Lidé v demokraciích volí víc z nenávisti než náklonnosti. Důkazy přináší velká studie

Společnost je stále více polarizovaná a změny vedou k větším společenským rozporům, tvrdí řada expertů. Podle nového výzkumu se to odráží už i v tom, jak voliči přistupují k tomu, komu hodí svůj hlas.

Demokracie se mění, ukazují data. Nová velká studie ukázala, že za poslední roky došlo k významné proměně v motivaci voličů v demokratických zemích. Místo, aby lidé volili pro něco, jako bývalo běžné v minulosti, hlasují teď mnohem častěji proti něčemu nebo proti někomu.

„V mnoha západních demokraciích jsou voliči nyní více motivováni odporem vůči svým politickým protivníkům než podporou vlastní strany. Tento jev znamená odklon od ideologických neshod směrem k emocionálně nabité dynamice zakořeněné v odmítání a nepřátelství, což je vývoj, který může v konečném důsledku oslabit samotné základy demokratické debaty,“ konstatují autoři studie.

Obří datový poklad

Studie vychází z masivní analýzy dat: autoři získali údaje ze 143 voleb v letech 1961 až 2022 ve dvanácti západních demokraciích: Německu, Kanadě, Dánsku, Španělsku, Spojených státech, Francii, Řecku, Itálii, Portugalsku, Spojeném království, Švédsku a Švýcarsku. Tato data vycházela z národních povolebních studií prováděných v průběhu šesti desetiletí, která pak autoři studie dokázali spojit do jednoho systematického souboru.

Nejvíc je zajímalo něco, co se v České republice zatím moc nepoužívá, ale v anglosaském světě je to běžné – takzvaný teploměr pocitů. V tomto průzkumu mají voliči ohodnotit na stupnici od nuly po desítku svůj emocionální vztah vůči politickým stranám a jejich vůdcům. Tyto „teploměry“, které byly prováděné v každé zemi různě, vědci dokázali sjednotit a pak použili zdokonalenou metodiku k výpočtu „lásky k vlastní straně“ a „nenávisti k jiné straně“ na základě toho, jak daleko se skóre odchylovalo od neutrálního bodu.

Odečtením jedné hodnoty od druhé pak zjistili, jestli je chování voličů více ovlivněno loajalitou nebo nepřátelstvím. Ukázalo se, že v rostoucím počtu demokracií je to to druhé.

Odmítání místo loajality

Data odhalila, že tento trend je konzistentní a vědci ho označují za znepokojivý. Postoje voličů ke stranám, které nevolí, se zhoršily v devíti z dvanácti zemí, nejvýrazněji v Kanadě, Německu, Portugalsku, Španělsku, Velké Británii a USA. Postoje vůči vlastní straně se sice také zhoršily, ale pomaleji.

V několika zemích, včetně USA, Kanady, Řecka, Itálie a Španělska, voliči nyní vyjadřují více nepřátelství vůči svým oponentům než vřelost vůči své vlastní straně.

„Tento obrat zachycuje index takzvané afektivní polarity, který v posledních volbách neustále klesal pod nulu. Emocionální jádro politiky se již nezaměřuje na loajalitu, ale na odmítání,“ uvedli vědci.

Co to znamená pro demokracii

Tato emocionální změna ve volebním chování má podle autorů dalekosáhlé důsledky. „S prohlubující se vzájemnou nevraživostí se veřejná diskuse zostřuje, kompromisy slábnou a demokratická legitimita se rozpadá,“ uvádějí. Podle nich se to odráží i ve výsledcích nedávných voleb: podle autorů výzkumu v řadě zemí uspěly strany, které akcentují negativní stránky svých oponentů než svůj pozitivní program. „Demokracie jsou stále více formovány tím, čemu voliči oponují, nikoli tím, co podporují,“ dodávají vědci.

Tato studie ale nabízí více než jen nový soubor faktů, představuje podle vědců také zásadní metodologický pokrok. Starší studie totiž obvykle měřily emocionální vzdálenost mezi stranami; tato studie odhaluje, co tuto vzdálenost způsobuje, a potvrzuje, že negativní sentiment je dominantní silou v moderních demokraciích.

Porozumění této změně je podle autorů zásadní, protože západní společnosti se potýkají s polarizací a rozčarováním z demokracie. Tento výzkum poskytuje jak varování, tak rámec. „Abychom pochopili, kam směřuje demokracie, musíme se dívat nejen na to, čemu voliči věří, ale také na to, jak se cítí,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 11 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...