Nařízené přísné prověrky osob ze sedmi zemí necílí na muslimy, tvrdí americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o zajištění bezpečnosti USA. Úřady budou vydávat opět víza všem zemím, až během 90 dnů přezkoumají a zavedou potřebná pravidla, slíbil na Facebooku. Trumpova administrativa už zákaz zmírnila, když povolila držitelům zelených karet návrat do USA.
Držitelé zelených karet smí zpět do USA, dekret necílí na muslimy, tvrdí Trump
Trump odmítá kritiku, jeho imigrační výnos prý na muslimy nemíří (zdroj: ČT24)
Výnos prý platí jen pro cesty z označených problémových zemí
Trump exekutivním příkazem pozastavil přijímání uprchlíků. Do odvolání zakázal přístup do země lidem ze Sýrie, na devadesát dní pak občanům dalších šesti převážně muslimských zemí – Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu a Jemenu.
Výnos ale platí pouze pro cesty z těchto států. USA rovněž nehodlají zvýšit kontroly osob, které z těchto zemí necestují a to bez ohledu na jejich národnost či místo narození, uvedla agentura Reuters s odvoláním na britské ministerstvo zahraničí.
Podle listu New York Times je výnos nezákonný, když odporuje zákonu o přistěhovalectví a státní příslušnosti z roku 1965. Ten podle deníku zakazuje jakoukoli diskriminaci přistěhovalců na základě země původu. Evropská komise nyní posuzuje, zda se nařízení může dotknout i lidí s pasy států EU.
Zákaz se měl týkat i držitelů zelených karet, kteří mají povolení k trvalému pobytu v USA. Mohou tam žít a pracovat v souladu se zákonem.
V Americe je obrovská muslimská komunita, která čítá miliony lidí. Spousta lidí je na pokraji radikalizace, nebezpečí, které Trump představuje, je v tom, že udělá kroky, které vzbuzují další nenávist v muslimském světě, a přispívá tak k radikalizaci zejména mladých muslimů.
Ministr Kelly: Pustit držitele zelených karet do země je v zájmu národa
Ti se ale nyní budou moci vrátit. „Pokud jde o držitele zelené karty, (příkaz) se na ně nevztahuje,“ řekl NBC News šéf prezidentské kanceláře Reince Priebus. Tyto osoby ale musejí počítat s výslechy ze strany amerických bezpečnostních pracovníků, ať už na letištích, nebo jinde na hranicích, dokud „nebude během příštích měsíců spuštěn lepší program“, dodal.
Příklad zelené karty
Trumpův ministr pro vnitřní bezpečnost John Kelly pak prohlásil, že považuje „vstup osob s legálně nabytým trvalým pobytem za věc národního zájmu“. Všichni držitelé zelených karet zadržovaní o víkendu na letištích mohli vstoupit na americkou půdu v neděli pozdě večer, řekl agentuře Reuters americký úředník obeznámený s procesem.
Původní zprávy vyvolaly značné obavy mezi studenty, profesory či vědci, kteří mají povolení k trvalému pobytu. Měli strach, že nebudou moci vycestovat nebo za nimi nebude moci přijet rodina.
GALERIE
Trump
„Můj otec je univerzitní profesor a vycestoval do Íránu na pohřeb svého otce. Jsme znepokojeni,“ napsal na Twitteru jeden mladý Íránec.
„Mám vízum a nemohu odcestovat do Spojených států na schůzku,“ postěžoval si obchodník z jedné ze zemí zasažených zákazem, jehož firma má prý rozjednanou půlmiliardovou zakázku s americkými dodavateli.
Slavný britský atlet Farah varoval před nenávistí
„Prvního ledna mě Její Veličenstvo královna pasovala na rytíře, 27. ledna ze mě zřejmě Donald Trump udělal cizince. Jsem britský občan, který žije v Americe posledních šest let – tvrdě jsem pracoval, přispíval společnosti, platil své daně a vychovával naše čtyři děti na místě, které nazýváme domovem. Teď bylo řečeno, že já a mnoho takových, jako jsem já, nemusí být vítáni,“ rozohnil se na Facebooku britský atlet Mohammed „Mo“ Farah.
Připomněl, že Británie ho osm let hostila, když odešel ze Somálska. „Byl jsem hrdý, že reprezentuji svou zemi, získal jsem medaile pro britský lid. Můj příběh může sloužit jako příklad toho, co se může stát, když se řídíte soucitem a pochopením, ne nenávistí a izolací,“ dodal běžec.
Íránský režisér nedorazí na Oscary
Íránský oscarový režisér Asghar Farhádí zase bude kvůli Trumpovi bojkotovat letošní udílení nejprestižnějších filmových cen. Filmař označil nařízení dočasně zakazující vstup do USA obyvatelům sedmi muslimských zemí včetně Íránu za nespravedlivé a Trumpa přirovnal k představitelům teokratického íránského vedení.
„Zastánci tvrdé linie, bez ohledu na svou národnost, politické argumenty či války, chápou svět a staví se k němu velmi podobným způsobem,“ uvedl Farhání v prohlášení s tím, že Trump stejně jako někteří íránští vůdci rozděluje svět na „my a oni“. Farhání získal Oscara v kategorii nejlepších cizojazyčných snímků v roce 2013 za film Rozchod Nadera a Simin a upadl v nemilost íránského režimu.
Trumpův výnos může mít kontraproduktivní efekt. Myslím, že se neprojeví pozitivně, protože není důvod předpokládat, že občané právě těchto zemí představují bezpečnostní riziko. Podle statistik za posledních 40 let se imigranti z těchto zemí nedopustili v USA jediného útoku a od 11. září ani Američané, kteří by měli rodinné vazby na tyto země.
Trump: Za chaos mohou aerolinky a demonstranti
Nový americký prezident svůj dekret hájil na sociálních sítích. „Jen 109 lidí z 325 tisíc bylo zadrženo a vyslýcháno. Velké problémy na letištích byly způsobeny výpadkem počítačů (aerolinek) Delta… protestujícími a slzami senátora (Chucka) Schumera,“ uvedl prezident. Dodal, že ministr Kelly jej informoval o tom, že při provádění jeho nařízení vzniklo jen „velmi málo problémů“.
„Amerika je hrdým národem imigrantů a dál budeme projevovat soucit vůči těm, kteří prchají před útlakem, ale budeme zároveň chránit své vlastní občany a hranice. Amerika byla vždy země svobodných a domov statečných,“ napsal předtím Trump na Facebooku.
Svou politiku přirovnal k situaci v roce 2011, kdy jeho předchůdce Barack Obama pozastavil vydávání víz iráckým uprchlíkům po dobu šesti měsíců. „Sedm zemí uvedených v příkazu se shoduje s těmi, které Obamova administrativa už dříve označila za zdroje teroru. Aby bylo jasno – nejde o zákaz pro muslimy, jak falešně informují média,“ zdůraznil šéf Bílého domu.
„To srovnání není vůbec na místě. To, co předvedl Donald Trump, je v podstatě bezprecedentní krok. Největší chyba obsažená v nařízení je, že zakazuje všem lidem z Íránu, z Iráku, ze Sýrie cestu do Spojených států. Nerozumí tomu, co se tam reálně děje, takže si neuvědomuje, že jsou to přesně ti lidé, kteří spolupracují s USA. V 99 procentech tam jedou proto, aby podpořili vazby mezi USA a svojí zemí,“ okomentoval to amerikanista Kryštof Kozák.
„Nejde o náboženství – jde o teror a udržení naší země v bezpečí. Existuje více než 40 různých zemí po celém světě, které jsou většinově muslimské a na něž se příkaz nevztahuje,“ upozornil Trump.
Jakmile budou zpřísněny prověrky, opět se budou víza udělovat, konstatoval prezident. „Velice soucítím s lidmi, jichž se dotýká humanitární krize v Sýrii. Mojí první prioritou bude vždy chránit a sloužit naší zemi, ale jako prezident budu hledat způsoby, jak pomoci všem, kteří trpí,“ dodal.
Proti nařízení protestuje řada velkých amerických firem - například Google, Facebook nebo Apple. „Obáváme se důsledků tohoto nařízení i dalších návrhů, které by mohly omezit zaměstnance Googlu a jejich rodiny a které vytvářejí překážky pro přísun talentovaných lidí do Spojených států,“ uvedl Google.
Islámští teroristé se radují, míní expert
Podle bývalého šéfa protiteroristických operací v MI6 Richarda Barretta ale Trumpův dekret naopak islámským teroristům pomůže.
„Jen tím potvrzuje, co Islámský stát tvrdí – že Američané jsou proti lidem muslimského vyznání, které diskriminují ve prospěch jiných. Velkou většinu útoků v USA od 11. září spáchali američtí občané – ve skutečnosti je to přes 80 procent,“ připomněl Barrett.
Americký soud už vyhošťování cizinců z dotčených zemí, kteří se nacházejí na území USA, dočasně zakázal. Cestující, kteří do Spojených států ještě nepřiletěli a na které se změna vztahuje, ale aerolinky vracejí. Výbor pro americko-islámské vztahy má v pondělí podat žalobu, ve které zpochybní ústavnost příkazu.
„Pokud jde o legální migraci, státy si mohou zákony upravovat a rozhodovat o tom, koho vpustí na své území. Co se týče humanitární složky, tak USA byly po druhé světové válce iniciátory systému Spojených národů a vzniku Ženevské konvence, jsou její signatáři, což znamená, že pokud někdo vstoupí na území USA a požádá o mezinárodní ochranu, tak jsou dle mezinárodního práva – a podle většiny právníků je nadřazeno výnosu – povinni zahájit azylovou žádost a pak rozhodnout, zda má dotyčný na ochranu nárok,“ konstatoval Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci v Praze.
Trumpova migrační politika vyhnala do ulic desetitisíce lidí v New Yorku, Washingtonu a Bostonu. „Je to příšerné, neamerické a protiústavní. Nařízení se musí okamžitě zrušit a musíme proti němu bojovat všemi prostředky, které máme,“ podotkla jedna z protestujících Mary Hillesová.
Jedna z největších demonstrací se konala na dolním Manhattanu – na dohled od Sochy svobody. „Existuje něco mnohem důležitějšího a mocnějšího než tři větve vlády, a to jste vy – občané,“ uvedl starosta New Yorku na Twitteru. Už v sobotu se shromáždily tisíce lidí na amerických letištích.
Trumpův výnos kritizovala i Británie
Britská premiérka Theresa Mayová pověřila své ministry, aby s Washingtonem jednali o výjimkách. Trumpův výnos se totiž týká i desítek tisíc Britů s dvojím občanstvím. Mayová, která jako první zahraniční státník jednala s Trumpem v Bílém domě po jeho nástupu do funkce, původně k Trumpovu příkazu řekla, že jde o věc USA. Pod tlakem rozčilených domácích reakcí už ale v sobotu její úřad uvedl, že s tímto přístupem nesouhlasí. „Tento nový exekutivní příkaz nyní zkoumáme, abychom zjistili, co znamená a jaké bude mít právní důsledky, zvláště pro občany Spojeného království,“ řekl mluvčí premiérky.
Nařízení odsoudila třeba i německá kancléřka Angela Merkelová. Kanadská vláda pak nabídla dočasný pobyt těm, kteří uvázli na jejím území a nemohou se dostat přes hranice. Proti Trumpově výnosu protestují také arabské země. Irácký parlament už odhlasoval odvetná opatření.