Federální soud v americkém Seattlu v pátek pozastavil platnost dekretu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zakazuje občanům sedmi muslimských zemí vstup do Spojených států. Opatření soudce Jamese Robarta má platnost na celém území USA. Bílý dům se proti kroku ohradil s tím, že Trump má ústavní právo i zodpovědnost chránit obyvatele Spojených států. Některé aerolinky už začaly brát na cesty do USA držitele víz i ze zemí, kterých se Trumpův dekret týká.
„Účelem prezidentova výnosu je chránit vlast a prezident má ústavní právo a zodpovědnost chránit americký lid,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu. Jeho mluvčí Sean Spicer uvedl, že se proti rozhodnutí o zablokování Trumpova dekretu prezident okamžitě odvolá.
Ministerstvo spravedlnosti to později popřelo. „Ministerstvo pracuje na žádosti o odklad tohoto verdiktu soudu, jinými slovy, aby neplatil a platilo to, co schválil prezident Trump,“ uvedl zpravodaj ČT Martin Řezníček ve vysílání ČT24.
Trump už na Twitteru reagoval, že názor „takzvaného soudce“ je směšný a bude zvrácen. Uvedl také, že pokud země už není schopna říci, kdo do ní může vstoupit a kdo nikoli, zejména s ohledem na bezpečnost, je to velký problém.
Ministerstvo zahraničí nicméně již informovalo, že odvolalo dočasné zrušení platnosti víz. Jednotlivci s vízy, která nebyla fyzicky zrušena, mohou nyní (do USA) přicestovat, pokud jsou víza jinak platná, píše se dále v prohlášení americké diplomacie.
Klvaňa: Dá se očekávat, že věc bude projednána rychle
Pozastavení platnosti Trumpova výnosu má trvat do doby, než justice prozkoumá stížnost, kterou proti dekretu podal Bob Ferguson, generální prokurátor státu Washington. Soudce Robart zpochybnil například využití útoků 11. září 2001 jako ospravedlnění dekretu.
Podle komentátora a publicisty Tomáše Klvani se dá očekávat, že soud bude jednat rychleji, než bývá zvykem.
Proti Trumpovu týden starému zákazu už vystoupili soudci v několika dalších státech USA, včetně Kalifornie a New Yorku, ale Robartovo rozhodnutí má podle AFP největší dosah.
Ferguson: Dekret diskriminuje lidi na základě náboženství
Ferguson ve své pondělní stížnosti zpochybnil klíčové body prezidentského dekretu, který uzavírá americké hranice uprchlíkům na čtyři měsíce a státním příslušníkům sedmi zemí s muslimskou většinou (Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu) na dobu tří měsíců. U Syřanů je dovětek, že opatření je na dobu neurčitou.
Ve své stížnosti uvedl, že zákaz zasahuje proti ústavou zaručeným právům přistěhovalců a jejich rodin, protože je namířen proti muslimům. Výnos podle něj diskriminuje lidi na základě jejich vyznání a odpírá jim jejich práva bez řádného soudního procesu.
Trumpovi poradci naopak od počátku argumentují tím, že proti muslimům opatření namířeno není. Rovněž se domnívají, že prezident má dostatečně širokou pravomoc, aby prosadil výnos „na ochranu Američanů“.
Washingtonská stížnost byla založená také na tvrzení, že cestovní zákaz poškodil stát, a to například tím, že někteří studenti a učitelé na státem financovaných školách uvízli v zámoří.
Rozhodnutí má okamžitou platnost
„Ústava zvítězila,“ reagoval Ferguson na nynější rozhodnutí soudu. „Nikdo není nad zákonem, dokonce ani prezident,“ dodal. V pátek uvedl, že opatření soudce Robarta má okamžitou platnost a lidé ze zmiňovaných zemí mohou nyní opět žádat o vstup do USA.
Také na ministerstvu vnitřní bezpečnosti podle agentury AP začal již kolovat e-mail, který úředníkům dává pokyn, aby se okamžitě začali chovat v souladu se soudcovým rozhodnutím.
Guvernér státu Washington Jay Inslee označil krok justice za „ohromující vítězství“, ale varoval, že boj za zrušení Trumpova dekretu zdaleka ještě neskončil.
Aerolinky už začínají přepravovat i lidi, jichž se dekret týká
Jako první oznámila společnost Qatar Airways, že začíná brát na palubu svých strojů pasažéry, kteří by podle předchozího Trumpova výnosu do USA nesměli. Učinila tak na doporučení amerického Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP). Posléze oznámily i aerolinky Air France, že začínají do USA brát všechny cestující s platnými vízy.
Proti migrační politice Washingtonu před americkým velvyslanectvím dopoledne protestovali studenti v Manile a Jakartě. K zastavení dekretu vyzvali i mezinárodní společenství. Několik tisíc lidí se sešlo i před ambasádou v Londýně.
