Právník: Pozastavení Trumpova imigračního dekretu? Musí se prokázat nenapravitelné škody

Nahrávám video
Soudci podrobili tvrdému výslechu obhájce Trumpova imigračního výnosu
Zdroj: ČT24

U odvolacího soudu v San Franciscu začalo jednání o sporném protiimigračním dekretu prezidenta Donalda Trumpa. Podle mluvčího soudu by mělo rozhodnutí padnout během tohoto týdne. Do legislativního procesu v USA tak citelně zasáhne justice. Nově zvolený prezident Mezinárodní advokátní komory Martin Šolc v tom však problém nevidí: „Když někdo vydá takovýto výnos, který se příčí spoustě věcí v platném právu, jaká je jiná cesta než použít právo jako nástroj proti němu?“

Tvrdost otázek ze strany soudců naznačuje tomu, že řeknou, že dekret nebyl ústavní. Poté se americká administrativa odvolá k soudu nejvyššímu. Ameriku zřejmě čeká dlouhá právní bitva, která se může protáhnout na několik let.
Teodor Marjanovič
zahraniční komentátor Hospodářských novin

Trojice namátkově vybraných soudců podrobila zástupce ministerstva spravedlnosti tvrdému výslechu. Zajímalo je, proč by státy Washington a Minnesota neměly mít právo pozastavit prezidentské rozhodnutí a žádali důkazy o spojení sedmi postižených států s teroristy.

Vládní právníci jim sdělili, že prezident má právo zakázat vstup do země ve jménu zajištění americké bezpečnosti. „Nejsilnějším bodem v této věci je to, že v letech 2015 a 2016 Kongres i administrativa stanovily, že těchto 7 zemí představuje největší teroristickou hrozbu,“ prohlásil právní zástupce ministerstva spravedlnosti August Flentje.

„Kolik federálních zločinů spáchali lidé, kteří přišli z těchto zemí s platným vízem? Konečná odpověď je, že žádný,“ reagoval ale jeden ze soudců, který se ptal i na škody, jež výnos způsobil.

Generální prokurátor státu Washington Noe Purcell upozornil, že zákaz ovlivnil tisíce lidí. Chaos způsobil problémy studentům, někteří lidé navíc měli potíže dostat se za rodinou v zahraničí. Podle zástupců států Washington a Minnesota je prezidentův dekret neústavní a diskriminuje muslimy.

Jeden ze soudců vznesl otázku, zda ale může být výnos diskriminační, když se týká jen 15 procent světové muslimské populace. Trumpovi advokáti tvrdili, že dekret necílí konkrétně na muslimy, ale Purcell připomněl prezidentovy kontroverzní výroky ještě z dob kampaně, kdy mluvil o zákazu vstupu dalších muslimů do USA.

Připomněl také slova Trumpova poradce Rudyho Giulianiho o tom, že byl požádán, aby vymyslel, jak to udělat, aby zákaz pro muslimy mohl fungovat legálně.

Ministerstvo spravedlnosti požádalo o zrušení pátečního verdiktu federálního soudce v Seattlu. Ten obyvatelům sedmi většinou muslimských zemí opět umožnil vstupovat na americké území.

Šéf Bílého domu v úterý konstatoval, že respektuje americké soudnictví a bude „nepochybně“ respektovat i rozhodnutí soudu o jeho dekretu, i když se dříve na adresy soudů i jednotlivých soudců vyjadřoval pohrdlivě.

Je ale odhodlán podstoupit boj a prosadit své nařízení skrz právní systém, protože to prý zemi prospěje. Někteří lidé se špatnými úmysly mu „chtějí odebrat značnou část pravomocí“, postěžoval si prezident. Podle něj stojí na jeho straně víc Američanů, než kolik proti jeho výnosu demonstruje.

„Trumpovou politikou je vytváření konfrontací, neustále chce být s někým ve sporu, s někým válčit. To je jeho hlavní poselství,“ poznamenal zahraniční komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.

Musíme zabezpečit naši zemi - musíme být schopni v případě míst, jako je Sýrie, zakročit, protože jestli si pamatujete - Islámský stát řekl, že chce infiltrovat USA a další státy pomocí migrace. A my pak nesmíme být přísní na ty, kteří přicházejí?
Donald Trump

Verdikt odvolacího soudu se nebude týkat vlastního důvodu pro udělení zákazu vstupu, ale tím, zda byly splněny podmínky pro vydání předběžného opatření, které toto Trumpovo nařízení pozastavilo, vysvětlil v Událostech, komentářích prezident Mezinárodní advokátní komory Martin Šolc.

„Aby mohl někdo takovýto výnos pozastavit, musí dokumentovat, že jeho trváním by vznikly nenapravitelné škody,“ zdůraznil. 

Z mého pohledu je ten výnos téměř neuvěřitelný. Bizarní je už v tom, jak volí státy, u kterých to opatření zavádí. Odvolává se také na pravomoc prezidenta někde z roku 1952 a přehlíží, že imigrační zákon později někdo novelizoval a zavedl do něj zákaz diskriminace.
Martin Šolc
prezident Mezinárodní advokátní komory

K žalobě proti exekutivnímu příkazu, který je nejdiskutovanějším z řady kontroverzních Trumpových kroků, se připojili někteří bývalí vrcholní politici, bezpečnostní experti či mnoho technologických firem, které se bojí ztráty pracovníků ze zahraničí.

Šolc: Rozhodnutí Nejvyššího soudu politické názory neovlivní

Bez ohledu na verdikt soudu v San Franciscu se očekává, že poslední slovo ve sporu bude mít Nejvyšší soud USA. Šolc nečeká, že by do verdiktu zasáhly politické preference jednotlivých soudců.

„Přestože se tam soudci dostávali s jistou sadou názorů, nyní se dostáváme do oblasti lidskoprávní, v níž soud vždy rozhodoval jednolitě. Neočekávám velký střet mezi soudci, kteří byli nominování republikánskými prezidenty a těmi, kteří přišli na základě demokratické nominace,“ dodal Šolc.

Díky pozastavení zákazu vstupu občanů vybraných sedmi muslimských zemí se nyní lidé snaží na posledních chvíli využít situace a do Spojených států odcestovat.

Jak upozornil profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš, rozhodně se nejedná o masy lidí bez řádného prověření: „Tito lidé prošli velice tvrdým prošetřováním ze strany amerických imigračních úřadů a mají v pasech platná víza. Bez toho by nemohli nikdy ani nasednout do letadel. Nejsou to nějaké davy, které se valí na letiště a snaží se dostat do USA.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...