Lidé v demokraciích volí víc z nenávisti než náklonnosti. Důkazy přináší velká studie

Společnost je stále více polarizovaná a změny vedou k větším společenským rozporům, tvrdí řada expertů. Podle nového výzkumu se to odráží už i v tom, jak voliči přistupují k tomu, komu hodí svůj hlas.

Demokracie se mění, ukazují data. Nová velká studie ukázala, že za poslední roky došlo k významné proměně v motivaci voličů v demokratických zemích. Místo, aby lidé volili pro něco, jako bývalo běžné v minulosti, hlasují teď mnohem častěji proti něčemu nebo proti někomu.

„V mnoha západních demokraciích jsou voliči nyní více motivováni odporem vůči svým politickým protivníkům než podporou vlastní strany. Tento jev znamená odklon od ideologických neshod směrem k emocionálně nabité dynamice zakořeněné v odmítání a nepřátelství, což je vývoj, který může v konečném důsledku oslabit samotné základy demokratické debaty,“ konstatují autoři studie.

Obří datový poklad

Studie vychází z masivní analýzy dat: autoři získali údaje ze 143 voleb v letech 1961 až 2022 ve dvanácti západních demokraciích: Německu, Kanadě, Dánsku, Španělsku, Spojených státech, Francii, Řecku, Itálii, Portugalsku, Spojeném království, Švédsku a Švýcarsku. Tato data vycházela z národních povolebních studií prováděných v průběhu šesti desetiletí, která pak autoři studie dokázali spojit do jednoho systematického souboru.

Nejvíc je zajímalo něco, co se v České republice zatím moc nepoužívá, ale v anglosaském světě je to běžné – takzvaný teploměr pocitů. V tomto průzkumu mají voliči ohodnotit na stupnici od nuly po desítku svůj emocionální vztah vůči politickým stranám a jejich vůdcům. Tyto „teploměry“, které byly prováděné v každé zemi různě, vědci dokázali sjednotit a pak použili zdokonalenou metodiku k výpočtu „lásky k vlastní straně“ a „nenávisti k jiné straně“ na základě toho, jak daleko se skóre odchylovalo od neutrálního bodu.

Odečtením jedné hodnoty od druhé pak zjistili, jestli je chování voličů více ovlivněno loajalitou nebo nepřátelstvím. Ukázalo se, že v rostoucím počtu demokracií je to to druhé.

Odmítání místo loajality

Data odhalila, že tento trend je konzistentní a vědci ho označují za znepokojivý. Postoje voličů ke stranám, které nevolí, se zhoršily v devíti z dvanácti zemí, nejvýrazněji v Kanadě, Německu, Portugalsku, Španělsku, Velké Británii a USA. Postoje vůči vlastní straně se sice také zhoršily, ale pomaleji.

V několika zemích, včetně USA, Kanady, Řecka, Itálie a Španělska, voliči nyní vyjadřují více nepřátelství vůči svým oponentům než vřelost vůči své vlastní straně.

„Tento obrat zachycuje index takzvané afektivní polarity, který v posledních volbách neustále klesal pod nulu. Emocionální jádro politiky se již nezaměřuje na loajalitu, ale na odmítání,“ uvedli vědci.

Co to znamená pro demokracii

Tato emocionální změna ve volebním chování má podle autorů dalekosáhlé důsledky. „S prohlubující se vzájemnou nevraživostí se veřejná diskuse zostřuje, kompromisy slábnou a demokratická legitimita se rozpadá,“ uvádějí. Podle nich se to odráží i ve výsledcích nedávných voleb: podle autorů výzkumu v řadě zemí uspěly strany, které akcentují negativní stránky svých oponentů než svůj pozitivní program. „Demokracie jsou stále více formovány tím, čemu voliči oponují, nikoli tím, co podporují,“ dodávají vědci.

Tato studie ale nabízí více než jen nový soubor faktů, představuje podle vědců také zásadní metodologický pokrok. Starší studie totiž obvykle měřily emocionální vzdálenost mezi stranami; tato studie odhaluje, co tuto vzdálenost způsobuje, a potvrzuje, že negativní sentiment je dominantní silou v moderních demokraciích.

Porozumění této změně je podle autorů zásadní, protože západní společnosti se potýkají s polarizací a rozčarováním z demokracie. Tento výzkum poskytuje jak varování, tak rámec. „Abychom pochopili, kam směřuje demokracie, musíme se dívat nejen na to, čemu voliči věří, ale také na to, jak se cítí,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 11 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 14 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 14 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 18 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
22. 2. 2026

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...