I drobný zásah do algoritmu sítě X výrazně ovlivňuje pohled na svět

Stačí jen drobné změny sledu příspěvků a míru polarizace, o kterou by se dříve propaganda musela snažit tři roky, zvládne sociální síť X za týden. Prokázal to nový experiment, jehož autoři testovali schopnosti sítě, která patří americkému miliardáři Elonu Muskovi, zvyšovat či snižovat politické rozdělení americké společnosti.

Pokus probíhal v době amerických prezidentských voleb roku 2024. Období silně ovlivnila spousta polarizujících příspěvků. Šířily se falešné fotografie Kamaly Harrisové, jak se tulí k Jeffreymu Epsteinovi, a umělou inteligencí generované obrazy demokratické političky oblečené jako komunistická diktátorka – tu zveřejnil dokonce přímo majitel X Elon Musk. Pro zajímavost, vidělo ji 84 milionů lidí.

Vědci experiment provedli asi na tisícovce uživatelů sítě X. Dobrovolníkům řekli, že budou pomocí webových rozšíření sledovat jejich feed, tedy sled příspěvků, na síti X. Ve skutečnosti ale pomocí těchto programů (které vědci detailně nepopisují) dokázali ovlivnit podobu toho, co dobrovolníci viděli. Nikdo z dobrovolníků si za celou dobu pokusu nevšiml, že by se podoba feedu nějak změnila.

Úprava sledu příspěvků

Musk koupil Twitter v roce 2022 a záhy ho přejmenoval podle svého oblíbeného písmene na X a zavedl také feed „pro vás“, který lidem doporučuje i jiné účty než ty, které sledují. Algoritmus navrhuje příspěvky podle toho, jak si myslí, že by je obsah mohl bavit.

Změny v politické polarizaci vyplývající z vystavení příspěvkům na síti X se v této studii měřily pomocí nového přístupu.

Nejprve vědci pomocí umělé inteligence analyzovali příspěvky v kanálu „pro vás“ na X v reálném čase. Poté systém jedné skupině uživatelů zobrazoval pomocí rozšíření prohlížeče více rozdělujících příspěvků a druhé skupině méně rozdělujících příspěvků. Něco takového obvykle určují algoritmy sociální sítě.

Rozdělující příspěvky zahrnovaly ty, které vyjadřovaly podporu nedemokratickým praktikám, stranickému násilí, odporu ke konsensu a zaujatému hodnocení faktů.

Tři roky v jednom týdnu

Po týdnu čtení těchto jemně pozměněných feedů výzkumníci požádali uživatele, aby ohodnotili, jak vřele nebo chladně, příznivě nebo nepříznivě vnímají své politické oponenty. Změny v polarizaci byly ohodnoceny na více než dva stupně na „teploměru pocitů“ od 0 do 100 stupňů.

Takový nárůst polarizace by v USA mezi lety 1978 a 2020 trval průměrně tři roky.

Zobrazení méně příspěvků s postoji proti demokratickému systému a menší stranickou nevraživostí naopak o podobnou hodnotu politické rozdělení snížilo.

„Změna v jejich feedu byla sotva postřehnutelná, přesto tito uživatelé hlásili významný rozdíl v tom, jak vnímali ostatní,“ řekl spoluautor studie Tiziano Piccardi z Univerzity Johnse Hopkinse. „Na základě trendů v USA odpovídá tato změna zhruba třem letům polarizace.“

Síla algoritmů

Opakované vystavení příspěvkům zaměřeným proti demokratické společnosti nebo posilujícím stranickou nevraživost podle autorů významně ovlivňuje pocity polarizace uživatelů a zvyšuje smutek a hněv.

Míra, do jaké protidemokratické příspěvky vyvolávají větší nepřátelství vůči politickým oponentům, „dokazuje sílu algoritmu“, řekl Martin Saveski z Washingtonské univerzity, který spolu s kolegy z dalších tří univerzit studii, jež vyšla v odborném časopise Science, vypracoval.

„Na výsledcích je zajímavé to, že platformy mají nástroje, kterými mohou polarizaci snížit,“ doplnil Saveski. „Je to nový přístup, který by sítě mohly zohlednit při navrhování svých algoritmů.“

Data ale současně naznačují, že právě polarizující příspěvky mají na sociálních sítích nejvyšší dosahy, takže by takové změny šly proti ekonomickým zájmům provozovatelů sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 29 mminutami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 18 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 20 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 20 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.