Oběti domácího násilí mají silně poškozené mozky, ukázala studie

Ženy, které jejich partner opakovaně udeřil do hlavy nebo je škrtil, trpí poruchami paměti a řeči, nebo dokonce záchvaty. Zjistila to australská studie, která ukázala, jak vážné mohou být tyto dopady.

Výzkum porovnával dvě skupiny žen: jedna domácí násilí zažila, druhá nikoliv. „V podstatě jsme zjistili, že ženy s šesti nebo více poraněními mozku nebo škrcením měly horší paměť a hůře se učily než ty ženy, které jejich partner nebil,“ řekla.

Vědci a aktivisté na základě této studie vyzývají k tomu, aby se screening přeživších domácího násilí zaměřil také na vyšetření hlavy, aby tak oběti mohly dostat adekvátní péči. Až 84,2 procenta žen, které se zúčastnily výzkumu a které zažily domácí násilí, utrpělo mírné traumatické poranění mozku nebo otřes mozku.

Riziko neurodegenerativního onemocnění

Ženy ze zmiňované první skupiny vykazovaly podobná poškození mozku jako profesionální sportovci, upozornila vedoucí výzkumu Georgia Symonsová. V roce 2024 zjistili doktoři u dvou žen, které byly mnoho let oběťmi domácího násilí, takzvanou chronickou traumatickou encefalopatii (CTE), která je častá u hráčů amerického fotbalu, hokejistů a dalších sportovců, již jsou během své kariéry vystaveni úderům do hlavy a otřesům mozku. Byly to první dva případy v Austrálii, kdy tuto nemoc dali lékaři do přímé souvislosti s domácím násilím, uvádí deník Guardian, který o výzkumu informoval.

Výzkumník Reidar Lystad z Australského institutu pro inovace ve zdravotnictví, který se zaměřuje na výzkum otřesů mozku při sportu, se domnívá, že přeživší domácího násilí jsou vedle sportovců a vojáků další ohroženou skupinou, jež je náchylnější k neurodegenerativním onemocněním, píše Guardian. „Kromě CTE hrozí také větší riziko propuknutí některých forem demence,“ řekl.

Čím déle trvá domácí násilí, tím větší je riziko rozvoje neurodegenerativních onemocnění, dodal Lystad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 7 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 8 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 14 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 14 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.