Oběti domácího násilí mají silně poškozené mozky, ukázala studie

Ženy, které jejich partner opakovaně udeřil do hlavy nebo je škrtil, trpí poruchami paměti a řeči, nebo dokonce záchvaty. Zjistila to australská studie, která ukázala, jak vážné mohou být tyto dopady.

Výzkum porovnával dvě skupiny žen: jedna domácí násilí zažila, druhá nikoliv. „V podstatě jsme zjistili, že ženy s šesti nebo více poraněními mozku nebo škrcením měly horší paměť a hůře se učily než ty ženy, které jejich partner nebil,“ řekla.

Vědci a aktivisté na základě této studie vyzývají k tomu, aby se screening přeživších domácího násilí zaměřil také na vyšetření hlavy, aby tak oběti mohly dostat adekvátní péči. Až 84,2 procenta žen, které se zúčastnily výzkumu a které zažily domácí násilí, utrpělo mírné traumatické poranění mozku nebo otřes mozku.

Riziko neurodegenerativního onemocnění

Ženy ze zmiňované první skupiny vykazovaly podobná poškození mozku jako profesionální sportovci, upozornila vedoucí výzkumu Georgia Symonsová. V roce 2024 zjistili doktoři u dvou žen, které byly mnoho let oběťmi domácího násilí, takzvanou chronickou traumatickou encefalopatii (CTE), která je častá u hráčů amerického fotbalu, hokejistů a dalších sportovců, již jsou během své kariéry vystaveni úderům do hlavy a otřesům mozku. Byly to první dva případy v Austrálii, kdy tuto nemoc dali lékaři do přímé souvislosti s domácím násilím, uvádí deník Guardian, který o výzkumu informoval.

Výzkumník Reidar Lystad z Australského institutu pro inovace ve zdravotnictví, který se zaměřuje na výzkum otřesů mozku při sportu, se domnívá, že přeživší domácího násilí jsou vedle sportovců a vojáků další ohroženou skupinou, jež je náchylnější k neurodegenerativním onemocněním, píše Guardian. „Kromě CTE hrozí také větší riziko propuknutí některých forem demence,“ řekl.

Čím déle trvá domácí násilí, tím větší je riziko rozvoje neurodegenerativních onemocnění, dodal Lystad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 8 mminutami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 2 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 2 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 2 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 4 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 21 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 22 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34
Načítání...