Trumpův první prezidentský krok: Transpacifickému partnerství dá sbohem

Nahrávám video

Budoucí americký prezident Donald Trump hodlá hned na úvod svého mandátu odstoupit od obchodní dohody v rámci Transpacifického partnerství (TPP), kterou Obamova administrativa zdlouhavě dojednávala. Podle Trumpa je smlouva nevýhodná pro americkou ekonomiku. Ve videovzkazu uvedl, že s jednotlivými státy plánuje dojednat férové bilaterální smlouvy.

Trump pohřbil něco, co se sice narodilo, ale nezačalo pořádně růst. Obamova vláda považovala pakt s Tichomořím za doklad přesunu svých priorit do Asie - jenomže Kongres ještě dohodu ani neratifikoval, navíc se k tomu ani pořádně neměl.
Martin Řezníček

Nově zvolený šéf Bílého domu mluví o svých plánech na YouTube. „Požádal jsem svůj tým pro převzetí moci, aby připravil seznam akcí, ke kterým můžeme přikročit první den, jež povedou k obnově našich zákonů a přivedou zpět pracovní místa,“ oznámil Trump s tím, že jedním z prvních kroků bude, že nová administrativa pohřbí TPP.

„Překvapivé to není. Byl to jeden z ústředních motivů Trumpovy kampaně. Když vydal svou takzvanou smlouvu s americkým voličem pro prvních 100 dnů v úřadu, tak tam jako jeden z bodů měl, že odvolá účast USA v Transpacifické dohodě. Čekalo se, jestli nezmírní svou pozici po setkání s japonským premiérem, ale evidentně ne,“ okomentoval Trumpovo rozhodnutí redaktor Newsweeku Daniel Anýž.

Stoupenci TPP argumentují rušením poplatků a snižováním chudoby

Dohoda TPP z roku 2015 byla podepsána letos v dubnu a zahrnuje 12 států - Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky, ale prochází ještě dvouletým ratifikačním obdobím. Aby začal fungovat, musí ho schválit nejméně šest států, které budou představovat 85 procent HDP signatářských států.

TPP bylo dojednáno s nejbližšími spojenci USA jak v Latinské Americe, tak i v Asii. Z tohoto hlediska vzniká velká debata, do jaké míry Američané opouštějí obchodní trh se svými nejbližšími strategickými partnery.
Michal Mejstřík
profesor ekonomie

Cílem dohody je prohloubit hospodářské vztahy a podpořit růst, mimo jiné snižováním celních poplatků. Smlouva by přinesla odstranění nebo snížení tisíce sazeb například na zemědělské produkty nebo textil. Státy mají také dodržovat pracovní standardy. Dohoda by měla podle současné americké vlády zvýšit životní úroveň a snížit chudobu.  

„Dohoda byla projednávána po celé dvě Obamova funkční období. Podílely se na tom desítky lidí. Je v některých bodech mnohem přísnější než smlouva NAFTA, kterou Trump také zpochybňuje. Země se zavazují k ekologii, zaměstnávání mladých a podobně. Byla tam snaha vnést do ní i sociální aspekty,“ podotkl profesor ekonomie Michal Mejstřík.

Podle kritiků dohoda nahrává velkým korporacím

Kritici TPP ale tvrdí, že vše bylo sjednáno v tajnosti a dohoda zvýhodňuje velké korporace, s čímž souvisejí likvidace místních výrobců a zvyšování cen.

Proti dohodě se loni postavila také například Světová zdravotnická organizace (WHO), která se obává, že TPP ohrozí kvůli přísným patentovým právům dostupnost zdravotnické péče a léků. „Pokud tyto dohody otevřou obchod, ale zavřou dveře dostupným lékům, pak si musíme položit otázku: Je toto vůbec pokrok?“ řekla šéfka WHO Margaret Chanová.

Protest proti TPP
Zdroj: Olivia Harris/Reuters

Americké odbory tvrdí, že američtí pracovníci budou v důsledku dohody čelit zahraniční konkurenci. Sám Trump označil dohodu už dříve za „další pohromu, za níž stojí ti, kteří chtějí zneužít naši zemi“ nebo za „dosud největší nebezpečí“ a opakoval, že je třeba „opět převzít kontrolu nad americkou ekonomikou“.  

Na Trumpovo rozhodnutí už reagovala řada expertů i politiků. „Není to překvapení, ale jeho obchodní politika připraví USA o zisky z TPP,“ podotkl Parag Khanna ze Střediska pro Asii a globalizaci. „Trump má jako demokraticky zvolený prezident USA právo dělat politická rozhodnutí, o nichž si myslí, že jsou správná,“ konstatoval malajsijský premiér Najib Razak.

Australský premiér Malcolm Turnbull řekl, že ostatních 11 států chce, aby dohoda fungovala. „Pan Trump a jeho nový Kongres musejí učinit vlastní rozhodnutí v zájmu Ameriky,“ řekl ovšem.

Bez USA je dohoda bezcenná, ozývá se z Tokia

Země Asie a Tichomoří během víkendového summitu varovaly před protekcionismem. Někteří státníci si myslí, že by Transpacifické partnerství mohlo pokračovat i bez USA. Dohodu by mohly rozšířit potřebné dodatky a do projektu by se mohly zapojit nové státy regionu, například Čína nebo Indonésie, míní australský ministr obchodu Steven Ciobo.

TPP bez Spojených států postrádá smysl. Ohrozilo by to rovnováhu pozitiv dohody, což je také důvod, proč už není možné další vyjednávání. Politiku nové administrativy Spojených států bych teď ponechal bez komentáře.
Šinzó Abe
japonský premiér

Jiní politici – jako japonský premiér Šinzó Abe – si myslí, že existence TPP bez Američanů postrádá smysl. Úřad japonské vlády dal ovšem vzápětí najevo, že dohoda pro Tokio není mrtvá. „Pokračuje dál v neschváleném stavu. Pokud v budoucnu Kongres USA smlouvu schválí, začne TPP fungovat,“ řekl představitel kabinetu Šinpei Sasaki.

Singapurský premiér Lee Hsien Loong uvedl, že modifikace TPP ale nebude snadná. „Abyste podepsali nový dokument, musíte ho znovu celý projednat. Tak daleko zatím nejsme,“ řekl Loong.

Kriticky se na adresu Trumpa vyjádřil předseda vlády Nového Zélandu John Key. „Spojené státy nejsou ostrov a nemohou si říkat, že nebudou obchodovat se zbytkem světa. V určitém bodě to budou muset vzít v úvahu,“ míní politik.

Experti upozorňují, že na takovou příležitost čeká Peking. „Zhroucení TPP nyní vytvoří mezeru, kterou se podle mnohých pokusí naplnit Čína,“ podotkl ekonom Harumi Taguči. 

Je to velmi špatná zpráva. Znamená to konec vedoucí role USA v obchodní oblasti a předání režie Číně.
Deborah Elmsová, z Asijského obchodního centra

Peking má svou vizi

Čína se na summitu snažila prosadit svou vizi takzvaného Regionálního všeobecného ekonomického partnerství (RCEP), které by nezahrnovalo americký kontinent. Obě dohody by se mohly stát cestami k široké regionální obchodní dohodě v Asii a zemích kolem Tichého oceánu, takzvané Zóně volného obchodu Asie a Tichomoří (FTAAP).

Čínsko-americký summit
Zdroj: Reuters

Tato dohoda ale podle znalců nepřinese asijským zemím výhody srovnatelné s TPP, protože mnohé z nich už mají přednostní přístup na čínské trhy v rámci dohody mezi Čínou a státy ze Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) z roku 2010.

Zatím žádná zeď ani rušení Obamacare

Trump ve videovzkazu uvedl, že chystá i řadu dalších opatření, které mají přispět k blahobytu v zemi. „Moje agenda bude založena na prostém jádru - Amerika na prvním místě,“ vysvětlil občanům. Miliardář chce zrušit „restrikce, které zabíjejí pracovní místa“.

Zavést chce mimo jiné pravidlo, podle kterého při zavedení nové regulace budou muset být dva jiné regulační předpisy zrušeny. Chystá se také pověřit ministerstvo práce, aby prošetřilo případy zneužívání vízových programů. 

Trump se naopak nezmínil o budování zdi na hranici s Mexikem a zrušení Obamacare, o čemž často mluvil během kampaně. „To je hlavní Obamovo dědictví,“ připomněl Anýž.

Nejistý je po nástupu Trumpa také osud obchodní dohody mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Takzvaná TTIP by mohla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Za současné americké vlády se zřejmě jednání dokončit nepodaří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši si oblíbili výdejní boxy, umístění služby není bez problémů

Češi s oblibou využívají samoobslužné výdejní boxy. Před jinými možnostmi doručování je preferuje většina zákazníků. Slouží jim také k reklamaci nebo poslání vlastního balíčku. Ministerstvo zdravotnictví jedná o možnosti doručovat tímto způsobem i léky. Průměrně vychází jeden výdejní box na méně než tisíc obyvatel. Česko se tak řadí třeba s Polskem mezi země s největší hustotou úložných schránek v Evropě. A provozovatelé plánují další boxy přidávat. Jenže praktická služba může výrazně změnit podobu ulice. Města proto hledají způsob, jak výdejní automaty dostat pod větší kontrolu.
před 10 hhodinami

Strany vládní koalice zvažují navýšení či zavedení některých daní

Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).
před 10 hhodinami

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 17 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
3. 10. 2026‌‌

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
3. 10. 2026‌‌

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.