I drobný zásah do algoritmu sítě X výrazně ovlivňuje pohled na svět

Stačí jen drobné změny sledu příspěvků a míru polarizace, o kterou by se dříve propaganda musela snažit tři roky, zvládne sociální síť X za týden. Prokázal to nový experiment, jehož autoři testovali schopnosti sítě, která patří americkému miliardáři Elonu Muskovi, zvyšovat či snižovat politické rozdělení americké společnosti.

Pokus probíhal v době amerických prezidentských voleb roku 2024. Období silně ovlivnila spousta polarizujících příspěvků. Šířily se falešné fotografie Kamaly Harrisové, jak se tulí k Jeffreymu Epsteinovi, a umělou inteligencí generované obrazy demokratické političky oblečené jako komunistická diktátorka – tu zveřejnil dokonce přímo majitel X Elon Musk. Pro zajímavost, vidělo ji 84 milionů lidí.

Vědci experiment provedli asi na tisícovce uživatelů sítě X. Dobrovolníkům řekli, že budou pomocí webových rozšíření sledovat jejich feed, tedy sled příspěvků, na síti X. Ve skutečnosti ale pomocí těchto programů (které vědci detailně nepopisují) dokázali ovlivnit podobu toho, co dobrovolníci viděli. Nikdo z dobrovolníků si za celou dobu pokusu nevšiml, že by se podoba feedu nějak změnila.

Úprava sledu příspěvků

Musk koupil Twitter v roce 2022 a záhy ho přejmenoval podle svého oblíbeného písmene na X a zavedl také feed „pro vás“, který lidem doporučuje i jiné účty než ty, které sledují. Algoritmus navrhuje příspěvky podle toho, jak si myslí, že by je obsah mohl bavit.

Změny v politické polarizaci vyplývající z vystavení příspěvkům na síti X se v této studii měřily pomocí nového přístupu.

Nejprve vědci pomocí umělé inteligence analyzovali příspěvky v kanálu „pro vás“ na X v reálném čase. Poté systém jedné skupině uživatelů zobrazoval pomocí rozšíření prohlížeče více rozdělujících příspěvků a druhé skupině méně rozdělujících příspěvků. Něco takového obvykle určují algoritmy sociální sítě.

Rozdělující příspěvky zahrnovaly ty, které vyjadřovaly podporu nedemokratickým praktikám, stranickému násilí, odporu ke konsensu a zaujatému hodnocení faktů.

Tři roky v jednom týdnu

Po týdnu čtení těchto jemně pozměněných feedů výzkumníci požádali uživatele, aby ohodnotili, jak vřele nebo chladně, příznivě nebo nepříznivě vnímají své politické oponenty. Změny v polarizaci byly ohodnoceny na více než dva stupně na „teploměru pocitů“ od 0 do 100 stupňů.

Takový nárůst polarizace by v USA mezi lety 1978 a 2020 trval průměrně tři roky.

Zobrazení méně příspěvků s postoji proti demokratickému systému a menší stranickou nevraživostí naopak o podobnou hodnotu politické rozdělení snížilo.

„Změna v jejich feedu byla sotva postřehnutelná, přesto tito uživatelé hlásili významný rozdíl v tom, jak vnímali ostatní,“ řekl spoluautor studie Tiziano Piccardi z Univerzity Johnse Hopkinse. „Na základě trendů v USA odpovídá tato změna zhruba třem letům polarizace.“

Síla algoritmů

Opakované vystavení příspěvkům zaměřeným proti demokratické společnosti nebo posilujícím stranickou nevraživost podle autorů významně ovlivňuje pocity polarizace uživatelů a zvyšuje smutek a hněv.

Míra, do jaké protidemokratické příspěvky vyvolávají větší nepřátelství vůči politickým oponentům, „dokazuje sílu algoritmu“, řekl Martin Saveski z Washingtonské univerzity, který spolu s kolegy z dalších tří univerzit studii, jež vyšla v odborném časopise Science, vypracoval.

„Na výsledcích je zajímavé to, že platformy mají nástroje, kterými mohou polarizaci snížit,“ doplnil Saveski. „Je to nový přístup, který by sítě mohly zohlednit při navrhování svých algoritmů.“

Data ale současně naznačují, že právě polarizující příspěvky mají na sociálních sítích nejvyšší dosahy, takže by takové změny šly proti ekonomickým zájmům provozovatelů sítí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 12 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 14 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 14 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 17 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 18 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 21 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...