Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na 185 obrněných čtyřkolových vozidel za 24,7 miliardy korun. Vysvětlilo to mimo jiné ekonomickými důvody, vyplývá z informací v rejstříku zakázek. Na zrušení zakázky upozornily servery Aktuálně.cz a Ekonomický deník. Podle resortu ale po odstranění nedostatků bude výběrové řízení vyhlášeno znovu. Vozidla by měla sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Zrušení zakázky zkritizovali zástupci sněmovní opozice.
„Zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo zrušeno v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, přičemž důvody vedoucí ke zrušení byly sděleny účastníkům tohoto řízení zákonným způsobem,“ potvrdil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Petr Pešek.
Podle vyjádření resortu obrany v rejstříku zakázek se během zadávacího řízení vyskytly důvody „hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil, či nikoliv“.
V tendru na obrněná čtyřkolová vozidla pro ženisty zcela chybělo hodnocení rizik a finanční analýza, vysvětlil později Pešek. Interní přezkum zadávacích podmínek podle něj odhalil nedostatky a nejasnosti týkající se ekonomických aspektů zakázky, minimálních technických parametrů a některých smluvních ustanovení.
Zjištěné nedostatky podle ministerstva nebylo možné napravit v zadávacím řízení, které resort vyhlásil v březnu 2025, a tak se rozhodlo tendr zrušit. Po odstranění nedostatků a nejasností ale bude výběrové řízení vyhlášeno znovu v co nejkratší možné lhůtě, avizuje Pešek. „Ministerstvo obrany neruší potřebu pořízení těchto vozidel ani nijak neomezuje schopnosti či plánované cíle Armády ČR. Harmonogram budoucího pořizování tak, jak je ze strany AČR naplánován, tímto není ovlivněn,“ dodal. Ministerstvo dříve předpokládalo dodání prvních vozidel na konci roku 2026.
O plánu nakoupit až 185 vozidel informovala loni v červnu tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) a zařadila ho mezi strategické projekty české armády. Jako účel nákupu uvedlo ministerstvo obrany vybavení ženistů, vojenských zdravotníků, speciálních sil a Vojenské policie kolovými vozidly střední hmotnostní kategorie. Obrana avizovala, že nové vozy mimo jiné zabezpečí schopnost plnit úkoly ženijní podpory a odsunového systému zdravotnického zabezpečení armády.
Do tendru se plánovala zapojit například společnost Omnipol Group. Její mluvčí Marek Somol Aktuálně.cz sdělil, že firma byla o zrušení soutěže informována. „O našich dalších krocích a případném zapojení do nadcházejících projektů budeme rozhodovat až v momentě, kdy budou známy konkrétní parametry a podmínky nového zadání,“ řekl.
Kritika opozičních představitelů
Zrušení tendru zkritizovali zástupci nynější sněmovní opozice. Exministryně Jana Černochová (ODS) považuje zdůvodnění pro zrušení uvedené v rejstříku zakázek za příliš obecné. Upozornila, že současný šéf resortu obrany Jaromír Zůna (za SPD) ještě v únoru ve sněmovně uváděl, že rozpočet jeho úřadu umožní pokračovat ve všech zahájených a vyhlášených modernizačních projektech a nevyžaduje rušení žádných nových projektů. Nynější zdůvodnění zrušení soutěže s odkazem na důvody hodné zvláštního zřetele, včetně ekonomických, považuje bývalá ministryně za příliš obecné.
„Ministerstvo by proto mělo veřejně říct, jaké konkrétní důvody ke zrušení vedly, zda se projekt pouze zadá jiným způsobem, nebo se skutečně odsouvá, a co se stalo s penězi, které na něj byly původně plánovány už pro letošní rok,“ vyzvala během dne Černochová. Zrušení soutěže podle ní může znamenat další odklad projektu.
Předseda sněmovního výboru Josef Flek (STAN) vnímá zrušení tendru jako chybu, zvlášť v době, kdy se zvyšují bezpečnostní rizika. Považuje ho za důsledek dlouhodobého nedostatku peněz v obraně. Nejde podle něj pouze o plnění závazku vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), ale také o to, zda se daří zvyšovat připravenost české armády a naplňovat závazky v požadovaných vojenských schopnostech. „Vše se protahuje. Právě v tom vidím zásadní problém a chyby, které mohou v důsledku oslabovat naši bezpečnost,“ sdělil Flek. Připomněl také, že do realizace zakázky měly být zapojeny české firmy. Zajímat ho bude, kdy a jak bude vypsán nový tendr.
Také člen sněmovního výboru pro obranu Matěj Hlavatý (STAN) považuje odkaz na ekonomické důvody za nedostatečné vysvětlení. Upozornil, že součástí zakázky měly být i sanitky pro raněné vojáky, a připomněl únorové ujištění ministerstva, že škrty zahájené modernizační projekty neohrozí. Podotkl také, že současná vláda snížila letošní obranný rozpočet proti návrhu předchozího kabinetu o 21 miliard korun.
Další člen sněmovního výboru Ivan Bartoš (Piráti) připomněl, že ženisté a vojenští zdravotníci čekají na chráněná vozidla od roku 2018. Kritizoval také způsob, jakým ministerstvo zrušení zakázky vysvětlilo, tedy podle něj jednou obecnou větou. „Vybavení pro armádu je třeba nakupovat rychle, levně a efektivně. Tohle není ani rychle, ani efektivně,“ napsal. Dodal, že chce kvůli zrušení zakázky interpelovat ministra obrany a otevřít věc v branném výboru.
Agentuře ČTK Bartoš řekl, že vzhledem k opakování podobných problémů považuje za důležitou systémovou změnu. Za potřebné označil pojmenování opakovaných selhání při tvorbě požadavků a navržení nezávislé revize specifikací před vyhlášením velkých zakázek. Prosazuje také pravidelné předběžné tržní konzultace s veřejně dostupným výstupem v rozsahu, který nebude v rozporu s požadavky na utajení.
Místopředseda branného výboru z vládního hnutí ANO Pavel Růžička vidí za zrušením výběrového řízení složité požadavky armády. Od speciálních vozidel pro ženisty se záměr podle něho rozšířil na další platformy, u nichž by byl nutný nákladný vývoj. „Dlouhodobě říkám, že armáda má své požadavky specifikovat jasně, transparentně a pokud možno má chtít techniku, která už je někde zavedená. Tady se ukazovalo, že armáda chce něco, co se nedokáže vyrobit,“ řekl. Zakázka by podle něho v konečné fázi s největší pravděpodobností stejně ztroskotala, protože by požadavky armády nikdo nesplnil.
Nákup se začal připravovat už v roce 2018
Nákup vozidel pro ženisty se začal připravovat už ve zmíněném roce 2018. Poté byl ale pro nedostatek peněz odložen. V lednu 2024 ministerstvo oslovilo státní podnik VOP CZ, aby průzkum trhu v souvislosti s nákupem vozidel aktualizoval.
Z analýzy trhu v minulosti vyšla jako nejvhodnější obrněná vozidla Bushmaster. Letos v květnu pak státní podnik VOP CZ oznámil, že pokud nadnárodní společnost Thales získá v Evropě zakázku na Bushmastery, bude je vyrábět právě VOP CZ v Šenově u Nového Jičína. Státní podnik a firma Thales tehdy podepsaly alianční dohodu.
Do tendru na obrněná vozidla pro armádu se VOP CZ plánoval přihlásit.
Podle analytiků může zrušení tendru zpozdit modernizaci armády
Zrušená zakázka je podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého stejně zásadní jako ostatní modernizační programy armády. Vozidla měla být primárně určena pro těžkou a střední brigádu, tedy prvky, ke kterým se Česko podle něj již dříve zavázalo a se kterými Severoatlantická aliance (NATO) počítá pro případ krize. Jde podle Mikuleckého o jeden z největších současných projektů pro pozemní síly české armády a zrušení tendru bude mít závažné dopady na její schopnosti.
Mikulecký upozornil, že problémy podle něj provázely zakázku od počátku, ještě za předchozího vedení ministerstva obrany. Resort podle něj neměl na nákup v celém rozsahu dostatek peněz a v průběhu řízení vydal šestnáct vysvětlení zadávací dokumentace. S odkazem na dokument zveřejněný ministerstvem uvedl, že chyběl například požadavek na ekonomickou kvalifikaci dodavatelů, mechanismus pro omezení počtu účastníků jednání, nastavení pozáručního servisu a nákladů životního cyklu či řešení bezpečnosti dodávek pro případ konfliktu a zapojení českého obranného průmyslu. Ministerstvo bylo podle něj na problémy opakovaně upozorňováno.
Samotné zrušení výběrového řízení podle vojenského a bezpečnostního analytika Lukáše Visingra ještě nemusí znamenat konec nákupu vozidel. Ministerstvo podle něj může pořízení techniky na delší dobu odložit, zahájit nové výběrové řízení s jinými specifikacemi nebo přímo oslovit některého z dodavatelů. V tuto chvíli podle něj nelze říct, která z variant bude následovat.
Projekt podle Visingra není významem na stejné úrovni jako pořízení letounů F-35, tanků Leopard 2 nebo nových bojových vozidel pro mechanizovanou brigádu. Pro armádu je ale důležitý, protože s novou technikou již počítala. Výraznější zpoždění by podle něj bylo komplikací zejména pro ženisty a vojenské zdravotníky, kteří vozidla potřebují a požadavek na jejich pořízení existuje již řadu let. O důvodech zrušení tendru lze podle Visingra zatím pouze spekulovat. Jednou z možností mohou být podle něj problémy se specifikacemi vozidel.
Visingra překvapilo zdůvodnění ekonomickými důvody. Samotný nedostatek peněz podle něj zrušení celého řízení příliš nevysvětluje. Pokud by ministerstvo chtělo nákup dokončit a pouze ho například o rok odložit, bylo by podle něj možné výběrové řízení zdržet.
