„Dělá, co slíbil.“ Mírná většina Američanů Trumpův imigrační dekret chválí

Mírná většina Američanů souhlasí s Trumpovým imigračním příkazem, jímž prezident dočasně zakázal vstup do USA občanům sedmi převážně muslimských zemí. Vyplývá to z průzkumu agentur Reuters a Ipsos. „Je nutné získat přesné informace o tom, kdo vstupuje do naší země. Jde o bezpečí každého z nás,“ říká osmapadesátiletý obchodník z Iowy David Barker. Jiní Trumpa chválí za to, že plní sliby z kampaně a snaží se mít USA vždy na prvním místě.

Šéf Bílého domu čelí od inaugurace už více než čtyřem desítkám žalob, informovala v úterý televize CNN. Do boje s Bílým domem se pustily státy Washington, Massachusetts, New York a Virginie, kroky prezidenta zažalovala také radnice v San Francisku.

U Trumpova předchůdce Baracka Obamy to bylo během 11 dnů jen 11 žalob. Jeden z nejnovějších internetových průzkumů ale ukázal, že převažuje počet těch, kteří Trumpův tvrdý přístup k imigrantům schvalují.

Díky zákazu vstupu se cítí „bezpečněji“ 31 procent Američanů. Naopak „méně bezpečně“ se po něm cítí 26 procent lidí. Celkem 49 procent dotázaných s dekretem „silně“ nebo „vcelku“ souhlasí, uvádějí výsledky průzkumu ze 30. a 31. ledna u 1201 dospělých respondentů. Zato 41 procentům dotázaných se výnos nelíbí a nesouhlasí s ním.

Postoje k tomuto tématu se diametrálně liší mezi pravicí a levicí. S výnosem „silně souhlasí“ 51 procent republikánů, naopak 53 procent demokratů s Trumpovým krokem „silně nesouhlasí“. Lidí, kteří se označili za republikány, bylo ve vzorku 478, demokratů bylo 453, zbytek tvořili nezávislí nebo nevyhranění.

Trump v kampani sliboval, že z Ameriky opět udělá „skvělou zemi“. Podle jeho příznivců přesně tak činí, když se snaží chránit hranice a zabránit tak vstupu teroristů na americkou půdu. Sám prezident tvrdí, že dekret necílí na muslimy, jde pouze o zajištění bezpečnosti USA.

Přílišná liberálnost a dobrosrdečnost podle některých Trumpových stoupenců nyní musí stranou. „Bude dělat to, co říká, a říká to, co dělá. Některé lidi to trochu děsí,“ podotkla šestašedesátiletá Barbara Van Syckelová z Michiganu.

Nebojí se, otřásl Washingtonem. Trumpovi příznivci mají radost

Dvaasedmdesátiletá důchodkyně Judith Wilkenrohová z Marylandu, která se dříve živila jako sociální pracovnice, o Trumpovi říká: „Prostě se nebojí. Je jako rozjetý vlak. Mám ho s každým jeho krokem raději“.

Také Mike Honaker ze Západní Virginie si myslí, že je třeba uprchlíky víc prověřovat. „Otřásl celým Washingtonem, polovinou země. Jak řekl, tak učinil,“ podotkl Trumpův stoupenec. „Musíme zjistit, kdo ti lidé jsou,“ řekl vysloužilý hasič Charles Lewis z Kansasu. „Nemyslím si, že je tento národ v bezpečí,“ konstatoval Američan.

Trumpův dekret vyvolal v zemi řadu protestů, jichž se zúčastnily desetitisíce lidí. Někteří přišli demonstrovat i na letiště. Proti imigračnímu výnosu se postavila i ministryně spravedlnosti Sally Yatesová, kterou už prezident odvolal.

Kdo smí do USA? Výjimek přibývá

Zmatek spojený s Trumpovým dekretem mezitím přetrvává, i když dochází ke zpřesňování jeho dopadů. Letecké společnosti podle úřadů nařízení vyhodnotily a praktikovaly přehnaným způsobem. 

Pokud jde o zákaz přijímání běženců, nevztahuje se podle úředníků Bílého domu na osoby, jejichž azylové řízení už bylo zahájeno. Pod ochranu USA se rovněž dostanou osoby, které by byly vystaveny „nepřiměřenému strádání“, pokud by jim úřady přijetí odepřely.

Stovky utečenců se už v minulých dnech na základě těchto výjimek vyhnuly deportaci. Dalších 1250 utečenců přijmou USA z Austrálie, která je drží na ostrovech v Tichém oceánu. Canberra na oplátku souhlasila, že přijme migranty, kteří jsou v uprchlických táborech, jež spravují Spojené státy v Kostarice. Jde o osoby, které prchají před násilím v Guatemale, Hondurasu a Salvadoru.

Na zhruba tisíc dalších lidí se platnost Trumpova dekretu nevztahuje, protože mají právo trvalého pobytu v USA a jsou držiteli takzvaných „zelených karet“.

Pokyn o zákazu vstupu do USA se nevztahuje na zahraniční diplomaty ani na personál OSN. Nejasný je ale podle agentury AP status pilotů obsluhujících linky do USA, kteří jsou občany některé ze zemí postižených zákazem.

O problémy při cestách do USA se podle amerických úředníků nemusejí strachovat lidé s dvojím občanstvím, tedy držitelé dvou pasů, z nichž jeden byl vydán v některé ze sedmi zemí postižených zákazem. Zatímco původně se o hovořilo jen o výjimce pro občany Británie, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, podle sdělení imigračních úřadů výjimka platí obecně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým evropským veřejným žalobcem za Česko byl jmenován Pavel Zeman

Bývalý tuzemský nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl ve středu jmenován evropským veřejným žalobcem za Českou republiku. V tiskové zprávě o tom informovala Rada Evropské unie, podle níž mu šestileté funkční období začne v červenci. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje případy zneužívání peněz Evropské unie.
17:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Britney Spearsová prodala práva na svou hudbu za 200 milionů dolarů, píše BBC

Americká popová zpěvačka Britney Spearsová prodala práva na veškerou svou hudební produkci nezávislému hudebnímu vydavatelství Primary Wave za zhruba dvě stě milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), informoval web BBC. Prodej se podle serveru uskutečnil již koncem loňského roku, podrobnosti ohledně transakce a přesná cena ale nebyly zveřejněny.
před 1 hhodinou

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci. Po celé zemi budou dalších sedm dní vlajky na půl žerdi na uctění památky obětí.
03:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do muniční iniciativy je třeba sehnat 3,6 miliardy eur, uvedl zdroj z NATO

Česká muniční iniciativa si klade za cíl zajistit pro Kyjev dělostřeleckou munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard korun), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur, řekl v Bruselu ve středu nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO. Neupřesnil ale, jestli má tato částka pokrýt dodávky na rok 2026 či jinak dlouhé časové období. Činitel připomněl, že tuzemská vláda potvrdila, že bude iniciativu i nadále koordinovat. Vyzval proto spojence, aby do ní přispívali.
před 2 hhodinami

Rusové zabili tři batolata a jejich otce u Charkova, těhotnou matku zranili

Úder ruského dronu na rodinný dům ve východoukrajinské Charkovské oblasti zabil v noci na středu jednoho muže a tři batolata. Uvedl to šéf tamní oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov, který už předtím informoval o požáru domu po dronovém útoku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později potvrdil, že oběťmi jsou otec a jeho tři děti. Naopak ukrajinské bezpilotní stroje zasáhly podle médií rafinerii ve Volgogradu.
09:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americký úřad na několik hodin uzavřel letiště u hranic s Mexikem

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) ve středu brzy ráno SEČ oznámil, že na deset dní zastavuje veškerý provoz na letišti El Paso International, jež se nachází v blízkosti hranice s Mexikem. Nakonec ale vzdušný prostor nad ním už odpoledne téhož dne znovu otevřel. Uzávěru úřad původně vysvětlil „speciálními bezpečnostními důvody“. Agentura Reuters napsala o dronech mexických drogových kartelů a o tom, že americké ministerstvo obrany podniklo akci, kterou je zneškodnilo.
14:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pálení izraelských vlajek, rakve pro generály USA. Írán oslavuje výročí revoluce

Přesně před 47 lety skončila v Íránu islámská revoluce. U této příležitosti se konají masivní oslavy a demonstrace podporované tamním teokratickým režimem. Výročí přichází několik týdnů po brutálním potlačení celostátních protestů, při kterých bylo zabito na sedm tisíc lidí.
14:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud odmítl žalobu na Kellyho kvůli výzvě k neuposlechnutí nelegálních rozkazů

Velká porota v USA odmítla obžalovat demokratického senátora Marka Kellyho a pět jeho stranických kolegů, kteří před časem vyzvali příslušníky armády a zpravodajských služeb, aby neuposlechli dle nich nelegální rozkazy od administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Ten dané politiky označil za zrádce. Šéf Pentagonu Pete Hegseth usiloval o degradaci Kellyho, který sloužil v námořnictvu. Kelly zároveň oznámil, že zvažuje prezidentskou kandidaturu v roce 2028.
před 3 hhodinami
Načítání...