Mluvčí Kremlu: Putin se chce sejít s Trumpem, ale příprava setkání potrvá měsíce

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven se setkat s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale uspořádání takové schůzky potrvá měsíce, setkání obou státníků se tak neuskuteční v nejbližších týdnech. Uvedl to Putinův mluvčí Dmitrij Peskov „Nebudou to příští týdny, ale doufejme v nejlepší, a to že schůzka se uskuteční v nejbližších měsících,“ řekl Peskov v rozhovoru poskytnutém britské BBC.

Vlajky USA a Ruska
Zdroj: Reuters/Alexander Demjančuk

Moskva opakovaně dala najevo, že považuje nástup nového šéfa Bílého domu za příležitost ke zlepšení vztahů mezi oběma velmocemi, které za předchozího prezidenta Baracka Obamy klesly na bod mrazu, a to i kvůli sankcím, jimiž Washington reagoval na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym. V Rusku sklízel Trump chválu za předvolební přísliby, že sankce zruší.

„Není to náš člověk. Je to americký člověk,“ řekl Peskov na Trumpovu adresu v ruské státní televizi. Propadat nějakým iluzím by podle mluvčího bylo velkou chybou, protože rozpory mezi Moskvou a Washingtonem budou i za Trumpa. Pro bilaterální vztahy je ale důležité, aby se spory řešily dialogem. „Jsme dvě největší země na světě. Bez třenic, střetů zájmů existovat nemůžeme,“ objasnil Putinův mluvčí.

Současně zdůraznil, že bez zapojení Spojených států nelze ani dosáhnout urovnání konfliktu v Sýrii. Na místě podle něj není „handl“, ale spolupráce obou velmocí.

Merkelová hodlá usilovat o kompromis i s Trumpem

Konstruktivní dialog chce s novou americkou administrativou vést i Německo. Kancléřka Angela Merkelová v reakci na páteční inaugurační projev Donalda Trumpa zdůraznila, že bude vždy usilovat o kompromis a že transatlantické vztahy v příštích letech neztratí na významu. Poznamenala také, že Trump dal jasně najevo své přesvědčení.

„Říkám dvě věci: zaprvé pevně věřím, že nejlepší pro nás pro všechny je spolupracovat na základě pravidel, společných hodnot a společných kroků v mezinárodním hospodářském a obchodním systému, jakož i našeho přispění do vojenských spojenectví,“ řekla Merkelová.

„A za druhé, transatlantické vztahy nebudou v příštích letech méně významné než v minulosti. Budu na tom pracovat. Když se vyskytnou rozdílné názory, kompromisy a řešení lze nejlépe nalézt, když si budeme nápady vyměňovat se vzájemným respektem,“ podotknula kancléřka.

Nahrávám video

Trumpova inaugurační řeč stavějící Ameriku na první místo vyvolala v evropských médiích obavy, jakož i kritiku „populismu a sobectví“ nového šéfa Bílého domu. Projev nového prezidenta ukázal, že „Trump neopustí populistické slogany z volební kampaně“, napsal např. německý Die Welt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 4 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 6 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 10 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 10 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 10 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 10 hhodinami

Evropský pohled