Právník: Pozastavení Trumpova imigračního dekretu? Musí se prokázat nenapravitelné škody

3 minuty
Soudci podrobili tvrdému výslechu obhájce Trumpova imigračního výnosu
Zdroj: ČT24

U odvolacího soudu v San Franciscu začalo jednání o sporném protiimigračním dekretu prezidenta Donalda Trumpa. Podle mluvčího soudu by mělo rozhodnutí padnout během tohoto týdne. Do legislativního procesu v USA tak citelně zasáhne justice. Nově zvolený prezident Mezinárodní advokátní komory Martin Šolc v tom však problém nevidí: „Když někdo vydá takovýto výnos, který se příčí spoustě věcí v platném právu, jaká je jiná cesta než použít právo jako nástroj proti němu?“

Tvrdost otázek ze strany soudců naznačuje tomu, že řeknou, že dekret nebyl ústavní. Poté se americká administrativa odvolá k soudu nejvyššímu. Ameriku zřejmě čeká dlouhá právní bitva, která se může protáhnout na několik let.
Teodor Marjanovič
zahraniční komentátor Hospodářských novin

Trojice namátkově vybraných soudců podrobila zástupce ministerstva spravedlnosti tvrdému výslechu. Zajímalo je, proč by státy Washington a Minnesota neměly mít právo pozastavit prezidentské rozhodnutí a žádali důkazy o spojení sedmi postižených států s teroristy.

Vládní právníci jim sdělili, že prezident má právo zakázat vstup do země ve jménu zajištění americké bezpečnosti. „Nejsilnějším bodem v této věci je to, že v letech 2015 a 2016 Kongres i administrativa stanovily, že těchto 7 zemí představuje největší teroristickou hrozbu,“ prohlásil právní zástupce ministerstva spravedlnosti August Flentje.

„Kolik federálních zločinů spáchali lidé, kteří přišli z těchto zemí s platným vízem? Konečná odpověď je, že žádný,“ reagoval ale jeden ze soudců, který se ptal i na škody, jež výnos způsobil.

Generální prokurátor státu Washington Noe Purcell upozornil, že zákaz ovlivnil tisíce lidí. Chaos způsobil problémy studentům, někteří lidé navíc měli potíže dostat se za rodinou v zahraničí. Podle zástupců států Washington a Minnesota je prezidentův dekret neústavní a diskriminuje muslimy.

Jeden ze soudců vznesl otázku, zda ale může být výnos diskriminační, když se týká jen 15 procent světové muslimské populace. Trumpovi advokáti tvrdili, že dekret necílí konkrétně na muslimy, ale Purcell připomněl prezidentovy kontroverzní výroky ještě z dob kampaně, kdy mluvil o zákazu vstupu dalších muslimů do USA.

Připomněl také slova Trumpova poradce Rudyho Giulianiho o tom, že byl požádán, aby vymyslel, jak to udělat, aby zákaz pro muslimy mohl fungovat legálně.

Ministerstvo spravedlnosti požádalo o zrušení pátečního verdiktu federálního soudce v Seattlu. Ten obyvatelům sedmi většinou muslimských zemí opět umožnil vstupovat na americké území.

Šéf Bílého domu v úterý konstatoval, že respektuje americké soudnictví a bude „nepochybně“ respektovat i rozhodnutí soudu o jeho dekretu, i když se dříve na adresy soudů i jednotlivých soudců vyjadřoval pohrdlivě.

Je ale odhodlán podstoupit boj a prosadit své nařízení skrz právní systém, protože to prý zemi prospěje. Někteří lidé se špatnými úmysly mu „chtějí odebrat značnou část pravomocí“, postěžoval si prezident. Podle něj stojí na jeho straně víc Američanů, než kolik proti jeho výnosu demonstruje.

„Trumpovou politikou je vytváření konfrontací, neustále chce být s někým ve sporu, s někým válčit. To je jeho hlavní poselství,“ poznamenal zahraniční komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.

Musíme zabezpečit naši zemi - musíme být schopni v případě míst, jako je Sýrie, zakročit, protože jestli si pamatujete - Islámský stát řekl, že chce infiltrovat USA a další státy pomocí migrace. A my pak nesmíme být přísní na ty, kteří přicházejí?
Donald Trump

Verdikt odvolacího soudu se nebude týkat vlastního důvodu pro udělení zákazu vstupu, ale tím, zda byly splněny podmínky pro vydání předběžného opatření, které toto Trumpovo nařízení pozastavilo, vysvětlil v Událostech, komentářích prezident Mezinárodní advokátní komory Martin Šolc.

„Aby mohl někdo takovýto výnos pozastavit, musí dokumentovat, že jeho trváním by vznikly nenapravitelné škody,“ zdůraznil. 

Z mého pohledu je ten výnos téměř neuvěřitelný. Bizarní je už v tom, jak volí státy, u kterých to opatření zavádí. Odvolává se také na pravomoc prezidenta někde z roku 1952 a přehlíží, že imigrační zákon později někdo novelizoval a zavedl do něj zákaz diskriminace.
Martin Šolc
prezident Mezinárodní advokátní komory

K žalobě proti exekutivnímu příkazu, který je nejdiskutovanějším z řady kontroverzních Trumpových kroků, se připojili někteří bývalí vrcholní politici, bezpečnostní experti či mnoho technologických firem, které se bojí ztráty pracovníků ze zahraničí.

Šolc: Rozhodnutí Nejvyššího soudu politické názory neovlivní

Bez ohledu na verdikt soudu v San Franciscu se očekává, že poslední slovo ve sporu bude mít Nejvyšší soud USA. Šolc nečeká, že by do verdiktu zasáhly politické preference jednotlivých soudců.

„Přestože se tam soudci dostávali s jistou sadou názorů, nyní se dostáváme do oblasti lidskoprávní, v níž soud vždy rozhodoval jednolitě. Neočekávám velký střet mezi soudci, kteří byli nominování republikánskými prezidenty a těmi, kteří přišli na základě demokratické nominace,“ dodal Šolc.

Díky pozastavení zákazu vstupu občanů vybraných sedmi muslimských zemí se nyní lidé snaží na posledních chvíli využít situace a do Spojených států odcestovat.

Jak upozornil profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš, rozhodně se nejedná o masy lidí bez řádného prověření: „Tito lidé prošli velice tvrdým prošetřováním ze strany amerických imigračních úřadů a mají v pasech platná víza. Bez toho by nemohli nikdy ani nasednout do letadel. Nejsou to nějaké davy, které se valí na letiště a snaží se dostat do USA.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 4 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 4 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...