I drobný zásah do algoritmu sítě X výrazně ovlivňuje pohled na svět

Stačí jen drobné změny sledu příspěvků a míru polarizace, o kterou by se dříve propaganda musela snažit tři roky, zvládne sociální síť X za týden. Prokázal to nový experiment, jehož autoři testovali schopnosti sítě, která patří americkému miliardáři Elonu Muskovi, zvyšovat či snižovat politické rozdělení americké společnosti.

Pokus probíhal v době amerických prezidentských voleb roku 2024. Období silně ovlivnila spousta polarizujících příspěvků. Šířily se falešné fotografie Kamaly Harrisové, jak se tulí k Jeffreymu Epsteinovi, a umělou inteligencí generované obrazy demokratické političky oblečené jako komunistická diktátorka – tu zveřejnil dokonce přímo majitel X Elon Musk. Pro zajímavost, vidělo ji 84 milionů lidí.

Vědci experiment provedli asi na tisícovce uživatelů sítě X. Dobrovolníkům řekli, že budou pomocí webových rozšíření sledovat jejich feed, tedy sled příspěvků, na síti X. Ve skutečnosti ale pomocí těchto programů (které vědci detailně nepopisují) dokázali ovlivnit podobu toho, co dobrovolníci viděli. Nikdo z dobrovolníků si za celou dobu pokusu nevšiml, že by se podoba feedu nějak změnila.

Úprava sledu příspěvků

Musk koupil Twitter v roce 2022 a záhy ho přejmenoval podle svého oblíbeného písmene na X a zavedl také feed „pro vás“, který lidem doporučuje i jiné účty než ty, které sledují. Algoritmus navrhuje příspěvky podle toho, jak si myslí, že by je obsah mohl bavit.

Změny v politické polarizaci vyplývající z vystavení příspěvkům na síti X se v této studii měřily pomocí nového přístupu.

Nejprve vědci pomocí umělé inteligence analyzovali příspěvky v kanálu „pro vás“ na X v reálném čase. Poté systém jedné skupině uživatelů zobrazoval pomocí rozšíření prohlížeče více rozdělujících příspěvků a druhé skupině méně rozdělujících příspěvků. Něco takového obvykle určují algoritmy sociální sítě.

Rozdělující příspěvky zahrnovaly ty, které vyjadřovaly podporu nedemokratickým praktikám, stranickému násilí, odporu ke konsensu a zaujatému hodnocení faktů.

Tři roky v jednom týdnu

Po týdnu čtení těchto jemně pozměněných feedů výzkumníci požádali uživatele, aby ohodnotili, jak vřele nebo chladně, příznivě nebo nepříznivě vnímají své politické oponenty. Změny v polarizaci byly ohodnoceny na více než dva stupně na „teploměru pocitů“ od 0 do 100 stupňů.

Takový nárůst polarizace by v USA mezi lety 1978 a 2020 trval průměrně tři roky.

Zobrazení méně příspěvků s postoji proti demokratickému systému a menší stranickou nevraživostí naopak o podobnou hodnotu politické rozdělení snížilo.

„Změna v jejich feedu byla sotva postřehnutelná, přesto tito uživatelé hlásili významný rozdíl v tom, jak vnímali ostatní,“ řekl spoluautor studie Tiziano Piccardi z Univerzity Johnse Hopkinse. „Na základě trendů v USA odpovídá tato změna zhruba třem letům polarizace.“

Síla algoritmů

Opakované vystavení příspěvkům zaměřeným proti demokratické společnosti nebo posilujícím stranickou nevraživost podle autorů významně ovlivňuje pocity polarizace uživatelů a zvyšuje smutek a hněv.

Míra, do jaké protidemokratické příspěvky vyvolávají větší nepřátelství vůči politickým oponentům, „dokazuje sílu algoritmu“, řekl Martin Saveski z Washingtonské univerzity, který spolu s kolegy z dalších tří univerzit studii, jež vyšla v odborném časopise Science, vypracoval.

„Na výsledcích je zajímavé to, že platformy mají nástroje, kterými mohou polarizaci snížit,“ doplnil Saveski. „Je to nový přístup, který by sítě mohly zohlednit při navrhování svých algoritmů.“

Data ale současně naznačují, že právě polarizující příspěvky mají na sociálních sítích nejvyšší dosahy, takže by takové změny šly proti ekonomickým zájmům provozovatelů sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šéf přední AI firmy varuje před enormními riziky AI

Apokalyptických úvah o riziku umělé inteligence (AI) je dvanáct do tuctu, ale jen málokdy s nimi přicházejí šéfové vlivných firem, které jsou za explozivně rychlý rozvoj této přelomové technologie zodpovědné. Teď Dario Amodei, zakladatel společnosti Anthropic, jež stojí za chatbotem Claudem, v rozsáhlé eseji upozornil na obrovský potenciál hrozeb, které AI přináší do současného světa.
před 5 hhodinami

Běžný let se změnil v peklo. Před 40 lety vybuchl Challenger

Od nehody raketoplánu Challenger uplynulo čtyřicet let. Měl to být rutinní let zavedeného programu NASA, po necelých 74 sekundách ale nastalo ohnivé peklo. Zahynulo všech sedm astronautů na palubě. „Předpokládá se, že někteří přežili prvotní explozi a zemřeli až při pádu kabiny do Atlantského oceánu, protože později se našly použité kyslíkové přístroje,“ uvedl Martin Lulák z vědecké redakce ČT24. Katastrofa znamenala téměř tříletou přestávku ve startech amerických raketoplánů. Jako náhrada za Challenger byl postaven raketoplán Endeavour.
před 8 hhodinami

Alzheimer se do Zeměplochy zřejmě propsal dekádu před Pratchettovou diagnózou

Vědci prozkoumali rozsáhlé literární dílo britského spisovatele Terryho Pratchetta, aby v něm odhalili první stopy po Alzheimerově chorobě, které nakonec roku 2015 podlehl. Podle nové studie je našli už v knize Poslední kontinent z roku 1998 – tedy o devět let dříve, než mu byla tato nemoc diagnostikována. Pratchett se stal po oznámení diagnózy velkým propagátorem informací o této nemoci.
před 10 hhodinami

Střední Evropa se musí připravit na častější lesní požáry, upozorňují odborníci

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě.
před 12 hhodinami

Mobil děti dostávají na prvním stupni a on-line jsou hodiny denně

Český statistický úřad (ČSÚ) představil výsledky Minisčítání. V tomto projektu děti pomocí sociologických metod zkoumají své vrstevníky. Zaznělo 26 otázek na děti ve věku devíti až patnácti let. Výsledkem je jedinečný, byť ne dokonalý pohled nejmladší generace na ni samotnou.
před 12 hhodinami

Vědce zajímá, co s tělem dělá opera

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zkoumají, co se s lidským tělem i emocemi děje během živého operního představení. Sledují srdeční tep, dech i mozkovou aktivitu a propojují data s tím, co diváci sami popisují.
včera v 16:15

Počet lidí žijících v extrémním horku se do roku 2050 může zásadně zvýšit, varuje studie

Nová studie Oxfordské univerzity zjistila, že lidí, kteří budou čelit extrémním teplotám, bude do roku 2050 už 41 procent, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. A to je scénář, který klimatologové považují za stále pravděpodobnější.
včera v 14:08

Lžička mu pomohla přežít. Salomonovič prošel Osvětimí i Stutthofem

Josef Salomonovič přežil holocaust. Do prvního pracovního tábora ho přivezli ve třech letech. Matka ho schovávala, aby ho nacisti nenašli a nezavraždili. Prošel i vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. Otce mu nacisti zavraždili injekcí do srdce v táboře Stutthof. Rozhovor se Salomonovičem přinesl Hyde Park Civilizace.
včera v 12:00
Načítání...