I drobný zásah do algoritmu sítě X výrazně ovlivňuje pohled na svět

Stačí jen drobné změny sledu příspěvků a míru polarizace, o kterou by se dříve propaganda musela snažit tři roky, zvládne sociální síť X za týden. Prokázal to nový experiment, jehož autoři testovali schopnosti sítě, která patří americkému miliardáři Elonu Muskovi, zvyšovat či snižovat politické rozdělení americké společnosti.

Pokus probíhal v době amerických prezidentských voleb roku 2024. Období silně ovlivnila spousta polarizujících příspěvků. Šířily se falešné fotografie Kamaly Harrisové, jak se tulí k Jeffreymu Epsteinovi, a umělou inteligencí generované obrazy demokratické političky oblečené jako komunistická diktátorka – tu zveřejnil dokonce přímo majitel X Elon Musk. Pro zajímavost, vidělo ji 84 milionů lidí.

Vědci experiment provedli asi na tisícovce uživatelů sítě X. Dobrovolníkům řekli, že budou pomocí webových rozšíření sledovat jejich feed, tedy sled příspěvků, na síti X. Ve skutečnosti ale pomocí těchto programů (které vědci detailně nepopisují) dokázali ovlivnit podobu toho, co dobrovolníci viděli. Nikdo z dobrovolníků si za celou dobu pokusu nevšiml, že by se podoba feedu nějak změnila.

Úprava sledu příspěvků

Musk koupil Twitter v roce 2022 a záhy ho přejmenoval podle svého oblíbeného písmene na X a zavedl také feed „pro vás“, který lidem doporučuje i jiné účty než ty, které sledují. Algoritmus navrhuje příspěvky podle toho, jak si myslí, že by je obsah mohl bavit.

Změny v politické polarizaci vyplývající z vystavení příspěvkům na síti X se v této studii měřily pomocí nového přístupu.

Nejprve vědci pomocí umělé inteligence analyzovali příspěvky v kanálu „pro vás“ na X v reálném čase. Poté systém jedné skupině uživatelů zobrazoval pomocí rozšíření prohlížeče více rozdělujících příspěvků a druhé skupině méně rozdělujících příspěvků. Něco takového obvykle určují algoritmy sociální sítě.

Rozdělující příspěvky zahrnovaly ty, které vyjadřovaly podporu nedemokratickým praktikám, stranickému násilí, odporu ke konsensu a zaujatému hodnocení faktů.

Tři roky v jednom týdnu

Po týdnu čtení těchto jemně pozměněných feedů výzkumníci požádali uživatele, aby ohodnotili, jak vřele nebo chladně, příznivě nebo nepříznivě vnímají své politické oponenty. Změny v polarizaci byly ohodnoceny na více než dva stupně na „teploměru pocitů“ od 0 do 100 stupňů.

Takový nárůst polarizace by v USA mezi lety 1978 a 2020 trval průměrně tři roky.

Zobrazení méně příspěvků s postoji proti demokratickému systému a menší stranickou nevraživostí naopak o podobnou hodnotu politické rozdělení snížilo.

„Změna v jejich feedu byla sotva postřehnutelná, přesto tito uživatelé hlásili významný rozdíl v tom, jak vnímali ostatní,“ řekl spoluautor studie Tiziano Piccardi z Univerzity Johnse Hopkinse. „Na základě trendů v USA odpovídá tato změna zhruba třem letům polarizace.“

Síla algoritmů

Opakované vystavení příspěvkům zaměřeným proti demokratické společnosti nebo posilujícím stranickou nevraživost podle autorů významně ovlivňuje pocity polarizace uživatelů a zvyšuje smutek a hněv.

Míra, do jaké protidemokratické příspěvky vyvolávají větší nepřátelství vůči politickým oponentům, „dokazuje sílu algoritmu“, řekl Martin Saveski z Washingtonské univerzity, který spolu s kolegy z dalších tří univerzit studii, jež vyšla v odborném časopise Science, vypracoval.

„Na výsledcích je zajímavé to, že platformy mají nástroje, kterými mohou polarizaci snížit,“ doplnil Saveski. „Je to nový přístup, který by sítě mohly zohlednit při navrhování svých algoritmů.“

Data ale současně naznačují, že právě polarizující příspěvky mají na sociálních sítích nejvyšší dosahy, takže by takové změny šly proti ekonomickým zájmům provozovatelů sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 21 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 41 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 51 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...