Trumpovy telefony: S Putinem chce obnovit ekonomické styky. S Merkelovou mluvil o NATO

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se shodli na významu obnovení obchodních a hospodářských styků obou zemí. Podle Kremlu to zdůraznili v telefonickém rozhovoru. Podle Bílého domu mluvili oba politici o spolupráci v boji s takzvaným Islámským státem a řešení situace v Sýrii. O otázce západních sankcí proti Rusku se sdělení ani jednoho z úřadů nezmiňují.

Obnovení obchodně-ekonomických vztahů mezi podnikatelskými kruhy obou zemí by mohlo pomoci i progresivnímu a stabilnímu rozvoji celkových bilaterálních vztahů, píše se v ruském prohlášení. Bílý dům označil telefonát za „pozitivní“ s tím, že jde o „významný začátek zlepšování americko-ruských vztahů, které potřebují nápravu.“ 

Oba prezidenti mluvili také o situaci v Sýrii. V této souvislosti označili mezinárodní terorismus za hlavní hrozbu a vyslovili se pro „ustanovení skutečné koordinace amerických a ruských akcí s cílem zničení organizace Islámský stát a dalších teroristických skupin v Sýrii,“ píše Kreml. Trump i Putin podle Bílého domu doufají, že po telefonátu „budou obě strany schopné rychle řešit terorismus a další důležité problémy společného zájmu.“ 

Prezidenti ovořili rovněž o situaci na Ukrajině, arabsko-izraelském konfliktu, nešíření jaderných zbraní, íránském jaderném programu a situaci na Korejském poloostrově. V přípdě všech těchto témat se dohodli na ustavení „partnerské spolupráce,“ uvedla tisková služba ruského prezidenta.

Trump a Putin se také dohodli, že budou pracovat na určení doby a místa budoucí vzájemné schůzky. Ujistili se, že zůstanou v pravidelném kontaktu, sdělil Kreml.

Na zprávu o obsahu telefonátu Trumpa s Putinem se čekalo s velkým zájmem s ohledem na to, že Trump dal opakovaně najevo respekt k ruskému prezidentovi a projevil přání zlepšit s ním vztahy. Předmětem zvědavosti médií a západních politiků byla hlavně skutečnost, zda se prezidenti dotkli otázky protiruských sankcí.

Trump během volební kampaně sliboval zlepšit vztahy s Ruskem. Po svém zvolení naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou prezidenta Baracka Obamy, pokud by Rusové pomohli Spojeným státům v boji proti terorismu. Před přílišnou vstřícností vůči Kremlu však Trumpa tento týden varovali někteří přední republikáni.

S Merkelovou se Trump shodl na významu NATO

Trump v sobotu telefonoval také s kancléřkou Angelou Merkelovou. S ní se podle společného sdělení po telefonátu shodl na „zásadním významu“ Severoatlantické aliance pro transatlantické vztahy a mír a stabilitu ve světě. Členské země by ale měly spravedlivým podílem přispívat k zajištění kolektivní bezpečnosti, uvedli oba státníci.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Trump v předvolební kampani evropské členy NATO často kritizoval. Vyčítal jim, že přispívají na vlastní obranu málo a spoléhají příliš na USA.

Trump a Merkelová rovněž ve své první vzájemné telefonické diskusi potvrdili záměr „prohloubit již tak vynikající dvoustranné vztahy“. Trump přijal od Merkelové pozvání na červencový summit skupiny G20 v Hamburku a sám ji pozval „v brzké době“ do Washingtonu, sdělil Bílý dům.

Merkelová také podle svého mluvčího řekla Trumpovi, že lituje jeho výnosu o omezení imigrace. Kancléřka považuje opatření za špatné, uvedl mluvčí Steffen Seibert. „Je přesvědčena, že ani nezbytný, rozhodující boj proti terorismu neospravedlňuje obecnou podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání,“ dodal Seibert. 

Hollande Trumpa varoval před ochranářstvím a rušením sankcí

Trump telefonoval i s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Ten ho varoval před obchodním protekcionismem a jednostranným rušením protiruských sankcí. Ochranářství a stažení se do sebe by byly „v dnešním nejistém světě slepou uličkou“, řekl dosluhující prezident novému šéfovi Bílého domu podle sdělení Elysejského paláce.

K otázce protiruských sankcí Hollande řekl, že tato opatření mohou být zrušena až ve chvíli, kdy budou naplněny dohody z Minsku a vyřeší se v souladu s nimi situace na východní Ukrajině. 

Francois Hollande
Zdroj: Reuters/Philippe Wojazer

Hollande v telefonátu podle agentury AFP řekl, že Trumpa vyzval, aby respektoval princip „vítání uprchlíků“, který je podle Hollandea „základem demokracie“. Narážel tak na páteční Trumpův příkaz pozastavit kvůli hrozbě terorismu americké programy pro přijímání uprchlíků a zakázat dočasně nebo do odvolání vstup do USA lidem ze sedmi převážně muslimských zemí.

Trump rovněž hovořil s japonským premiérem Šinzóem Abem, se kterým se dohodl na společné schůzce v Bílém domě. Setkání se uskuteční 10. února. Řešit budou hlavně ekonomické a bezpečnostní otázky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl na 39, uvedla španělská veřejnoprávní stanice RTVE s odkazem na policejní zdroje. Dříve záchranáři informovali o 21 mrtvých. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé.
07:43Aktualizovánopřed 18 mminutami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 2 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 6 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 8 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...