Česko by mělo přimět USA k tomu, aby zůstaly v Evropě, míní expert Roháč

11 minut
Výzkumný pracovník Dalibor Roháč, American Enterprise Institute
Zdroj: ČT24

Česko by mělo využít návštěvy premiéra Pera Fialy (ODS) k tomu, aby tuzemská diplomacie vytvořila pro americkou stranu argument, který by ji přesvědčil k setrvání v Evropě. V rozhovoru pro ČT to uvedl Dalibor Roháč, který publikuje v prestižních světových médiích a působí jako seniorní expert v think-tanku American Enterprise Institute. Roháč zmínil také polarizaci uvnitř skupiny V4, kdy se Maďarsko a Slovensko odklánějí od bezpečnostních záruk Západu. „Je to prakticky sebevražedné,“ usoudil.

Fialova návštěva je podle Roháče potvrzením dobré kvality česko-amerických vztahů. „Česká republika od svého vstupu do Severoatlantické aliance byla spolehlivým partnerem, spolehlivým spojencem,“ uvedl. K dobré „imagi“ tuzemské diplomacie ve Washingtonu rovněž přispívají nákupy americké vojenské techniky.

Vedle postojů k Číně a Tchaj-wanu pak v amerických politických kruzích podle něj rezonuje muniční iniciativa, kterou Česko podniklo pro ukrajinskou obranu. „Česko prostřednictvím ad hoc koalice rozličných partnerů zastupuje úlohu, kterou by za normálních okolností hrály Spojené státy,“ upozornil.

Iniciativu připomínal během své nedávné návštěvy USA také britský ministr zahraničí David Cameron. „Poskytuje to návod, jak Ukrajině pomáhat za situace, kdy se západní koalice může začít štěpit, a kdyby země, které předtím byly spolehlivým partnerem a pomáhaly, začaly váhat,“ podotkl.

Roháč však dodává, že z českého pohledu je podstatnější využití situace k tomu, aby tuzemská diplomacie vytvořila pro americkou stranu argument, který by ji přesvědčil k setrvání v Evropě. „Aby se angažovali, aby pomáhali Ukrajině – to je především český a východoevropský zájem,“ říká.

Podpora amerických zájmů skrze pomoc Ukrajině

Upozornil na to, že Bidenova administrativa by se měla snažit více artikulovat to, proč je třeba Ukrajině pomáhat a jaké jsou konečné cíle pomoci Ukrajině – tedy cesta k ukrajinskému vítězství. Tento cíl prý nebyl nikdy explicitně artikulován prezidentem Bidenem. „Myslím si, že tato návštěva by mohla poskytnout příležitost pro premiéra Fialu, aby jednoduše trošku potlačil administrativu Blinkena, Sullivana a prezidenta Bidena k tomu, aby se víc bavili o Ukrajině s americkými občany a aby vytvářeli ideální politický tlak na Republikánskou stranu,“ vyzval.

Roháč soudí, že tlak na administrativu, aby „dělala víc“, může být účinnější. Ještě účinnější by měla být gesta, která by směřovala mimo Washington. Všichni evropští lídři, prezident Zelenskyj, chodí do Washingtonu a dělají ten samý okruh na Capitol Hill, v Bílém domě a think-tancích. Snaží se přesvědčovat americkou elitu o nutnosti pomoci Ukrajině.“

Užitečná by prý byla návštěva některého z lídrů ve městě, kde se vyrábějí tanky Abrams – Lima v Ohiu. „Mluvil by o tom, že to, co dělají, je dobré pro americkou zaměstnanost, pro americkou ekonomiku. Pomoc Ukrajině jednoduše pomáhá zrevitalizovat americkou obrannou průmyslovou základnu, současně to buduje arzenál na obranu západních demokracií a obranu západních hodnot na Ukrajině,“ prohlásil.

Polarizace vztahů uvnitř visegrádské čtyřky

Publicista v rozhovoru zmínil také rozdíly mezi zeměmi skupiny V4 – Českem a Polskem na straně jedné, Maďarskem a Slovenskem na straně druhé. „Výroky zvoleného prezidenta (Petera) Pellegriniho o tom, že v případě situace, která by vyžadovala použití článku 5, by Slovensko nepřišlo na pomoc svým spojencům, protože na to nemáme prostředky a nemůžeme si to dovolit, považuji za skandální,“ varoval.

Domnívá se, že tato slova jsou v přímém konfliktu se slovenskými národními a státními zájmy. „Země jako Slovensko a Česko závisí na bezpečnostních garancích ze strany Spojených států, závisí na tom, že jsou součástí Severoatlantické aliance. To, jak se ke garancím a svým spojencům chovají Maďarsko a Slovensko, je prakticky sebevražedné,“ usoudil.

Politické rozdíly uvnitř V4 se projevují také příklonem maďarského premiéra Viktora Orbána k exprezidentu USA Donaldu Trumpovi. Ten jej nedávno navštívil v jeho sídle v Mar-a-Lagu na Floridě. Podotkl však, že politici z Evropy se s Trumpem bavit musejí – „ať se jim to líbí, nebo ne“.

„To, co odlišuje Maďarsko a Orbána od ostatních evropských lídrů, je to, že nejenže Orbán sází na Trumpovo vítězství, ale on ještě víc sází na postupný odchod Američanů z Evropy – na to, že Spojené státy nebudou ve východní Evropě hrát takovou roli jako v minulosti,“ řekl také.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 32 mminutami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 2 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 2 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Írán varuje USA před odvetou.
06:24Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 10 hhodinami
Načítání...