, přicházejí také z Frankfurtu nad Mohanem, Amsterodamu, Káhiry, Bejrútu a dalších měst. Někteří pasažéři uvízlí ve Frankfurtu se už vrátili do vlasti, napsal s odvoláním na policii server hesenského rozhlasu.

Britské aerolinky British Airways podle britského tisku oznámily, že pasažérům, kterých se nové opatření americké administrativy dotklo, vrátí peníze nebo jim letenku přesunou na jiný termín.

Kvůli nařízení amerického prezidenta mají problémy i samotné letecké společnosti. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu vydalo prohlášení, podle kterého nemohly posádky některých letadel vstoupit do vzdušného prostoru Spojených států. 

Nejasnosti stále panují okolo držitelů takzvaných zelených karet, které umožňují žít a pracovat v USA. S jejich majiteli s pasy z dotčených zemí, kteří se chtěli vrátit do USA, zacházejí na různých letištích různě, informovala agentura Reuters.

Íránský režisér může přijít o Oscary

Zákaz vstupu obyvatel některých zemí do USA se může podepsat i na únorovém oscarovém ceremoniálu. Americká filmová akademie má obavy, že íránský oscarový režisér Asghar Farhádí nebude kvůli kroku prezidenta Donalda Trumpa moci přijet na slavnostní předávání cen do Los Angeles. Informovala o tom agentura AP.

Asghar Farhádí
Zdroj: Reuters/Regis Duvignau

„Jako zastánci filmařů – a lidských práv všech lidí – z celého světa považujeme za krajně znepokojující, že Asgharu Farhádímu, režiséru íránského oscarového snímku Rozchod Nadera a Simin, může být stejně jako celému štábu letošního nominovaného filmu Klient zakázán vstup do USA kvůli jejich náboženství či zemi původu,“ uvedla v sobotu akademie v prohlášení.

Klient je nominován v kategorii nejlepších cizojazyčných filmů, kterou první zmíněné Farhádího dílo vyhrálo v roce 2013. Jedna z hereček letošního snímku již uvedla, že bude v reakci na Trumpův exekutivní příkaz předávání Oscarů bojkotovat.  

Demonstrace před letištěm

Někteří z obyvatel dotčených zemí, kteří se do USA dostali, byli zadrženi na letištích. Kvůli tomu například před newyorským terminálem J. F. Kennedyho demonstrovalo několik stovek Američanů.

Protesty proti nové Trumpově imigrační politice na letišti v San Franciscu
Zdroj: Marcio Jose Sanchez/AP

Poté co bylo soudní rozhodnutí oznámeno, propukli lidé shromáždění před soudem v newyorské části Brooklyn v jásot a slavili také lidé demonstrující proti Trumpově výnosu na amerických letištích.

Po spontánních shromážděních na letištích začala druhá vlna protestů v neděli ve městech na východním pobřeží, kde demonstrují desetitisíce lidí. Protesty vypukly v New Yorku, Washingtonu či Bostonu. Jedna z největších demonstrací se konala v Battery Parku na dolním Manhattanu, na dohled od Sochy svobody. Další protesty se plánují ve městech jako Houston, Detroit, St. Louis a Los Angeles.

Trump, který zároveň dočasně pozastavil proces přijímání imigrantů do USA, hodlá omezení uvolnit až po zpřísnění prověrek potenciálních přistěhovalců ze zemí, jež Washington považuje za rizikové vzhledem k terorismu. Prezident v sobotu prohlásil, že jeho krok funguje a není namířen proti muslimům.

Trumpův příkaz odsoudili nejen demonstranti či řada politiků Demokratické strany, ale i vedení mnoha technologických firem zaměstnávajících mnoho cizinců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...