Trumpův první prezidentský krok: Transpacifickému partnerství dá sbohem

Nahrávám video

Budoucí americký prezident Donald Trump hodlá hned na úvod svého mandátu odstoupit od obchodní dohody v rámci Transpacifického partnerství (TPP), kterou Obamova administrativa zdlouhavě dojednávala. Podle Trumpa je smlouva nevýhodná pro americkou ekonomiku. Ve videovzkazu uvedl, že s jednotlivými státy plánuje dojednat férové bilaterální smlouvy.

Trump pohřbil něco, co se sice narodilo, ale nezačalo pořádně růst. Obamova vláda považovala pakt s Tichomořím za doklad přesunu svých priorit do Asie - jenomže Kongres ještě dohodu ani neratifikoval, navíc se k tomu ani pořádně neměl.
Martin Řezníček

Nově zvolený šéf Bílého domu mluví o svých plánech na YouTube. „Požádal jsem svůj tým pro převzetí moci, aby připravil seznam akcí, ke kterým můžeme přikročit první den, jež povedou k obnově našich zákonů a přivedou zpět pracovní místa,“ oznámil Trump s tím, že jedním z prvních kroků bude, že nová administrativa pohřbí TPP.

„Překvapivé to není. Byl to jeden z ústředních motivů Trumpovy kampaně. Když vydal svou takzvanou smlouvu s americkým voličem pro prvních 100 dnů v úřadu, tak tam jako jeden z bodů měl, že odvolá účast USA v Transpacifické dohodě. Čekalo se, jestli nezmírní svou pozici po setkání s japonským premiérem, ale evidentně ne,“ okomentoval Trumpovo rozhodnutí redaktor Newsweeku Daniel Anýž.

Stoupenci TPP argumentují rušením poplatků a snižováním chudoby

Dohoda TPP z roku 2015 byla podepsána letos v dubnu a zahrnuje 12 států - Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky, ale prochází ještě dvouletým ratifikačním obdobím. Aby začal fungovat, musí ho schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 procent HDP signatářských států.

TPP bylo dojednáno s nejbližšími spojenci USA jak v Latinské Americe, tak i v Asii. Z tohoto hlediska vzniká velká debata, do jaké míry Američané opouštějí obchodní trh se svými nejbližšími strategickými partnery.
Michal Mejstřík
profesor ekonomie

Cílem dohody je prohloubit hospodářské vztahy a podpořit růst, mimo jiné snižováním celních poplatků. Smlouva by přinesla odstranění nebo snížení tisíce sazeb například na zemědělské produkty nebo textil. Státy mají také dodržovat pracovní standardy. Dohoda by měla podle současné americké vlády zvýšit životní úroveň a snížit chudobu.  

„Dohoda byla projednávána po celé dvě Obamova funkční období. Podílely se na tom desítky lidí. Je v některých bodech mnohem přísnější než smlouva NAFTA, kterou Trump také zpochybňuje. Země se zavazují k ekologii, zaměstnávání mladých a podobně. Byla tam snaha vnést do ní i sociální aspekty,“ podotkl profesor ekonomie Michal Mejstřík.

Podle kritiků dohoda nahrává velkým korporacím

Kritici TPP ale tvrdí, že vše bylo sjednáno v tajnosti a dohoda zvýhodňuje velké korporace, s čímž souvisejí likvidace místních výrobců a zvyšování cen.

Proti dohodě se loni postavila také například Světová zdravotnická organizace (WHO), která se obává, že TPP ohrozí kvůli přísným patentovým právům dostupnost zdravotnické péče a léků. „Pokud tyto dohody otevřou obchod, ale zavřou dveře dostupným lékům, pak si musíme položit otázku: Je toto vůbec pokrok?“ řekla šéfka WHO Margaret Chanová.

Protest proti TPP
Zdroj: Olivia Harris/Reuters

Americké odbory tvrdí, že američtí pracovníci budou v důsledku dohody čelit zahraniční konkurenci. Sám Trump označil dohodu už dříve za „další pohromu, za níž stojí ti, kteří chtějí zneužít naši zemi“ nebo za „dosud největší nebezpečí“ a opakoval, že je třeba „opět převzít kontrolu nad americkou ekonomikou“.  

Na Trumpovo rozhodnutí už reagovala řada expertů i politiků. „Není to překvapení, ale jeho obchodní politika připraví USA o zisky z TPP,“ podotkl Parag Khanna ze Střediska pro Asii a globalizaci. „Trump má jako demokraticky zvolený prezident USA právo dělat politická rozhodnutí, o nichž si myslí, že jsou správná,“ konstatoval malajsijský premiér Najib Razak.

Australský premiér Malcolm Turnbull řekl, že ostatních 11 států chce, aby dohoda fungovala. „Pan Trump a jeho nový Kongres musejí učinit vlastní rozhodnutí v zájmu Ameriky,“ řekl ovšem.

Bez USA je dohoda bezcenná, ozývá se z Tokia

Země Asie a Tichomoří během víkendového summitu varovaly před protekcionismem. Někteří státníci si myslí, že by Transpacifické partnerství mohlo pokračovat i bez USA. Dohodu by mohly rozšířit potřebné dodatky a do projektu by se mohly zapojit nové státy regionu, například Čína nebo Indonésie, míní australský ministr obchodu Steven Ciobo.

TPP bez Spojených států postrádá smysl. Ohrozilo by to rovnováhu pozitiv dohody, což je také důvod, proč už není možné další vyjednávání. Politiku nové administrativy Spojených států bych teď ponechal bez komentáře.
Šinzó Abe
japonský premiér

Jiní politici – jako japonský premiér Šinzó Abe – si myslí, že existence TPP bez Američanů postrádá smysl. Úřad japonské vlády dal ovšem vzápětí najevo, že dohoda pro Tokio není mrtvá. „Pokračuje dál v neschváleném stavu. Pokud v budoucnu Kongres USA smlouvu schválí, začne TPP fungovat,“ řekl představitel kabinetu Šinpei Sasaki.

Singapurský premiér Lee Hsien Loong uvedl, že modifikace TPP ale nebude snadná. „Abyste podepsali nový dokument, musíte ho znovu celý projednat. Tak daleko zatím nejsme,“ řekl Loong.

Kriticky se na adresu Trumpa vyjádřil předseda vlády Nového Zélandu John Key. „Spojené státy nejsou ostrov a nemohou si říkat, že nebudou obchodovat se zbytkem světa. V určitém bodě to budou muset vzít v úvahu,“ míní politik.

Experti upozorňují, že na takovou příležitost čeká Peking. „Zhroucení TPP nyní vytvoří mezeru, kterou se podle mnohých pokusí naplnit Čína,“ podotkl ekonom Harumi Taguči. 

Je to velmi špatná zpráva. Znamená to konec vedoucí role USA v obchodní oblasti a předání režie Číně.
Deborah Elmsová, z Asijského obchodního centra

Peking má svou vizi

Čína se na summitu snažila prosadit svou vizi takzvaného Regionálního všeobecného ekonomického partnerství (RCEP), které by nezahrnovalo americký kontinent. Obě dohody by se mohly stát cestami k široké regionální obchodní dohodě v Asii a zemích kolem Tichého oceánu, takzvané Zóně volného obchodu Asie a Tichomoří (FTAAP).

Čínsko-americký summit
Zdroj: Reuters

Tato dohoda ale podle znalců nepřinese asijským zemím výhody srovnatelné s TPP, protože mnohé z nich už mají přednostní přístup na čínské trhy v rámci dohody mezi Čínou a státy ze Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) z roku 2010.

Zatím žádná zeď ani rušení Obamacare

Trump ve videovzkazu uvedl, že chystá i řadu dalších opatření, které mají přispět k blahobytu v zemi. „Moje agenda bude založena na prostém jádru - Amerika na prvním místě,“ vysvětlil občanům. Miliardář chce zrušit „restrikce, které zabíjejí pracovní místa“.

Zavést chce mimo jiné pravidlo, podle kterého při zavedení nové regulace budou muset být dva jiné regulační předpisy zrušeny. Chystá se také pověřit ministerstvo práce, aby prošetřilo případy zneužívání vízových programů. 

Trump se naopak nezmínil o budování zdi na hranici s Mexikem a zrušení Obamacare, o čemž často mluvil během kampaně. „To je hlavní Obamovo dědictví,“ připomněl Anýž.

Nejistý je po nástupu Trumpa také osud obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Takzvaná TTIP by mohla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Za současné americké vlády se zřejmě jednání dokončit nepodaří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Audi z koncernu Volkswagen postaví v USA továrnu za miliardy dolarů

Německý výrobce luxusních automobilů Audi z koncernu Volkswagen postaví továrnu v americkém státě Georgia, investuje do ní 4,2 miliardy dolarů (zhruba 91 miliard korun). Zpráva přichází v době, kdy se Volkswagen potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Součástí koncernu je rovněž Škoda Auto.
před 18 hhodinami

Skončilo slavné herní studio BioWare

Jen několik týdnů poté, co skupina saúdských investorů a zeť amerického prezidenta Jared Kushner odkoupili videoherní společnost Electronic Arts (EA), zrušila tato firma jedno ze svých nejznámějších studií, BioWare, které během tří desítek let vytvořilo jedny z nejslavnějších videoher vůbec.
23. 10. 2026‌‌

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
23. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila základní údaje rozpočtu na příští rok

Sněmovna schválila v prvním čtení základní údaje rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem ve výši 386 miliard. Opozice neuspěla s návrhy vrátit rozpočet vládě s doporučením, aby ho přepracovala a schodek snížila. Výše schodku se nelíbí ani části koaličních představitelů, na příští roky tak slibují jeho snižování v řádu desítek miliard. Dopoledne se poslanci věnovali také debatě o písemných dotazech, odpoledne dolní komoru zaměstnávaly ústní interpelace.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

Odbory odmítají zmrazení mezd ve Škodě Auto, firma odkázala na kolektivní smlouvu

Koncern Volkswagen požaduje podle odborů KOVO zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto do roku 2030. Odbory požadavek, který se podle nich týká také dalších složek odměňování včetně bonusů a prémií, odmítají. Vedení automobilky zároveň před zaměstnanci poprvé připustilo, že situace je vážná a může do budoucna ohrozit vytížení závodů i zaměstnanost, uvedl odborový čtrnáctideník Škodovácký odborář. Škoda Auto v reakci odkázala na současnou kolektivní dohodu.
22. 10. 2026‌‌

Deset let po referendu Británie znovu hledá cestu k EU

Deset let po referendu se britská vláda znovu snaží prohloubit vztahy s EU. Šéf kontrarozvědky MI5 potvrdil, že se Rusko pokoušelo ovlivňovat debatu před hlasováním, důkazy o změně jeho výsledku ale nepředložil. Ekonomické odhady a průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, proč se v Británii znovu otevírá otázka, jaké vztahy s Unií budou pro zemi nejvýhodnější. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že na listopadovém summitu s EU představí možnosti budoucí spolupráce.
22. 10. 2026‌‌

Poslanci přerušili debatu o rozpočtu, jednali třináct hodin

Poslanci v úvodním kole od středečního rána debatovali nad návrhem státního rozpočtu na příští rok. V prvním čtení budou schvalovat základní parametry rozpočtu, tedy jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navrhovaný schodek 386 miliard korun je proti tomu letošnímu schválenému o 76 miliard vyšší. Koalice opět prosadila možnost nočního jednání s ohledem na očekávanou delší debatu. Po 23. hodině zákonodárci projednávání přerušili, debata trvala zhruba 13 hodin. Opozice si vyžádala přestávky na porady klubů, čímž jednání ukončila.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.