Trumpův první prezidentský krok: Transpacifickému partnerství dá sbohem

3 minuty
Trump chce pohřbít dohodu TPP
Zdroj: ČT24

Budoucí americký prezident Donald Trump hodlá hned na úvod svého mandátu odstoupit od obchodní dohody v rámci Transpacifického partnerství (TPP), kterou Obamova administrativa zdlouhavě dojednávala. Podle Trumpa je smlouva nevýhodná pro americkou ekonomiku. Ve videovzkazu uvedl, že s jednotlivými státy plánuje dojednat férové bilaterální smlouvy.

Trump pohřbil něco, co se sice narodilo, ale nezačalo pořádně růst. Obamova vláda považovala pakt s Tichomořím za doklad přesunu svých priorit do Asie - jenomže Kongres ještě dohodu ani neratifikoval, navíc se k tomu ani pořádně neměl.
Martin Řezníček

Nově zvolený šéf Bílého domu mluví o svých plánech na YouTube. „Požádal jsem svůj tým pro převzetí moci, aby připravil seznam akcí, ke kterým můžeme přikročit první den, jež povedou k obnově našich zákonů a přivedou zpět pracovní místa,“ oznámil Trump s tím, že jedním z prvních kroků bude, že nová administrativa pohřbí TPP.

„Překvapivé to není. Byl to jeden z ústředních motivů Trumpovy kampaně. Když vydal svou takzvanou smlouvu s americkým voličem pro prvních 100 dnů v úřadu, tak tam jako jeden z bodů měl, že odvolá účast USA v Transpacifické dohodě. Čekalo se, jestli nezmírní svou pozici po setkání s japonským premiérem, ale evidentně ne,“ okomentoval Trumpovo rozhodnutí redaktor Newsweeku Daniel Anýž.

Stoupenci TPP argumentují rušením poplatků a snižováním chudoby

Dohoda TPP z roku 2015 byla podepsána letos v dubnu a zahrnuje 12 států - Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky, ale prochází ještě dvouletým ratifikačním obdobím. Aby začal fungovat, musí ho schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 procent HDP signatářských států.

TPP bylo dojednáno s nejbližšími spojenci USA jak v Latinské Americe, tak i v Asii. Z tohoto hlediska vzniká velká debata, do jaké míry Američané opouštějí obchodní trh se svými nejbližšími strategickými partnery.
Michal Mejstřík
profesor ekonomie

Cílem dohody je prohloubit hospodářské vztahy a podpořit růst, mimo jiné snižováním celních poplatků. Smlouva by přinesla odstranění nebo snížení tisíce sazeb například na zemědělské produkty nebo textil. Státy mají také dodržovat pracovní standardy. Dohoda by měla podle současné americké vlády zvýšit životní úroveň a snížit chudobu.  

„Dohoda byla projednávána po celé dvě Obamova funkční období. Podílely se na tom desítky lidí. Je v některých bodech mnohem přísnější než smlouva NAFTA, kterou Trump také zpochybňuje. Země se zavazují k ekologii, zaměstnávání mladých a podobně. Byla tam snaha vnést do ní i sociální aspekty,“ podotkl profesor ekonomie Michal Mejstřík.

Podle kritiků dohoda nahrává velkým korporacím

Kritici TPP ale tvrdí, že vše bylo sjednáno v tajnosti a dohoda zvýhodňuje velké korporace, s čímž souvisejí likvidace místních výrobců a zvyšování cen.

Proti dohodě se loni postavila také například Světová zdravotnická organizace (WHO), která se obává, že TPP ohrozí kvůli přísným patentovým právům dostupnost zdravotnické péče a léků. „Pokud tyto dohody otevřou obchod, ale zavřou dveře dostupným lékům, pak si musíme položit otázku: Je toto vůbec pokrok?“ řekla šéfka WHO Margaret Chanová.

Protest proti TPP
Zdroj: Olivia Harris/Reuters

Americké odbory tvrdí, že američtí pracovníci budou v důsledku dohody čelit zahraniční konkurenci. Sám Trump označil dohodu už dříve za „další pohromu, za níž stojí ti, kteří chtějí zneužít naši zemi“ nebo za „dosud největší nebezpečí“ a opakoval, že je třeba „opět převzít kontrolu nad americkou ekonomikou“.  

Na Trumpovo rozhodnutí už reagovala řada expertů i politiků. „Není to překvapení, ale jeho obchodní politika připraví USA o zisky z TPP,“ podotkl Parag Khanna ze Střediska pro Asii a globalizaci. „Trump má jako demokraticky zvolený prezident USA právo dělat politická rozhodnutí, o nichž si myslí, že jsou správná,“ konstatoval malajsijský premiér Najib Razak.

Australský premiér Malcolm Turnbull řekl, že ostatních 11 států chce, aby dohoda fungovala. „Pan Trump a jeho nový Kongres musejí učinit vlastní rozhodnutí v zájmu Ameriky,“ řekl ovšem.

Bez USA je dohoda bezcenná, ozývá se z Tokia

Země Asie a Tichomoří během víkendového summitu varovaly před protekcionismem. Někteří státníci si myslí, že by Transpacifické partnerství mohlo pokračovat i bez USA. Dohodu by mohly rozšířit potřebné dodatky a do projektu by se mohly zapojit nové státy regionu, například Čína nebo Indonésie, míní australský ministr obchodu Steven Ciobo.

TPP bez Spojených států postrádá smysl. Ohrozilo by to rovnováhu pozitiv dohody, což je také důvod, proč už není možné další vyjednávání. Politiku nové administrativy Spojených států bych teď ponechal bez komentáře.
Šinzó Abe
japonský premiér

Jiní politici – jako japonský premiér Šinzó Abe – si myslí, že existence TPP bez Američanů postrádá smysl. Úřad japonské vlády dal ovšem vzápětí najevo, že dohoda pro Tokio není mrtvá. „Pokračuje dál v neschváleném stavu. Pokud v budoucnu Kongres USA smlouvu schválí, začne TPP fungovat,“ řekl představitel kabinetu Šinpei Sasaki.

Singapurský premiér Lee Hsien Loong uvedl, že modifikace TPP ale nebude snadná. „Abyste podepsali nový dokument, musíte ho znovu celý projednat. Tak daleko zatím nejsme,“ řekl Loong.

Kriticky se na adresu Trumpa vyjádřil předseda vlády Nového Zélandu John Key. „Spojené státy nejsou ostrov a nemohou si říkat, že nebudou obchodovat se zbytkem světa. V určitém bodě to budou muset vzít v úvahu,“ míní politik.

Experti upozorňují, že na takovou příležitost čeká Peking. „Zhroucení TPP nyní vytvoří mezeru, kterou se podle mnohých pokusí naplnit Čína,“ podotkl ekonom Harumi Taguči. 

Je to velmi špatná zpráva. Znamená to konec vedoucí role USA v obchodní oblasti a předání režie Číně.
Deborah Elmsová, z Asijského obchodního centra

Peking má svou vizi

Čína se na summitu snažila prosadit svou vizi takzvaného Regionálního všeobecného ekonomického partnerství (RCEP), které by nezahrnovalo americký kontinent. Obě dohody by se mohly stát cestami k široké regionální obchodní dohodě v Asii a zemích kolem Tichého oceánu, takzvané Zóně volného obchodu Asie a Tichomoří (FTAAP).

Čínsko-americký summit
Zdroj: Reuters

Tato dohoda ale podle znalců nepřinese asijským zemím výhody srovnatelné s TPP, protože mnohé z nich už mají přednostní přístup na čínské trhy v rámci dohody mezi Čínou a státy ze Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) z roku 2010.

Zatím žádná zeď ani rušení Obamacare

Trump ve videovzkazu uvedl, že chystá i řadu dalších opatření, které mají přispět k blahobytu v zemi. „Moje agenda bude založena na prostém jádru - Amerika na prvním místě,“ vysvětlil občanům. Miliardář chce zrušit „restrikce, které zabíjejí pracovní místa“.

Zavést chce mimo jiné pravidlo, podle kterého při zavedení nové regulace budou muset být dva jiné regulační předpisy zrušeny. Chystá se také pověřit ministerstvo práce, aby prošetřilo případy zneužívání vízových programů. 

Trump se naopak nezmínil o budování zdi na hranici s Mexikem a zrušení Obamacare, o čemž často mluvil během kampaně. „To je hlavní Obamovo dědictví,“ připomněl Anýž.

Nejistý je po nástupu Trumpa také osud obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Takzvaná TTIP by mohla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Za současné americké vlády se zřejmě jednání dokončit nepodaří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...