Polarizace

Stačí jen drobné změny sledu příspěvků a míru polarizace, o kterou by se dříve propaganda musela snažit tři roky, zvládne sociální síť X za týden. Prokázal to nový experiment, jehož autoři testovali schopnosti sítě, která patří americkému miliardáři Elonu Muskovi, zvyšovat či snižovat politické rozdělení americké společnosti.

Antisemitských incidentů loni ve srovnání s předminulým rokem v Česku přibylo. Federace židovských obcí (FŽO) jich zaznamenala 4694, meziročně o 366 víc. Počet se zvedl o osm procent a je dosud nejvyšší. Skokový nárůst z předchozích let zpomalil, po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023 a následné válce v Pásmu Gazy ale vzrostla závažnost případů. Za loňský rok FŽO eviduje čtyři fyzické útoky, za předchozí čtyři roky to byly dva.

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.

Němci si připomínají Den znovusjednocení, kdy se po pádu komunismu v Německé demokratické republice (NDR) obě Německa sjednotila. Přestože je proces v rámci společnosti hodnocen kladně, rozdíly mezi východem a západem země se dosud nepodařilo smazat. Kancléř Friedrich Merz proto při příležitosti oslav zdůraznil, že řešení strukturálních problémů země je úkolem nejen politiků, ale celé společnosti.

Změny magnetického pole supermasivní černé díry M87 jsou podle nového výzkumu nečekaně dynamické a velké. Prokázal to výzkum pomocí virtuálního teleskopu, který vědci nedávno významně vylepšili.

Společnost je stále více polarizovaná a změny vedou k větším společenským rozporům, tvrdí řada expertů. Podle nového výzkumu se to odráží už i v tom, jak voliči přistupují k tomu, komu hodí svůj hlas.

Většina členů amerického nejvyššího soudu nechce jít do střetu s prezidentem Donaldem Trumpem. Instituce dala šéfovi Bílého domu za pravdu v několika otázkách klíčových pro jeho program. Učinila tak mimořádným jednáním, u nějž soudci nemusejí verdikt podrobně vysvětlovat nebo zveřejnit, jak hlasovali. Soudci se obávají, co by se stalo, kdyby prezident nerespektoval jejich rozhodnutí, míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matěj Jungwirth.

Slovenský prezident Peter Pellegrini vyzval vládu premiéra Roberta Fica (Smer), aby se nevzdalovala od partnerů v Evropské unii a NATO a varoval před vážnými následky případné konfrontace. Pellegrini to uvedl v Národní radě, kde poprvé od loňského zvolení hlavou státu přednesl zprávu o stavu země. Rovněž řekl, že slovenští politici neřeší skutečné problémy, ale nabízejí zástupná témata, která vyvolávají emoce a nenávist.

Před pěti lety zaznamenalo Česko první potvrzené případy covidu-19. Virus se v tu chvíli už rozšířil do velké části světa. Začalo dlouhé období, kdy se střídavě omezoval a znovu rozvolňoval život společnosti. Tehdy se také do veřejného prostoru začaly ve velkém dostávat informace, které nebyly vždy založené na ověřených faktech. A to o samotném viru, ale také o možnostech předcházení nákaze či o léčbě onemocnění.

Česká společnost čelí rostoucí polarizaci, která zasahuje nejen veřejnou debatu, ale i rodinné vztahy. Nový publicistický pořad ČT Fenomén doby se společně s odborníky zaměřil na příčiny tohoto jevu i na vliv konspiračních teorií a dezinformací. V pořadu dostali prostor také lidé, kteří se hlásí k „vlastenecké scéně“.

Izraelská armáda při noční operaci ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy nalezla těla šesti mužů, které odvlekli ozbrojenci z obcí na jihu Izraele při teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás loni 7. října. Armáda všech šest mrtvých identifikovala, neupřesnila však příčiny jejich smrti, které podle ní zůstávají předmětem vyšetřování, informoval zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Atentát na premiéra Roberta Fica (Smer–SD) slovenskou společnost ještě více roztříští a zpolarizuje, shodli se ve středečních Událostech, komentářích bývalí premiéři Jan Fischer a Vladimír Špidla (SOCDEM) a historik a slovakista Michal Stehlík. Varovali zároveň před využíváním této tragické události k politickým účelům.

Česko by mělo využít návštěvy premiéra Pera Fialy (ODS) k tomu, aby tuzemská diplomacie vytvořila pro americkou stranu argument, který by ji přesvědčil k setrvání v Evropě. V rozhovoru pro ČT to uvedl Dalibor Roháč, který publikuje v prestižních světových médiích a působí jako seniorní expert v think-tanku American Enterprise Institute. Roháč zmínil také polarizaci uvnitř skupiny V4, kdy se Maďarsko a Slovensko odklánějí od bezpečnostních záruk Západu. „Je to prakticky sebevražedné,“ usoudil.

Podle nové studie, která pomocí umělé inteligence shromáždila data ze sociálních sítí, téměř patnáct procent Američanů stále popírá, že by docházelo ke změně klimatu.

Místo klíčových politických témat se ve Spojených státech před prezidentskými volbami řeší hlavně soudní líčení bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. V pořadu Události, komentáře to uvedla novinářka a editorka prestižního časopisu New Yorker Tyler Foggattová, která přednáší v Praze na mezinárodní letní škole žurnalistiky. Podle Foggattové panuje mezi Američany nedůvěra ohledně možných volebních podvodů. Dezinformace v této oblasti se dají očekávat i po hlasování v roce 2024, obává se novinářka.

Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací.

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Co společnost rozděluje a co ji může spojit? Na otázky týkající se stále větší polarizace společnosti hledal odpovědi Fokus Václava Moravce. V pořadu s podtitulem „Jak usmířit národ?“ diskutují historik Tomáš Petráček, filozofka Tereza Matějčková, politoložka Anna Durnová, právní filozof Jiří Přibáň, antropoložka Marie Heřmanová a psycholog Tomáš Vašák.

Za nedělní demonstrací proti koronavirovým opatřením na Staroměstském náměstí v Praze nestojí pouze fotbaloví chuligáni. Svůj podíl má i frustrace z omezování svobody nebo strach z budoucnosti. „Byla tam i silná skupina těch, kteří třeba přišli o práci nebo dlouhodobě nedůvěřují vládě,“ zamyslel se v Událostech, komentářích ředitel společnosti STEM Martin Buchtík.