„Dělá, co slíbil.“ Mírná většina Američanů Trumpův imigrační dekret chválí

Mírná většina Američanů souhlasí s Trumpovým imigračním příkazem, jímž prezident dočasně zakázal vstup do USA občanům sedmi převážně muslimských zemí. Vyplývá to z průzkumu agentur Reuters a Ipsos. „Je nutné získat přesné informace o tom, kdo vstupuje do naší země. Jde o bezpečí každého z nás,“ říká osmapadesátiletý obchodník z Iowy David Barker. Jiní Trumpa chválí za to, že plní sliby z kampaně a snaží se mít USA vždy na prvním místě.

Šéf Bílého domu čelí od inaugurace už více než čtyřem desítkám žalob, informovala v úterý televize CNN. Do boje s Bílým domem se pustily státy Washington, Massachusetts, New York a Virginie, kroky prezidenta zažalovala také radnice v San Francisku.

U Trumpova předchůdce Baracka Obamy to bylo během 11 dnů jen 11 žalob. Jeden z nejnovějších internetových průzkumů ale ukázal, že převažuje počet těch, kteří Trumpův tvrdý přístup k imigrantům schvalují.

Díky zákazu vstupu se cítí „bezpečněji“ 31 procent Američanů. Naopak „méně bezpečně“ se po něm cítí 26 procent lidí. Celkem 49 procent dotázaných s dekretem „silně“ nebo „vcelku“ souhlasí, uvádějí výsledky průzkumu ze 30. a 31. ledna u 1201 dospělých respondentů. Zato 41 procentům dotázaných se výnos nelíbí a nesouhlasí s ním.

Postoje k tomuto tématu se diametrálně liší mezi pravicí a levicí. S výnosem „silně souhlasí“ 51 procent republikánů, naopak 53 procent demokratů s Trumpovým krokem „silně nesouhlasí“. Lidí, kteří se označili za republikány, bylo ve vzorku 478, demokratů bylo 453, zbytek tvořili nezávislí nebo nevyhranění.

Trump v kampani sliboval, že z Ameriky opět udělá „skvělou zemi“. Podle jeho příznivců přesně tak činí, když se snaží chránit hranice a zabránit tak vstupu teroristů na americkou půdu. Sám prezident tvrdí, že dekret necílí na muslimy, jde pouze o zajištění bezpečnosti USA.

Přílišná liberálnost a dobrosrdečnost podle některých Trumpových stoupenců nyní musí stranou. „Bude dělat to, co říká, a říká to, co dělá. Některé lidi to trochu děsí,“ podotkla šestašedesátiletá Barbara Van Syckelová z Michiganu.

Nebojí se, otřásl Washingtonem. Trumpovi příznivci mají radost

Dvaasedmdesátiletá důchodkyně Judith Wilkenrohová z Marylandu, která se dříve živila jako sociální pracovnice, o Trumpovi říká: „Prostě se nebojí. Je jako rozjetý vlak. Mám ho s každým jeho krokem raději“.

Také Mike Honaker ze Západní Virginie si myslí, že je třeba uprchlíky víc prověřovat. „Otřásl celým Washingtonem, polovinou země. Jak řekl, tak učinil,“ podotkl Trumpův stoupenec. „Musíme zjistit, kdo ti lidé jsou,“ řekl vysloužilý hasič Charles Lewis z Kansasu. „Nemyslím si, že je tento národ v bezpečí,“ konstatoval Američan.

Trumpův dekret vyvolal v zemi řadu protestů, jichž se zúčastnily desetitisíce lidí. Někteří přišli demonstrovat i na letiště. Proti imigračnímu výnosu se postavila i ministryně spravedlnosti Sally Yatesová, kterou už prezident odvolal.

Kdo smí do USA? Výjimek přibývá

Zmatek spojený s Trumpovým dekretem mezitím přetrvává, i když dochází ke zpřesňování jeho dopadů. Letecké společnosti podle úřadů nařízení vyhodnotily a praktikovaly přehnaným způsobem. 

Pokud jde o zákaz přijímání běženců, nevztahuje se podle úředníků Bílého domu na osoby, jejichž azylové řízení už bylo zahájeno. Pod ochranu USA se rovněž dostanou osoby, které by byly vystaveny „nepřiměřenému strádání“, pokud by jim úřady přijetí odepřely.

Stovky utečenců se už v minulých dnech na základě těchto výjimek vyhnuly deportaci. Dalších 1250 utečenců přijmou USA z Austrálie, která je drží na ostrovech v Tichém oceánu. Canberra na oplátku souhlasila, že přijme migranty, kteří jsou v uprchlických táborech, jež spravují Spojené státy v Kostarice. Jde o osoby, které prchají před násilím v Guatemale, Hondurasu a Salvadoru.

Na zhruba tisíc dalších lidí se platnost Trumpova dekretu nevztahuje, protože mají právo trvalého pobytu v USA a jsou držiteli takzvaných „zelených karet“.

Pokyn o zákazu vstupu do USA se nevztahuje na zahraniční diplomaty ani na personál OSN. Nejasný je ale podle agentury AP status pilotů obsluhujících linky do USA, kteří jsou občany některé ze zemí postižených zákazem.

O problémy při cestách do USA se podle amerických úředníků nemusejí strachovat lidé s dvojím občanstvím, tedy držitelé dvou pasů, z nichž jeden byl vydán v některé ze sedmi zemí postižených zákazem. Zatímco původně se o hovořilo jen o výjimce pro občany Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, podle sdělení imigračních úřadů výjimka platí obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...