Oběti domácího násilí mají silně poškozené mozky, ukázala studie

Ženy, které jejich partner opakovaně udeřil do hlavy nebo je škrtil, trpí poruchami paměti a řeči, nebo dokonce záchvaty. Zjistila to australská studie, která ukázala, jak vážné mohou být tyto dopady.

Výzkum porovnával dvě skupiny žen: jedna domácí násilí zažila, druhá nikoliv. „V podstatě jsme zjistili, že ženy s šesti nebo více poraněními mozku nebo škrcením měly horší paměť a hůře se učily než ty ženy, které jejich partner nebil,“ řekla.

Vědci a aktivisté na základě této studie vyzývají k tomu, aby se screening přeživších domácího násilí zaměřil také na vyšetření hlavy, aby tak oběti mohly dostat adekvátní péči. Až 84,2 procenta žen, které se zúčastnily výzkumu a které zažily domácí násilí, utrpělo mírné traumatické poranění mozku nebo otřes mozku.

Riziko neurodegenerativního onemocnění

Ženy ze zmiňované první skupiny vykazovaly podobná poškození mozku jako profesionální sportovci, upozornila vedoucí výzkumu Georgia Symonsová. V roce 2024 zjistili doktoři u dvou žen, které byly mnoho let oběťmi domácího násilí, takzvanou chronickou traumatickou encefalopatii (CTE), která je častá u hráčů amerického fotbalu, hokejistů a dalších sportovců, již jsou během své kariéry vystaveni úderům do hlavy a otřesům mozku. Byly to první dva případy v Austrálii, kdy tuto nemoc dali lékaři do přímé souvislosti s domácím násilím, uvádí deník Guardian, který o výzkumu informoval.

Výzkumník Reidar Lystad z Australského institutu pro inovace ve zdravotnictví, který se zaměřuje na výzkum otřesů mozku při sportu, se domnívá, že přeživší domácího násilí jsou vedle sportovců a vojáků další ohroženou skupinou, jež je náchylnější k neurodegenerativním onemocněním, píše Guardian. „Kromě CTE hrozí také větší riziko propuknutí některých forem demence,“ řekl.

Čím déle trvá domácí násilí, tím větší je riziko rozvoje neurodegenerativních onemocnění, dodal Lystad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 15 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 15 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 17 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 21 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...