Trumpův dekret o imigraci neplatí, rozhodl odvolací soud. Prezident se chce dál soudit

Nahrávám video

Prezidentské nařízení Donalda Trumpa, které dočasně zmrazilo uprchlické programy a které zakazuje občanům sedmi muslimských států vstup na území USA, zůstává zablokované. Odvolací soud v San Francisku zamítl odvolání ministerstva spravedlnosti USA proti rozhodnutí soudu v Seattlu z minulého týdne. Podle něj dekret dočasně ztratil vykonavatelnost. Prezident je ale přesvědčen o konečném vítězství a připravuje už na příští týden nové kroky k posílení bezpečnosti země.

Prezident Donald Trump reagoval na verdikt odvolacího soudu potvrzením, že své lednové rozhodnutí o pozastavení přistěhovaleckých programů a o dočasném zákazu vstupu občanů sedmi většinou muslimských států na území USA bude dál soudně prosazovat.

Tři soudci federálního odvolacího tribunálu v San Francisku zdůvodnili své čtvrteční odmítnutí prezidentova dekretu potřebou chránit „všeobecný zájem“ v duchu ústavy a předejít případné diskriminaci. Vláda podle nich také neprokázala, že pozdržení platnosti dekretu vážně ohrožuje bezpečnost Spojených států. Případ se proto vrací k soudu v Seattlu, který platnost dekretu jako první pozastavil. 

Soud: Obhajovat se bezpečností neznamená, že politik může jednat bez kontroly

Soudci také zdůraznili, že politici podléhají kontrole, upozornil server Politico. Rozhodnutí tříčlenného soudního senátu, které má 29 stránek a které je jednomyslné, upozorňuje na mylnou představu politiků, že pokud své kroky zdůvodňují bezpečností země, nepodléhají kontrole.

Podle soudu připravil Trumpův dekret řadu cizinců o jejich právo na právní ochranu, což jim zaručuje ústava.

Nahrávám video

„Vláda neprokázala, že exekutivní nařízení poskytuje to, co proces vyžaduje, a to upozornění a slyšení předtím, než je danému člověku zakázáno cestovat. Vláda ani neprohlásila, že exekutivní příkaz takový proces poskytuje,“ uvádí verdikt.

Podle portálu Politico se zdá, že soudce popudila také síla některých právních argumentů administrativy, jako například tvrzení, že Trumpovy dekrety by neměly soudy zkoumat. 

Vláda zaujala postoj, že prezidentova rozhodnutí o imigrační politice, obzvláště když jsou motivovaná bezpečností státu, nemají být předmětem zkoumání, i když jsou dané kroky v možném rozporu s ústavními právy.
Soudní senát, odvolací soud v San Francisku
Trumpův dekret o imigraci

Soud také poznamenal, že neexistuje žádný precedens, který by tvrzení o tom, že prezidentova rozhodnutí o imigrační politice nelze přezkoumat,  podpořil. Navíc by takový přístup odporoval základům americké konstituční demokracie.

„Nejvyšší soud opakovaně a otevřeně odmítl představu, že politici nepodléhají kontrole, pokud jde o otázky migrace, nebo se jich netýká ústava, když v tomto kontextu rozhodují,“ dodali soudci odvolacího soudu.

Jednomyslné rozhodnutí odvolacího soudu Politico hodnotí jako nečekané, neboť během slyšení se zdálo, že soudce Richard Clifton jmenovaný exprezidentem Georgem Bushem mladším je Trumpovi nakloněný. Ostatní dva soudce, kteří o platnosti dekretu rozhodovali, uvedli do úřadu demokratičtí prezidenti James Carter a Barack Obama.

Nahrávám video

Uvidíme se u soudu, vzkázal Trump

„Uvidíme se u soudu. Ve hře je bezpečnost našeho státu,“ napsal v reakci na verdikt ve čtvrtek místního času (v pátek brzy ráno SEČ) v tweetu prezident Trump.

Podle agentury Reuters řekl americký prezident novinářům, že vláda nakonec případ vyhraje. Soudní verdikt odmítl jako „politický“.

„Ohledně bezpečnosti USA chystáme něco velmi rychle, už příští týden,“ konstatoval později Trump. Dodal, že nedovolí vstup do země lidem, kteří mají v plánu škodit.

„Pane prezidente, právě jsme vás viděli u soudu a porazili vás,“ odvětil republikánovi Trumpovi demokratický guvernér státu Washington Jay Inslee. Jeho stát byl jedním z těch, které zažádaly soud v Seattlu o zablokování Trumpova kontroverzního dekretu.

Ministerstvo spravedlnosti, které v procesu stálo na straně Trumpa, o možnosti odvolat se k nejvyššímu soudu hovořilo vyhýbavě. „Ministerstvo spravedlnosti prověřuje rozhodnutí (soudu) a zvažuje další kroky,“ uvedla mluvčí ministerstva.

Trump rozhodnutím odvolacího soudu nemůže dál uplatňovat dekret z 27. ledna, kterým zakázal vstup do USA po dobu 90 dní občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu a další omezení přistěhovalectví.

Zdůraznil přitom, že opatření je nezbytné pro národní bezpečnost. Soud v Seattlu, který uplatňování dekretu před týdnem pozastavil, prezident tvrdě zkritizoval.

Pokud by byl Donald Trump schopný vnímat doporučení právních expertů, respektoval rozhodnutí soudu a přizpůsobil tomu svou argumentaci,  pak by jeho dekret skutečně mohl projít. Trump jeho znění může přepracovat. Jeho reakce ale svědčí o tom, že jedná podle svého ega. Pokud soudní bitvu o dekret nevyhraje, bude to jeho první prohra - a u jeho voličů to může vyvolat pochybnosti, zda si zvolili správně.
Petr Kolář
bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA

Dekret samotný, jak poznamenala agentura AP, mrtvý není, jen byla zablokována jeho vymahatelnost. Federální vláda má nyní lhůtu 14 dní, aby odvolací soud vyzvala k přehodnocení čtvrtečního verdiktu. Administrativa se rovněž může naléhavě obrátit k Nejvyššímu soudu, aby verdikty federálních soudů zvrátila, což ale právní experti nepovažují za dobrý nápad, neboť Trump si tamní soudce popudil kritikou justice.

Justice se zastal například Trumpův kandidát na člena nejvyššího soudu USA Neil Gorsuch, který Trumpův postoj k soudům označil za demoralizující a skličující.

Nejvyšší soud Spojených států
Zdroj: ČTK/AP/J. Scott Applewhite

Trump věří, že jeho rozhodnutí prý podporuje víc Američanů, než kolik jich proti němu protestuje. Již dříve řekl, že je proto odhodlán podstoupit boj a prosadit své nařízení skrz právní systém, protože to podle něj zemi prospěje.

Podle amerických právních expertů se tak žaloba proti Trumpovu dekretu postupně dostane až k nejvyššímu soudu Spojených států.

Trump na úterním setkání s představiteli Národního sdružení šerifů vyslovil údiv nad tím, že jeho vláda musí svádět soudní bitvu, aby prosadila imigrační zákaz, kterým chce zvýšit bezpečnost v zemi. Někteří lidé se špatnými úmysly mu údajně „chtějí odebrat značnou část pravomocí“. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 1 hhodinou

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
21:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 3 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 7 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 7 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 7 hhodinami

Evropský pohled