Trump oznámil, že nový dekret omezující imigraci vydá příští týden

Nahrávám video
Nový dekret proti imigraci vydá Trump příští týden
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump během čtvrteční tiskové konference oznámil, že nový dekret omezující imigraci vydá příští týden. Předchozím dekretem zakázal občanům sedmi převážně muslimských zemí vstup na území USA a dočasně pozastavil americké azylové programy. Účinnost dekretu ovšem na počátku února předběžně zablokoval federální soudce James Robart.

„Vydáme nový a velice komplexní dekret, který ochrání naše obyvatele,“ řekl Trump. O původním dekretu prohlásil, že jeho vydání bylo sice hladké, pak se ale administrativa střetla se špatným rozhodnutím soudu. Nový dekret podle šéfa Bílého domu bude odpovídat soudnímu verdiktu.

Rozdělení moci v USA
Zdroj: AFP

Trumpovo původní sporné migrační nařízení obratem napadl stát Washington u federálního soudu, který předběžně účinnost dekretu pozastavil. Ministerstvo spravedlnosti USA se proti verdiktu odvolalo, ale odvolací soud v San Franciscu odmítl blokaci zrušit. Projednávání sporu nyní odložil s tím, že počká na další vývoj. Očekává se, že spor nakonec skončí u nejvyššího soudu. 

Nový exekutivní příkaz se má podle zdrojů Bílého domu týkat výhradně cizinců ze sedmi postižených zemí, kteří do USA dosud nikdy necestovali a nemají americká víza. Nebude tedy nijak omezovat práva držitelů takzvaných zelených karet, kteří v USA žijí nebo vycestovali a chtějí se vrátit, napsala agentura AP.

„Prezident tak otevře cestu okamžité ochraně země, aniž by absolvoval další, pravděpodobně vleklý soudní spor,“ napsala agentura s odvoláním na dostupné informace o chystaném výnosu. Bílý dům je prý přesvědčen, že nový dekret nenarazí na žádné právní překážky.

Právníci se obávají dalších zmatků

Právní experti ale problémy nevylučují. Nový dekret se sice zaměřuje jen na občany sedmi převážně muslimských států, kteří v USA nikdy nebyli, může ale narazit na odpor pro podezření z náboženské diskriminace. Vláda ale podle amerických médií bude argumentovat tím, že prezidentské nařízení se týká jen části světové muslimské populace a navíc zahrnuje „nemuslimské“ občany sedmi postižených zemí.

Jessica Levinsonová, profesorka na právní škole v Los Angeles, je přesvědčena, že Trump hlavní problémy kritizovaného původního dekretu v novém nařízení odstraní. „Nakonec to ale stejně skončí u soudu,“ řekla novinářům.

Expert Texaské univerzity Stephen Vladeck je téhož názoru. „Washington a Minnesota, tedy státy, které první Trumpův dekret soudně napadly, udělají totéž s revidovaným nařízením. Bude to doopravdy zmatek; zřejmě se bude opakovat chaos, jehož jsme byli svědky v minulých dnech,“ prohlásil Vladeck.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 21 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...