I drobný zásah do algoritmu sítě X výrazně ovlivňuje pohled na svět

Stačí jen drobné změny sledu příspěvků a míru polarizace, o kterou by se dříve propaganda musela snažit tři roky, zvládne sociální síť X za týden. Prokázal to nový experiment, jehož autoři testovali schopnosti sítě, která patří americkému miliardáři Elonu Muskovi, zvyšovat či snižovat politické rozdělení americké společnosti.

Pokus probíhal v době amerických prezidentských voleb roku 2024. Období silně ovlivnila spousta polarizujících příspěvků. Šířily se falešné fotografie Kamaly Harrisové, jak se tulí k Jeffreymu Epsteinovi, a umělou inteligencí generované obrazy demokratické političky oblečené jako komunistická diktátorka – tu zveřejnil dokonce přímo majitel X Elon Musk. Pro zajímavost, vidělo ji 84 milionů lidí.

Vědci experiment provedli asi na tisícovce uživatelů sítě X. Dobrovolníkům řekli, že budou pomocí webových rozšíření sledovat jejich feed, tedy sled příspěvků, na síti X. Ve skutečnosti ale pomocí těchto programů (které vědci detailně nepopisují) dokázali ovlivnit podobu toho, co dobrovolníci viděli. Nikdo z dobrovolníků si za celou dobu pokusu nevšiml, že by se podoba feedu nějak změnila.

Úprava sledu příspěvků

Musk koupil Twitter v roce 2022 a záhy ho přejmenoval podle svého oblíbeného písmene na X a zavedl také feed „pro vás“, který lidem doporučuje i jiné účty než ty, které sledují. Algoritmus navrhuje příspěvky podle toho, jak si myslí, že by je obsah mohl bavit.

Změny v politické polarizaci vyplývající z vystavení příspěvkům na síti X se v této studii měřily pomocí nového přístupu.

Nejprve vědci pomocí umělé inteligence analyzovali příspěvky v kanálu „pro vás“ na X v reálném čase. Poté systém jedné skupině uživatelů zobrazoval pomocí rozšíření prohlížeče více rozdělujících příspěvků a druhé skupině méně rozdělujících příspěvků. Něco takového obvykle určují algoritmy sociální sítě.

Rozdělující příspěvky zahrnovaly ty, které vyjadřovaly podporu nedemokratickým praktikám, stranickému násilí, odporu ke konsensu a zaujatému hodnocení faktů.

Tři roky v jednom týdnu

Po týdnu čtení těchto jemně pozměněných feedů výzkumníci požádali uživatele, aby ohodnotili, jak vřele nebo chladně, příznivě nebo nepříznivě vnímají své politické oponenty. Změny v polarizaci byly ohodnoceny na více než dva stupně na „teploměru pocitů“ od 0 do 100 stupňů.

Takový nárůst polarizace by v USA mezi lety 1978 a 2020 trval průměrně tři roky.

Zobrazení méně příspěvků s postoji proti demokratickému systému a menší stranickou nevraživostí naopak o podobnou hodnotu politické rozdělení snížilo.

„Změna v jejich feedu byla sotva postřehnutelná, přesto tito uživatelé hlásili významný rozdíl v tom, jak vnímali ostatní,“ řekl spoluautor studie Tiziano Piccardi z Univerzity Johnse Hopkinse. „Na základě trendů v USA odpovídá tato změna zhruba třem letům polarizace.“

Síla algoritmů

Opakované vystavení příspěvkům zaměřeným proti demokratické společnosti nebo posilujícím stranickou nevraživost podle autorů významně ovlivňuje pocity polarizace uživatelů a zvyšuje smutek a hněv.

Míra, do jaké protidemokratické příspěvky vyvolávají větší nepřátelství vůči politickým oponentům, „dokazuje sílu algoritmu“, řekl Martin Saveski z Washingtonské univerzity, který spolu s kolegy z dalších tří univerzit studii, jež vyšla v odborném časopise Science, vypracoval.

„Na výsledcích je zajímavé to, že platformy mají nástroje, kterými mohou polarizaci snížit,“ doplnil Saveski. „Je to nový přístup, který by sítě mohly zohlednit při navrhování svých algoritmů.“

Data ale současně naznačují, že právě polarizující příspěvky mají na sociálních sítích nejvyšší dosahy, takže by takové změny šly proti ekonomickým zájmům provozovatelů sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 1 hhodinou

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 1 hhodinou

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 6 hhodinami

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
včera v 12:25

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
včera v 10:55

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026
Načítání...